Ladislav Fuks

česká, 1923 - 1994

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 21 knih
Spalovač mrtvol
Spalovač mrtvol
Pan Theodor Mundstock
Pan Theodor Mundstock
Myši Natálie Mooshabrové
Myši Natálie Mooshabrové
Vévodkyně a kuchařka
Vévodkyně a kuchařka

Nové komentáře u autorových knih

Spalovač mrtvol Spalovač mrtvol

„Člověk, co světem chodí, vždy bude ze svého příkoří obviňovat jiné. Je to zcela logické a přirozené, říká se. Za mor přece mohli ve středověku také Židé. Označme viníka a hned se některým lépe dýchá, lépe žije. Když svůj mokvající hněv můžou někam směřovat. To, že to lepší žití, je na úkor jiného života, je už vedlejší... Přerod hlavní postavy mě závěrem knihy zvedal ze židle... Když pátrám v minulosti a čtu díla, která popisují historické události jako je holokaust nebo jinou epochu lidstva, mrazí mě. Protože je až zarážející, jak se nic ve své podstatě nemění. A bubáci jen převlékají kabáty. Proč se vlastně člověk ještě nenaučil empatii? Proč je pro něj přirozenější nenávidět? Proč se nepoučí z dějin? Pomyslný klid získávat vyvražďováním a pleněním? Opravdu? Vždyť ze všech ve finále zbyde ten pomyslný popel... že, pane Kopfrkingl?“... celý text
— bee88maja

Spalovač mrtvol Spalovač mrtvol

„Něco mi říká, ze pan K. je abstinent.“
— dennydee

Příběh kriminálního rady Příběh kriminálního rady

„Hohooooo, konečně jsem do toho zase nakouknul. Kdyby mi nedošlo místo v knihovně, nezačal bych recyklovat všechny věci, co už tam leží dlouho, a trvalo by mi mnohem déle, než bych se potopil tadyhle k panu radovi. Je to nasáklý nedoceněností, nesnášenlivostí, despotismem, zatuchlostí a tyranií lidské zloby. Určitě jsem i něco vynechal. Odehrává se to někde v okrese, kterej je přikrytej kopulí, kterou ukradli asi v nějakým ponurým domě. Okrese, kterej by hodil na plátno třeba Tim Burton. Přesně tohle čekám od Ladislava Fukse. Někdo tu a tam po okrese provozuje tuze zábavnou kratochvíli, a to tu, že si někde sedne, zakouří si, a pak prostřelí palici nějakýmu nezletilci, kterýho ukecá jako nějakej fake agent. Je to tak bestiální, že na to musí vlítnout sám, kriminální rada. Je to trošku ostřejší rada Vacátko. Já to vidím tak, že mnohem hlavnější případ se tam odehrává v baráku u pana rady a tu a tam se to proloží nějakou tou vraždičkou. Kdybych měl bydlet s tímhle fotrem, komorníkem a plukovníkem, snažil bych se utéct záchodovým okýnkem. Ukrad bych cestou karton cigaret a nějaký prachy. Kdyby ten syn víc přemejšlel, tak to udělá, nebo počká na prázdniny. Kdo by taky chtěl zdrhat v těch závějích? Já sněžnice nerad a mnohem líp se čundraří v létě. Vlastně jsem to teď četl podruhý a došlo mi, že junior tím okýnkem zdrhnout chtěl, a dokonce dost chytře. Až v Turecku. Tam je teplo a kebab. Taky jsem si lámal hlavu, jestli to ten kluk dělal z pomsty, nebo to chtěl nenáviděnýmu otci posrat. A co otec? Dělal to pro kluka? pro jeho dobro? Nebo chtěl zametat pod koberec i větší drobky? Na to asi nikdy nepřijdu. Tak jako tak, radova manželka, když byla ještě živá, musela bejt zimní královna. Kdo jinej by s tim radou vydržel a ještě ho nechal na sebe vlézt? Ten jejich barák byl tak krásně podivnej, jako jejich rodinný vztahy. Pro mě to byla nádhera.“... celý text
— žlučníkář

Pasáček z doliny Pasáček z doliny

„Jeden z nejzvláštnějších románů, jaké jsem četla, duchem bych mohla srovnat s Želary, tedy lidičky a jejich osudy, ale Želary byly přece jen kvalitativně výš. - Kvalitu bych nepopírala, spíš jsem ale čekala nějaké vyústění, nějaké zakončení. Jako by tam bylo několik naťuknutých linek, které ale vyšuměly (býk a červené tričko, kovový odznáček a blesk, banderovci, rychtář a jeho noví známí) - nakonec to skončilo vodou, snad až tak moc nespoileruji. - Co mě zaujalo, ten absolutně dětsky čistý náhled na svět, opravdu prostý a protkaný kombinací reality a pohádkových představ. To se mi asi líbilo nejvíc, to vtažení snů a pohádek do reálného světa a schopnost ty pohádkové motivy do reálného světa začlenit. - To je asi největší plus. Máme tu obyčejný život opravdu těch nejobyčejnějších a nejchudších lidí, nastíněny zoufalé poměry, zajímalo by mě, jestli byl rychtář opravdu tak zadubený nebo to bylo účelové, věřím,že život v té době nebyl žádné peříčko. - Dala bych tomu tři a půl hvězdičky, tedy lehký nadprůměr. Příběh je zajímavý, přesto však působí lehce nedotaženě.“... celý text
— Eumenida

Spalovač mrtvol Spalovač mrtvol

„Mrazivé dílo. Kdysi jsem viděla filmové zpracování, tudíž jsem před četbou už byla poměrně dobře seznámena s dějem a znám mi byl hlavně velkolepý konec; nicméně to ani v nejmenším nezabránilo tomu, aby mi atmosféra knihy pronikla až do samého morku kostí. Miluji styl, jímž Ladislav Fuks příběh vypráví: spisovná mluva, vznešená slova... Přívlastky, jimiž pan Kopfrkingl nazývá svou rodinu; postavy, které se v průběhu knihy objevují opakovaně, například bláznivá žena s manželem nebo dívka v černých šatech. Ne každý si umí atmosféru díla dost dobře představit, obzvlášť když nezhlédl filmové zpracování - při jeho sledování se ani nemusíme snažit, z něj to na nás dýchá samo - ale to ničemu nevadí. Snímek je mimochodem mistrovské dílo plně si zasluhující označení jednoho z nejlepších československých filmů. Já osobně po přečtení knihy a opětovném zhlédnutí filmu nemám favorita - obě verze mají své unikátní mrazivé kouzlo, obě jsou nezapomenutelné.“... celý text
— evasmem

Přejít na knížky autora