Zvelebilova Zvelebilova komentáře u knih

☰ menu

Zhubněte jednou provždy Zhubněte jednou provždy Antónia Mačingová

Přiznávám, že jsem asi tak před deseti lety vzala tuhle knihu a celý měsíc si vařila a striktně to dodržovala (žádný cukříček do kafíčka, žádný koblížek). 14 kg dole (ale spíš se to projevilo v objemu, že mi bylo velké oblečení). Jedla jsem obří porce, akorát furt mrkev, řepa, mrkev, celer, řepa... Některé recepty si pamatuji dodnes a s chutí si něco takového uvařím. Teď jsem tlustá jako prase (pozn.: není to stravou), ale tehdy mi to fakt vydrželo dlouho. Napodruhé to už nefungovalo, protože jsem to striktně nedodržovala, takže šlo dolů tak 6 kg max. PS: Ořechy jsou nehorázně drahé!

18.03.2024 5 z 5


Kladivo na Čaroděje Kladivo na Čaroděje Alex Vigaš

Hodně jsem váhala mezi 5* a 4*, ale kniha měla své nedostatky. Třeba chování Sáry bylo takové nekonzistentní a těžko uvěřitelné. Na druhou stranu Niki byla vážně kus a moc jsem jí fandila! Bezvadně popsané emoce, myšlenky, dilama, nerozhodnost, ztracenost.

12.09.2023 4 z 5


Les Les Jan Hlubek

Já jsem v oblasti hororu nepoužitelná, protože se prostě nebojím. Ale když se kniha vezme z pohledu zombie slasheru jako oddechové čtení do vlaku, tak super!

Co bych vytkla je střídání pohledů. To je sice pro autora typické, ale vidět příběh z pohledu mamky, taťky, pumpaře a dalších x lidí je nadbytečné. Lepší by bylo, kdyby se autor zaměřil na hlavní pětici protagonistů. Na druhou stranu to bylo napsané tak, že se čtenář mohl s každou postavou sblížit a pak ji litovat, když zaklepe bačkorama, resp. se těšit na její krutou smrt.

Dále bych vytkla sazbu. Sirotci a vdovy snad na každé straně a text je skoro až na dolní spadávce, div nezakrývá číslo strany. A pak odpornost textu na titulce. Ten obrázek je fajn, ale ten font a barva, uááá! Jestli mě něco vyděsilo, pak tohle :D.

Knížku ale jinak hodnotím kladně, protože perfektně zapadá do žánru a splnila přesně to, co jsem od ní očekávala.

16.04.2023 4 z 5


Nelži, andílku! Nelži, andílku! Lenka Hnátová

Jako takhle... Furt jsem čekala ten obrovský podraz. Na skandální odhalení, jaká je ta "dokonalá blondýna s obříma dudama" mrcha. Nebudu spojlovat, kdy a jestli se její pravá povaha odhalí, ale ve výsledku mě celý příběh mile zahřál u srdíčka. Mě, cynika. Vážně, jestli máte rádi rodinná dramata se špetkou romantiky, erotiky a lásky (nejen milenecké), pak je knížka tak akorát pro vás.

24.01.2023 5 z 5


(Ne)spoutaný Vlk (Ne)spoutaný Vlk Lobo Selvaggio

Tahle kniha rozhodně není pro každého. Nahlédnutí do světa BDSM je ukázané čtivou a milou formu :). Prostě jsem si ty krátké příběhy (dávající jeden celek) zamilovala.

15.10.2022 5 z 5


Vesmír rozhodl jinak Vesmír rozhodl jinak Theresa Black

Výborný příběh. Zamilovala jsem si ho na první dobrou a ani po stém přečtení mě neomrzel :). Originální, neotřelé, pěkné, veselé a hravé.

06.10.2022 5 z 5


Jedno sto skořápek Jedno sto skořápek Pavel Skořepa

Říkala jsem si: "WTF voe..." A než jsem se nadála, měla jsem pár "povídek" přečtených. Poprskala jsem si monitor smíchy. Některé jsou povedené a pak mi vrtaly v hlavě. Super kousek, který nešel nevydat :).

04.10.2022 5 z 5


Příběh slunečnice Příběh slunečnice Miriam Blahová

Jako já nejsem na romantiku a už vůbec ne na válečné příběhy. Líbila se mi obálka, která trochu evokuje "Příběh služebnice", ale je to absolutně o něčem jiném. Takové něžné a milé vyprávění. Normálně bych takovou knihu odložila, ale byla jsem napjatá, jak to dopadne (v obou dějových linkách) a prostě jsem to shltla nadvakrát.

