Roanna
přečtené 139
Falešná manželka
2019,
Julia Quinn
Moje první setkání s autorkou se stalo zároveň setkáním posledním. Ačkoliv červenou knihovnu nevyhledavam, po knize jsem sáhla, abych četla něco oddechového, nenáročného před spaním, a také jsem se těšila na pověstný autorčin smysl pro humor, o kterém se zmiňuje dost čtenářek. Nic jsem neočekávala, přesto jsem zklamaná. Bylo to plytké, nudné, fádní. Dívka předstírá že je něčí manželkou a pak se na to přijde. Konec zvonec. Děj se mohl odehrávat kdykoli a kdekoli, postrádala jsem atmosféru oné doby, mravenčení v břiše se také nedostavilo, humor na jedno pousmání, dialogy jak z Večerů pod lampou. Nene, tohle mi zkrátka vůbec nesedlo.... celý text
Všechny cesty vedou do Santiaga
2023,
Ladislav Zibura
Můžu dát šest hvězdiček? Tohle je opravdu skvost a nejlepší autorova kniha. Je ve všech směrech vyzrálejší, než předchozí knihy, psaná více srdcem, hloubavá, vtipná i motivující. Od prvních stránek máte pocit, že si vás Ladislav přibalil do batůžku, a vy všechny radosti a strasti prožíváte s ním. Podařilo se mu vyvážit cestopis s příběhy takovým způsobem, že ještě po dočtení knihy to v mých myšlenkách příjemně rezonuje.... celý text
Kroniky prachu
2019,
Lin Rina
Ach, to bylo pěkné... bylo téměř nemožné odejít od krásného a velmi čtivého příběhu, jež pojetím připomíná Pýchu a předsudek. Také Kroniky prachu jsou příkladem toho, že krásný, romantický příběh se dá napsat i bez sexu. Užívala jsem si to příjemné šimrání v podbřišku během čtení, a postupné sbližování hlavních postav, i když ke konci už dost natahovane. A pak je na pár stranách krátce konečně vyřčeno to, na co jsme se tolik těšily. Po tom dlouhatánském sbližování jsem čekala trochu více slov a nahlédnutí do citů pana Reeda, aby do sebe vše definitivně zapadlo. Myslím, že autorka si toho byla vědoma také, a snažila se to napravit dodatkovou knihou Pár stránek navíc. Kdyby poslední strany této dodatkové knihy, věnované Animant a panu Reedovi, vložila do Kronik prachu, dala bych 5*. Takhle jsem si připadala trochu ošizena. No, a ten americký konec za účasti publika...muselo to být právě takhle? Ale i tak jsem si příběh užila, a přála bych si více takových milých knih.... celý text
Heřmánkové údolí
2012,
Hana Marie Körnerová (p)
Kdo má rád knihy paní Mornštajnové, toho nadchne i tato kniha, protože se jim svým pojetím velmi podobá. Krásně odvyprávěný příběh ze života, který se čte jedním dechem. Po dočtení se sice ten úplný "Wow efekt" nedostavil, ale to nic nemění na tom, že je to velmi dobře napsaný příběh, který potěší každého, kdo rád čte o skutečných osudech obyčejných lidí.... celý text
Neboj se vrátit domů
2018,
Aleš Palán
Nemusíte být nutně v Boha věřícím člověkem, abyste myšlenky a názory paní Svatošové dokázali přijmout, nebo se s nimi ztotožnit, ale pokud jste, bude to pro vás jednodušší. Není to jen o odcházení Domů, ale i o eutanazii, soukromém životě a setkáních paní Svatošové s lidmi, kteří ji ovlivnili. Rozhodně se ke knize budu vracet, je v ní spousta hezkých myšlenek.... celý text
Žitkovské bohyně. Lidová magie na Moravských Kopanicích
2016,
Dagmar Pintířová Dobšovičová
V této knize jsem se dozvěděla úplně všechno, co jsem o bohyních ze Žitkové chtěla vědět. Tímto autorce děkuji za velmi dobře odvedenou práci, protože etnologické zpracování postaveno na faktech a skutečnosti je mi mnohem bližší, než stejnojmenný román od Kateřiny Tučkové. Nedivím se tedy místním obyvatelům, že ti z románového zpracování - a následného vyššího přílivu turistů - nejsou dvakrát nadšení. Na druhou stranu, udělat posléze z domu Irmy Gabrhelove muzeum mi taky nepřijde moc košer, myslím, že o tohle by nestála. Vždyť bohyně byly obyčejné ženské z masa a kostí, žily všedním životem naplněným prací na poli, péčí o rodinu a dobytek. To, že uměly vyčítat, z nich žádné "čarodějnice" nedělá. O jejich životech hodně napovědělo nejen povídání se samotnou Irmou Gabrhelovou, v té době poslední žijící bohyní, ale i rozhovory s místními, kteří je pamatovali. Hezky to shrnula také její vnučka, paní Lýdia. I díky těmto lidem jsem si udělala úsudek o tom, jaké to vlastně byly ženy. Jinak vše podstatné je už zmíněno v komentářích. Já ještě jednou všem doporučuji, čte se samo.... celý text
