spencer
komentáře u knih
Blue Lock 1
Munejuki Kaneširo
Japonský fotbalový svaz se rozhodne, že vezmou fotbal do vlastních rukou. Jejich cílem je vychovat nejlepšího střelce, který je dovede k vítězství v mistrovství světa. A řekněme, že je nenapadne nic lepšího, než zavřít tři sta útočníků středoškolské ligy do speciálního tréninkového zařízení Blue Lock, kde toho chtějí docílit.
Hlavním tématem je ego. To je velmi běžnou součástí sportu, avšak v tomto případě je hráčům předkládáno jako něco, bez čeho se ve fotbalu neobejdou. Ale nenechte se zmást, tato manga není o tom, jak být kretén k ostatním. Ukazuje, že je někdy potřeba změnit svůj úhel pohledu, abychom se zlepšili.
První volume nicméně hodnotím velmi průměrně. Teprve se se všemi seznamujeme a objevuje se moc postav najednou (kterých naštěstí bude ubývat). Nicméně jsem rozhodně zvědavá na pokračování, potenciál tady vidím poměrně velký. Zejména v tom, že autor rozumí sportovní psychologii a samozřejmě fotbalu.
Zabij, nebo zemři
Isabella Maldonado
Zabij, nebo zemři je nejnovějším titulem autorky kriminálních příběhů Isabelly Maldonado.
Opět máme možnost nahlédnout do života agentky FBI, která má před sebou nelehký úkol - pracovat v utajení a odhalit jedno spiknutí. Nicméně komplikace na sebe nenechají dlouho čekat a ona se brzy ocitne v boji o svůj život.
Přiznám se, že i když jsem byla velmi zvědavá na tuto sérii s novou hlavní hrdinkou, převeliké nadšení se nekonalo. Zápletka byla zajímavá, námět originální, ale dost příběh pokazilo pomalé tempo vyprávění a protagonistka trpící fenoménem „nepřemožitelnosti“. O něčem podobném jsem naposledy hovořila v případě Šedého muže, kdy hlavní hrdina neustále narážel na problémy, ale ze všech vyvázl bez větších škrábanců. To stejné platí i v případě Dani a fakt, že si se vším ví rady ubíralo značně na napětí.
„Hra“ nicméně nabízí hodně nevšedních motivů k zamyšlení a pokud vás láká představa pomalejších Hunger Games odehrávajících se v moderním světě se špionážní linkou, mohl by vás titul zaujmout.
Skoncovat s Eddym B.
Édouard Louis (p)
Skoncovat s Eddym B. bylo přesně takové, jak jsem očekávala. Možná ještě lepší.
Autor v knize přímočaře hovoří o svém dětství a dospívání ve francouzské nižší vrstvě v 90. letech. Neměl to vzhledem ke svému rodinnému zázemí, orientaci a inteligenci vůbec jednoduché, proto jsem ohromena tím, jak detailní a empatický pohled nám zprostředkoval.
Jak se dostat ven ze životního stereotypu, ve kterém vyrůstáme? Přesně na tohle hledá odpovědi a já si toto bolavé čtení moc užila.
Doporučuju k přečtení, i když to není zrovna lehká četba.
Babylon
R. F. Kuang (p)
Babylon představuje příběh o nebezpečí a realitě imperialismu, kolonialismu a síle, kterou nesou slova a jazyky. Odehrává se v alternativní verzi 19. století a je to opravdu mistrovské dílo.
Proč? Protože se jedná o moderní klasiku, ve které se mísí historická fikce s fantasy a literaturou faktu. Můžete tak mít částmi pocit jako kdybyste četli učebnici, avšak navzdory množství odstavců o etymologii či historii jazyka je Babylon neuvěřitelně pohlcující.
Ctí kouzlo překladu a ukazuje, že je překlad nedoceněné umění. Pokaždé, když se slova převádějí mezi jazyky, ztrácejí část své asociace a významu. Co je při překladu důležitější? Autorův styl, poselství či přesná slova samotná? Tyto úvahy vám vryje do hlavy a budete nad nimi ještě dlouho přemýšlet.