08.08.2022 5 z 5


13: Ach, ta moje fobie, ta moje mánie 13: Ach, ta moje fobie, ta moje mánie * antologie

Vynikající sborník. To neříkám proto, že tam mám povídku, ale proto, že ty další povídky jsou prostě pecka!

16.05.2022 5 z 5


Nesejdeš z cesty Nesejdeš z cesty Dagmar Digma Čechová

Super příběh Vandy, jen mi tam chybělo to prolínání, jaké autorka vyšvihla dvěma dějovými linkami v Nemusíš. Hezky se četlo a byla jsem napjatá, jak to všechno dopadne :).

25.01.2022 5 z 5


Na autismus jedině autibiotika Na autismus jedině autibiotika Eliška Antošová

Tak jsem to četla. Říkala jsem si, že je to fakt smutné a kruté, takový osud, že bych takové věci neměla číst. Najednou jsem se přistihla, že se směju - byla tam totiž nějaká vtipná pasáž. A říkala jsem si, že bych se takovým věcem vůbec neměla smát. A hlavně že bych to měla už přestat číst! Najednou jsem byla na konci, prostě jsem se od toho nedokázala odtrhnout. Zajímavé je, že dílo ve mně nezanechalo hořkou pachuť, jak jsem očekávala, ale ani jsem si nijak škodolibě nestrouhala mrkvičku, že ona jo a já ne. Bylo to prostě takové odlehčené vyprávění z extrémně těžkého života. Naučila jsem se zajímavé pojmy a už mám trochu přehled (předtím jsem vážně žila v omylu, že co asperger, to Rayman, teď se stydím).

25.01.2022 5 z 5


Návrat Terrexantence Návrat Terrexantence Marie Domská

Fantasy je pro mě obvykle španělská vesnice - hafo ras, divých jmén, obvykle nelogický svět... Jenomže v dílě Návrat Terrexantence bylo všechno trochu jinak. Ani nevím, proč mě hned ze začátku tohle dílko chytlo, když to není vůbec můj šále čaje. Možná proto, že jména postav mají nějaká vysvětlení, proto se dají zapamatovat, možná pro rozmanitost kouzelného světa, který stvořil prakticky jeden týpek, než to zalomil k dlouhému spánku, možná mě potěšilo spojení se sci-fi, kdy někdo podstupuje výcvik v klášteře, a pak narazí na vznášedlo... Samozřejmě mojí nejoblíbenější postavou byl Faniel, o kterém je celý druhý díl, asi tak 100x prďáčtější, než první.

Autorce se musí nechat, že má tento svět do posledního puntíku promyšlený, všechno dává smysl a náboženské rvačky jsou suprově uvěřitelné. I když to není můj žánr, opakuji. Furt jsem nepřišla na to, co mě na díle tak dostalo. Stylem psaní to hodně připomínalo Metro 2033 (er-forma, objevování míst, chování a dalších postav).

Jenom doufám, že toto nezapadne v historii zneuznalých děl a někdy to pořádně vyjde jako knížka.

PS: Celé dílo ke k přečtení na StoryMe.

18.10.2021 5 z 5


Nemusíš! Nemusíš! Dagmar Digma Čechová

Příběhy dvou žen - Katky a Marie. Pořád se mi pletly, jelikož si nepamatuji jména a zrovna Marie nebyla moc svatá. Střídání jejich kapitol pro mě bylo až moc rychlé, jinak to byl zajímavý pohled na jednu věc ze dvou úhlů. Bohužel nejsem cílovka (jak se tam nevraždí...), takže jsem to vnímala spíš jako takové povídání ze života. Chápu ten vhled do psychologie Katky, která má nějaký stereotypní život, že se z něj blbě vylejzá, i vhled do psychologie Marie, která má nějaký cíl a jde si za ním. Vše, včetně prostředí a chování dalších postav, bylo vykresleno velmi realisticky, jako by to byl záznam toho, co se opravdu někomu stalo.

17.10.2021 5 z 5


Ježek až sem a průběžně… Ježek až sem a průběžně… Igor Indruch

Říkala jsem si, že poezii nerozumím. Jasně, udělat rýmovačku někomu k narozeninám bych zvládla, to není problém.

ALE! Pak jsem objevila tuto sbírku. Dokonalou a geniální básnickou sbírku!

V čem je tak dokonalá? Na první pohled to vypadá jako naprosto ulítlá zvrhlost o "mrdání ježka". Jenomže každá báseň má svůj přínos. Každá je psaná jiným poetickým stylem (tu haiku, tu sonet, tu volný verš) a má politicko-společenský přesah. Na jednoduché myšlence (mrdat ježka/ mrdat cokoliv dalšího) jsou ve sbírce předvedeny snad všechny možné básnické styly. Kdyby to nebylo tak vulgární, dalo by se to používat regulérně jako učebnice pro začínající poety. "Takhle se píše sonet: ach pičo pičo!"

