tibby
přečtené 172
Jak ulovit malou štiku
2024,
Juhani Karila
To, co miluju na finskym podivnu... Zdá se vám fakt šílenej sen, kde je možný naprosto všechno... A někdo má ten dar to sepsat a donutit vás překroutit tu nutkavou potřebu, že by to všechno mělo logicky nějak dávat smysl ... celý text
Sedm věží
2022,
Sara Baume
Já to prostě nědokázala dočíst. Knížku jsem si dokonce koupila, abych si udělala radost po náročnym dni... A pak jsem začala číst... A bylo to ještě náročnější... Já se snažila, fakt! 85 stránek a měla jsem pocit, že se taky začínám postupně rozkládat, stejně jako všechno v knížce, včetně hlavních hrdinů :D Nepovažuju se za nějak extra racionálního člověka, co všechno potřebuje mít doslovně vysvětlený, ale stejně jako spoustu z vás (dle komentářů) mě nejvíc drásala absolutní absence jakýhokoliv děje... A jestli na tu horu vylezli nebo ne, mě rozhodně nezajímalo tolik, jako z čeho teda doprčic žijou?! Možná to byla jediná věc, která mě nutila číst dál, doufajíc v nějaký vysvětlení... Který právě přijde na tý cca 85 stránce. Pak jsem to prostě zaklapla a řekla jsem si, že život je moc krátkej :D... celý text
Opatství Northanger
2007,
Jane Austen
Slabší z knih od Jane Austen, ale pořád dobré. Jen ty postavy mi prostě k srdci nepřirostly. Oproti Pýše a předsudku nebo Rozumu a citu je to slabota.
Popel a sníh
2022,
Petra Rautiainen
Zvláštní knížka, do který mi trvalo poměrně dlouho se začíst, a druhou půli jsem přečetla jednim dechem. Možná jsem jí ale spíš četla poměrně v běhu a trvalo mi se zorientovat. Velice těžký téma, myslim, že komentář od Balroga vystihuje vše..... celý text
Kde se les dotýká hvězd
2022,
Glendy Vanderah
Také jsem jedna z těch, které bylo řečeno, že se knížka podobá knize "Kde zpívají raci" a také souhlasím - ani náhodou. Knížka je oddechová, dobře se čte (ale teda někdy ten překlad, to je děs), člověk od ní až zas tak moc nečeká, ale neurazí...... celý text
Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď
2015,
Helga Flatland
Precteno jednim dechem behem jednoho dne. Nezbyva nez autorce zavidet lehkost, s jakou se ji dari vykreslovat pocity a nalady postav. Na malem prostoru dokaze temer nemozne, takhle bych se jednou chtela naucit psat. Hodne mi pripominalo tematicky dve knizky, a to "Vse, co jsme si nikdy nerekli" od Celeste Ng, a "Osamelost prvocisel" od Paola Giordana. Co vsechno si neseme s sebou, co vsechno zustava nevyslovene?... celý text