Maanna přečtené 356

Jozova Hanule 2002, Květa Legátová (p)

Sice mě asi ještě o chlup víc zasáhly Želary se svou pestrou mozaikou postav a jejich provázaných příběhů, ale i Jozova Hanule rozhodně ční nad průměr - jen kdybych si nepamatovala pozadí některých postav, asi by mi v téhle novele trochu unikly... Nicméně i tak velmi oceňuji to, jak autorka dokázala zachytit vývoj vztahu Jozy a Elišky/Hany, aniž by k tomu potřebovala kvanta slov a dramatických situací. Na těch několika stránkách se odehraje velmi silný příběh, který mě zasáhl, aniž by ze mne násilně ždímal city, a připomněl mi všechny ty křehké a silné momenty, které formovaly to, kým jsem.... celý text

Zázrak 2017, Emma Donoghue

Byla to už druhá kniha od autorky. Volí zajímavá a neobvyklá témata a píše čtivě. Také se jí daří vytvářet pestré a uvěřitelné postavy, které nejsou jednorozměrné a mívají pochopitelnou historii a vývoj. I prostředí a atmosféru zvládá výborně, takže jsem občas měla pocit, že cítím irskou rašelinu a na Annino okolí jsem měla nefalšovaný vztek... Jediné, co občas nevyjde, jsou některé dějové zvraty, které jsou někdy nereálné, a děj byl tady trochu předvídatelný. Ale pozitiva rozhodně převažují a i po té třetí autorčině knize asi nakonec sáhnu.... celý text

Umrlčí cesta 2016, Peter May

Základní zápletka se ztrátou paměti (byť již v literatuře značně profláklá) byla fajn, pocity hrdiny byly v tomhle ohledu více než uvěřitelné. Ale tempo knihy a zápletky nebyly úplně vyvážené, možná by tu méně bylo více - především méně Karen, která má být údajně geniální teenager, ale většinou se chová jako pitomá pipka, kterou nikdo nepoučil, že nemá věřit cizím lidem, zvlášť když jí všichni kolem říkají, že se plete do situace, kde jde o život... Také slabší bylo tentokrát působení vyšetřovatelů - to, že podezřelému ani nezabavili počítač, mi přišlo dost podezřelé... No, ale budiž. May totiž znovu uplatnil svou silnou stránkou, kterou je skvělá schopnost zachycovat prostředí a jeho proměny, tím vždy posouvá své knihy nad průměr a ani tady nezklamal.... celý text

Colette z Antverp 2001, Arnošt Lustig

Náročná kniha s velmi silnou atmosférou zachycující stereotyp života obyvatel tábora, který rychle otupuje individualitu. Colette se brání vzpomínkami a hlavně nalezeným vztahem, v němž může zůstat Colette a ne jen vězenkyní s číslem... Celé by to na mne působilo ještě víc, kdybych před časem neviděla film a bohužel se mi nějak nepodařilo odpárat si od Viliho Mádlův obličej, který se k němu podle mne vůbec nehodil, a tím pádem byl pro mne vztah Colette a Viliho hůř uvěřitelný - myslím ale, že v tomto případě není chyba na straně autora. Jinak ale pokládám tyhle méně dějové knihy za mnohem silnější svědectví o holocaustu než srdcervoucí dramata.... celý text

Anna Kareninová 1951, Lev Nikolajevič Tolstoj

Skvěle vystavěný příběh s dodnes pochopitelnými a srozumitelnými postavami dělají s Anny Kareninové mimořádné dílo, i když zdaleka nejde jen o Annu, stejně strhující je i příběh Stivy Oblonského, jeho ženy Dolly, Annina syna nebo nemocného Nikolaje Levina... Snad jen Levin a Kitty někdy působí trochu papírově - Kitty je poněkud jednostranná a Levin zase příliš ilustruje autorovy názory, takže ztrácí životnost. Silnými momenty jsou také všechny vypjaté chvíle - zrození, úmrtí, konflikty - které působí nesmírně životně a plasticky, nejsou to ani ždímačky emocí, ani kýče. Možná bych některé úvahy o uspořádání společnosti nebo zemědělství zkrátila, ale i s nimi je Anna Kareninová jedním z nejsilnějších psychologických románů, které kdy byly napsány.... celý text

