zdenek118
komentáře u knih
Nahoru na horu
Radek Jaroš
Zajímavá zpověď o životě našeho nejlepšího horolezce Jaroše, pokořitele všech osmitisícovek. Vřele doporučuji dalším sportovním přátelům k přečtení.
Dopisy, které nikdo nečetl
Iona Grey
Poutavý a dojemný příběh dvou mladých párů, jednak Stelly a Dana z válečného Londýna a jednak mladého páru Jess a Willa ze současné doby. Oba příběhy autorka knihy, které dělí téměř půl století, citlivě spojuje na základě vyprávění Jess, která náhodně objeví v opuštěném londýnském domku korespondenci mezi Danem, americkým válečným letcem a Stellou, nešťastně provdanou mladou paní. Jak vyplynulo při čtení jejich milenecké korespondence, tyto dopisy se nikdy nedostaly ke správnému adresátovi. Jess obsah dopisů zaujme natolik, že se rozhodne za pomocí Willa vyhledat správného adresáta ale i odesílatele. Zda se jim to podaří, nebudu prozrazovat a vřele doporučuji tento příběh k přečtení i dalším čtenářům.
Hezký romantický ale i místy dramatický příběh se mi velmi líbil a ukázal mě, jak se v současné době máme dobře a ne vždy si toho vážíme. Knihu proto hodnotím velmi pozitivně 5* a určitě si přečtu od této autorky ještě nějaký román.
Stížnosti
Ian Rankin
První kniha od tohoto skotského autora, která se mi dostala do ruky. Dlužno dodat, že jsem očekával více a to po shlédnutí několika filmových epizod z vyšetřování detektiva Rebuse, která uvedla ČT v nedávném čase.
Příběh se odehrává převážně v roce 2009 ve skotském Edinburku, kde hlavní postava policejní inspektor Malcolm Fox dostává za úkol vyřešit kriminální případ vraždy, do kterého je i on přímo zainteresován. Při vyšetřování se setkává s intrikami v rámci jejich kriminalistického sboru až to vyústí v to, že je dočasně postaven mimo službu.
Dost dlouho jsem se nemohl začíst do děje a obtížně jsem se orientoval v množství postav a to nejen policejního sboru ale i postav z místního podsvětí. Ani hlavní postava inspektora Foxe mě příliš nezaujala i když se mu ke konci vyšetřování přes všechny překážky podařilo objasnit případ vraždy a obhájit i svoje postavení v rámci jejich policejního sboru. Proto hodnotím tuto detektivku jen průměrně 3*.
Jsme přece sestry
Anne Gesthuysen
Musím se přiznat, že ze začátku knihy jsem se nemohl pořádně začít do děje. Autorce se i přesto v tomto románu povedlo dobře popsat celý dlouhý život tří sester, žijících v Dolním Porýní a to počínaje 1. světovou válkou přes krizi v třicátých letech, 2. sv. válku až do současné doby, kdy se všechny tři sestry scházejí na oslavě 100. narozenin nejstarší z nich Gertrudy. Při této příležitosti vzpomínají na celý svůj mnohdy nelehký život. Každá z nich má jiné povahové rysy i názory, proto se neustále dohadují a hašteří ale nakonec se přece jen usmiřují, protože "jsou přece sestry".
