Schmetti přečtené 104

Korejské halušky 2024, Dominika Sakmárová

Jižní Korea je moje vysněná země, kam bych se strašně ráda podívala. O tuto zemi jsem se začala zajímat před 5 lety, kdy jsem propadla kouzlu k-popu (díky BTS a The Rose) a k-drama. Nezůstala jsem jen u toho, Korea, ať ta nahoře či dole, mě moc zajímá a miluju se dozvídat o její kultuře. Zbožňuju jejich úctu. A přesně Korejské halušky jsou knihou, která mě vtáhla dovnitř, jako bych se v Koreji ocitla. Autorka knihy Dominika Sakmárová se s celou svou rodinou vydala do Jižní Koreje a žila tam celý rok, přičemž nám do cca 60 kapitol sepsala všechny možné zážitky, kulturní odlišnosti, zvyky, přírodu, jídlo a moderní svět. Za každou kapitolou najdeme doprovodné ilustrace od ilustrátorky Michaely Ahonen, které vám sem ukážu. Asi nejvíc mi utkvěla v hlavě korejská zima, kdy Korejci nosí žabky bez ponožek, dlouhé péřové bundy a okna lepí bublinkovou fólií. A i v mrazu pijí ledové americano. Představte si domácnost, kde na vás všechny spotřebiče mluví (dveře také) nebo vyhrávají hity k-popu. Na pláži se nekoupe, ale griluje. Korejské pohádky pro děti jsou také velmi zajímavé. O těhotné ženy se pečuje jako o královny. Staré stromy dostávají infuze nebo prodlužovačky máte na ulici. A to opravdu není vše. Nikde jinde jsem se o Koreji nedozvěděla tolik, jako právě v Korejských haluškách. S knihou jsem prožívala úplně všechno. Miluju to! Autorka píše moc vtipně a svižně, téměř pořád jsem se smála a usmívala. A navíc je moc milá, sympatická a krásná! Už teď vím, že tento skvostný knižní počin bude patřit mezi moje topky a budu se k ní vracet! Těším se na další knihu, ba ne, nemůžu se dočkat! Doporučuji všem, kteří rádi poznávají jiné kultury, baví je cestopisy nebo miluji Jižní Koreu. Hodnocení: 10/ 5 Za knihu děkuji nakladatelství Jota. Najdete mě na: IG: @terischmetti_books http://instagram.com/terischmetti_books Blog: http://blumensprache.hikaru.cz/... celý text

Jako tygr ve sněhu 2024, Juhea Kim

Kniha Jako tygr ve sněhu na mě vykukovala často na sociálních sítích, bylo mi hned jasné, že si ji potřebuji přečíst. Jedná se o historický román, kde nás příběhem provází dvě hlavní postavy. Maličká dívenka Jade, kterou rodiče prodali do školy pro kurtizány a malý chlapec Nam Džung Ho, jenž je synem chudého lovce. V prologu se dozvídáme pozadí z rodiny chlapce, převážně o jeho otci, který se vydal do korejských hor ulovit něco k jídlu pro své hladové děti. Potkáváme zde japonské vojáky a tygra. Od tohoto momentu se přesouváme o několik let vpřed. V příběhu se vyskytuje několik vedlejších postav, na kterých mi záleželo stejně tolik, jako na hlavních hrdinech. Úplně každý má svou jedinečnou osobnost, svá trápení, radosti a strasti. Problémy našich postav se misí s celou těžkou situací země, kdy Koreu obsadilo Japonsko a Korejci bojují za nezávislost. My s postavami prožíváme téměř celý jejich život. Jak jsem říkala, od jejich dětství až po stáří. Strhující vypravování mě vtáhlo do děje a bylo naučné, jelikož se člověk opravdu dozví o historii této země,válce, chudém životě, kdy nikdo neměl jídlo a to i někteří z nejbohatších, o výchově a životě kurtizán nebo o tom, jak děti přežívají na ulici. Celou knihou nás provází láska a přátelství. Všem, kdo milují Asii, převážně tyto dvě země a také historické romány, knihu vřele doporučuji. Bohužel, kniha měla strašně malá písmenka, což mi čtení ztěžovalo, ale jinak se četla moc hezky. Prosím víc takových příběhů z Asie! Hodnocení: 5/ 5 Za knihu děkuji nakladatelství Jota. Najdete mě na: IG: @terischmetti_books http://instagram.com/terischmetti_books Blog: http://blumensprache.hikaru.cz/... celý text

