Las_T
přečtené 110
Leviatan se probouzí
2013,
James S. A. Corey
Nic složitého na čtení, žádnou hard scifi space operu od toho nečekej. Politický konflikt a zasazení příjemné, bohužel konflikt mezi dvěma protagonisty je až moct na sílu. Ohledně hlavních postav... Holden je nejméně sympatická postava jakou jsem kdy v scifi žánru potkal. Nejspíš jsem mu měl fandit, což bylo nad moji sílu. Z představy, že je hlavní postavou celé série mi trochu běhá mráz po zádech.... celý text
Finální říše
2008,
Brandon Sanderson
První třetina knihy naprosté pohlcení. Potom to trochu poleví, ale zvraty na konci slušné. Před lety (2019) jsem se vrhl pod obřím hypem na Sandersona a jeho Cestu králů a byl jsem tak zklamaný, že jsem musel pět let chladnout. Mistborn je z počátku hodně dospělé, Kelsier je super borec dle mého gusta, Vin už tak moc ne. Její kapitoly více tíhnou k tomu young adult kdy šestnáctiletá holčina chodí po plesech, zamilovává se do random lidí, chováním je úplně mimo.. Celý ten příběh heistu je ale příjemný a když ho vezmeme na milost tak může vyniknout Sandersonův svět; a právě v budování světů je autor mistrem. Pochmurný, s jednoduchým, ale nápaditým systémem "magie". Jedna z těch knih. která tě hodně baví číst, ale ne dost aby jsi šel číst další dva díly.... celý text
Kronika zániku Evropy: 1984–2054
2019,
Vlastimil Vondruška
První polovina je ne moc zajímavý pohled do elitářské rodiny, kde se každému daří, všichni jsou vystudovaní, bohatí a mocní. Galská předehra je pak asi nejlepší část knihy, pohled na liberální Francii, kterou ovládnou muslimové a začnou požírat všechno a všechny. Bohužel kniha v dalších částech neuvěřitelně ztratí dech a z celoevropské katastrofy se přesuneme do Čech kde pan Vondruška předkládá svou vysněnou vizi lokálního feudalismu 21. století - těžká nuda. Knihu jsem začal číst s otevřenou myslí a na rovinu; právo šaría, zahalování, zákaz vepřového a teroristické útoky, to všechno ve fikci beru, ale když je v knize řečeno že papež ve Vatikánu uznal korán jako svou svatou knihu tak už jsem to fakt lostnul :DD to už je pravděpodobnější, že vyhlásí další křížovou výpravu, než že přijme Alláha ne?... celý text
Metro 2033
2010,
Dmitry Glukhovsky
Opět případ, kdy kniha zdaleka překonává hru. Není to totiž příběh o zabijákovi, který se rozhodne v podzemí likvidovat démony. Je to cesta poznání o "farmáři", který se do toho celého jen omylem zapletl a teď musí poznávat barevnou náturu obyvatel moskevského metra. Paleta je přitom pestrá; komunisti, fašisti, kanibalové, fanatici či univerzitní profesoři a hlavně stalkeři. Mezi i těmi nejhoršími z nejhorších se však vždy najde někdo slušný, kdo dá Arťomovi lekci a lidsky mu pomůže. Na konci tedy máme úplně jinou postavu, která přemítá o marnosti boje proti strašnému osudu a vlastně i zpochybňuje zda ten nerovný boj stojí za to. Bylo tam samozřejmě i pár hluchých míst, ale je to vyrovnáno kvalitními zvraty a jedinečnou atmosférou klaustrofobického metra. Kamarádi mě těžce přemlouvají abych dal šanci aspoň tomu třetímu dílu, ale nevim nevim kvůli tomu hodnocení co to dostává jsem na vážkách.... celý text
Sen Ockerwee (limitovaná edice)
2023,
George R. R. Martin
