zaz komentáře u knih

Nevědění... invasio z latiny vniknutí. Byla by překvapivá osvoboditelská invaze NATO, kdyby se občané ve volbách rozhodli pro socialismus, protože deme-demokracie se neujala ? Mladí nezaplatí bydlení a ve stáří nebudou mít penzi, to již dobře víme, kam jsme se to vlastně dostali? Bude cenzura nebo úvahy, jak to zlepšit?

Kocour Bob pracovním parťákem i do nepohody. Četba vhodná od 10-ti let . Doporučují k doplnění znalostí mezi generacemi.

27 28.12.2021

Obrázková kniha - komiks, někdy může oslovit i dospělé a to je i tento případ. Vůbec času nelituji a vůbec žádné očekávání a přesto je to pecka! Nejprve přečtěte a až pak můžete zavrhnout nebo také ne. Vřele doporučuji!

23 28.12.2021

Dobrodružství, historie, poučení, napětí. Nejen v jedenáctém století je úctyhodná touha lékaře , stále se vzdělávat v oboru a stálý zájem o uzdravění pacienta. Moc doporučuji i neminout tuto pozoruhodnou knihu.

42 28.12.2021

Čte se dobře o nelehkém životě.

23 27.08.2021

O výtvarné umění se zajímám z pohledu investice. Neumím psát jako pán Karel Čapek, neumím malovat jako pán Josef Čapek, ani nejsem milionář, ale umění se mi líbí. Dovolit si mohu koupit dílka začínajících výtvarníků i mimo Čechy / a ještě je tím podpořím / . Proto sleduji i literaturu. Kromě toho ráda čtu a teď je čas.
Jak se zdroj mé inspirace ke mě dostal? Dědictvím části knihovny. Prohlížím stránky. Úvodní fofo: Josef Čapek. Kromě typografické úpravy obálky, navržené Zdenkem Seydlem , žádná vizuální pastva. Postřehy o moderním umění zajímavé. Raději dám přednost citaci.
"Moderní výtvarný výraz je už od dosti dlouhých časů předmětem všelikého novotářského radikalismu, prudkých reakcí a nových objevitelských názorů, útočných hesel a rozmachů generací, je zkrátka látkou ustavičně výbušnou, jež víc než stoletému vývoji propůjčuje onen neklidný a jakoby příliš neustálený charakter, který mu bývá začasto vytýkán."
Mládí je pořád stejné, hledá si místo na slunci a vypuzuje z místa zájmu to staré. Tak to bude napořád, ale každá generace zanechá svou stopu. Sto let je prý až pět generací. Už každé desetiletí se liší od těch předcházejících, neuvěřitelné lidské letokruhy. Moje jsou psány na vodě. Josefa Čapka změnily skupenství do knižní podoby nebo se zhmotnily na plátnech. Ach... Čas prověří hodnotu, ukáže kdo maloval kruhy na vodu a kdo na plátno.
Nejedná se o román, ale kdo by přece jen chtěl nahlédnout a přečíst si i druhý odstavec je možno si díky Databázi knih, zde stáhnout ekniku.