loolee
přečtené 122
Pan Theodor Mundstock
1985,
Ladislav Fuks
Knihu jsem si poslechla v adaptaci Českého rozhlasu v hlavní roli s Vladimírem Javorským během postávání v zácpě. U toho mi tedy tyhle "éterické" role sedí (cikánský král v zatracovaném Romingu, neživý v Princi mamánkovi). Cítila jsem s panem Mundstockem tu úzkost a obavy, možná trochu počátek šílenství z beznaděje. Toto uchopení pocitů Židů před transportem je úplně jiné uchopení problematiky holocaustu, než co jsem doposud četla. Co mě tedy poněkud zlobilo, byl nesprávný tvar jména ve vokativu (Pane Mundstock!), ale i to odpovídá náladě díla, i když u některých postav mi nedává smysl. Knížku si i přečtu, tohle chci "vidět" na papíře. A na tohle musí mít čtenář/posluchač rozpoložení, počtem stran sice nepříliš obsáhlé dílo, ale jednoduché na přelousknutí to nebude, ani na poslech nebylo. Fuks je ojedinělý úkaz.... celý text
Myši Natálie Mooshabrové
2004,
Ladislav Fuks
Tak tohle byla tedy kniha! Není to moje první setkání s L. Fuksem, vedle takřka obligátního Spalovače mrtvol mám za sebou ještě Příběh kriminálního rady. Ovšem toto...nezačlenitelné prostředí, kdy chvíli nevím, jestli se pohybuji v 50. letech nebo v příštím tisíciletí, typické Fuksovy repetice, podivný děj i příběhy postav. Paní Mooshabrová se svými koláči s hrozinkami, tvarohem a vanilkou, ale také saláty, šunkou a limo, směšným klouboukem s pápěřím, její péče o hroby a aktivita v Péči (z nehodných dětí může vyrůst pomocný dělník nebo nádeník, kázeň si lze osvojit jedině hlídáním) je mi chvíli protivná, chvíli z ní mám strach a chvíli je mi jí líto. Děsí mě její nákupy, nepříjemná je mi Nabule a její otlemený smích, člověk černý pes i Wezr. Jako Fuks opakuje, paní Mooshabrová zkracuje (ali, kiosk, paní Eichen, magnet). Mezi podivnými jmény se objevují i jména existující (Guiseppe Verdi). Absurdní Muzeum míru, ve kterém jsou vystaveny zbraně...A ten závěr. Žádné slovo nebylo navíc, vše v románu má své místo. Kniha mi nepřišla hororová ve smyslu hororu, jak jej vnímám, ale měla jsem z ní pocit úzkosti a něco ve mně z toho všeho bylo poněkud nervózní a napjaté.... celý text
Listopád
2021,
Alena Mornštajnová
Nesrovnávám mezi sebou knížky A. Mornštajnové. Hana byla Hana a tohle je něco jiného. Děj jsem si vizuálně zasadila zčásti do jednoho sídliště v Praze, kde jsem prožila část dětství právě v době před revolucí a pak do jedné pohraniční oblasti v severních Čechách, kterou jsem poznala až později. V průběhu čtení jsem se několikrát ujišťovala, jaký je den a ubezpečovala se, že revoluce skutečně proběhla, tak přesvědčivá kniha je. Díky bohu za to, že se tak stalo! Kniha perfektní.... celý text
Fabrika
2014,
Kateřina Tučková
Knihu jsem si poslechla na Českém rozhlasu, a stejně, jako u ostatních děl Kateřiny Tučkové, jsem fascinována jejím vypravěčským uměním a pečlivostí při práci s prameny. Historie rodiny Offermannů mně dělala společnost během několika běhů. O slavné textilní minulosti Brna jsem netušila, audiokniha je velmi, velmi poslouchatelná, vhodný hudební doprovod a adaptace. Je to něco mezi literaturou faktu a historickým románem, děj se mi úplně odvíjel před očima. Rozhodně bych vydržela, kdyby kniha byla delší, ale to se mi u Kateřiny Tučkové stává pokaždé, bez ohledu na rozsah. Tohle dílo je vystavěno velice citlivě a zdařile.... celý text
Betonová zahrada
2005,
Ian McEwan
Podivné a znepokojující. Nelituji přečtení, už jsem četla horší věci, ale taky lepší, takže zážitek opakovat nebudu a na film se nepodívám. Nevadí mi čtení o nepříjemných věcech, tím to není, ale celé mi to přišlo...zvláštní. Ale to zase lidé někdy jsou.... celý text
Skleněný pokoj
2013,
Simon Mawer
V průběhu čtení knihy jsem si nejen dopřála virtuální tour, která je k dispozici na stránkách vily, ale pídila jsem se po skutečných osudech jejích majitelů a hlavně proč se jim nevrátila. Po kolikáté už si říkám, kolika lidem válka nenávratně ovlivnila jejich život, jak se v tomto trendu pokračovalo po komunistickém převratu...co idejí bylo spojeno s obdobím před sovětskou okupací... A jak tenká linie je mezi láskou a nenávistí. Příběh, popsaný v knize, je třeba brát jako příběh, vymyšlený spisovatelem, nikoliv něco, co se skutečně stalo. Jde jen o inspiraci, byť styčné body se skutečností jsou. A vymyšlen je hezky, čtivě. Ta vila je nádherná. Tak krásná, nadčasová, jednoduchá. Fascinující. Majitelé disponovali nejen penězi, ale také vkusem. Báječná kombinace.... celý text
Kavárna v Kodani
2018,
Julie Caplin
Na romantice přece není nic špatného. Do mojí čtečky se vejde spousta žánrů a v knížkách Julie Caplin je to, co mě baví: cestování, dobré jídlo, zpravidla taky kafe (i když v Tokiu byl čaj ;-) ), romantika, i když trochu nekomplikovaná, ale proto ty knížky čtu, však si u nich chci odpočinout a ne se trýznit pomyšlením, jaká protivenství ještě na hrdinku čekají. Spíš bych to někdy rozštípla dřív a posílila erotickou část...no jo, když ona je to britská spisovatelka ;-). Kavárna v Kodani mě dost bavila, i když to, jak se nakonec novináři hodili do souladu, mi přišlo pravděpodobné ještě méně, než ta romantická dějová linka. Každopádně i teď jsem v průběhu čtení googlila něco více o kodaňských reáliích a místech, kde se hrdinka pohybuje.... celý text
Výměna
2014,
Jana Javorská
odpad!