Postavy jsou komplexní, ze své podstaty dokonce chybné a sdílejí jakousi pýchu a lehkomyslnost jako skupina mladých studentů, kteří mají pocit, že jsou nezničitelní. Budete je milovat, nesnášet a po dočtení vám po nich bude smutno.
Jedna z nejlepších knih, které jsem v poslední době četla.
Dívka v medvědí kůži
Sophie Anderson
Bylo, nebylo, žila jednou dívka jménem Janka, která netušila, kdo vlastně je. Její mamočka ji našla, když jí byly dva roky u medvědí jeskyně a od té doby se o ni stará. Do vesnice, ve které žije nezapadá a něco nebo někdo jí neustále tahá do zasněženého lesa. Když se jednou její nohy promění na medvědí, rozhodne se vyhledat pravdu o svém původu.
Řekla jsem to jednou a říkám to znovu, knihy Sophie Anderson mají šanci zaujmout především díky svému barvitému stylu vyprávění a překrásným ilustracím. Pokud jste četli některou z autorčiných jiných knih, nejspíš vás nepřekvapí jistá šablonovitost vyskytující se v ději. Ovšem věřím, že v tomto případě ji rádi omluvíte, neboť k tomuto žánru prostě patří.
Titul mimo jiné obsahuje několik důležitých zpráv o tom, že rodina není jen o krvi, ale o tom, kdo nás akceptuje takové, jací jsme. Velmi doporučuju.
Trhlina
Jozef Karika
Trhlina je titulem, kterému jsem se roky vyhýbala. Šetřila jsem si jej na moment, kdy odezní všechen ten „hype“ okolo něj a budu si jej moci přečíst aniž by na mě všude vyskakoval. Když jsem na něj nedávno narazila v knihovně, cítila jsem, že nadešel jeho čas.
Bylo to velmi zvláštní čtení. Nejedná se o typický styl vyprávění. Autorovi se před lety ozval člověk se záměrem mu povyprávět příběh Trhliny. Karika vyprávění zaznamenal, ověřil fakta, tvrzení a následně je zpracoval v knize. V ději je tedy pár jeho poznámek poukazující na „trhliny“ v příběhu. A musím říct, že i přesto, že nemáte nejmenší tušení, jak moc je vše pravdivé, nějak se to na vás podepíše.
Přestože mě první čtvrtina nijak zvlášť nechytla, jakmile jsem se dostala k části odehrávající se na Tribeči, nemohla jsem se odtrhnout.
Myslím, že největším přínosem této knihy je právě ona nevědomost. Ta se vám bude líbit a bude vás i zároveň děsit. Stalo se to doopravdy? Jak moc je vypravěč důvěryhodný? Styl se ony události, nebo si je někdo přikreslil?
Vskutku pozoruhodné a nevšední čtení.
3,75/5
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Jsou světla, která nevidíme je knihou, na kterou jsem neustále narážela, ale nějak jsem ji nevěnovala moc pozornosti. Což byla velká chyba.
Děj je totiž vyprávěn překrásným jazykem plným metafor a zajímavých úvah, které vás přimějí přemýšlet. Objevují se v něm dva paralelní příběhy o dvou dětech během 2. světové války. První se zabývá mladou slepou pihovatou dívkou Marie-Laurie, která žije se svým otcem v Paříži. Druhý se naopak věnuje blonďatému sirotkovi Wernerovi, jenž má velký talent na matematiku a vědu.
Anthony Doerr nevypráví jen o válce, ale taktéž o dospívání a o boji s našimi morálními nejistotami. Snaží se ukázat, že i drobné, zprvu nevýznamné, události můžou mít ve výsledku poměrně velký dopad na náš život.
V knížce bylo plno momentů, které jsou sice prožívány v jiných okamžicích a v různých částech Země, avšak přesto si našly cestu se ve výsledku sjednotit. Největší dojem na mě udělal konec, který se nedal úplně předvídat. Oceňuji, že se autor vyhnul všemožným klišé a napsal jej tak, jak by jej pravděpodobně napsal sám život.
Za mě jedno velké doporučení.
Píseň moře
Samuel Sattin
Píseň moře krásně rozebírá keltskou legendu o tulení víle selkie. Pokud je vám povědomý název, tak je to proto, že prvně vznikl stejnojmenný kreslený film, na jehož podkladu vznikl i tento komiks.