Psychopatologie a psychiatrie 2006, Hana Kučerová

Kniha poskytuje komplexní přehled o problematice, zabývá se členěním poruch, problémy s jejich rozlišením, možnostmi terapie - zkrátka téměř ideální příručka. Jen je trochu čtenářsky nepřátelská. Zasloužila by si lepší jazykovou úpravu i korektury, protože množství tiskových chyb je poměrně velké. Také by nebyl od věci nějaký závěr, zvlášť proto, že poslední kapitolky se úplně nepovedly - rozbory příčin nebo řešení mezinárodního terorismu byly evidentně nad síly autorů a udělali by lépe, kdyby se soustředili jen na přístup k PTSP. Ale celkově je to rozhodně kniha, kterou si v odborné knihovničce ponechám.... celý text

Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním 2008, Martina Venglářová

Kniha je psaná srozumitelně a přístupně i pro laiky, ale na můj vkus je pojatá poněkud zabíhavě. Než se přes obecné pojmy a postupy sociální práce dostaneme k avizované cílově skupině, je třetina knihy pryč a pak se zase celkem zeširoka věnujeme cílovým skupinám, kde je duševní nemoc jen jedním z aspektů problému, takže čistě na práci s lidmi s duševní nemocí zase tolik místa nezbylo. Navíc různí autoři pojímají problematiku do různé hloubky. Jako úvod do problematiky sociální práce to není špatné, ale k problematice duševního onemocnění se kniha dostává jen někdy.... celý text

Tajemný Etrusk 1972, Mika Waltari

Literární delikatesa, ve které jsem se vrátila do starověkého světa, a to nejen v popisech situací. Je to i návrat k myšlenkovému světu té doby a vlastně i k životnímu tempu, protože tahle kniha se opravdu nedá rychle přečíst - přispívá k tomu i malé písmo, které pokrývá celou plochu stránky... Navíc je kniha vyšperkovaná skvostným jazykem. Do knihy jsem byla vržena skoro jako Turms, který se jednoho dne probudil po zásahu bleskem a nic si nepamatoval - mně také chvíli trvalo se zorientovat a na moři jsem byla trochu na vodě, až na souši jsem našla pevnější půdu pod nohama, ale možná proto jsem si putování s Larsem Turmsem víc užívala, protože i pro mě byly mnohé aspekty starověkého světa nové a neznámé... S Waltarim jsem rozhodně ještě neskončila.... celý text

Pýcha a předsudek 2006, Jane Austen

Další z mých návratů k již prověřeným knihám a opět jsem si ověřila, že Pýcha a předsudek je prostě klenot se spoustou pečlivě propracovaných motivů. takže při každém čtení si člověk může užít nějaký další detail - tentokrát to pro mě byly Wickhamovy manipulace a lavírování poté, co byly odhaleny jeho podvody a záměry. Hlavní dějová linka přináší romantiku s patřičnými happyendy, ale pro mě jsou mnohem zábavnější vedlejší postavy a lidské slabosti a malichernosti, které Jane Austen brilantně zachycuje. Pokud by se odstranil dobový kolorit, klidně by se mnohé situace mohly odehrát i dnes.... celý text

Na západní frontě klid / Cesta zpátky 1988, Erich Maria Remarque (p)

V rámci vyřazování knih ze školní knihovny jsem se dostala k některým kouskům, které mě hodně zasáhly během dospívání. Tehdy na mě snad ještě víc zapůsobila Cesta zpátky, tentokrát to byla první část. Popis války zde postrádá jakoukoliv gloriolu, ideály a velké myšlenky se dávno ztratily. Cílem je přežít a pokud je šance něco si trochu užít, beze zbytku ji využít. Všudypřítomná je jen vojenská soudržnost a kamarádství, i když řady kamarádů postupně řídnou. Cesta zpátky je pak o návratu přeživších a jejich obtížích začlenit se znovu do šedé všednodennosti a každodenních malicherností. Na rozdíl od strohých a úderných myšlenek ze Západní fronty jsou tu ale promluvy a úvahy hrdinů někdy příliš patetické a květnaté.... celý text