Láska na hraně 2023, Penelope Douglas

Tajemství hedvábného vějíře 2010, Lisa See

Tajemství hedvábného vějíře mě zaujalo na stránkách nakladatelství Jota svým názvem, obálkou a anotací. Jedná se o historický román odehrávající se v Číně 19. století a vypráví ho již stařičká Lilie. Prožili jsme její život od dětských let po stáří. Dozvěděla jsem se staré čínské zvyky, které byly často kruté, například podvazování chodidel u dívek, s kterým se začalo už od jejich cca 6 let. Tento proces je v knize detailně popsaný a to i péče o zmrzačené nohy, které byly pro čínské dívky a ženy nezbytné. Uchvátilo mě přátelství mezi dívkami, tedy mezi hlavní hrdinkou Lilií a Sněžným kvítkem. Znamenaly pro sebe jako své druhé já. Tajné ženské písmo, kterým si slečny psaly vzkazy na hedvábný vějíř je velká zajímavost. A nejen to. Všechno v knize bylo strhující, hladomor, těžké časy v horách, povstání, společenské rozdíly nebo to, jak se ženy musely podřídit mužům a jeho rodinám. Všechny ty čínské zvyky a kultura jsou fascinující. U knihy jsem několikrát brečela, nešlo to jinak. Prožívala jsem se všemi jejich strasti i radosti. Obdivuji autorku, jejíž část rodiny pochází z Číny, protože se vydala do těchto odlehlých, opuštěných vesnic v Číně. Mluvila s místními lidmi a s těmi, kteří se profesionálně zabývají písmem nu-šu a podobně. Najdete mě na: IG: @terischmetti_books Blog: http://blumensprache.hikaru.cz/... celý text

Dny v knihkupectví Morisaki 2024, Satoši Jagisawa

Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem kdy četla. Naprosto úžasná japonská feel good jednohubka s názvem Dny v knihkupectví Morisaki, při které máte pocit, že se díváte na útulné anime. Kniha vyšla v ČR tento rok (2024) v nakladatelství Kontrast. Autorem je japonský spisovatel Satoši Jagisawa, jenž vystudoval vysokou školu umění Nihon a v Tokiu získal literární cenu Čijoda za jeho prvotinu, kterou je právě tato knížka. To odstartovalo jeho spisovatelskou kariéru. Dny v knihkupectví Morisaki se dočkaly pokračování, které nese název More Days at the Morisaki bookshop, ale zatím nebylo přeloženo do češtiny. Můžete si ho však přečíst v angličtině. Jedná se o velmi krátký příběh na pouhých 144 stránkách, ale autor má schopnost napsat pomocí několika slov citlivý, hluboký příběh a dokonale vykreslit atmosféru. U knihy se můžete smát, plakat, odpočívat. Mně osobně velmi zasáhla a dostala jsem od ní mnohem víc, než jsem očekávala. Miluji autorovy krátké, ale výstižné popisy japonských hor, kdy jsem měla pocit, že jsem s hrdiny knihy na stejném místě. A samozřejmě je v příběhu tolik věcí, co my knihomolové milujeme - prožíváte s hlavními postavami dny i noci mezi regály knih a popíjíte kávu nebo čaj. Neteř, strýček, teta i vedlejší postavy mi přilnuly k srdci. Nejraději bych skočila do příběhu a navštívila je alespoň na chvilku. Strýčka, jakého má Takako, by si přál snad každý. Potřebuji si přečíst pokračování, takže si pořídím anglickou verzi. Ale doufám, že bude i český překlad. IG: @terischmetti_books... celý text

Spřízněné duše 2023, Susan Lee

Milujete k-pop a k-drama? Pokud odpovíte ano, můžete rychle sáhnout po této knize! Já jako milovník Koreji, její kultury, jídla, přírody, k-popu, k-drama atd., jsem byla z knihy nadšená, ještě než vyšla. Prostě jsem ji potřebovala mít! Kdo z milovníků k-drama by nechtěl číst knížku o herci, který hraje v těchto seriálech? A ta obálka?! Boží. Musím pochválit autorku za krásně napsané dění v tomto filmovém a hudebním průmyslu. Věděla jsem, jak těžké to k-pop mají, co vše musí podstupovat ještě před debutem a jak jejich život pokračuje potom. Všechny ty zákazy, příkazy, tvrdé diety Ale netušila jsem, že přípravou podstupují i herci. Mají to stejně těžké. Líbilo se mi, jak nás autorka vhodila i do americké nebo americko-korejské kultury. Hlavní hrdinka (Korejka) Hannah bydlela v Americe a společně s Jacobem (též Korejcem) a vyrostli spolu. Jacob se později musel odstěhovat do hlavního města Koreji, do Seoulu, a stal se hercem. Tato kombinace světů byla velice zajímá a dozvěděli jsme se spoustu věcí, jak se Korejcům žije v cizině, ačkoliv se tam narodili, a co prožívá spousta Korejců při této korejské mánii. Příběh byl krásný, najdeme v něm odcizení, vzdálení se, smutek, ale hlavně hřejivé a pravé přátelství, lásku, odpuštění a přijetí různě obtížných situací v životě. Ačkoliv je kniha spíše YA, najdeme v ní nenápadné rady do života. Myslím, že hodně čtenářům by mohla pomoci, jelikož si hlavní hrdinka prochází situacemi, které se mohou dít komukoliv. Kniha se čte dobře a svižně. Kapitoly jsou tak akorát dlouhé. Jsem z knihy nadšená, chci číst další autorčiny počiny. A co me moc potěšilo, až jsem vískala radostí, je, že sama spisovatelka je ARMY (fanynka BTS) a naši kluci jí svou hudbou a bytím v životě moc pomohli A já jen Susan Lee musím říct tyto dvě věty: gamsahamnida, I purple You (Borahae) Opravdu doufám, že jsem Vás svou recenzí nalákala a přečtěte si ji. V komentářích najdete anotaci A kdo z Vás ji už četl? Hodnocení: 5/ 5 Najdete mě na: IG: @terischmetti_books http://instagram.com/terischmetti_books Blog: http://blumensprache.hikaru.cz/... celý text