Mě se na tomto románu nejvíce líbilo vykreslení situace a života v meziválečném Německu i včetně popsání politické situace před 2. sv. válkou i po ní. Stařenky se všechny tři dožily i přes své mnohé zdravotní neduhy úctihodného věku. Zmínil bych i vkusnou úpravu obálky knihy. Autorce bych pouze vytkl až příliš rozvláčné popisování příprav oslavy 100. narozenin nejstarší ze sester. Celkově bych její román ohodnotil 4*
Levandulová zahrada
Lucinda Riley
První knížka od této autorky, kterou jsem přečetl s určitě zajímavým příběhem, odehrávajícím se ve dvou časových rovinách a sice v současnosti a za druhé světové války ve francouzské Provance a částečně ve válečné Anglii. Obě části příběhu se autorce v knize podařilo velmi dobře propojit. Mě osobně více zaujala ta válečná, zachycující napínavé okamžiky v okupované Francii včetně hrdinného odboje francouzských lidí, včetně sympatické anglické agentky Connye, která tuto část i vypráví. V druhé části je hlavní postavou Emília, která se po smrti své matky stává jedinou a poslední dědičkou bohatého šlechtického rodu de la Martinieˇres. S dědictvím si však sama nedovede poradit a proto se rozhodne využít pomoci od agenta pro oceňování uměleckých obrazů Sebastiana Curuthera. Toto její neuvážené rozhodnutí včetně unáhleného sňatku s ním se ukáže v budoucnosti pro ní jako nepříliš šťastné. V závěru knihy se Emilia dozvídá celou pravdu o životě jejich předků a to z vyprávění posledního žijícího pamětníka válečné doby Jacquese - správce jejich vinic v Provance. Poslední kapitoly knihy mi přišly až příliš romantické se šťastným očekávaným koncem. Jako celek však hodnotím knihu velmi dobře i s přihlédnutím k tomu, co jsem uvedl výše. Dávám 5*
Nejsem mrtvá
Anne Frasier (p)
Poutavý triller od samého začátku. Kniha se mi dobře četla a udržela mě v napětí až do samotného závěru. Trochu smutné rozuzlení příběhu ukazuje, k jakým nechutnostem může docházet i v rámci jedné rodiny, v tomto případě v rodině unesené a týrané policejní vyšetřovatelky Jude.
Dle mého názoru povedená kniha, čtivá i s přihlédnutím k poměrně krátkým kapitolám na sebe plynule navazujícím. Doporučuji ji k přečtení dalším čtenářům detektivních příběhů. Hodnotím 5*
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Po přečtení cca první třetiny knihy jsem si uvědomil, že jsem kdysi v minulosti viděl filmové zpracování tohoto příběhu, ale na podrobnosti děje jsem si už nevzpomínal. Knižní zpracování od mojí oblíbené spisovatelky Jojo mě okamžitě vtáhlo do příběhu postiženého Willa, upoutaného po úraze při autonehodě na invalidní vozík, a jeho ošetřovatelky Louisy. Bylo velmi poutavé, jak se Louisa pokoušela během krátké doby, kdy se o Willa starala, nacházet cestičky k jeho duši tak, aby mu alespoň trochu zpříjemnila jeho každodenní monotónní život. Velmi se mi líbilo, jak se Will zachoval k Louise v tom, že ji dával najevo, že jejich vznikající romantický vztah nemá budoucnost a že je třeba, aby si ona žila svůj život.
Ještě bych vyzdvihl to, jak jednotlivé zápletky děje byly od autorky zajímavým způsobem doplněny názory a postoji dalších postav knihy jako např. od rodičů Williho, ošetřovatele Nathana a nebo mladší sestry Louisy Katriny.
Popisovaný příběh je velmi lidský a spolu s knihou této autorky Dívka, již jsi tu zanechal, hodnotím jako velmi povedený a doporučuji ji dalším čtenářům k přečtení.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
O holokaustu jsem již přečetl několik knih. Tento příběh zpracovaný novozélandskou spisovatelkou po mnoha letech podle vyprávění slovenského žida Lale Sokolova, který byl vybrán v koncentračním táboře Osvětim jako tatér, bych zařadil spíše do románové beletrie než jako věrohodné svědectví o bezohledném zacházení s vězni v koncentračních táborech za války. Velmi se mi však líbil pěkný intimní vztah Laleho a slovenské židovky Gity, kteří přežili otřesné podmínky v koncentračním táboře a dočkali se oba konce války. I přes některé těžko pochopitelné události popisované v každodenním životě v koncentračním táboře, hodnotím zpracování příběhu jako lepší průměr. Dávám 3*
