HaniSebi
přečtené 378
Utrpení těla
2021,
Monica J. O’Rourke
Tuhle knížku je pro mě těžké zhodnotit určitým počtem hvězd, proto se o to ani nebudu pokoušet. Co mě asi úplně nejvíc překvapilo na knize je její formát. Je stejné velikosti jako můj diář, což jsem popravdě nevěděla, když jsem jí kupovala online. Ale to nevadí, knížka akorát do vlaku. Co se týče obsahu... Největší část zabírá Utrpení těla - autorce se očividně nechtělo nijak přemýšlet nad nějakým propracovanějším začátkem a koncem, takže se rychle dostane k tomu, o co jí asi šlo nejvíc. Jde prostě jen o sérii znásilnění, přičemž brutalita se postupně zvyšuje. Pak následovala povídka Jasmín a Česnek. Tyto dvě části mě nijak nebraly. Upřímně? Od více čtenářů ze svého okolí jsem se dozvěděla, že tohle byla ta nejnechutnější a nejzvrácenější kniha, jakou kdy četli, což tak nějak vzbudilo mou zvědavost. Co se týče prvních dvou částí, tak to už jsem četla i horší věci. Šokovaná jsem nijak zvlášť nebyla. Pak ale přišla povídka Experiment s podstatou lidství. A to musím přiznat, že nic podobného jsem ještě nikdy nečetla a už ani asi nepotřebuju. Co mi trochu nesedí je zařazení knihy v rámci žánru Horory. Jako horor vnímám něco, co se u mě snaží vyvolat strach. Tady jde spíš o násilí a ještě brutálnější násilí. Monica chce očividně své čtenáře šokovat a asi to funguje. Knížku nedoporučuju slabším povahám. Sice to není něco, u čeho by jeden zvracel, ale na druhou stranu svojí těhotné kamarádce jsem jí taky nedala k přečtení na dlouhý večer.... celý text
Devátý hrob
2018,
Stefan Ahnhem
Nemůžu Ahnhemovi upřít, že psát umí, jeho styl mi přijde čtivý. Ale celkový dojem z knihy? Přišlo mi to nějak překombinované, přeplácané, jako by měl autor tisíc nápadů k psaní a všechny se je rozhodl nacpat do jedné knihy. Mně osobně by stačila klidně i jen jedna rovina vyšetřování, linka s Dunjou tam tak nějak prostě jenom byla a nic z toho. Kromě toho mi Fabian Risk ani v "první" knize Oběť bez tváře ani tady nepřirostl k srdci. Dobře napsaná slátanina. Základní motiv a linka mi přijdou dobré, ale trochu moc balastu kolem.... celý text
Přežila jsem čínský gulag
2021,
Gülbahar Haitiwaji
Situace Ujgurů v Číně. Téma, o kterém se dlouho nic moc nevědělo a nemluvilo, ale které se v posledních letech pomalu dostává i do povědomí širší veřejnosti. Ze Sin-ťiangu se tak trochu stal druhý Tibet. Celosvětové se ví, že je něco špatně, politici a různé organizace sem tam zmíní, že to, co Číňané provádí není úplně v pořádku a Čína zatím nevzrušeně sedí v Radě pro lidská práva (pravděpodobně v křesle hned vedle Ruska). Obyčejná Ujgurka Gülbahar nám trochu blíže popisuje situaci v nejzápadnější čínské provincii. Projevuje se zde pověstná efektivita a vytrvalost Číňanů, respektive Chanů. Proces sinizace jede na plné obrátky. Ujguři a ujgurská kultura zkrátka musí pryč. Gülbahar nám pootevře dveře věznice i převýchovného tábora. Přiblíží nám praktiky čínské policie i tajných agentů. Mně osobně se knížka četla dobře, ale možná proto, že mě téma skutečně zajímá. Příběh mě chytl od první stránky a nepustil. Pro někoho ovšem může být styl trochu hutný, až nemotorný. Je třeba pamatovat, že jde o reálný příběh, literaturu faktu, ne beletrii. Je zde plno popisných pasáží, suché líčení reality, moc dialogů zde nenajdete. Přímé řeči skutečně poskrovnu. Co oceňuji je reálnost ztvárnění samotné Gülbahar. Nedělá ze sebe superhrdinku, která se za žádnou cenu nenechá zlomit. Tím se pro mě příběh stal skutečně uvěřitelným. Nemůžu říct, že bych si ho užila (to by bylo zvláštní), ale můžu říct, že jsem skutečně ráda, že jsem ho přečetla a zase si trochu rozšířila obzory. Někdy mi přijde neuvěřitelné, co se může ve 21. století dít. Nepoučitelnost.... celý text
