HaniSebi
přečtené 378
Oběť bez tváře
2017,
Stefan Ahnhem
Obsahuje SPOILERY Bylo několik věcí, které mi na této knížce nesedly. Nefungující archivy ve Švédku dobře chápu, protože kdyby fungovaly, tak je kniha poloviční. Ale zaráží mě (a očividně nejsem sama), že si nikdo absolutně nepamatuje spolužáka. Chápu, že člověk po pár letech nevypotí všechna jména, ale to, že vůbec netuší, že tam ta tvář byla, to jde mimo mě. Trochu mi vadilo, že zcela zjevné věci vyšetřovatelům došly až bůhvíkdy. "Nechápu, že mě to nenapadlo dřív." a já si říkala, že to taky nechápu, protože čtenář to minimálně tuší už dobrých padesát stránek. To mi trochu přijde jako zbytečné natahování děje. Tím někdy vyšetřování tak nějak vázlo a tým mi přišel trochu zpomalený. Další věcí jsou kapitoly. Jsou hodně krátké (dobře proč ne), ale jakoby useknuté. Na konci kapitoly se něco stane a než to pokračuje dál tak jsou vloženy třeba tři kapitoly zase o něčem jiném. Asi bylo účelem zvýšit napětí, ale u mě to nefungovalo. Spíš jsem zapomněla, jak napnutá jsem v daném momentě byla. Fabian jede podle mého trochu moc na sebe, ale zase přichází do nového týmu tak asi neví, co od nich může čekat. I přes tohle všechno (a možná bych našla ještě víc) se mi kniha moc líbila. Pachatel měl všechno skvěle promyšlené (a dost mu to vycházelo) a u vražd se člověk aspoň nenudil, protože každá byla jiná. Kdo má rád ty už klasické severské detektivky/krimi/thrillery tak tady nenarazí. Povedený první díl série a já už mám doma i další. Doporučuji.... celý text
Malý princ
2005,
Antoine de Saint-Exupéry
Knížečku si netroufám hodnotit, protože si dokážu přiznat, že nejsem nezaujatá. Nemám ráda knihy (ani filmy), ze kterých lidé dělají svatý grál. V případě Malého prince mi přijde, že se prostě musí líbit, protože komu se nelíbí, ten je nedozrálý nevzdělaný ignorant, který nepochopil ty super myšlenky a musí dozrát. Přijde mi, že lidé uctívají tuhle knížečku aby dokázali, jací velikáni a intelektuálové jsou. Nejlépe koupit si plátěnou tašku s potiskem slona uvnitř hroznýše a pak si nechat na hrneček natisknout "Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné." a stane se z nás člověk, který spolykal všechnu moudrost světa. Možná jsem ale jenom velký cynik. Pokud jste alespoň průměrně inteligentní, pak v knize to moudro najdete a pochopíte. Podle mě je ale také moudré přebrat si to v sobě a ne cpát všem, jak kniha musí prostě každému změnit život. Samozřejmě to se týká dospělých, pro malé děti je to zkrátka hezká pohádka. A pro mě vlastně také. Příběh mi přišel milý, ale to je asi tak všechno. S klidem můžu napsat přečteno jedním dechem, protože 94 stránek velkým písmem a s obrázky to ani jinak nejde. Život mi to ale nezměnilo. Troufám si říct, že za přečtení stojí, ale ten humbuk kolem prostě nechápu.... celý text
Skleněná těla
2016,
Erik Axl Sund
Úplně si nejsem jistá, jak vlastně knihu hodnotit. Přečetla jsem asi sto stránek a knihu odložila, nijak mě nezaujala. Nicméně nemám ráda nedočtené věci, a proto jsem jí asi po dvou měsících znovu z knihovny vytáhla. Četla jsem od bodu, kde jsem předtím skončila, proto jsem nejdřív měla problémy se znovu zorientovat v postavách a v tom, kdo byl vlastně zavražděný, a kdo spáchal sebevraždu. Jsem ráda, že jsem se ke knize vrátila, protože mi přijde, že druhá polovina utíkala a já knihu dočetla ani ne za dva dny (taky to není žádná tlustá bichle). Nechci říct, že je kniha překombinovaná, ale někdy mi to přišlo trochu moc, prostě přehnané. Ale je to takový ten klasický depresivní severský thriller, žádné wow se nekoná. Trochu mi vadily ty rádoby filozofické úvahy na téma života a smrti, mezilidských vztahů, role lidí na světě atd. Na to jsem moc velký cynik a tyto "velké" myšlenky neocením, ale to je zase jen můj problém. Pokud čtete thrillery tak vás tady nic moc nepřekvapí a všechno vám dojde dřív než Hurtigovi. Dala bych 3,5* a špatné to rozhodně není. Kapitoly jsou hodně krátké což mně osobně nevadí, někomu se to líbit nemusí.... celý text
Tatérka
2018,
Alison Belsham