Ptáci v trní
Colleen McCullough
Kdysi v mládí jsem viděl film stejného názvu a byl jsem z něho nadšený. V hlavních rolích R. Chamberlein a R Waldová v něm prožili hezký příběh i když s nenaplněním svých životních tužeb a lásky. Po přečtení tohoto příběhu v knižní podobě se musím přiznat, že jsem očekával trochu více. První část knihy odehrávající se na odlehlém ranči uvnitř nehostinného australského vnitrozemí popisující život rozvětvené rodiny irských emigrantů Cleryů, mě zaujala podstatně víc než druhá část příběhu umístěného do vatikánského Říma, kde jeden z hlavních hrdinů Ralph povýšil na kardinála. Smutné na celém příběhu je, že Ralph dal sobecky, i když byl velmi milován farmářskou dcerou Meggie, přednost raději Bohu než normálnímu světskému životu. Osudy ostatních postav příběhu jsou spisovatelkou popsány velmi dobře. Zmínil bych zajímavý osud dcery Meggie Justiny, která si jako jediná z rodu farmářů zvolila svůj způsob života a šla za hlasem svého srdce. Vzhledem k tomu, že zmiňovaná druhá část knihy mě svým zdlouhavým a popisným dějem přímo neoslovila, hodnotím knihu spíše průměrně 4*
Clařino dědictví
Françoise Bourdin
I druhá kniha Clařino dědictví mě nezklamala. Pokračování ságy rodu Morvanů jako volné pokračování prvního dílu má poutavý děj obohacený narozením několika Clařiných vnuků a pravnuků. Babička Cl. za každé situace v životě rodu působila jako ztmelující element až do konce svého života. I v její závěti rozdělila svůj nemalý majetek rozumně tak, aby její potomci spokojeně mohli žít a věnovat se nerušeně svým odborným profesím ale i zálibám.
Musí konstatovat, že při čtení této knihy jsem se místy ztrácel v množství postav, hlavně dětských. Ale během následujících kapitol se dalo většinu postav a rodinných vztahů rozklíčovat. Nedá se říci, že většina postav románu mi byla sympatická. Vyjímku tvoří snad jen babička Clara a její vnuk Alan, který se po smrti babičky snažil vystupovat jako ztmelující článek všech členů rodu. Vyzdvihl bych to, že se autorce velice dobře povedlo popsat charaktery jednotlivých postav. Kniha se čte velmi dobře, místy je i romantická a plná vášní a místy i dramatická. Skvělé pokračování, doporučuji dalším čtenářům k přečtení.
Dcery strážce majáku
Jean E. Pendziwol
Napínavý příběh odehrávající se na odlehlém pobřeží velkého Hořejšího jezera. Zde žila v drsných klimatických podmínkách rodina strážce majáku i včetně dvou jeho dcer dvojčat Elizabeth a Emily. Dávnou historii života obyvatel ostrova pomáhá rozkryvat pro slepou obyvatelku domova seniorů Elizabeth, mladá delikventka Morgan, která předčítá nalezené deníky otce obou dvojčat. Elizabeth a postupně i já jako čtenář odhaluji záhadné skutečnosti a vazby ze života rodiny strážce majáku a pro mě s překvapivým rozuzlením celého příběhu v závěru knihy. Musím přiznat, že mě chvíli trvalo, než jsem si zvykl na zvláštní vyprávění příběhu a to jak z hlediska vnímání slepé stařenky Elizabeth tak i předčítající Morgan. Jinak určitě zajímavý příběh z neobvyklého prostředí hodnotím velmi pozitivně.
5*
Clařino tajemství
Françoise Bourdin
První kniha od této francouzské spisovatelky se zajímavým námětem. Autorka v něm popisuje historii jednoho francouzského aristokratického rodu Morvanů. Hlavní postavou je Clara, sebevědomá žena, která rodinu stmeluje v dobách zlých ale i klidných a to ať rodina střídavě pobývala ve vesnické letní vile na francouzském jihu nebo žila v Paříži. Myslím, že se autorce velmi dobře povedlo vykreslit povahové rysy nejen hlavní hrdinky románu, ale i jejich dvou synů a následně i několika vnoučat. Místy jsem se ztrácel v množství postav hlavně dětských potomků rodu. Kniha je dobře čtivá i s dramatickým rozuzlením příběhu v samém závěru. Určitě si přečtu i její další volné pokračování a to Clařino dědictví.