Stopařův průvodce Galaxií
2002,
Douglas Adams
Další z knížek, které se mi těžko hodnotí nezaujatě, protože pro někoho znamenají vrchol literární tvorby. Ale i proto jsem si Průvodce chtěla už delší dobu přečíst, ačkoli nejsem žádný fantasy fanda. A nelituji. Oltáříček mu sice zřizovat nehodlám, ale docela jsem se bavila. Styl humoru mně osobně sednul, knížka se čte rychle a dobře. Povedené ilustrace z Průvodce tomu dodaly ještě něco navíc. V budoucnu určitě sáhnu i po dalším dílu.... celý text
Bajky barda Beedleho
2008,
J. K. Rowling (p)
Bajky Barda Beedleho se mi dostaly do rukou úplnou náhodou a jsem za to ráda. Vzhledem k "tloušťce" knihy, mezerám mezi řádky i četným ilustracím (ačkoli za mě povedeným) jde skutečně o jednohubku. Sednete, otevřete a máte přečteno. Samotné pohádky nejsou špatné, žádné "wau" se sice nekonalo, ale napsané jsou hezky. Moc se mi líbily komentáře profesora Brumbála. Byly sem tam vtipné a pro mě byly tím něčím navíc, co knížečce pomohlo nejen přidat pár stránek navíc, ale i trochu ji odlišit od jiných.... celý text
Nejšťastnější muž na Zemi
2021,
Eddie Jaku (p)
Mé pocity z této knížky jsou trochu rozporuplné. Všude na ní pěli ódy, tak jsem to taky zkusila a nemůžu říct, že bych byla zklamaná, ale zároveň si myslím, že na toto téma existuje spousta lépe zpracovaných knih. Plusem je, že knížka je skutečně tenká, mezi řádkami jsou poměrně velké mezery a styl jakým je napsaná je dost jednoduchý, takže jí máte přečtenou za odpoledne a ještě stihnete rozečíst něco dalšího. Navíc se nedá popřít, že Eddieho příběh je velmi silný a jak sám řekl, kdo nezažil, nemá šanci pochopit. Eddie prošel neskutečnými hrůzami a i proto jsem dala takové hodnocení. Na druhou stranu knížka trochu píchla do mého cynismu a skepticismu. Přijde mi až neuvěřitelné, jak se Eddie striktně držel svých morálních zásad, dá se říct, že v každé situaci se zachoval bezchybně a byl ve všem nejlepší, všem jenom pomáhal. Já nevím, až se mi té dobrotě a zásadovosti nechtělo věřit. Každopádně to je jen můj dojem. Asi to nebude knížka, kterou bych s nadšením nutila všem ve svém okolí, že to si prostě musí přečíst, protože je skvělá, ale zároveň bych ani nikoho od přečtení neodrazovala. Když už nic jiného, tak o těchto událostech by se mělo mluvit, zvlášť, když jejich svědkové pomalu vymírají.... celý text
Červená, bílá a královsky modrá
2020,
Casey McQuiston