Jsem moc ráda, že se tak stalo, neboť mě stejně jako Vlkochodci naprosto nadchnul! Kromě irských legend na vás uvnitř čeká jedna rodina vyrovnávající se se ztrátou matky. Velmi dobře zpracované jsou i sourozenecké vztahy a to, jak se v čase mění.
Titul můžu velmi vřele doporučit. Je dobře zpracovaný, obsahuje překrásné ilustrace a příběh, který vás chytne za srdce.
Gallant
V. E. Schwab (p)
Victoria Schwab má velmi specifický styl vyprávění, který neosloví každého. Já si jej jako obvykle velmi užívala, avšak se musím přiznat k tomu, že mě příběh neoslovil tolik, jak jsem zprvu předpokládala. Čím dál jsem se v ději nacházela, tím více se můj zájem ztrácel. Na vině tentokrát nejspíš budou ne příliš zajímavé dialogy a námět, který není úplně dotažený do konce a možná by potřeboval trošku více rozvinout.
Nicméně kladem je, že dění není nijak složité. Vše, co potřebujete vědět najdete v anotaci. Je to strašidelný příběh o démonech a ghúlech, tajemné rodinné historii a velmi zvláštním domem.
Takže abych to shrnula: velmi originální námět, jenž prostě potřeboval více péče.
Ach, vy dívky mládím zmítané 1
Mari Okada
Ach, vy dívky mládím zmítané je velmi překvapivou mangou, která se otevírá poměrně důležitá témata a rozebírá období, kterým si musel projít každý z nás.
Pojednává o skupině dívek, které mají ve škole literární kroužek, ve kterém čtou převážně klasickou literaturu plnou erotiky. Není divu, že díky tomu začnou objevovat svou vlastní sexualitu a zjistí, že v tom vlastně nejsou samy. Podobné „probuzení“ totiž prožívá většina jejich spolužáků a spolužaček.
Šanci zaujmout má zejména explicita a fakt, že Mari Okada jde v rámci tématu poměrně do hloubky. Jednotlivé postavy mají na problematiku odlišný názor, zažívají odlišné problémy a líbí se mi, jak dobře popsané jsou jejich emoce. Budete mít tak šanci si sami zapřemýšlet nad jejich situací a třeba se ve vzpomínkách vrátit do doby, kdy jste na tom byli podobně.
Jedinou poznámku mám k zápletkám, které nejsou nijak extrémně originální. Avšak možná právě proto se v některých z nich můžete najít. Je tedy na každém čtenáři, jaký k nim bude mít postoj.
Za sebe tedy tuto mangu moc doporučuju a těším se na pokračování!
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Ke knihám, které doprovází obrovský hype většinou přistupuju s opatrností. Proto mě velice překvapilo, když Čtvrté křídlo dostálo svých slibů a já se od něj nemohla, až do samotného konce, odpoutat.
Akce totiž začíná už na první stránce a nekončí ani s tou poslední, která nám přináší zajímavé vyústění událostí. Pokud nemáte rádi zdlouhavé fantasy příběhy, kde více než polovinu knihy zabere budování světa, jste na správném místě, neboť tady vás nic takového nečeká. Velmi snadno vklouznete do děje a budete napínavě sledovat, jak se vše vyvine pro Violet - hlavní hrdinku, kterou matka pošle na velmi nebezpečnou, v jejím případě až smrtelnou cestu, na jejímž konci se z ní má stát dračí jezdkyně. Není to však snadné, neboť ne každý z uchazečů se dožije chvíle, kdy si osedlá vlastního draka. A už vůbec ne dívky s křehkými kostmi jako je ona. Od prvního momentu, kdy potká Xandera je vám jasné, že tato nenávist nejspíš přeroste v něco naprosto opačného. Ovšem, jak k tomu dojde, a co za nebezpečí na ni vlastně čeká se budete muset už dozvědět sami.
Přestože má Čtvrté křídlo všechny stereotypy new adult fantasy sérií (dívku, jež má teprve objevit svůj potenciál, nebezpečí a především všemi oblíbené "enemies to lovers"), vše dohromady funguje a přináší velmi zábavné čtení.