Ztracené děti
Linda Castillo
Další pěkná kniha autorky Lindy C. ze série o životě amišské komunity. Dobře propracovaný, zajímavý příběh záhadně mizejících amišských dívek, které až do své plnoletosti mají povoleno si užívat volnosti normálního života než vstoupí do světa dospělých Amišů. Hlavní hrdinka příběhu policejní náčelnice Kate žije v podstatě skromný život naplněný hlavně svou profesionální policejní prací při vyšetřování kriminálních případů a je vzhledem ke svému amišskému původu brána jako odborný poradce v rámci případů v této komunitě. Mě se docela líbilo, jak autorka pěkně vylíčila charaktery jednotlivých postav a citlivě zmínila i soukromý život náčelnice Kate a její vztah s kolegou Johnem.
Kniha se mi četla velmi dobře, má spád až do samého dramatického závěru, v kterém je objasněno zmizení amišských dospívajících dětí. Rozhodně doporučuji dalším čtenářům tento zajímavý příběh k přečtení.
Co jsi to za matku?
Paula Daly
První kniha od této autorky, která se mi dostala do ruky, je psychologický triller, v němž spisovatelka rozebírá život a vztahy 3 sousedících rodin malého britského městečka za situace zmizení třech dívek. Příběh vypráví jedna z matek Lisa, kamarádka matky jedné z unesených dospívajících dívek. Myslím, že se autorce docela přesvědčivě podařilo vykreslit psychiku a charaktery jednotlivých postav. Příběh určitě nepostrádá napětí až do závěrečného rozuzlení, pro mnohého čtenáře asi dost nečekaného. Pachatel únosce je odhalen a potrestán, avšak většina postav příběhu nevyvázne bez morální poskvrny. Vytknul bych autorce jen tu pasáž příběhu , kde dosti podrobně popisuje život obou policejních vyšetřovatelů, což zbytečně čtenáře odvádí od jádra příběhu. Přesto se domnívám, že kniha se bude líbit a to převážně ženám - čtenářkám. Za chlapy dávám hodnocení 4*
Prostá pravda
Jodi Picoult
I když jsem se s podobným příběhem ze živoda Amišů již setkal, musím přiznat, že román od Jody P. mě svým nezvyklým námětem a napínavým dějem příjemně překvapil. Doposud jsem o životě Amišské komunity moc nevěděl, až tento příběh mi ukázal, jak prostí lidé v této komunitě žijí, jak pracovití a soběstační jsou a jaké křesťanské zásady rodinného života ctí a dodržují. Na příběhu osmnáctileté amišské dívky Katie Fisherové, která ve svém životě nahlédla i do prostředí okolního komerčního světa a prohřešila se proti některým zásadám amišského života, je hezky vidět, jak její rodina a téměř celá amišká komunita dovede být soudržná a dokáže i takovéto složité situace pokojně řešit. Určitě zajímavou postavou celého příběhu je právnička Ellie, která se ujala obhajoby Katie před civilním soudem. Ten objasňuje okolnosti úmrtí novorozeného dítěte, které Katie porodila. Ellie je nucena během soudního procesu žít v amišské rodině Fisherových a přizpůsobit se jejich způsobu života. Tento neobvyklý příběh mě velmi zaujal a doporučuji ho každému, kdo se chce něco zajímavého dozvědět o životě Amišů.
Mrtví promlouvají
Linda Castillo
První kniha od této autorky, která se mi dostala do ruky. Shodou okolností je posledním dílem z její amišské serie. Děj této detektivky se odehrává v malé oregonské vesničce Painters Millu, kde policejní šefka Kate vyšetřuje serii několika záhadných vražd. Postupně odhaluje souvislosti těchto vražd s vyvražděním jedné místní amišské rodiny Hochstetlerových kdysi před 35 lety a vede čtenáře k tomu, že se pravděpodobně jedná o odplatu za tento násilný doposud neobjasněný čin v minulosti.
Kniha se četla velmi dobře a svým napínavým dějem mě držela v napětí až do samého dramatického závěru s překvapivým odhalením skutečného vraha. Po nějakém čase si přečtu i další detektivní příběhy od této autorky.