Nejsem tedy úplně znalý upírské literatury, tudíž nemůžu jako ostatní usoudit zda je to tématem smysluplné a dotažené. Napsané je to ale skvěle, četlo se to velmi příjemně, jen bohužel vrcholu dosáhne kniha někdy kolem strany dvě stě a zbytek už je jen takový nemastný neslaný dovětek. Skoro jakoby se Martin snažil to vést trochu jinak než klasický příběh na dobráky a zlosyny, ale úplný konec byl těžce předvídatelný. Mrzout Billy Tipton ukázka nechutného kripla, typ záporáka který vykrystalizoval až v autorově opus magnumu Písni ledu a ohně.... celý text
Ílion
2005,
Dan Simmons
Dan Simmons mě zatím nikdy nezklamal. Jeho Kantos Hyperionu je suprové scifi, které vyčnívá a Terror je pro změnu nejlepší hororová kniha a masterclass v budování napětí. Čtení Ílionu pro mě ovšem bylo velmi vyčerpávající a přitom ani nemůžu říct, že by se jednalo o špatně napsanou, nebo snad nudnou knihu. Snažím se přijít na kámen úrazu. První část knihy, odehrávající se v Iliadě je už od popisu velmi přitažlivá a vlastně ve všech metaforách - boží. Pět hvězd za ní. Druhá část je scifi ve stylu Clarke/Bradbury, přičemž má svoje kouzlo a i přes občasnou nepřehlednost se nakonec zdařile završí a dějově propojí s Iliadou. Problém pro mě byla až část třetí a to příběh na Zemi, to mě od začátku nezaujalo, nebavilo a v poslední části knih i dosti vytáčelo (především když se na scéně objevuje Kalibán). On Simmons je především vášnivý milovník literatury a já ho za jeho originální náměty na knihy silně obdivuji, ale Ílion jsem si neužil a objektivně tomu nemohu dát ani čtyři hvězdy - knihu jsem totiž na týden úplně odložil a k tomu mě hrozně vytočil kompletně bezostyšně otevřený konec. Motivace na přečtení pokračování ale není.... celý text
Dvojitý kříž
2013,
Chris Carter
Vyvrcholení knihy je jako dostat od Chrise Cartera facku, takovou až spadneš ze židle. Potom ti pomůže vstát a na posledních dvou stranách ti dá ještě druhou menší, aby ses vzpamatoval. A co udělá čtenář? Poděkuje mu. Poděkuje, jelikož vše předtím je výborná detektivka, taková co kvalitně zamotá hlavu. Odbornost napsaná v lahodně čtivém stylu. 10/10 a svou k prasknutí přecpanou knihovnu slyším plakat, jelikož už ji dochází že do ní budu muset nejspíš narvat všech dvanáct dílů. Stačil první kousek a už jsem fanatik jak Krucifix, děkuji pěkně.... celý text
Bůh nedbá
2023,
Steven Erikson (p)
Myslím si, že Steven Erikson už nemusí nikomu nic dokazovat. Způsob jakým píše a vytváří svůj knižní svět bourá všechny nastavené hranice fantasy žánru, většina dnešních autorů by si na tomhle vyrvala vlasy (nechci nikoho shazovat, je to prostě fakt). Opravdu ho docenit je však náročný úkol. Na svém blogu před pár lety napsal, že Bůh nedbá vytvořil pro čtenáře, kteří se chtějí v Malazu utopit, ale dělá jim problémy se začíst do Měsíčních zahrad. A to se mu, alespoň podle mého povedlo. V Malazu byly vždy hezky vybalancovány linky vážných bohů a trochu uhozených vojáků při tažení. Zatímco v Charkanas bylo tlačeno především na to první, v této knize jsou bohově v těžké defenzívě. Celá kniha má vlastně dvě nosné linky. Jedna tentokrát s mariňáky a druhá s Teblory. Nebudu tady psát, které postavy to nejvíc táhnou dopředu, ale obě jsou plné nových postav + jednou postavou z minulosti (nebo silně ovlivněnou předchozími eventy). Je to prostě next level fantasy, plné odkazů a přitom svěží a navíc nejvíc čtivé od Lovců kostí, tedy nejčtivější kniha od Eriksona za posledních patnáct let. Velká poklona samozřejmě patří nakladatelství Planeta9, ti v Česku nemají ve zpracování knih absolutně žádnou konkurenci, jejich knihy jsou přímo nádherné. Děkuji Vám a keep it up.... celý text