Moc a sláva 1990, Graham Greene

Tohle je dlouhodobě jedna z mých nej... knih plná silných charakterů i motivů. Hrdinové narážejí na své četné slabosti a ušlechtilé ideje na své limity při praktickém uplatňování. Přes všechnu tu malost a slabost, o kterou se dobré záměry neustále tříští, knihou prochází přesvědčení, že jsou věci, za které má smysl žít a umírat, i když to obvykle nejsou ta líbivá a velkolepá gesta.... celý text

Čas riskovat všechno 2021, Clodagh Finn

Je dobře, že lidé jako Mary Elmes neupadli v zapomnění. Také bylo zajímavé získat zase trochu jiný pohled na válečnou situaci ve Španělsku a ve Francii. Škoda jen, že autorka není zdatnější spisovatelka. Shromáždila úctyhodný materiál, ale nedokázala z něj vytáhnout silný příběh. Mary se často dostává na vedlejší kolej a určitě by neškodilo, kdyby autorka fakta trochu zredukovala - kdybych nevěděla, jakou soutěž Maryn bratr vyhrál ve škole v deseti letech, nijak by mě to neochudilo... Přesto nelituji, že jsem tuhle knihu přečetla.... celý text

Vlastní spravedlnost 2011, Camilla Läckberg

Tuhle knihu vnímám jako celkem promrhanou příležitost. Nápad propojení reality show se sériovými vraždami po celém Švédsku nebyl vůbec špatný a i pachatelova motivace nakonec mohla fungovat, ale nápad se nějak nepovedlo realizovat. Plno věcí je podáno velmi stručně a schematicky, takže nakonec celá zápletka působí hodně vykonstruovaně a těžko uvěřitelně. Plno klišé ze života členů vyšetřovacího týmu také zrovna nepomáhá - tady bylo vše tak předvídatelné, až to svádělo k přeskakování. Nejzajímavějším vyšetřovatelem byl jednoznačně Gösta. Navíc v detektivkách nesnáším, pokud se čtenáři zatajují důležitá fakta, navíc neprosto očividným způsobem: pokud popis vyšetřování končí sdělením: "V batohu pak našli něco, co jejich pochybnosti zcela rozptýlilo," tak mě to tak akorát naštve. Nemohu říci, že by v knize nebyly zajímavě scény a části, ale ten balast kolem to dost zabil.... celý text

Ďábel v Bílém městě 2017, Erik Larson

Kdyby mi někdo řekl, že mě bude bavit kniha o Světové kolumbovské výstavě, sporech architektů a byrokratických jednáních, považovala bych to za vtip. Ale ono mě to vážně bavilo, za což má autor můj obdiv, stejně jako za množství informací, které dokázal shromáždit - člověk častěji narazí na autory, kteří si přečtou tři, čtyři dokumenty a zbytek vyplní svou fantazií. Někdy je možná těch detailů až moc, ale pozitiva přístupu převažují. Příběh vraha Holmese vytváří zajímavý protipól velkoleposti výstavy. Pro mě na něm nejzajímavější bylo, jak snadno mohl v té době někdo zmizet beze stopy. Když jsem knihu brala do ruky, měla jsem trochu pochybnosti, jestli je to pro mě to pravé, ale překvapivě bylo.... celý text