Knížka mě chytla od první strany a už nepustila. Četla se skvěle, navíc kapitoly jsou opravdu krátké. Bavilo mě, že Francis jako čerstvý inspektor nemá žádný stín minulosti. Už mě trochu nudí, když má vyšetřovatel noční můry, problémy s alkoholem, přišel o někoho blízkého, pronásleduje ho nějaké pochybení apod. Francis i Marni mi sedli a romantická linka mi nevadila. Super thriller, který mi nepřišel tak přehnaný a neuvěřitelný jako spousty dalších, se kterými se teď roztrhl pytel. Kapitoly pohledem vraha psané jako jediné v první osobě do knihy skvěle pasovaly a zase tak nechutné mi popisy vrahovy práce nepřišly. Povětšinou šlo jen o to, jak se zpracovává kůže. Co (nebo kdo) mi vadilo byl Bradshaw. Rivalitu mezi Francisem a Rorym chápu a beru, ale proč tak často musí být šéf takový neskutečný pako to opravdu netuším. SPOILER Co jsem nepochopila bylo to, že vrah (Sam) řekne tatérovi své pravé jméno. Je divné i to, že by si ho ten tatér pamatoval, ale budiž. Nicméně když se někdo rozhodne utéct bez placení tak pochybuji, že řekne své jméno a dokonce i oblast, kde bydlí. Na druhou stranu autorka asi potřebovala nějakým způsobem posunout děj dál.... celý text
Chci jen dítě
2005,
Susan Elizabeth Phillips
Po knížce jsem sáhla kvůli vysokému hodnocení. Očekávala jsem naprostou oddechovku, u které po práci nebudu muset přemýšlet a to se mi do puntíku splnilo. Přiznávám, že pár stran jsem opravdu přeletěla, chvílemi mi chování obou hlavních postav připadalo přihlouplé. Rozhodně mám radši knihy např. Lisy Kleypas nebo Julie Garwood, protože mi přijde, že je tam jaksi něco navíc. Tady fotbalista hned v začátku (a ne nijak složitě) přišel na Janin podvod a zbytek knihy si už k sobě jenom hledali cestu a poznávali se. Myslím si, že neurazí, ale ani nenadchne.... celý text
Prokurátor
2019,
Paulina Świst
V rámci žánru romány pro ženy se mi kniha líbila moc. Viděla jsem jí ovšem zařazenou i mezi thrillery, dobrodružství, napětí a to si tedy nemyslím. Napětí možná ano, ale jinak mi to přišlo jako pěkná červená knihovna s detektivní zápletkou. Polská jména mi nevadila vůbec, je to polská autorka, tak je pochopitelné, že se tam objeví polská jména. Jak už někdo zmiňoval níže, líbilo se mi, že se ani na konci nestal z Lukasze romantický blekotající idiot. Knížka se čte opravdu dobře a rychle. Samozřejmě skoro každý téměř hned uhodne, odkud unikají informace, protože tam zase není tolik postav, aby se dalo splést, takže velký objev není žádným překvapením. Atraktivní je tady právnické prostředí, díky kterému se kniha jakž takž odlišuje od jiných harlekýnek. Co se týče obálky, tak za mě lepší tohle než například něco stylem Sexy farmáře nebo Udatného horala.... celý text
Misery
2003,
Stephen King
Nepochybně skvěle napsaná kniha, úžasně propracované postavy. Misery je první kniha, kterou jsem od autora četla (zejména kvůli nadšeným ohlasům) a rozhodně mám v plánu přečíst i další Kingovku. Na druhou stranu jsem asi čekala o trošičku víc. Doufala jsem, že se budu víc bát, čekala jsem ještě větší napětí. Něco mi prostě chybělo. A chvílemi mi děj přišel už trochu moc přehnaný, neuvěřitelný, jako snaha šokovat za každou cenu.... celý text
Zlatá klec
2019,
Camilla Läckberg
Mně se kniha líbila moc. Prvních asi 170 stránek se mi zdálo trochu zdlouhavých, ale když se kniha rozjela, nemohla jsem se odtrhnout. Faye jsem fandila a její plán mi přišel promyšlený a celkem i uvěřitelný, i když jí všechno docela snadno vycházelo. Konec byl na thriller dost růžový, ale někdy je happy end třeba. Sice už díky anotaci naprosto předvídatelné, ale rozhodně dobře napsané.... celý text
Slib
2018,
Lisa Kleypas
Příběhy L. Kleypas mám moc ráda a i tahle knížka je pěkná, hlavní hrdinové sympatičtí, ale řekla bych, že měla mnohem větší potenciál. 127 stránek? Je to prostě moc stručné, všechno moc zrychlené, nepropracované, jako by autorka s vydáním nové knihy strašně pospíchala. A není to o tom, že by nebylo co rozvádět. Linka s Julianne je opravdu velmi vágní, ale jsou tam i jiná strašně uspěchaná místa. "Po zbytek víkendové sešlosti a po následující tři měsíce byl Andrew dokonalý gentleman." Jednou větou Lisa Kleypas tentokrát obsáhla celé tři měsíce, kdy se vztah hlavních hrdinů pravděpodobně rozvíjel a já si myslím, že normálně by autorka všechno rozvedla minimálně na dalších 150 stránek takže netuším, co se tady stalo. To ani není odpolední jednohubka, knížku přečtete za chvilku a zbytek odpoledne můžete čučet do zdi. Ale je to hezký stručný výtah pěkné harlekýnky.... celý text