Slovodějky 2023, Alena Adrianet Heinrichová

Je to moje první kniha od této české autorky a jsem ráda, že jsem se tak díky soutěži k takové skvělé knize dostala. Moc se mi líbil vymyšlený svět autorky, město, kde mohli lidé kouzlit pomocí slov, knihovna si dělala, co chtěla, to vše podle mě dávalo smysl a bylo to obdivuhodné. Nechci spoilerovat, jinak bych se nad městem a tím vším rozplývala. Nejraději bych se v tomto světě pohybovala. A kéž by knižně ještě déle (přála bych si pokračování) Chválím autorčin styl psaní. Z jejích textů lze cítit láska k písmenkům. Líbily se mi metafory, které používala, poněvadž bohužel skoro nikde je v knihách nevidím. Tím jsem byla potěšena. Popisy prostředí mě uchvacovaly. V knize najdeme spoustu moudrých vět, poučení. Například to, že slova mají moc a mohou ubližovat i pohladit. Přesně to mám v knížkách ráda; když mi mimo příběh nabídnou i ponaučení. Co se týče postav, tak ty působily naprosto věrohodně. Úplně všechny. Hlavní hrdinka Amálie mě výjimečně nerozčilovala, jako hlavní ženské postavy v jiných knihách. Artur byl konečně mužská postava, která působila realisticky. V jiných knížkách si říkám, jak skvělý kluk je, ale nepůsobí reálně. Zato Artur? Ten je úžasný a vím, že takoví muži existují. Babička se mi moc líbila, její humor, ráznost, veselost. Rozálie, sestra Amálie, byla něžná a láskyplná, jemná žena, ale ne ufňukaná. Dvojčata super. Bedřicha, staršího muže, který spolu s Máli pracoval v knihovně, jsem měla moc ráda. Gigi byla vítr, blázen! A potom moje, po Arturovi, druhá nejoblíbenější postava Hugo! Hugo byl chrlič z kamene, jenž vypadal jako ďábel. Tento drzý, přisprostlý, ukecaný a vtipný tvor měl velké srdíčko a získal si i to moje. Do příběhu jsou hezky přirozeně vloženy prvky LGBT, ale tentokrát mezi dvěma dívkami. Působí nenuceně, mile, stejně jako feministická témata. Kniha mě okouzlila, bavila, vím, že na ni budu myslet hodně dlouho a zůstane mi snad navždy v paměti. Pouze kousek v půlce mi připadala zdlouhavá, bez větší akce, tak jsem se pár stran maličko nudila. Příběh plynul pomalu, ale to mi nevadilo. Slovodějky bych doporučila všem, kdo milují fantasy, zajímavé a neobvyklé prostředí, květnaté popisy a touží se zachumlat do křesla s kakaíčkem. Slovodějky jsou přesně tím, a hlavně ona knihovna, kde byste si přáli být. Všimla jsem si, že u českých knih mnohem více vnímám emoce a cit, který do nich čeští autoři vložili, nežli je tomu u přeložených k nich. Tato kniha by si zasloužila mnohem více propagace a co nejvíc čtenářů Hodnocení: 4,5/ 5 IG: @terischmetti_books Blog: blumensprache.hikaru.cz... celý text

Alkoholy 2006, Guillaume Apollinaire

Poezii jsem nečetla několik let, ačkoliv ji mám ráda a snad vždy si něco z toho vezmu k srdci a oblíbím si v celé básni byť jen jeden verš. Bohužel se mi tato sbírka až tolik nelíbila. Obsahovala opravdu hodně básní, ale bylo velmi složité rozumět jazyku, stylu, kterým byly napsány. Chyběla zde interpunkce, což čtení dělalo ještě obtížnějším. Musela jsem číst hodně pomalu nebo se k veršům vracet, abych porozuměla, co tím chtěl básník říct. Hlavně ze začátku, poté jsem si autorův styl docela osvojila. Tato složitost čtení může však vycházet z překladu, knihu přeložil Gustav Francl, ale dozvěděla jsem se, že překlady od Kundery a Čapka jsou skvělé a básním lze lépe porozumět. Tak zkusím někdy najít jejich překlady a porovnat je. Většina básní byla smutná a pochmurná, ale například báseň Dům mrtvých, ačkoliv její název vypovídá sám o sobě, v sobě obsahovala veselé, romantické úseky a myšlenky. Spousta básní obsahuje popisy z různých částí světa, z Paříže, Čech, Afriky, Německa Často jsem se i usmívala a říkala si, jak krásné popisy hlavně z Francie tu jsou. Překvapily mě občas i vulgarismy. Největší překvapení pro mě asi bylo, že básník psal asi dvakrát o menstruaci (ne, nepovažuji mluvení o menstruaci za vulgární nebo špatné). V jedné básni zazněla věta, která říkala cosi o chlapci, který byl zplozen při menstruaci a proto je ďábel. Ráda si přečtu zase nějakou poezii, ale tohle nebylo úplně pro mě. Přidala jsem vám ukázky básní, které se mi líbily. Hodnocení: 3/ 5 (c) blumensprache.hikaru.cz / IG: @terischmetti / databazeknih.cz... celý text

