Eddy Bellegueule

Édouard Louis · pseudonym

Nová kniha

Dialog o umění a politice - Eddy Bellegueule

Mohou film a literatura vyřešit společenské problémy? Jak by se měla proměnit levice, aby dokázala čelit tomu, že se čím dál víc frustrovaných lidí obrací k pop... detail knihy

Související novinky

Hra na kočku a na myš, Druhá smrt a další knižní novinky (14. týden)
V prvním dubnovém týdnu se můžete těšit na další řadu nových knih, které se objeví na pultech knihkupectví. Zde jsme pro vás vybrali seznam asi 50 titulů, kt... celý text

Populární knihy

/ všech 6 knih

Dialog o umění a politice

Skoncovat s Eddym B.

Kdo zabil mého otce

Jak se stát jiným

Nové komentáře u autorových knih

Jak se stát jiným

„3,75/5* ROZBITÁ přátelství a zpřetrhané rodinné vazby, výměnou za vysněný život učence a spisovatele na úrovni, jenž navždy unikl chudobě a nuznému venkovskému životu. Naprosté odtržení od minulosti svého dětství a dospívání. Změna mluvy, vizáže, chůze, smíchu, gest, jména …. Náhodné známosti, skrze které pomalu dosahoval svého stanoveného cíle. Napodobování mužů a žen z jiných společenských vrstev. Autor měl na lidi okolo sebe celkem kliku. Na finálních stránkách konečné přiznání, že někdy by si přeci jen přál zastavit čas a k něčemu se navrátit. První knihu, kde autor popisuje, jak chtěl zapadnout a nevybočovat jsem nečetla, ale tahle druhá o snaze vymanit se z předem nadefinovaného osudu byla velmi zajímavá. Po dočtení mám celkem chuť pustit se do jeho románové tvorby - skoro dvacet let byl literaturou nepolíben a díky doporučení akademiků a francouzské inteligence se dostal k mnoha zajímavým a obohacujícím textům. Jinakost a rozdílnost života na severu Francie s životem ve velkoměstech byla bijící do očí a úsměvné bylo zejména to, že nakladatelství mu jeho autobiografii nechtěla vydat, jelikož se domnívala, že ve slavné “la Franče" takhle není možné živořit. Doporučuji k přečtení, jen asi nejsem až tolik unešena jako jiní recenzenti.“... celý text
— katasokolov

Skoncovat s Eddym B.

„Skoncovat s Eddym B. bylo přesně takové, jak jsem očekávala. Možná ještě lepší. Autor v knize přímočaře hovoří o svém dětství a dospívání ve francouzské nižší vrstvě v 90. letech. Neměl to vzhledem ke svému rodinnému zázemí, orientaci a inteligenci vůbec jednoduché, proto jsem ohromena tím, jak detailní a empatický pohled nám zprostředkoval. Jak se dostat ven ze životního stereotypu, ve kterém vyrůstáme? Přesně na tohle hledá odpovědi a já si toto bolavé čtení moc užila. Doporučuju k přečtení, i když to není zrovna lehká četba.“... celý text
— spencer