Dalším plusem jsou ilustrace ve sbírce. Ty odporně neumělé obrázky, které vypadají, jako by byly tisící kopií učitelky angličtiny, která rozdává už 40 let žákům to samé cvičení. Přesně to dokresluje absurdnost básní, které říkají naprosto něco jiného, než je v nich napsané. Ty obrázky jsou jakousi nápovědou, že v dané básni mám hledat třeba politický význam (což by mě bez pohledu na Trumpa vůbec nenapadlo).

Závěrem:
Sbírka není jen umělecké vycákání autora, který má nějaký sexuální zoofilní problém, jak se někteří domnívají. Naopak - je to hluboce promyšlené dílo, kde na každém slově záleží. Symbolika hraje svoji významnou roli a odráží mnoho společenských problémů. Některé verše se mi zaryly do paměti i do podvědomí a celé dílo změnilo můj pohled na poezii.

01.08.2021 5 z 5


Děti mrtvol Děti mrtvol Igor Indruch

Maličká knížka s malým písmem. S malými lidmi. Puberťáci řeší své problémy... Vlastně to není vůbec o politice, ale o životě. Hele, já když jsem to dočetla, tak jsem si říkala: "Hm, ok, nic moc..." Ale jak už jsempsala jinde - Igor je autor, který se musí nechat uležet v hlavě. Až za asi 2 dny jsem si uvědomila, že nad tím přemýšlím a teď, když o tom píšu, mám husí kůži. Prostě to vlezlo v pozadí se ukáže až dlouho po přečtení.
Jinak oceňuji popisy erotiky. To Igorovi jde.

09.04.2021


Buď rád, že nic nemáš Buď rád, že nic nemáš Igor Indruch

Jako Igorova fanynka musím tuhle nejnovější knížku ocenit právě pro milý charakter klasického českého trouby, který se nějak prokousává životem. Je to zajímavý příběh a kupodivu napsaný s takovou lehkostí a samozřejmostí, že se to dá shltnout naráz.

09.04.2021 5 z 5


Mozkodlab: Fifíkovská variace Mozkodlab: Fifíkovská variace Igor Indruch

Ke knížce jsem se dostala spíš náhodou. Považovala jsem ji za fanfikci na Výchovu dívek v Čechách, ale ve skutečnosti je to naprosto jiný příběh, který byl zmíněnou knihou inspirován. Moc mě bavily pasáže, kde si autor nebere servítky a natvrdo tam napíše, co si myslí (zvlášť ty erotické scény). Jinak Igor je autor, který se prostě nějak přečte... A pak se to rozleží... A až za pár dní si člověk řekně: "Ale jo, fíha, dobrý."

09.04.2021 5 z 5


Vyhlídka na věčnost Vyhlídka na věčnost Jiří Kulhánek

Naprostá pecka!
Musím přiznat, že tak do čtvrtiny knihy jsem měla chuť to zavřít (také jsem to začínala číst napodruhé, poprvé jsem to vážně zavřela), protože středověk, zombíci, upíři, nelogický mišmaš...

Jo, ale pak to začalo dávat smysl. SPOILER: Po výletu do Pekla na lov Lucifera se to nehorázně brutálně rozjelo, řezala jsem se tu smíchy, rozplývala se nad romantickou linkou a hlavního hrdinu si zamilovala. Prostě tam bylo všechno, co mám ráda, bavily mě odkazy na Dantovo peklo, náboženské motivy, nechyběla klišé jako katany, hi-tech vybavení bohatého lorda a černý humor. Prostě to byla jízda, skromně můžu říct, že to byla asi nejlepší kniha, kterou jsem četla.

24.11.2020 5 z 5


Dlouhý pochod Dlouhý pochod Richard Bachman (p)

Naprostá pecka, která mi pak dlouho šrotovala v hlavě. Super absurdita, jenom jsem nepochopila, jak to teda s hlavním hrdinou nakonec dopadlo.

14.11.2020 5 z 5


Srovnáno se zemí Srovnáno se zemí Richard Bachman (p)

Ze začátku se to táhlo. Chápu, že bylo potřeba vysvětlit všechny motivy hlavního hrdiny, abychom pro něj měli pochopení. Majora byl super mafián a poslední asi 3 kapitoly se konečně něco dělo, to jsem si užila.

14.11.2020 3 z 5