Jediná šance 2023, Kendall Ryan

Tato kniha je naprosto mimo můj oblíbený žánr. Nebo žánr, který bych alespoň občas četla. Ale erotickým knihám se jaksi vyhýbám, protože kdykoliv jsem eroticky zaměřenou knihu četla, nebavila mě. A ne, opravdu nejsem žádný puritán, ale v těchto knihách mi často chybí pořádný příběh. Jak to vnímám u Jediné šance? Autorka knihy, americká spisovatelka Kendall Ryanair, patří mezi jednu z nejprodávanějších autorek, která napsala více než tucet knih. Ve svém psaní se zaměřuje na romány pro ženy s erotickou tematikou. Jediná šance je první dil ze série Hot Jocks. Druhý díl, s názvem Až do konce, má vyjít za několik dnů, a to 29.2. Já se k Jediné šanci dostala přes kamaráda, který erotické knihy naprosto miluje a řekl mi, ať si alespoň přečtu ukázku na palmknihach a dám knize šanci. Ukázka obsahovala asi 3 nebo 4 kapitoly a divila jsem se, že se mi příběh zatím zamlouval. Rozhodla jsem se tedy e-knihu koupit. No jo, ale nastalo zklamání. Příběhem nás provází několik postav: hlavní hrdinka Elise, jejíž bratr Owen je profesionální hokejista, ale taktéž profesionální sukničkář. Hlavním hrdinou je Owenův nejlepší kamarád Justin, s kterým hraje v hokejovém týmu a je stejně profesionální v tolika ohledech, jako sám Owen. Jak Elise, tak Justin i Owen mají svou partu přátel, s nimiž se setkáváme po celou knihu. Žádná z postav mi nikterak nevadila, všichni byli sympatičtí, ale příjemnější a zajímavější pro mě bylo, když příběh vyprávěl Justin. Líbil se mi ten klučičí pohled na věci a dění kolem sebe. Bohužel jsem z knihy zklamaná, začátek byl fajn a bavil mě. Říkala jsem si, že bych třeba přišla na chuť tomuto žánru, jenže když jsem se blížila k půlce knihy, nudila jsem se. Sexuální scény zde byli celkem často, ale mnohdy jsem měla pocit, že čtu jednu a tu samou. Tyto žhavé scény byly napsány v podstatě stejně, ale nejvíc mě zarazil i skoro stejný dialog mezi postavami. Příběh jako takový nebyl špatný. Místy se mi líbily části ze života Elise i Justina, jejich obyčejné dny doma nebo v práci, ale nevtáhlo mě to nijak do sebe. Nudila jsem se a erotické scény jsem chtěla rychle přečíst. Uvítala bych, kdyby životy hrdinů a jejich myšlenky by byly napsány detailněji. Knížku bych asi doporučila hodně mladším dívkám, které třeba s tímto žánrem začínají a budou vedle z toho, že čtou erotiku a je jim v podstatě jedno, jak je kniha dobrá, hluboká. Zda jim něco dá. S tímto žánrem skončit nechci, určitě zkusím ještě jiné knihy, ale budu si muset lépe vybrat. Teď přichází otázka, budu si chtít přečíst druhý díl, který bude o dalším z hokejistů (asi ze stejného týmu?) a o kamarádce Elise, o Becce? A co vy a erotické romány? Četli jste Jedinou Šanci? Doporučte mi, prosím, nejsou opravdu dobrou erotickou knihu, která má příběh a není jen o tom jednom. Hodnocení: 3/ 5 (c) blumensprache.hikaru.cz / IG: @terischmetti / databazeknih.cz / Pinterest... celý text

Harry Potter a Ohnivý pohár 2001, J. K. Rowling (p)

Pokračování rereadingu Harryho Pottera a recenze je tady. Ohnivý pohár, můj nejoblíbenější díl a to jak knižně, tak filmově. Kdo ví ale, jestli si další díly knihy teď po letech neoblíbím ještě víc. O Harrym Potterovi by se dalo mluvit pořád a hodiny. A jelikož jsem tady už předtím psala, co pro mě znamená, tak tu jen v bodech vypíšu, co vše na tomto díle miluju: Mistrovství ve famfrpálu – nejdokonalejší věc! Poprvé se setkáváme s Cedricem Diggorym – zbožňovala jsem ho vždycky, ještě než z něj byl Edward. Máme tu další skřítku Winky a Hermiony SPOŽÚS! Dobby je volný a miluje barevné ponožky! Poprvé vidíme znamení zla a smrtijedy – temná atmosféra série již začala. Viktor Krum! Ron fanoušek a Ron, který žárlí! Tři kouzelnické školy – fascinuje mě kočár a loď! Boží úkoly – jupí, draci! Jezero! Bludiště! Miluju to! Všechno! Ples – zvaní kluků holek, roztomilý Neville a jeho tanec, nádherná Hermiona, Ronův hrozný společenský hájit, Ron jak žárlí Skvělé hodiny obrany proti černé magii s profesorem Moodym. Konečně tu mám mého oblíbeného Billa Weasleho, moc miluju herce Domhnalla Gleesona, který ho hrál. Pro zajímavost, herec, jenž hrál profesora Moodyho, je v reálném životě otec Domhnalla. A Voldemort je zpátky! Já vám nevím, ale Voldemorta žeru, i když je to záporná postava. Jednoduše řečeno, naprosto úžasná kniha.... celý text