Za sebe tedy můžu titul vřele doporučit. Nečekala jsem, že si jej tak zalíbím a máte-li rádi draky a chcete si zkusit přečíst zase o trochu jiném tématu, rozhodně mu dejte šanci.
Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji @humbook a #humbookblogeri
Slovodějky
Alena Adrianet Heinrichová
Fantasy s velmi pomalým tempem, kde byla velmi zanedbaná redakční práce. Nebylo to úplně špatné čtení. Některé koncepty byly dokonce velmi zajímavé, avšak na postavách by to chtělo příště více zapracovat, stejně tak jako na množství akce. Té tam bylo vskutku málo a ani moc emocí ve mně příběh nevyvolal. Nicméně se jednalo o poněkud oddechové čtení a autorčin styl vyprávění mě bavil. Takže za sebe mohu titul hodnotit jako takový průměr, který neurazí, ale bohužel ani příliš nenadchne..
Tíživé ticho
Robert Bryndza
Maggie pracuje jako doktorka na traumatologii. Když jí jednou do nemocnice přivezou vlastního manžela umírajícího na následky střelného zranění, které si s největší pravděpodobností způsobil sám, celý její život nabere nečekaný směr. Vydává se truchlit do Chorvatska. Konkrétně do domu, který nechal její manžel Will postavit jakožto jejich dovolenkový dům. Tam obdrží podivný dopis napsaný před několika lety samotným Willem, od jehož obdržení ji pronásleduje jedno nebezpečí za druhým. Proč její milý zemřel? A je za tím něco víc? To a mnoho dalšího přináší Tíživé ticho, nejnovější kniha Roberta Bryndzy.
Jedná se o mystery thriller, který plyne poměrně svižným tempem. Rychle se dostanete k jádru věci a než se nadějete jste na samém konci.
Avšak mnoho událostí je dost nepravděpodobných a v některých momentech to může na čtenáře působit už příliš a přestat dávat smysl. Taktéž je v první polovině načatých několik témat, kterým již nadále není věnovaná skoro žádná pozornost a osobně mi to přišlo škoda.
Abych to shrnula, není to špatné čtení. Nazvala bych to i takovou „oddechovkou“, neboť na vás v ději nečeká nic složitého. Ale je mnoho lepších titulů tohoto žánru a sám Bryndza jich má na svém účtu několik.
Císařovna kostí
Andrea Stewart
Císařovna kostí je druhým dílem chystané trilogie z pera A. Stewart. Přestože mě první díl úplně neoslnil, byla jsem velmi zvědavá na pokračování, které toho slibovalo mnohem více a naštěstí se z větší části tento příslib vyplnil.
Jedná se totiž o velmi originální příběh z žánru epické fantasy. Děj se odehrává ve fantasy post-apokaliptickém světě plného magie a zvířecích společníků. Stejně jako v prvním díle, i tady je děj vyprávěn z více pohledů. Vše se ale točí okolo Lin, která právě usedla na trůn po svém otci a snaží se všem dokázat, že na to má.
Způsob, kterým A. Stewart píše napomáhá tomu, aby se příběh nevlekl a měl spád. Je velmi zdatná ve správné volbě slov, čímž vás snadno do světa dění dostane. Musíte ovšem počítat s velkou dávkou politiky, okolo které se točí zejména první polovina dění. Je to ovšem po posledních událostech pochopitelné a řekla bych, že je vše i dobře vysvětleno.
Nicméně se našlo pár drobností, kvůli kterým Císařovně kostí trochu kleslo hodnocení. Některé zvraty bylo jedním velkým klišé, takže máte-li tento žánr načten, nejspíš vás nepřekvapí. Dále oproti jedničce nelze vyčíst tolik motivace ze stran jednotlivých postav a pár z nich mě už nezajímalo natolik jako předtím.
Přesto ale můžu knížku doporučit. Má zajímavou atmosféru a určitě vás má šanci zaujmout i sociopolitická linka. Třetí díl by měl být závěrečný a sama jsem zvědavá na to, čím autorka vše završí.