Andělin popel
2003,
Frank McCourt
Knihy o životě obyčejných lidí vyhledávám čím dál častěji. Tahle je vyprávěná pohledem dítěte tak krásně, že se vám nechce od čtení odejít, třebaže se děj točí "jen" kolem (ne)všedního života jednoho kluka a jeho rodiny. Ještě nikdy se mi nestalo, abych při čtení během dvou stran plakala smutkem a vzápětí se smála. Vše důležité vypovídající o kvalitě knihy je zmíněno již v komentářích pode mnou, tak to nechci opakovat. Zkrátka si ji přečtěte, stojí to za to.... celý text
Normanské královny Anglie (1066-1167)
2018,
Alison Weir
Konečně něco jiného, než stále dokola omílání Tudorovci. O Normanských královnách jsem nevěděla téměř nic, takže jsem si ráda rozšířila obzory. Velmi působivá byla již předmluva, kdy se autorka snaží uvést čtenáře do doby, ve které královny žily - a právě ty detaily z tehdějšího (nejen) královského života jsou to, co mě zajímá daleko víc, než která královna kdy a co věnovala tomu a onému klášteru. Jen bych trochu poopravila anotaci, která uvádí, že autoka přináší historii "zbavenou mýtů a legend." Právě ty totiž autorka zmiňuje vždy, když není jisté, jak to vlastně bylo. Vzhledem k době, kdy královny žily, těch zaznamenaných fakt není mnoho, což logicky nahrává spekulacím a někdy jsou nám tak přednášena fakta, která byla ve skutečnosti třeba úplně jinak. Ale i v tom tkví kouzlo historie...... celý text
Hotýlek
2015,
Alena Mornštajnová
Četla jsem po nejlepší Haně a dobré Slepé mapě. Hotýlek je nejslabší. Takový ponurý, bez vyloženě pozitivních postav. V Hotýlku se děje všechno a nic. Je v něm prožitý život celé rodiny, ale bohužel jsem už v první třetině knihy došla k závěru, že mě ten jejich život ani moc nezajímá. Ano, byly tam zvraty a pořád se něco dělo (jak už to tak v životě bývá), ale právě díky četnému množství postav není možné vytvořit si k nim hlubší vztah. Každému z aktérů je šablonovitě přidělen určitý prostor, a pak už je na čtenáři, jaký k nim zaujme postoj. Právě proto je Hana u mě pořád Top. Její komornost je mi bližší, než vyprávění o spoustě osudů, které se mi nedokážou dostat pod kůži. Vypravěčský styl je jediným důvodem, proč jsem knihu dočetla.... celý text
Robin
2004,
Zdena Frýbová
Pár měsíců po dočtení Poslední aristokratky jsem opět dostala chuť na vtipné, oddechové čtení. Na databázi knih mi skočilo doporučení na Robina, jež by se měl nést v podobně humorně laděném duchu jako PA, tak jsem si tuto knihu zakoupila a..... Ano, souhlasím. Hlavním cílem knihy je pobavit čtenáře a nechat ho plout na vlně zábavy a komických (i na "zabití") výstupů Robina a jeho smečky. Některé situace byly sice zbytečně vyhrocené, až lehce stupidní, ale jako celek mě kniha potěšila. Svůj účel - pobavit - splnila dokonale, takže si ji ráda ještě někdy přečtu.... celý text
Jak poznat psí duši
2016,
Rudolf Desenský
Nejlepší kniha o (pře)výchově psů, kterou jsem četla. Pro pejskaře povinná četba. Investice do této knihy nelituji, protože Rudovy rady opravdu fungují! Navíc jsem se i pobavila nad některými hláškami. V první kapitole Ruda poodhaluje soukromý život a představuje svou smečku, v dalších dvou už se věnuje konkrétním problémům (jak odnaučit psa agresivnímu i bázlivému chování, lovení, bát se bouřek, jak ho naučit správné socializaci, atd.), ale převážně odpovídá na vybrané dotazy pejskařů - nutno však podotknout, že někdy jsou jeho odpovědi stočeny do jinam a ve výsledku se vlastně konkrétní řešení nedozvíme :-) Každopádně jsem se dozvěděla spoustu nových rad a informací, takže kniha splnila svůj účel. Ruda mě prostě baví.... celý text