HaniSebi
přečtené 377
Zlatá vařečka
2023,
Jessa Maxwell
Nejlépe se mi pro popis Zlaté vařečky hodí slovo "fajn". Pro mě to byla knížka typu neurazí, nenadchne. Očekávala jsem feel good detektivku, ale tady mi příběh připadal celý takový nemastný, neslaný. Je to napsané dobře, čte se to rychle, ale nemůžu si pomoct, něco mi tam vadilo. V první řadě mě asi zklamal styl soutěže. Doufala jsem, že to skutečně bude styl Peče celá země nebo lépe řečeno The Great British Bake Off, a ze stránek knihy na člověka dýchne ta pohodově atmosféra a vůně pečení. Tohle bylo Peče celá země po americku, takže se celý jemný prvek pořadu pro mě vytratil. Přijde mi, že Američané tyto pořady prostě neumí, chtějí show, akci. Ale proto lidé zrovna tuhle soutěž nesledují. Druhou věcí je případ/záhada. Nebylo to špatně vymyšlené, ale takové nedotažené. Poslední stránky působily prostě odfláknutě. Rychlé uzavření, konec. Ještě pár stránek by příběh klidně snesl.... celý text
Falešný polibek
2017,
Mary E. Pearson
Tohle byla skvělá knížka, která si za mě 5* zaslouží. Je to první díl, takže se postupně seznamujeme se světem a jeho pravidly. A mně se svět knihy zatím líbí, je docela jednoduchý, nijak originální, ale funguje. Tři hlavní hrdinové jsou dobře pojatí, ačkoli je jasné, že víc se o nich budeme dozvídat až v dalších dílech. Knížka se čte strašně dobře, není nijak extra náročná (možná i díky zaměření na mládež). ALE...! Člověk musí počítat s tím, že jde spíš o klidný, seznamovací díl. Stránky plynou a v podstatě se toho moc neděje. Obsah je asi takový, že tak třetina knihy je naprosto poklidný konverzační (možná dobrodružný?) román, další třetina nese nějakou akci (spíš ve smyslu, že se něco děje) a další třetina je akce, ale taková relaxační akce. Může to být napínavé, ale rozhodně nečekejte epické fantasy bitvy tisícových armád. Obecně nejde o žádné velkolepé fantasy, ale třeba to ještě přijde. Co mně vadilo nejvíc, byly pravopisné chyby, každopádně za to autorka nemůže, proto nemám důvod snižovat hodnocení.... celý text
Podzimní hvězdobraní
2023,
Luke Oscain
Dlouho jsem váhala, jestli dát 2* nebo 3*. Sice nejsem cílovka, knížka je určena mladším čtenářům, ale mám ráda podzim, mám krásné vzpomínky na návštěvu Neuschwansteinu a Ludvík II. Bavorský je pro mě fascinující postavou, proto jsem po knize sáhla. Než přejdu přímo k obsahu, musím se vyjádřit ke stylu autora, který mi absolutně nesedl. O Luke Oscainovi nevím nic, ale očividně je to nepřítel jednoduchosti. Postavy nemůžou alespoň sem tam něco normálně říct, ale „vyžvýkl“, „zadrmolil“, „zahuhlal“, „protáhl“, místnost prostě nemůže být alespoň jednou místnost, ale ideálně „jizba“ nebo aby byla změna tak „světnice“. Jasně, některé termíny navodí jinou atmosféru, dokreslí děj, ale ne pořád a ne náhodně jen abychom nedej bože nepoužili obyčejné slovo. Oscain také kromě personifikací skutečně miluje metafory, všechno musí k něčemu přirovnat, takže „jak“ a „jako by“ jsou nejlepšími kámoši. Co mně přišlo fajn bylo, že si autor dal práci s přechodníky. Ne že by jich tam bylo moc, mě potěšily, ale dnešní děti z nich asi tak nadšené nebudou. Ale k obsahu: SPOILER!!! Trojice anglických studentů přijela na výměnný pobyt do Bavorska. Shodou okolností mají možnost zúčastnit se mecheche na zámku Neuschwanstein – Podzimního hvězdobraní. Fancy název, ale jde v podstatě o koncert a pár tanečních vystoupení. Vše se vlastně děje v jednom dni – na Halloween. Do toho se na zámku má konat boží soud, aby se rozlouskla záhada smrti Ludvíka II. Bavorského a byli potrestáni viníci. (Proč teď? Fakt nemám ánung.) Kniha je tedy plná duchů lidí, kteří měli něco společného s Ludvíkem a přítomen je i duch samotného Ludvíka. Naše anglická trojice se samozřejmě do pátrání po pravdě zapojí. Nevím, kolik autorovi je, ale vyjadřování náctiletých „parťáků“ mi neskutečně vadilo. Moje dvanáctiletá sestřenice se vyjadřuje lépe a dospěleji než postavy z knihy. Mimoto se dost často chovají fakt hloupě a nelogicky. Že se jedna z postav během cca 10 vteřin naučí hrát dokonale na bicí raději přehlédnu. Že se pihovatý náctiletý skopčáček chová jako velký mafián a za pár hodin nastane zázračné obrácení Ferdyše Pištory, to už přehlížet nechci. Oscain se někdy také snaží až moc poeticky popisovat krajinu, počasí atd., ale vzhledem k typu knížky mi to přišlo často spíš úsměvné. Mimochodem, boží soud plný duchů se odehrává pár kroků od mecheche na nádvoří zámku, kolem lidí projede duch Ludvíka, ale všechno je v pohodě, normálka. Kluci pak uvnitř architektonického skvostu vystřílí pár rachejtlí, ale zase nic, klidně poničíme Neuschwanstein, nikdo se nijak nevzrušuje. Nikde není zamčeno, po zámku se můžete procházet (a ničit ho) jak je libo. Be my guest. Nedávno mi kamarádka říkala o knize Dvojí mysl Martina Rouska. Sama jsem jí nečetla, ale její styl je prý otřesný a text často jako kdyby autor vzal slovník synonym a házel náhodně slova, aby se nic neopakovalo. Oscain tyto sklony má bohužel také. Duchařská knížka (trochu do detektivky) pro mladší náctileté čtenáře. Možná jim styl sedne. Nápad nebyl rozhodně špatný, provedení trochu pokulhává.... celý text