Duna
1988,
Frank Herbert
Ustálo to ten hype, kterému jsem byl před přečtením vystaven. Svět ekologicky nápaditý, ale víc mě bavila spíš ta politika, vždy jsem se při čtení o Paulovi a o tom jak putuje pouští a rozjímá těšil zase na nějakou kapitolu s baronem Harkonnenem to je takový sviňák jak mám rád. Celkově originální a chápu ten kult kolem toho, ale ze starších scífek mám rozhodně jiné oblíbence.... celý text
Píseň krve
2014,
Anthony Ryan
Možná čtivá, ale příšerně černobílá fantasy kniha. Nechápu jak někdo může takovéhle dílo označit jako "svěží vítr v high fantasy". Proboha vždyť to high fantasy nevidělo ani z vlaku. Vélin bojuje ve jménu nějaké víry, ale člověk ani netuší o jakého Boha jde, postrádá to nějaký hlubší pohled do katechismu dané víry, jediné co se nám dostane je vysvětlení, že církev má šest řádů a každý sídlí v nějakém klášteru (nejspíš spolu všechny sousedí?). Rozhodně ale nejsem zbytečně rýpavý, v podstatě každý popisný aspekt té knihy je hrozně ochuzený, ať si říká kdo chce co chce tohle je lazy world building, což by mi nevadilo kdyby se to přirovnávalo k hrdinným fantasy románům z přelomu 80. a 90. let a neoznačovalo za nástupce A Song of Ice and Fire. Vélin mě neskutečně vytáčel, postava která ÚPLNĚ každý problém řeší násilím snad ani nemůže být čtenáři sympatická ne?... celý text
1984: grafický román
2021,
George Orwell (p)
Nemám k tomu žádné výtky, grafické zpracování úžasné a bylo fajn si to zase po letech připomenout. Nesmrtelné. "Přišlo to jako předzvěst smrti, jako by byl o něco méně na živu. Bylo to, jako by ti dva jeden druhého pomalu, ale jistě ukládali do hrobu."... celý text
Temná hmota
2017,
Blake Crouch
Tak takhle tedy vypadá mainstream scifi posledních let. Je to úplný opak knih od Andyho Weira (který knihu na obálce doporučuje jako vynikající). Není to vlastně vůbec technické, asi dvakrát za knihu se Crouch snaží vysvětlit něco z kvantové mechaniky, ale působí to jakoby si princip té své krychle půl hodiny studoval na wikipedii a pak kolem toho postavil celý příběh. Zároveň je zde však snaha o nějakou emocionální zpětnou vazbu a to tím způsobem, že hlavní postava, 40ti letý fyzik neustále někde leží a se vzlyky naříká nad tím, že mu někdo ukradl ženu a dítě. Dobře beru, ale nemusíš mi to připomínat doslova na každé páté stránce! To neustále laciné vyznávání lásky už po stránce 100 připomínalo nějakou brakovou červenou knihovnu. Původně jsem chtěl přečíst jako první Zhroucený čas, ale Temnou hmotu jsem ukradl z knihobudky. Do dalších knih od autora nepůjdu, tohle není scifi pro mě.... celý text
Strach moudrého muže
2012,
Patrick Rothfuss
První polovina knihy jede v podobném tempu jako jednička, velmi jsem si ji užil. Nešlo jen o to prostředí Univerzity, které se mi sakra líbí, ona je totiž zábavná i část kdy Kvothe odchází do světa a dostává se na dvůr svého šlechtického patrona. Problém nastává až u toho road tripu jehož součástí se stane, na který dále navazuje část z Felurian a uspávací učení u žoldnéřů. Kniha se nakonec vrátí na začátek, ale když jsem to dočítal, nemohl jsem se zbavit pocitu, že to tak nějak vyšumělo do ztracena, což hezky koresponduje s tím, že autor píše třetí díl už přes deset let, asi sám neví jak dál. Furt je tam ale výborných pět set stran, což může hodně autorů jen z povzdálí závidět, takže nemám problém tomu dát tu čtyřku.... celý text