Zloději tváří 2023, A. M. Shine

Ke knize jsem se dostala díky společnému čtení ve skupině Knižní závisláci od Knihydobrovský. Nestihla jsem ji přečíst v určené době, ale asi před týdnem jsem si řekla, že ten horor přece jen vezmu a začnu číst. A udělala jsem dobře! Autorem knihy je irský spisovatel A.M. Shine, který vystudoval historii na vysoké škole a zaměřuje se na psaní hororů. Jeho horory jsou inspirovány irskou krajinou, kulturou, historií a pověrami a temná atmosféra v jeho příbězích je čerpána z gotického kánonu z minulosti. Kniha Zloději tváří, kterou jsem četla, se v originále nazývá The Watchers (Pozorovatelé) a vyšla původně v roce 2021, u nás až v roce 2023. Myslím, že se zde mohl ponechat originální název, ale i ten náš se ke knize hodí. Samozřejmě nebudu protestovat proč. A.M. Shine má na svém kontě více knížek, tak doufám, že se i ony dostanou k nám. (goodreads.com) Na začátku knihy dostáváme ochutnávku v prologu, jsme hozeni do příběhu a už tady cítíte napětí a zvědavost, co se s hrdiny děje, co se s nimi stane a co se v tom podivném lese vlastně děje. Až potom se dostáváme k první kapitole a najednou tu máme jiné lidi. Říkala jsem si, co mají společného s postavami z prologu a přemýšlela, kde najdu nějakou spojitost. Hlavní hrdinka Mina ve své oblíbené hospodě ráda tiše sedí a přes okna pohlíží na cizí lidi, které může nakreslit a dumat nad jejich osudem, pít horkou whiskey a kdykoliv se vytratit. Jednoho dne však v hospodě od známého dostane nabídku na snadno vydělané peníze tím, že odveze vzácného papouška “Zlaťáka kamsi daleko jakémusi kupci. Mina nabídku přijme, navíc ráda vypadne. A od této chvíle se příběh rozjíždí. Zloději tváří je horor, který se odehrává v záhadném, temném lese, kam sotva prosvítají paprsky slunce. Jídlo i voda se shání těžko s hlavně se vše musí stihnout před setměním, jinak se stanou zlé věci. Ohledně příběhu se nebudu vyjadřovat, to se dozvíte v anotaci, ale všechny ty podivnosti, co se v knize dějí, vám nedají spát. Hrdinové knihy, lesní nestvůry, nepříznivé počasí a podmínky lesa vás vtáhnou do děje. Nedokázala jsem přestat číst. Neustále jsem na knížku myslela a těšila se, až si budu zase číst. S postavami jsem prožívala každodenní boj o přežití. Říkáte si, jak se z tohoto lesa dostat ven? Je nějaká naděje? Pro někoho mohou být Zloději tváří slabý horor, ale zde se hraje hlavně na atmosféru a tajemno. Já osobně jsem si připadala, že v onom betonovém bunkru se skleněnou stěnou opravdu jsem a lekám se výkřiků pozorovatelů. A nejen to. Jsou tu zajímavé čtyři hlavní postavy, tři ženy a jeden muž, nad kterými budete přemýšlet. Některé budete nesnášet, některým fandit. Ale ani jedna vám nebude lhostejná. A papoušek Zlaťák? Ten vykouzlí úsměv na tváři. Tento typ hororu je přesně pro mě, krváky mi nepřijdou strašidelné, ale záhady, duchové a podobně, to je moje. Tuto knihu doporučuji určitě! Hlavně těm, co si libují v napínavé, tajemné atmosféře a záhadných bytostech. Je mi líto, že má kniha tak málo hodnocení na databaziknih, zaslouží si více čtenářů. Doufám, že jsem někoho nalákala a Zloději tváří se dostanou k více lidem. Hodnocení: 5/ 5 Můj IG: @terischmetti https://www.instagram.com/terischmetti?igshid=OGQ5ZDc2ODk2ZA== Můj blog: http://blumensprache.hikaru.cz/... celý text

Vánoční prasátko 2021, J. K. Rowling (p)