3,5/5
Kult
Camilla Läckberg
Po dvou letech, co s vyšetřováním jednoho z případu pomohl mentalista Vincent, je stockholmská policie opět nucena se na něj obrátit s žádostí o pomoc. Z mateřské školy je beze stopy uneseno dítě a když je o pár dní později nalezeno mrtvé, vyjde najevo, že by za podobnými zmizeními dětí mohlo být něco víc. Tragické události otřásají společností a mentalista je zdá se jediný, kdo by mohl pomoci je pochopit.
Zápletka se může zdát jednoduchá, ale určité souvislosti ji trochu zkomplikují. Důležitou roli hrají mimo jiné samotné postavy, jejich osobní životy, vztahy a problémy je doprovázející. Jen těžko se dá odhadnout, co je vlastně v příběhu tím nejdůležitějším, zda to jsou protagonisté či zločiny.
Máte-li rádi psychologické dějové linky, přijdete si v tomto případě na své. Jak už název napovídá, určitou roli bude hrát i kult, jehož zpracování je zajímavé. Kniha navíc obsahuje plno informací na toto téma a přiměje vás se o tuto tématiku o něco víc zajímat.
Druhý díl této série si zachoval stejnou laťku jako ten předchozí. Avšak si myslím, že kdyby byl o pár stránek kratší, rozhodně by mu to přidalo na dynamičnosti. Ve zkratce jsem se bavila a budu se těšit na další případ.
S láskou, Pamela
Pamela Anderson
S láskou, Pamela je memoárem představujícím Pamelu Anderson přesně takovou, jaká je. Zapomeňte na image vytvořenou paparazzi, tato žena je úplně jiným člověkem, než jste si doposud mysleli. Je aktivistkou, vášnivou čtenářskou a především milující matkou.
Pokud by se tato kniha dala shrnout jedním slovem, zvolila bych výraz - překvapení. Pamela se na stránkách své knihy otevírá a hovoří bez příkras o všem, co se jí přihodilo a udělalo z ní ženu, kterou je dnes. Jednotlivé kapitoly doprovází její vlastní poezie a odkrývá v nich fakta z dětství i dospívání, které nebylo zrovna idylické. Seznamuje čtenáře se svou kariérou - jejím začátkem a tím, co dělá dnes. A především vypráví o komplikovaném manželství s Tommym Lee, které proslavila především ta proslulá videonahrávka, která, zejména Pam, zkomplikovala dost život.
Vyprávění se často ocitá na filozofické rovině. Její slova jsou velmi upřímná a pokud jste citlivá duše, zasáhnou vás a přimějí přemýšlet.
Jestliže vás čtení zaujalo a ještě jste neviděli dokument s názvem Pamela na Netflixu, můžu vám jej osobně velmi doporučit. Je v podobném duchu a navíc obsahuje domácí videa a zpovědi jejích synů.
Jak ulovit boháče
Evie Dunmore
Hattie Greenfieldová je dědičkou bankovního impéria a doposud si žila jako v peřince. Vždy snila o rytíři na bílém koni. Když je ale přistižena s vlastnoručně vypracovaným finančníkem Lucianem Blackstonem, je donucena si jej vzít, aby se vyhnula skandálu. Je možné, aby si tito dva lidé z různých společenských kruhů k sobě našli cestu?
Evie Dunmore má velmi sympatický styl vyprávění, ve kterém se mísí nádech doby děje s pár moderními osvěžujícími prvky. Což je aspekt, jenž se dost promítá do postav. Ty se teď nacházejí v různých společenských vrstvách, a díky tomu se i samotný příběh točí okolo jiné problematiky než předtím. Téma sufražetek je posunuto do pozadí a soustředí se více na anglickou dělnickou třídu. Stále odráží společenská témata, avšak jiným způsobem. To může představovat problém pro ty, kteří se tolik nezajímají o politiku a business, neboť se v průběhu objevuje dost diskuzí o těchto tématech.
Kniha se pohybuje pomalejším tempem a může se částmi zdát zdlouhavá. Zaujmout může především svým sňatkem z rozumu, který je podán poměrně dobře. Nicméně, hlavní potíž vidím v přehnaně dramatickém a trochu vynuceném zakončení. I přesto můžu titul doporučit. Je dobrým oddechovým čtením a otevírá zajímavá témata.