Už bych měla přestat kupovat knížky podle nadšených zahraničních ohlasů, pak jsem zklamaná, jako v případě této knihy. Ale asi to prostě jen není knížka pro mě. Celou dobu mi připadalo, že čtu knihu pro děti. Jasně, je to YOLI, je zařazená v Young Adult, ale celý ten styl mi nesedl. Říkala jsem si, že jí možná dám přečíst své desetileté sestřenici, pak tam zase byly vraženy scény spíše 15+, tak s tím radši ještě počkám. Příběh je až neskutečně jednoduchý. Můj brácha je gay, takže kolem sebe mám dlouhodobě možná až moc gay energie, ale máme rok 2021, takže stejnopohlavní páry jsou snad něco naprosto normálního a tato kniha je postavená jen na tom. Mně nestačí, že princeznu vymění za prince a myslí si, jak je to šokující. Není. Chci nějakou přidanou hodnotu, stejně jako kdyby šlo o "klasický" pár muž a žena, první syn a princezna. Na základě této knížky bych také raději volila republikány. Demokraté jsou očividně moc emocionálně nevyrovnaní a moc v oblacích. Chtěla bych tady aspoň zrnko reality. Takto vrcholní politici mají ve většině případů alespoň jisté psychopatické rysy. To by třeba bylo fajn pozadí. Tahle kniha je komicky postavená na dichotomii čistá upřímná Demokratická strana versus zkorumpovaná fuj Republikánská strana. Na druhou stranu věta "Spolehlivý, tvrdě pracující, upřímný jižanský demokrat versus korupce, zákeřnost a nenávist." mě vyloženě pobavila, to musím uznat. Jinak totiž knížka humorná vůbec není, tak je třeba najít si takovéto chvilky, které pobaví. Politika je tady uchopena opravdu roztomile, takže pokud není vaším šálkem kávy, nemusíte se bát. Třešničkou na dortu je konec, který je tak optimistický, že jsem obracela oči v sloup. Všechno dopadlo tak dobře, že se Walt Disney může jít zahrabat. Celkový dojem? Buď pro mládež nebo děti s tím, že jim to předčítáte a pár scén vynecháte. Hlavní postavy se také chovají spíše jako náctiletí, sem tam jsou trochu labilní, ale to by mladším právě mohlo sednout. Henry mi byl docela sympatický, ale Alex mi byl po celou dobu nějak naprosto ukradený, kdyby na konci knihy spadl z volebního pódia a zlomil si vaz o maketu osla (kdo ví něco málo o Demokratické straně, ten pochopí), tak bych jen pokrčila rameny a knihu zavřela se stejnými emocemi.... celý text
Hyde Park Civilizace 2
2020,
Gabriela Cihlářová
Pořad Hyde Park Civilizace mám moc ráda. Vždycky obdivuji, jak je Daniel Stach perfektně připravený. Pokaždé je vidět, jak velká práce za rozhovorem stojí. Knižní podoba je fajn, ačkoli jsem ráda, že si rozhovory člověk může i zpětně pustit. Vybrané osobnosti v knize jsou různorodé a dokázaly/prožily/přežily neskutečné věci. Za tu rozličnost jsem skutečně vděčná. Ještě nikdy jsem například nepřečetla ani jeden komiks, přesto byl jedním z mých nejoblíbenějších rozhovorů s komiksologem Jamesem Kakaliosem. Nikdy jsem v matematice nebyla žádná hvězda, ale rozhovor s matematikem Cédricem Villanim jsem si fakt užila. A mohla bych pokračovat dále. Každopádně jsem snad zase alespoň o malinko chytřejší.... celý text
Piranesi
2021,
Susanna Clarke
Tuto knihu jsem si pořídila kvůli nádherné obálce, která mě na první pohled zaujala a ačkoli nejsem žádný fantasy fanda, strašně jsem si jí užila. Svět Domu mě úplně pohltil, představovala jsem si popisované sochy i zvuky moře. Po chvilce mi sice už bylo úplně jedno, kde jsme, sto devadesátá druhá západní síň nebo sedmnáctá předsíň, co na tom sejde. Víc se mi líbily první části, kdy jsme víceméně žili s Piranesim v nevědomosti a mohli obdivovat krásy Domu, ačkoli bylo jasné, že nic nebude tak, jak se zdá. Svým způsobem zvláštní příběh. Určitě bych si dokázala najít důvody, proč snížit hodnocení, ale proč se v tom vrtat. Dům a jeho ticho a klid mě úplně vtáhly a já si to vychutnala. Někdy se určitě vrátím zpátky.... celý text