Dialog o umění a politice

„Je to vycucaný citrón, nastavovaná kaše, je to snaha dodat početné skupině čtenářů E. L. na knihkupecký pult novou knihu, výsledek je ale neuspokojivý. Samotný rozhovor, který zabírá 55 stran textu (a to se ještě muselo nakladatelství Paseka tuze snažit různým odsazením zleva, zprava), není natolik nosný ani v ničem objevný, aby ho dávalo smysl vydávat knižně. Ne v zemi, kterou E. L. loni navštívil a ve které rozhovor s ním přinesla většina relevantních médií: Seznam zprávy, Aktuálně.cz, Novinky, Český rozhlas, Česká televize, Deník N, A2larm, A2, Host. Vydaný rozhovor se od těchto výstupů příliš neliší, sumíruje názory již dávno vyřčené a s umanutostí stále a stále opakované. Bohužel i tak kratičkému textu by přitom prospělo škrtání (pasáže, ve kterých se Loach a Louis navzájem chválí, ve kterých opakují již jednou vyřčené). Proto si myslím, že by se to celé spíše hodilo do nějakého literárního periodika typu Host/A2, kam by to svým rozsahem i tématem perfektně zapadlo. A nebo by dávalo smysl takto pojatou knihu vydat, musela by ale nabídnout více rozhovorů, více textů apod. Vydávat v dnešní době pouhý přepis jakési televizní debaty mně přijde málo. Rozpačitost z knihy pro mě demonstruje i zařazení fotografií z natáčení a z filmů K. L. (proč?) a otravný doslov, který věci z rozhovoru zase sumíruje a nechává opakovaně zaznít tomu, co jsme již několikrát četli. Chápu ale, že snahou bylo dostat se aspoň na sto stran. I tak má ale vydání této knihy smysl – smysl komerční. Tu knížečku za 249 Kč si hodně lidí koupí tak jako tak. A E. L. je nejen miláček médií, ale i miláček nakladatelů. Marně přemýšlím, komu dalšímu v poslední době vyšel padesátistránkový rozhovor ve vázané knize.“... celý text
— pistalka

Jak se stát jiným

„Co všechno je člověk ochoten udělat, aby unikl svému osudu? Ta proměna je až neuvěřitelná. Oplácaný kluk v teplácích z chudé venkovské rodiny přijíždí studovat na gymnázium v Amiens a jen o pár let později chodí na věhlasnou pařížskou univerzitu a popíjí víno s šéfem americké banky na gauči z ledního medvěda. Édouard Louis ve své nejnovější knize líčí, jak se vzepřel svému třídnímu původu, který ho předurčoval, aby zůstal bez vzdělání v zajetí alkoholu a podřadných zaměstnání jako zbytek jeho rodiny. Naopak toužil po tom, aby mu nic neteklo, protože "prožít všechno znamenalo pomstít se za místo, které mi svět přisoudil při narození". Je to docela typická ambice talentovaných lidí z neprivilegovaného prostředí prorazit "skleněný strop" a nespokojit se s posunem "o stupínek výš", ale prosadit se rovnou ve "velkém světě". Klíčovou ingrediencí Louisova příběhu je jeho homosexualita. Když vzpomíná, jak už jako čtyřletý toužil po chlapcích na dvoře školky, dává to jeho útěku z komunity homofobních vesničanů nádech takřka mytické nevyhnutelnosti. A je to právě coming out, který ho od minulosti definitivně odstřihne a strhává jej do víru života movitých gayů, kteří si blonďatého fešáka vydržují a umožní mu žít jeho vytoužený pařížský život. Není to ale zadarmo. Jeho posedlost změnou po sobě zanechala spoušť v podobě zpřetrhaných vztahů s rodinou a rozbitých přátelství s lidmi, kteří mu nezištně pomáhali, aby se stali jen dalším stupínkem na žebříku jeho společenského vzestupu. (7/10)“... celý text
— kristleko

Skoncovat s Eddym B.

„Tato kniha asi také nebude úplně pro každého.. Autobiografie Eddyho od jeho dětství do dospívání je opravdu plná emocí, u kterých jsem ani nevěděla, co vlastně převažuje.. strašná bezmoc, lítost, bolest.. podmínky doma naprosto příšerné :-( Celou dobu jsem chtěla Eddyho jen objímat a utvrzovat v tom, že je výjimečný, není se za co stydět a že vše bude v pořádku.. ale když dítě vyrůstá v takovém prostředí, zažívá taková muka ve škole, psychika se už nikdy úplně nezahojí.. Daniel Krejčík mi úplně vyrážel dech, jak se dokázal do všeho vcítit a tak bravurně knihu "podat".“... celý text
— Nuttelka

Přejít na knížky autora