Moje druhá pohádka od J.K.Rowling., první byla Ikabog, a opět nezklamala, ba naopak! A Harryho Pottera jako pohádku nepočítám Vánoční prasátko mi leželo v knihovně dva roky, než jsem se k němu dostala a teď toho lituji, protože tahle knížka si zaslouží být čtená každoročně A je jedno, že se jedná o příběh, kde ožijí hračky a malý chlapeček se vydá s novým prasátkem hledat své staré prasatko do země ztracených věcí. Jak to u paní Rowlingové bývá, dospělý člověk si v jejich knihách najde životní moudra a ponaučení. Vánočním prasátkem jsem se ještě více utvrdila v tom, jak je Rowlingová skvělá spisovatelka. Po celou dobu čtení jsem ji obdivovala a všem říkala, že nechápu, jak může někdo tak nádherně psát. Opět je tu dokonale propracovaný svět a jeho zákony, nádherný popis míst a věcí. Vánoční prasátko je kouzelný příběh o tom, jak si máme vážit věcí, které máme. A ne jen těch hmotných, ale i nehmotných, jako je štěstí, naděje, láska a podobně. Že dáváme emoce do všeho, co máme rádi a měli bychom s nimi zacházet hezky. A kdo ví, třeba opravdu věci mají svou duši. Jako děti jsme my všichni věřili, že naše hračky nás poslouchají a rozumí nám, můžeme si s nimi i v duchu povídat. Tam proč bychom si tohle nemohli představit i teď a probudit v sobě to vnitřní dítě? Třeba si mnozí z nás opravdu začnou mnohem víc všeho kolem sebe. V knížce jsem si zamilovala jak ztraceného Pašíka, tak nové vánoční prasátko, které je statečné jak nikdo jiný a pro toho, koho má rádo, by udělalo vše i na úkor sebe. Modrý králíček si získal místo v mém srdci, oba andílci, kompas, štěstěna i naděje. A samozřejmě náš živý chlapeček Jack a Hedvika Vánoční prasátko mě ke konci rozbrečelo, a to u knížek moc nebrečím. Knížku doporučuji všem! Miluji ji, miluji J.K.Rowling! Právem je moje nejoblíbenější spisovatelka Hodnocení: 1000/ 5 (c) blumensprache.hikaru.cz / IG: @terischmetti / databazeknih.cz... celý text

Vrány 2020, Petra Dvořáková

Knížku jsem četla v rámci knižní štafety od @stafety.rachel.roo @blogger.rachel.roo a moc děkuji, že jsem se mohla zúčastnit Avšak Vrány jsem měla v plánu dlouho, od doby, co vyšly, poněvadž mě hlavně zaujala obálka. Ta je naprosto nádherná a knížce přidává na hodnotě. Vrány jsou příběhem o rozpadající se rodině, kdy jeden z rodičů upřednostňuje jedno ze svých dětí a na druhém si vybíjí vztek a svou frustraci. Neustále své děti srovnává mezi sebou nebo je srovnává s dětmi svých přátel. Hlavní hrdinka 12letá Barunka, která je velmi talentovaná malířka, tak musí snášet neustálé hádky rodičů a trpět domácí násilí. Holčička je opravdu silná osoba a hledá tak útěchu jak ve svých kresbách, tak ve škole u učitele na výtvarnou výchovu a angličtinu, přezdívaného Frodo. Nechci nic spoilerovat, ale Frodo a jeho maminka, učitelka na základní umělecké škole, byli s Barčou ty nejsympatičtější postavy. Snažili se Barunce pomáhat. Nemohla jsem vystát Barči matku, která se chovala příšerně a svou dcerku ponižovala. O otci se zmiňovat blíže nebudu, protože mi je z něj zle. Na druhou stranu je dobré vědět, že rodiče občas měli světlé chvilky. Když si představíte, že tohle vše se může dít všude kolem nás, je to hrozné. Jen tedy doufám, že děti najdou jiné východisko, než jaké našla Barunka. Příběh je hodně silný, zasáhne vás a budete na něj myslet ještě několik dní po přečtení. A možná vám zůstane v hlavě navždycky. Ne všem knížku doporučuji, hlavně ne slabým osobám, které rozhodí smutné, násilné knížky. Jinak se četla velmi rychle, nemohla jsem se odtrhnout. Hodnocení: 5/ 5 (c) blumensprache.hikaru.cz / IG: @terischmetti / databazeknih.cz... celý text

