osman111
přečtené 278
S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje
2022,
Tom Felton
Autobiografie nečtu vůbec a na knihy (kterých se teď vyrojilo asi tak sto milionů), které nějakým způsobem navazují na Harryho Pottera, jsem se dívala trošku s despektem. Působilo to na mě, že chtějí autoři prostě z tohoto neopakovatelného fenoménu ždímat, dokud to aspoň trochu jde. Nikdy jsem se přímo rolí Draca na celý příběh nezamýšlela, brala jsem ho jako slizkého záporáka, nic víc. Ale ono to bylo jinak. Ty důvody proč byl, jaký byl, jsou zcela pochopitelné a teď ho vnímám jako člověka, který byl prostě ztracený. Genialní J. K., no.. Ale jak řekl sám velký Albus Brumbál, o tom jací opravdu jsme, nesvědčí naše schopnosti, ale naše volby. Tom je nejen bravurní herec, ale také skvělý autor. Pokorný, autentický, naprosto upřímný. Oceňuji, jak moc šel s kůží na trh a nebál se odhalit své psychické problémy, závislosti a pletky se zákonem. To, že přesně popsal, jak snadno se může člověk dostat na úplné dno. Nenápadně, plíživě. A taky to, co ho vrátilo zpátky a co je vlastně důležité. Je to kniha, kterou budete číst opakovaně, protože popisuje natáčení, interakci s britskými hereckými velikány a má prostě všechno, co byste si od ní přáli. A hlavně má obrovskou přidanou hodnotu. K Tomovi teď necítím nic, než obrovský respekt (a to s tou mudlovskou š. - víte co, to co se nesmí řikat, jsem mu teda odpustila).... celý text
Ztracené květiny Alice Hartové
2019,
Holly Ringland
"Život se žije směrem kupředu, ale pochopit ho lze jen zpětně. Člověk nevidí místo, na kterém stojí, dokud na něm stojí." Znáte ten pocit, kdy od první stránky víte, že to bude skvělé? Tak to je přesně ona. Psychologický román o hledání sebe sama, léčivé schopnosti přírody a síle komunity. Neznám knížku, kde by byly tak bravurně vykreslené ženské postavy. Silné ženy s až květinovou křehkostí, nezlomností a schopností se přizpůsobit nepříznivým podmínkám a zakořenit. Autorka nám představila celou škálu různých postav, z nichž ani jedna není černobílá a vy vlastně nevíte, zda je sympatická, zda ji chápete a odpustíte jí. Skvělé. Spojení poetického vyprávění, toxických vztahů a drsné australské přírody je prostě dokonalost. Tato kniha má všechno. Za mě nutnost a řadím ji mezi top knihy roku (jo už v březnu). Napsat knížku částečně květomluvou? Odvážné a v tomto případě skvělá volba. Upřímně nevím, kdy jsem byla z nějaké knihy takto nadšená. Takže asi tak.... celý text
My
1989,
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
Antiutopický román z roku 1920!! Neexistují jména, vše se podřizuje blahu Jednotného státu, duše a fantazie jsou (téměř) vymýcené nemoci, vše je řízeno Dobroditelem, a to od počtu zkousnutí při jídle až po minuty na odpočinek. Jakou zemi Vám to připomíná? Jsem nadšená. Deníková forma hlavního hrdiny D-503 je dokonalá. Rozum, matematika, nalajnovanost. D-503 je šťastný, žije přece v dokonalém státě. Je šťastný dokud... Dokud nepříjde žena I-303 a zjištění, že šťastný není. Onemocní touhou, začnou se mu zdát sny (známka nemoci) a pochybnosti narůstají. Nebudu více prozrazovat. Toto prosím vyšlo 20 let před Orwellem. Nechápu, že tato kniha nemá více pozornosti. Pokud se Vám Orwell líbil (jakože asi jo), určitě si ji přečtěte. Doporucuji přečíst po Svědectví o životě v KLDR od Niny Špitálnikové). Není to oddychovka, nečte se úplně lehce, ale prosím, opravdu do toho jděte.... celý text
Soukromá tajemství
2020,
* antologie
Chtěla jsem změnit svůj pohled na povídky. Takový byl plán. No, bohužel. Tady tyto nejsou špatné, ale. Ani jeden z autorů nešel do hloubky, čemuž se nedivím. Na pěti stránkách prostě Annu Kareninu nenapíšete. A tak je výsledek ten, že všechny povídky vyzněly jenom plytce. Nic víc. Nebudu se rozepisovat o každé zvlášť, protože, zcela upřímně, k většině nemám co říct. Po obrácení stránky jsem zapomněla, o čem byly. Přemýšlím jen nad povídkou Hany Mornštajnové, takže i přes to, že ji nehodnotím kladně, myslím, že je nejlepší. Zanechala totiž ve mě aspoň něco, i když to není pozitivní. Povídka Hany Mornštajnové nebyla špatná, ale téma psychicky týrané ženy by si zasloužilo obsáhlejší formát. Měla jsem pocit, že autorka dostala zadání, do hodiny něco napsala a poslala. Šmitec. Nic hlubokého, i když téma je skvělé. Mohl z toho být román a mrzí mě, že není. Taky mě mrzí, jak k tématu přistoupila. Prvoplánové hraní na city, šokovat a konec. Co bylo za tím? Proč se to dělo? Jaké byly ty plíživé nenápadné náznaky? Odkud to celé, na obou stranách, pramenilo? Autorka, jak už je zvykem, jenom popsala smutný příběh. A já se ptám, nešlo by to lépe?... celý text