Dračí republika
Rebecca F. Kuang
Pokud jste četli Makovou válku, nejspíš jste už z konce pochopili, že celá tato série míří k temnému konci. Dračí republika totiž představuje mnohem dospělejší pokračování, které námět obohatilo o několik zajímavých prvků.
Příběh se tentokrát liší zejména v množství politických úvah, jež se uvnitř vyskytují. Na jednu stranu jich bylo potřeba, bez diskuzí o válečných strategiích a konfliktech by se děj neobešel, ale občas už jich na čtenáře může být přemrštěně a nemusí se na ně každý naladit.
Druhý díl vyniká zejména díky bohatě charakterizovaným postavám a jejich obrovskému posunu od prvního dílu. Zejména u Rin jde vidět, jak se její přemýšlení s každým dalším dilematem mění. I když s některými jejími rozhodnutími nebudete souhlasit, zvládnete s ní, díky bohatému vnitřnímu monologu, soucítit.
Styl vyprávění je taktéž velmi čtivý. Odlišuje jej hlavně způsob, kterým autorka zakomponovává historii do moderna a její smysl pro humor.
Nicméně vše nebylo růžové. Drobná předvídatelnost v kombinaci s pomalým tempem vyprávění způsobila, že se čtení po většinu knihy značně vleklo. Což nebylo po Makové válce zrovna hezkým překvapením. Částmi navíc můžete mít z dění pocit, že se jedná o úplně jinou sérii, neboť se v určitém ohledu od prvního dílu dost liší.
Přesto ale toto pokračování můžu doporučit. Nekončí tak, jak byste od příběhů tohoto typu čekali a rozhodně ve vás probudí zájem v další tituly R. F. Kuang. Čekejte emoční horskou dráhu a několik zajímavých myšlenek k zamyšlení.
Smrt mezi řádky
Alice Slater
Smrt mezi řádky přináší příběh, který si rozhodně neoblíbí každý, ale pokud vás zaujme, můžete se těšit na poměrně nevyzpytatelnou jízdu plnou stalkingu, obsesí a samozřejmě knížek.
Děj je vyprávěn z pohledu dvou protagonistek - Roach a Laury. Roach pracuje v knihkupectví už nějakou dobu a je přímo posedlá opravdovými zločiny. Jedná se o jediný žánr, který čte a nedělá nic jiného, než že poslouchá tematické podcasty. Když k nim do práce nastoupí Laura, její naprostý opak, hned zaujme Roachinu pozornost. A jakmile se ukáže, že píše poezii s temnými tématy, začne Roach až příliš obsesivně fantazírovat nad jejich potenciálním přátelstvím.
Jak se mění pohledy vyprávění, dostáváte na dění různé úhly pohledu. Nečekejte, že byste si postavy oblíbili, neboť na nich není nic zvlášť k oblibě, ale určitě se o nich budete potřebovat dozvědět víc. Největší šanci zaujmout má především kontrast mezi hrdinkami, drama a mnoho „vražedných“ metafor.
Smrt mezi řádky začíná zlehka a musíte si chvíli počkat, než se dostane k hlavní pointě. Titul nicméně můžu doporučit fanouškům true crime a série YOU.
Lenochod Jimmy & jeho backup band
Pavel Bareš
Máte rádi příběhy, které jsou nevyzpytatelné, zábavné a těžko odložitelné? Pak si nenechte ujít Lenochoda Jimmyho & jeho backup band.
Kniha vypráví o hudební kapele, která se rozpadne dřív, než se stihne v hudebním světě prorazit. Tak už to ve většině případů u středoškolských kapel bývá. My sledujeme jednotlivé protagonisty v době o patnáct let později, kdy se každý z nich nachází v jiné etapě svého života. Když jeden přijde s nápadem dát se zpět dohromady a vystoupit na hudebním festivale, vyjde to?
Pavel Bareš má velmi specifický styl vyprávění, který jsem si osobně zamilovala. Dokáže si vás získat svou volbou slov a tématy, jenž ve svých titulech rozebírá. Hodně velký důraz tentokrát klade na strach z dospělosti a především sílu přátelství.
Jste-li k tomu fanoušky muziky, najdete v ději nejeden hudební odkaz. Body nahoru k tomu navíc dávám ještě za humor a nepředvídatelnost. Tohle si vážně chcete přečíst.