Yorika komentáře u knih
Kniha mě opravdu bavila. Doslova jsem nasávala tu atmosféru velké Ameriky. Autorka dokáže psát velice poutavě až má člověk pocit, že na Floridě žije vlastně taky. A to vědomí, že tomu tak není, možná až zamrzí. Protože USA skutečně má co nabídnout. Mnohé věci fungují v Americe z mého pohledu lépe, na druhou stranu však například české zdravotnictví plně doceníte, až po blízkém setkání s tím americkým.
Zkrátka Americký deník je jedna z těch fajn knih, které rozšiřují obzory.
Jeseníky. Důvěrně známý kraj. Krásný a drsný zároveň. Stejně jako lidé, kteří v něm žili a žijí. Oproti filmu, se mi kniha zdá méně syrovější a charaktery postav méně výrazné. Některé scény z filmu se mi zapsaly pevně do paměti, což se o příběhu v knize říct nedá. Žádná z postav není úplně černobílá a vyloženého záporáka tu nenajdeme. To bychom o postavách a jejich pohnutkách museli vědět trochu víc, než nám autor nabízí. Ani popis krajiny neznalému čtenáři mnoho neřekne. Troufám si říct, že kdo však kraj kolem Branné a Lipová - Lázně zná, kouzlu knihy jistě porozumí.
První věc, která na knize zaujme je krásná fotografická příloha. Barevné obrázky kouzelné americké přírody, musí chytnout za srdce každého dobrodruha.
Samotná Lůca na mě působí jako nesmírně pohodová holka. Její nezdolný optimismus, ji pomáhá překonávat všechny těžkosti, které na cestě potkává. Její pohled na svět a lehkost, s jakou je kniha napsaná, mě bavila. Možná se nejedná o žádnou převratnou literaturu, ale o tu autorce myslím ani nešlo. Pokud máte rádi přírodu, výšlapy a dobrodružství, kniha se vám bude líbit.
Mluviti stříbro, mlčeti zlato? Nikoliv v tomto příběhu. Když se frustrace rodičů přenáší na jejich děti, je to vždy špatně. Kolikrát už jsme takový příběh viděli? Kolik dětí ještě zničí jejich vlastní psychopatičtí rodiče? Kniha, ze které mrazí.
Prý pomalý rozjezd?
Jen si představte tu ospalou díru. Slunce sálá, je takové vedro, že vzdálenější předměty se rozplývají a komíhají jako v mlze.Sem tam štěkne pes...Někde vrznou dveře a...
Tak začíná pravý western.Pozvolna.Polehoučku.Ale pak...Pak je to jízda.
Přátelství.Láska.Čest.Vítězství i prohry.Až si přejete být také součástí té party drsných chlapů s bolavou duší.
Krásná kniha s odkazem na biblický příběh Kaina a Abela.Steinbeck je skvělý vypravěč a zejména jeho rozbory charakterů hlavních postav jsou prvotřídní.Klasika, ke které se budu vždy ráda vracet.
Silná kniha.Silný příběh.Ukazuje nesmyslnost války a její fatální důsledky.Ale i sílu a hloubku přátelství v zákopech, kde vše ostatní ztrácí význam.Zůstává jen jediné.Touha přežít.
Zvláštní kniha. Těžko uchopitelná. Dětství ve fanatické věřící rodině asi člověka poznamená. Pokud pak zjistí, že je vlastně ,,jiný" musí to být velmi těžké.
Žanetina linka mě bavila. I přesto všechno zůstala svá a nenechala se manipulovat vlastní rodinou. Co mě rušilo byly vložené pohádky. Četla jsem je s nechutí. Tak nějak mi do toho příběhu neseděly.
Zajímavé. Skutečně zajímavé. Téma krevní msty je pro nás Evropany šokující. Prolitá krev smytá další krví nemůže nikdy skončit dobře. Dobrý způsob, jak vyvraždit celé rodiny, protože vždy se najde někdo, koho je třeba pomstít.
Sledujeme tak příběh Ďorga, vykonavatele krevní msty a manželského páru, který je v Albánii na svatební cestě. Jejich cesty se protnou a nakrátko ovlivní životy všech. Dobrá kniha.
Bručoun se zlatým srdcem. Tato kombinace většinou nezklame. Starý známý příběh přeměny nevrlého chlapíka v laskavého pána ve středních letech, je příběh starý jako lidstvo samo. Autor zná velmi dobře své řemeslo a ví, kde a jak zahrát na čtenářovu strunu.Děj obaluje známými klišé. Snad i ta slzička ukápne.
Ano.Pokud nemáte již něco načteno, může vám tato kniha přijít nudná.
Já obdivuji záměr autorky, napsat knihu z pohledu dítěte.Ten um podívat se na svět ještě nevinnýma očima dítěte.