Strach
2014,
Jozef Karika
Hrůza, šílenství, bezmoc. Nevím, jestli dokážu správně uchopit to, co jsem právě přečetla. Čeká Vás Karika, takže asi víte. Napětí od první stránky, které se postupně stupňuje v šílenství, až dojdete ke konci, kde Vás to totálně odpálí. Věděla jsem, co mě asi čeká. Ale toto? Nechápu, že autor nemá více pozornosti. Za mě není v tomto žánru nic lepšího. Prostředí slovenských hor, lesy, extrémní mrazy, nečernobílé postavy, zvraty, když to absolutně nečekáte. Nikdo neumí popsat atmosféru lépe. Nikdo. Pokud jste otevření mysteriózní zápletce, jděte do toho. Vtáhne Vás okamžitě. A přečtěte si všechno od Kariky, aspoň se dozvíte něco o slovenských horách.... celý text
Dědina
2018,
Petra Dvořáková
Petru Dvořákovu považuji za jednu z nejlepších současných českých autorek. Vrány jsou fenomenální. Dědina je jiná. Neměla jsem pocit, že jde o Petru Dvořákovou, že je to ona. To v čem je tak zajímavá a jiná mi v Dědině malinko chybělo. Bylo to syrové, bez příkras a absolutně autentické tak, jak to autorka umí, ale to nestačilo. Měla jsem pocit, že by mi stačila ukázka, přečíst 50 stran a už nepokračovat. Upřímně nevím, jak hodnotit. Není to vůbec špatná knížka, jen mám asi na autorku vyšší nároky, protože to umí lépe. Nicméně téma je neotřelé a velmi realisticky popsané. A to je možná to, co mi vadilo. Popis. Popis života na vesnici, skvělý popis, jazykově hodnotný, bez chybičky, ale popis.... celý text
Muži, kteří nemají ženy
2015,
Haruki Murakami
Skvělé, opět! Kvalita napříč knihou je stoupající. První povídky tedy hodnotím spíše jako slabší. A pak se to rozjede. Dokonale propracované mužské postavy tak jak to umí jenom Haruki. Ženy nepřítomné, tajemné, magické. Odejdou a neřeknou ani slovo. A není to v pohodě ani po letech, prostě není. Motivy kočky a hada, magický realismus v té nejryzejší podobě. Celou knihou provází pro Murakamiho typický jazz a děj plyne v podobném tempu. Osobně miluju autorovy evropské odkazy a v této knize mi bylo dopřáno. Celá jedna povídka o Řehoři Samsovi. V podání japonského autora? No, dost originální. Za mě skvělý kousek a určitě do toho běžte.... celý text
Když duše bolí
2012,
Zuzana Peterová
Tak především se nejedná o postřehy psychoterapeutky, nýbrž o krátké povídky, které spojuje stejný motiv. Bolavá duše více či méně, jasněji či náznakem spojuje všechny postavy. U povídkových sbírek se mi stává, že se mi líbí jedna nebo dvě a ostatní zapadnou nebo mě ničím nezaujmou. Tato kniha je výjimka. Autorka laťku drží po celou dobu velmi vysoko a bravurně zvládá poetická zakončení. Myslím, že situace popsané v povídkách nejsou každému vlastní, ale pocity ano. Myšlenkové pochody a zkratkovitá jednání v krajních situacích jsou mistrně vyobrazeny. Doporučuji.... celý text
Ztracená duše
2021,
Olga Tokarczuk
Nebudu hodnotit text, protože ten ve mě nic nezanechal a nemyslím si, že o něj v knize jde. Co hodnotím velice kladně, je grafické zpracování. Osobité, milé, nádherné. Zažloutlý čtverečkovaný papír, krásné skici, které působí tak osobním dojmem, jako by byly jen pro vás. Upřímně jsem se nesetkala s dokonalejšími, milejšími ilustracemi. Nádhera.... celý text
Svolení
2021,
Vanessa Springora
Myslím, že tato kniha může být pro mnohé působivější než Lolita. Surovější, bez obalu. Pohled oběti není tak zajímavý jako pohled pachatele, ale oceňuji barvitý a bezútěšný popis, propracovanou psychologii hlavní postavy a poměrně zdařilý jazyk. Je překvapením, že v českém prostředí neslaví větší úspěch. Obsahově je velice hodnotná.... celý text