Otevřené dialogy 2013, Jaakko Seikkula

Za obsah bych dala klidně i pět hvězdiček, je to koncept, kterému věřím, a doufám, že se u nás bude rozvíjet. Forma je ale celkem náročná na koncentraci a množství odborných výrazů na jednom řádku někdy přesahuje pro mě únosnou mez, což je možná škoda, protože je kvůli tomu kniha méně přístupná. Nicméně tam, kde autoři zacházejí víc do praxe, je to hodně zajímavé čtení.... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Příběh je velmi dobře vymyšlený a vykombinovaný, postavy dávají smysl a jejich jednání má logiku. Zajímavější jsou předválečné a poválečné události, ta válečná část je trochu předvídatelná, i když vzhledem k tomu, kolik knih se daným tématem zabývá, je těžké přijít s něčím novým, a na druhou stranu oceňuji, že se autorka vyhnula nadměrnému ždímání emocí. Je to ale kniha na rychlé přečtení, kdy se člověk nechá strhnout dějem a jeho zvraty. Při pomalejším čtení se stane, že mám pocit, že děj uhání jako v rychlíku, ale stejně tak mě míjejí i emoce - čtu o nich, ale vlastně se mě moc nedotknou, což mě trochu mrzí. Ráda prožívám příběhy s postavami, tady jsem o nich jen četla, i když ani to nebylo úplně špatné. Pro mě to chtělo trochu zpomalit a některým událostem dát pomalejší vývoj.... celý text

Nejkrásnější židovské pohádky a legendy 2017, Gertrude Landa

Výlet do světa pohádek a legend je pro mě vždy příjemným oddechem od každodenní reality. Autorka je podává trochu stroze, ale i tak to je zajímavé čtení, kde se spojují známé prvky s trochou exotiky. Literární skvost to není, ale i když je to knížka celkem krátká, poskytuje celkem pestrý přehled o tom, co židovské pohádky a legendy mohou nabídnout.... celý text

Marie a Magdalény 2017, Lenka Horňáková-Civade

Rodinné ságy mívám ráda. Navíc autorka má jako výtvarnice zajímavé obrazné vidění světa, ale tady se pokusila propojit trochu moc témat dohromady a úplně se to nepovedlo - místy je to křečovité a také někdy nelogické. Jde o historii nemanželských dcer ve venkovském prostředí, doplněnou tématem nedostatku komunikace v rámci rodiny, což by, myslím, samo o sobě stačilo a poskytlo zajímavý námět, ale autorka se to ještě rozhodla propojit s hlavními dějinnými událostmi v Československu dvacátého století, a to už je trochu moc. Ještě u Magdalény to celkem funguje, ale v případě Libuše už situace nedávala žádný smysl. Navíc to celkově tak nějak působí, jako by hrdinky žily zcela odtržené od vnějšího světa, takže vůbec netuší, co se kolem děje. Jistě, jedná se o zapadlou vesnici, ale některé pracují nebo chodí do školy do města a je to už i doba běžně dostupného rozhlasu, takže míra nevědomosti postav mi přijde přehnaná. Každodennost je podaná skvěle, ale ty zvraty jsou takové moc na sílu.... celý text

Probuzení Simona Spiera 2017, Becky Albertalli

Kniha je opravdu velmi čtivě napsaná i dialogy působí reálně, což není vždy běžné... Velmi jsem si užila vztahy mezi dospívajícími a jejich proměny kvůli prvním láskám. Dokonce i ti chápaví rodiče byli chápaví ještě přiměřeně... Ono to celé bylo malinko idylické a někdy lehce příliš výchovně vysvětlující, ale ještě se to dalo překousnout. Zápletka s vydíráním mi přišla trochu nepravděpodobně zamotaná, příběh mohl fungovat i bez ní. Simon pak byl při pátrání po tom, kdo je vlastně tajemný Blue, poněkud natvrdlý - zejména jeho druhý typ nedával žádný smysl. Dost mě navíc vytáčelo oslovení "Jacquesi" Ale celkově to bylo příjemné čtení, které může probudit k větší otevřenosti.... celý text

Oidipova cesta 1994, Henry Bauchau

Pro mě je to kniha úplně magická. Rozumově ji neumím vždy úplně uchopit, ale příběhy postav a styl vyprávění mě naprosto pohlcují a Odipa, Antigonu i Klia jsem si velmi zamilovala. Kdyby byla k dispozici ještě šestá hvězda, tak ji ráda přidám.... celý text