Kavárna v Kodani 2018, Julie Caplin

První díl ze série Romantické útěky od Julie Caplin, a to s názvem Kavárna v Kodani. Z této série jsem již četla Čajovnu v Tokiu, která byla naprosto úžasná, ale rozhodla jsem se číst všechny díly postupně. Julie Caplin je anglická spisovatelka, která pracuje v PR jako naše hlavní hrdinka, cestuje s novináři a píše o jídle a pití. Caplin procestovala a stále cestuje po světě a díky tomu dokáže napsat tyto nádherné knihy, v kterých dokonale popíše atmosféru, zvyky a gastronomii měst a států Také navštívila naši Českou republiku a nedávno vydala povídku Potkáme se v Praze, jelikož u nás v ČR má opravdu velkou základnu fanoušků Kavárna v Kodani byla stejně dobrá kniha, jako Čajovna v Tokiu. Ačkoliv tedy miluji Asii a Tokio je mi k srdci blíže, zamilovala jsem si i Dánsko a jeho hlavní město Kodaň. Mám vždy pocit, že zamilovaná linka je v této sérii něco jako doplněk či vedlejší věc. Já si hlavně užívám ono poznávání nových míst a zvyků Tato kniha mě velmi potěšila dánských hygge stylem, který nás knihou provázel. Jak se v anotaci píše, naše hlavní hrdinka Kate dostala za úkol vzít 6 novinářů na poznávací cestu do Kodaně, aby styl hygge opravdu zažili a ne si jen představili, že se jedná o svíčky, deky a nábytek, které mají zútulnit byt. Jde o mnohem více. Jde o to, jak máme myslet a užívat si každé drobnosti, vážit si jich a mít z nich radost. Lars, který chce otevřít v Kodani nový dánský obchod, věděl moc dobře, že zažít Kodaň na vlastní kůži bude to nejlepší pro PR. Strašně moc mi přirostl k srdci tým novinářů: Avril, Ben, Fiona, Sofie, Conrad a David. Asi nejvíc zbožňuji Avril, Bena a Conrada. Sami po přečtení uvidíte proč. A Fiona je hlavní postavou v Čajovně v Tokiu! Naše druhá hlavní postava, mužská, je Ben. Nabručená vzteklá liška se srdcem na správném místě. Ale příběh by nemohl existovat bez maminky Larse, éterické a vřele Evy, která vedla onu slavnou kavárnu, která je g názvu této knížky. Nejraději bych k Larsově mamince zašla na kávu nebo kakao, ochutnala všechny možné obložené chleby nebo dánské pečivo a navštívila spoustu krásných míst v Kodani. Myslím, že čtenáře, kteří nemají rádi až tak popisy a nebaví je číst o cestování a poznávání, tahle série tolik nenadchne. Romantiky si zde užijete dost a i srandy, to vše nám tato knížka a série nabízí, ale musíte počítat s tím, že napůl čtete cestopis. Já jsem si oblíbila snad všechny kladné postavy a přirostly mi k srdci. Jsou to skvělí lidé. A nesmím zapomenout na dokonalé obálky českých vydání, které ilustrovala Kateřina Brabcová, naše obálky jsou nejkrásnější ze všech! Během čtení jsem si u ukládala názvy a druhy pokrmů a také míst, která v Kodani navštívit. Měli byste zájem o takový příspěvek na ig a článek na blogu? Kdo z vás četl Kavárnu v Kodani a má rád tuhle sérii nebo i jiné knížky od Julie Caplin? Hodnocení: 5/ 5 Můj ig: @terischmetti https://www.instagram.com/terischmetti?igshid=OGQ5ZDc2ODk2ZA== Blog: https://blumensprache.hikaru.cz/... celý text

Severka 2023, Nina Špitálníková

Kniha, která vás vtáhne a rozcupuje na kousky, ale přesto ji milujete a chcete pokračování. Jenže jaké? Opravdu všichni, kteří vyrůstají v tvrdém režimu KLDR a najednou se ocitnou v našem demokratickém světě, budou šťastní? Jako milovnice asijské kultury, hlavně té korejské a japonské, se zajímám o vše, co se kolem vyskytne. O skvělé české koreanistce Nině Špitálníkové vím už dlouhou dobu. Její knihy mám v knihovně, ale zatím nečtené. Ale Severka mě tak moc přitáhla a byla první. Příběhem nás provází hlavní hrdinka Severka a potetovaná koreanistka (a myslím, že se jedná o paní Špitálníkovou), která Severku vyslýchá. Severka vypráví svůj příběh od útlého dětství, kdy se narodila a vyrůstala v Severní Koreji. Režim KLDR byl pro ni naprosto přirozený, stejně jako pro ostatní Severokojerce. Neznala jiný život. Severka pocházela z vyšší společenské vrstvy a chtěla se stát další revolucionářkou, která by pomohla Severní Koreji a jejím obyvatelům vzkvétat. Dozvídáme se, co Severka svými činy nevědomky způsobila. Přiblížila a dosti nám popsala každodenní život Severokorejců. Mě osobně dost zaskočilo tolik částí už na začátku. Například, že i každé obyčejné chvilky jejich života, jako je vstávání, toaleta, mytí a jídlo, jsou naplánované na minuty. Mají svůj rozvrh, svůj řád. Naprosto všechno. A tento řád jim dává jistoty. Jenže to jsem nevěděla, co bude dál. Absolutně mě odzbrojilo a rozdrásalo, že v KLDR existují pracovní tábory. Něco jako u nás v ČR pracovní tábor Terezín z 2. světové války. Podmínky popisované v knize mi opravdu připomínají pracovní a koncentrační tábory a cítila jsem obrovskou úzkost. Nechci říkat nic víc, tu knížku si musíte přečíst a prožít sami. Přemýšlela jsem, jak tuhle recenzi napsat a vyjádřit se. Jenže to nejde napsat jen tak. Píšu jednoduše tak, jak to cítím. Severku jsem si moc oblíbila, ta slečna byla skvělá, měla odvahu, věřila v sebe, dělala vše v dobré vůli, uvědomovala si své chyby a přešlapy A paní Nina Špitálníková ji znala osobně Prosím, přečtěte si Severku, dá Vám tolik emocí a informací, tolik životních mouder. Budete přemýšlet nad životem a nad, pro mnohé, obyčejnými chvilkami, jako je třeba si zajít na kávu. Moc se těším na pohádku, která snad brzy od Niny Špitálníkové vyjde. Hodnocení: 5/ 5 (c) blumensprache.hikaru.cz / IG: @terischmetti / databazeknih.cz... celý text

Ahoj, tady Sam 2023, Dustin Thao

Chápu, proč má obálka na sobě tolik květů sakur, tento strom měl co dočinění s dějem, ale čekala jsem mnohem více japonské kultury. Pohybovali jsme se sice v Americe, ale Sam pocházel z Japonska a jeho okolí z dalších asijských států. Oceňuji tento námět, je naprosto boží, ale od knihy jsem očekávala více. Autor si s tímto mohl pohrát víc. Příběh se celkem vlekl, hlavně do půlky knihy. V druhé půlce už bylo napětí a těšila jsem se na čtení. Myslím, že knihu ocení čtenáři kolem 20 let, ty si ji mohou užit plně.... celý text