Někteří lidé budou stále odsuzováni pro svou odlišnost.Pro svou sexuální orientaci.Jinou barvu kůže.Jiné zvyky.Jiný způsob života.
Máme rádi škatulky.Nálepky.Myslíme si, že život je pak jednodušší.Ale jednodušší jsme pak jen my sami.Je to jako zabít ptáčka.
Tuto knihu jsem četla v těžkém období svého života.Dokázala jsem se s hlavní hrdinkou dokonale ztotožnit.
Také jsem obula pohory a každý víkend se toulala po horách.Sama.
Samozřejmě toto mé vandrování nelze srovnávat s cestou Cheryl.Ale vyrovnávala jsem se se svým trápením podobně.
Proto je pro mě tato kniha osobní a emotivní.
Knížku jsem četla, bo jsem rodačka. Bo znám historické souvislosti a k drsnému slezskému kraji mám citové pouto.
Možná právě proto jsem z knihy zklamaná. Tak nějak postrádám smysl příběhu. Politická linka mi nešla vůbec pod nos. Nezáživné a pro mě těžko uvěřitelné.
Možná kdyby se děj více točil kolem folklorních postav v druhé lince příběhu, kniha by vyzněla lépe. Jušiš !
Na tuto knihu jsem slyšela spoustu pozitivních ohlasů a po jejím přečtení mohu říci, že právem.
Autorce se podařilo napsat příběh tak přesvědčivě, až jsem měla nutkání věřit, že postava Evelyn Hugo je skutečná.
V kulisách filmového prostředí se odehrává drama velké lásky. A tomuto páru prostě musíte fandit.
Odvaha být šťastným. To je téma, které se jako červená nit line celým příběhem.
Jediné, co mě na této knize mrzí je to, že stále nemá překlad v češtině.
Pro řadu lidí bude hlavní hrdinka zřejmě komplikovaná. Možná člověk potřebuje prožít podobně traumatizující dětství, aby Dolores plně pochopil.
Pro mě je Dolores velká bojovnice. Žena, která se nakonec dokázala poprat se svým osudem a vyhrát. Vyhrát sama nad sebou.
Výborný psychologický román. Autor má dar vcítit se do ženské duše. Rozumí svým hrdinkám víc než ony samy. Děkuji za tuto knihu.
Do příběhu jsem se dlouho neuměla začíst. Krkolomný překlad, nesympatické postavy. Možná kdyby kniha byla tak o sto stránek kratší, příběh by vyzněl lépe. Často jen mlácení prázdné slámy. Ač podle anotace thriller, nebavilo mě to.
Ač se autor snaží a jeho popisný styl nepostrádá určitý lyrický půvab, přesto však kniha nikdy nemůže nahradit vůni lesa, praskání větví pod nohama zvídavého milovníka přírody či krásné výhledy z výšin do kraje.
I když čte se o tom pěkně.
Dříve nebo později to potká téměř každého z nás. Odchod jednoho z rodičů a hledání způsobů, jak přežít s tím druhým. Vztah matky a dcery bývá někdy komplikovaný. Tolik zklamání a nevyslovených křivd. Tolik věcí, o kterých se raději nemluví, protože jejich vytažení na denní světlo, pak způsobí efekt nášlapné miny.
Tísnivá, psychologická kniha, kterou plně docení především ti, kteří ,,už ví".
Lidi nelze dělit na ty dobré a na ty zlé. To by bylo příliš jednoduché. Někteří si v sobě nosí trauma. Trauma o kterém nikomu neřekli. Dokonce ani těm nejbližším. Protože pravda je až příliš krutá. Bojíme se nepochopení okolí. Je lepší zapomenout. Jenže ono to tak docela nejde. Špatné zážitky ovlivňují náš život. Naše reakce a činy.
Lambův příběh jsem přečetla jedním dechem. Skvělý psychologický rozbor jedné americké rodiny. Zaujme především postava Anny. Nejpropracovanější charakter v knize. Právě okolo ní se celý příběh točí. Čtenář postupně odhaluje všechna tajemství a křivdy. Všechny ty kostlivce ve skříni.
Je to čtivé. Je to depresivní. Je to uvěřitelné.
Kniha polských reportáží? To si musím přečíst! Vždy mě zajímal život a smýšlení našich severních sousedů. Kniha nezklamala. Poláci nejsou jiní. Jsou stejní jako my. Samozřejmě, církev ovlivňuje život Poláku velmi významně. To je asi největší rozdíl. Ale jinak... Také se po revoluci museli znovu učit demokracii, dělali podobné chyby, měli podobné sny a touhy. Reportáže se čtou vskutku velice dobře a mě jen mrzí, že se k nim český čtenář běžně nedostane. Mám Polsko prostě ráda.