Ehm, toto čo je? Kdyby to byl aspoň erotický román, ale ono to není ani to! Přečetla jsem to celé, ale slovy klasika jen proto, abych zjistila, jestli druhá půlka bude stejně slabá, jako ta první. Byla, dokonce snad ještě slabší. Mám pochopení pro nenáročné oddychové čtení, ostatně proto jsem se k tomuto literárnímu skvostu dostala, ale musí to být aspoň solidně řemeslně napsané. Editora to čtení taky zjevně nebavilo, pokud tedy vůbec nějaký byl.... celý text
Čajovna v Tokiu
2021,
Julie Caplin
hledala jsem oddychové čtení mezi jinými žánry a natrefila jsem na tuto autorku. Vývoj knížky je předvídatelný, ale popis Japonska se mi líbil. Konečně jsem se podívala, jak vypadá Šibuji, když už jsem to neudělala u knížky Probudím se na Šibuji (která rozhodně stojí za přečtení).... celý text
Vitka
2018,
Kateřina Tučková
Nemůžu se knížek Kateřiny Tučkové nabažit. Formát mě trošku děsil, ale nakonec jsem si připadala, jako kdybych opravdu v divadle seděla a sledovala dění na jevišti. Pouštěla jsem si k tomu hudbu Vítězslavy Kaprálové, protože ač něco vím o Bohuslavu Martinů i Jiřím Muchovi, zjevně to nebylo dost, abych věděla o ní. Obdivuji Vitku za to, jak si dokázala stát za svým, její cílevědomost, pracovitost, že žila svůj život jak uznala za vhodné sama a nikoliv nikdo jiný, obdivuji K. Tučkovou jak poutavě dokázala její příběh zpracovat.... celý text
Bílá Voda
2022,
Kateřina Tučková
Z té knížky jsem úplně paf. Nejdříve mi byla protivná postava Leny, ale ono to tak muselo být. První vložená pasáž mě taky nepotěšila. Ale dávala smysl. A dala se číst! Takže ty další už jsem četla bez odporu. Líbila se mi mnohovrstevnatost - o postavách zpočátku nevíme nic, vše se odkrývá postupně, aby v závěrečných kapitolách vygradovalo. O hrůzách 50. let už jsem leccos četla, tohle je další rozměr. Jak je snadné lidi znesvářit proti sobě. Ačkoliv sama jsem bezvěrec, resp. nevěřím v Ježíše Krista, domnívám se, že vyvrácením víry komunisté napáchali (další!) strašné zlo a důsledky vidíme dodnes. Víra v rozumné míře, s jasnými morálními pravidly, je potřeba. Tenhle román budu ještě dlouho přemílat v hlavě a stejně, jako u Žítkovských bohyní doufám, že kostel v Bílé Vodě a okolí navštívím. Kateřina Tučková rozhodně odvedla vynikající práci, napsala román, nikoliv přepis dějin (tolik k názoru S. Balíka), možná se mohl trochu víc snažit korektor (v jednom místě hovoří u matky Tobie o tom, že se jí třásly ruce, jenže ona má jen jednu, nadužívání některých přídavných jmen a podobně). A rozsah...jsem vděčná za knihy takového rozsahu, že mi vydrží déle :-). I tak jsem knížku přečetla během pěti dnů.... celý text
Zahrada
2022,
Petra Dvořáková
To je zvláštní příběh. Smutný. Složitý - asi neumím odpovědět na otázku, jak bych reagovala jako matka já. S vědomím "zákulisních" informací o hlavním hrdinovi se to rozhoduje jinak, ale vlastně ani on si není sám sebou úplně jist. Složité, složité. Obdiv k autorce, jak umí příběh vystavět, vystihnout, žádná zbytečná slova.... celý text
Vrány
2020,
Petra Dvořáková
To je tak silná knížka.... Tohle se ale i skutečně děje a utrpení dětí nakonec většina dospělých neřeší, nesnaží se pomoci a zavírá před tím oči. Tohle byl "jen" příběh. Bolela mě na tom ta skutečná bezmoc dětí, kterých se tohle týká v reálném životě. Protože ony většinou přes to všechno mají svoje rodiče rády a proto mlčí...a taky se stydí.... celý text