S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje 2022, Tom Felton

Kniha Toma Feltona před pár týdny vyšla jako audiokniha, ale s překvapením! Předmluvu, napsanou Emmou Watson, namluvila Anežka Pohorská, která propůjčila svůj hlas filmové Hermioně a samotný text Toma namluvil dabér Draca Malfoye, tedy Radek Škvor! Oba dabéři udělali úžasnou práci. Jejich projev je dokonalý, stejně jako celá kniha. Je to nejlepší čtený projev v audioknize, jaký jsem kdy slyšela. Neskutečně příjemně se mi poslouchal a nechtěla jsem, aby kniha skončila Tom svou knihu napsal tak moc upřímně a bez žádných okolků, svěřil se se svým dětstvím, s veselými zážitky, ale také se svou rodinou a tou nejtěžší životní situací. Na začátku se dozvídáme, jak přišel k herectví a co měl už jako malé dítě za zájmy. Vypráví nám své první zkušenosti s herectvím, jaké filmy natočil, až se dostal k natáčení veledíla jménem Harry Potter. HP se objevuje během celého čtení, poněvadž je součást Tomova života a je za to vděčný. Pobavíte se vtipnými zážitky s filmovým Brumbálem nebo s nepříjemnou situací s filmovým profesorem Snapem, který měl srdce ze zlata. Poslouchat, jak probíhalo natáčení a jak se chovali herci mimo kamery, je naprosto boží Tento malý blonďatý rebel vyrostl a trávil část života v LA, kde ho potkaly ony těžké životní situace. Tom bojoval se svou psychikou a svěřuje se se vším, jak se cítil uvnitř nitra a jak se ze všeho dostal. Tahle pasáž vás zasáhne nejvíce, já vše hltala a cítila s Tomem, bolelo mě poslouchat, co si vše musel zažít. Myslím, že v této části se mnoha čtenářům změní pohled na tohoto vynikajícího a vřelého člověka. Už ho nebudete vnímat jako grázla z HP, ale jako skutečného Toma Feltona. Pamatujte, bohatým vás nedělají peníze, ale to, zda máte milují lidi kolem sebe, zda máte rodinu, lásku a přátele. Doporučuji jak nejvíc mohu. Je to skvost a já ji zbožňuji ... celý text

Červená, bílá a královsky modrá 2020, Casey McQuiston

Ačkoliv má kniha 423 stránek, tak se četla velmi svižně. Dokázala jsem se vžít do postav, cítila jsem jejich úzkost a smutek, to se autorce opravdu povedlo. Přiblížila nám to, jak se musí lidé z královských rodin podřizovat a nejsou vůbec svobodní. Často jsem při čtení myslela na Prince Williama a Henryho a přemýšlela, jak asi žijí oni a jak se cítí, i když se pro veřejnost usmívají. Knížku Červená, bílá a královsky modrá doporučuji mladým lidem, kteří hledají sami sebe, svou sexuální orientaci nebo se chtějí uvnitř sebe či s okolím poprat. Najdou zde odvahu. Dále ji doporučuji opravdu lidem mladším, kteří ocení tu bouřlivou sexuální stránku. A taky těm, co trochu mají v oblibě politické dění. Vzhledem k tomu, že mi vadilo přespříliš sexu, ve kterém jsem necítila moc emocí a musela jsem číst spoustu úryvků z milostných dopisů různých slavných osobností a občas zbytečně dlouhému popisování situací, tak knihu hodnotím takto.... celý text

Kočka na cestách 2020, Hiro Arikawa

Za tou vší pohodou, kdy spolu Satoru a Nana cestují po celém Japonsku v jejich stříbrné dodávce, plují na lodi a sledují krajinu plnou fialových a žlutých květin či obrovskou dvojitou duhu nebo kolouška s rodinou, se skrývá hloubka a bezmoc se smutkem a vyrovnání se s těžkou, nejtěžší životní situací. Příběh je podán jak vtipně, tak i jemně, citlivě a pohladí po duši. Jedná se tu o neskutečně silné spojení páníčka a jeho zvířete. O hluboké přátelství a rodinu. Při čtení jsem se nikdy nenudila, vždy jsem se dokázala ponořit do děje a smála se, rozplývala, ale také jsem skoro brečela. Posledních padesát stran bylo hodně náročných na emoce. Člověk chtěl plakat a zároveň cítil jakési duševní smíření. To, proč Satoru potřeboval, aby se o Nanu někdo postaral, se musíte dočíst sami a poté pochopíte, proč tu píšu tyto věty. Knížku Kočka na cestách doporučuji nejen milovníkům koček, ale opravdu všem, poněvadž takto filozoficky založenou knihu psanou s jemností nenajdete všude. Ráda si přečtu opět něco od japonských autorů, poněvadž jejich kultura a myšlení je hluboké a fascinuje mě. Obálka knihy je nádherná a zaujala mě na první pohled. Přidávám zde jeden nádhernou citaci z knížky, tedy to, co řekl Nana ve svých myšlenkách.... celý text

Tvář vody 2018, Guillermo del Toro