Sněžný měsíc
Michaela Klevisová
Již pátá kniha od této mé oblíbené autorky opět nezklamala. Děj se tentokráte odehrává v malebném horkém prostředí beskydských samot. Autorka velmi zajímavou formou nahlíží do života místních lidí, do jejich vzájemných vztahů a odkrývá jejich pozitivní ale i negativní vlastnosti a to vše v rámci vyšetřování několikanásobné vraždy. Opět se setkáváme s policejním vyšetřovatelem Bergmanem, který odhaluje při vyšetřování i další místní přečiny jako pytláctví, kšeftování s nemovitostmi a vydírání. Vyzdvihl bych, jak se autorce velice pěkně podařilo vykreslit poetiku beskydských lesů a luk. Není divu, protože sama autorka prožila část svého dětství právě v tomto kraji. Trochu kritičtější jsem k samotnému závěrečnému rozuzlení celého příběhu, které mě však v zásadě nevadilo. Rád si přečtu i další díla od této autorky.
Ostrov Entry
Peter May
Již šestá mnou přečtená kniha od tohoto oblíbeného autora tentokrát odehrávající se jak na ostrově skotských Hebrid, tak hlavně na malém ostrově Entry v daleké Kanadě. Děj knihy se odehrává kolem vyšetřování vraždy bohatého obyvatele ostrova, kterým je pověřen montrealský policejní vyšetřovatel Sime Mackenzie sám se skotskými kořeny. Vyšetřování spojuje s vyprávěním ze svého dětsví od babičky o životě a zážitcích svého prapradědečka z období hladomoru a násilného vystěhování obyvatel skotských ostrovů do Ameriky. Současně Same objevuje spojitost těchto dávných událostí s některými vyšetřovanými obyvateli tohoto malého ostrova. Rozuzlení celého příběhu je až v celém závěru a je pro nejednoho čtenáře překvapivé.
Myslím si, že se Mayovi velmi dobře povedlo popsat historické události v souvislosti s dramatickým a násilným vysídlováním obyvatel Skotska za oceán, z nichž mnozí cestu lodí nepřežili. Hodnotím tuto knihu jako jednu z nejpodařenějších autorových knih, které jsem přečetl.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Celkem čtvrtá kniha od této pro mě oblíbené české spisovatelky, kterou jsem přečetl. Musím však konstatovat, že ze všech jejich knížek mě tato zaujala asi nejméně. Snad proto, že je psaná povídkovým způsobem, v kterém jednotlivé úseky vyprávějí různí příslušníci několika generací rozvětvené rodiny Žákových, tedy trochu jiným způsobem než zbývající její romany. Chtěl bych však ocenit, že se autorce velmi dobře povedlo vykreslit jednotlivé postavy, jejich charaktery, jejich uvažování a chování a to v různých časových rovinách naší historie a především během složitého období bývalého komunistického režimu. I proto, že jsem příslušníkem starší generace a tuto dobu jsem prožil a mohu posoudit, že spisovatelka toto období velmi dobře a pravdivě vylíčila. Rád si přečtu i další její příběhy.
Noční motýl
Ondřej S. Nečas (p)
Snad moje 1. historická detektivka, kterou jsem si přečetl na doporučení mé ženy. Určitě zajímavá dějová zápletka, v které středověký vyšetřovatel rytíř Mojmír Mráz ze Žezlic se snaží objasnit záhadné zmizení své vnučky Jitky. Autorovi knížky se dle mě docela dobře podařilo vylíčit prostředí a život jedné zapadlé moravské osady, její obyvatel ať už prostých chudých lidí, drobných řemeslníků až po příslušníky střední bohaté třídy. Pouze bych autorovi vytknul příliš velké množství postav a velké množství složitě popisovaných dramatických dějových zápletek, v kterých jsem se při jejich čtení dost ztrácel. Teprve až v příliš dramatickém konci knihy je objasněn osud hledané Jitky. Přesto mohu říci, že se mi kniha jako celek líbila i přes výše uvedené moje připomínky.