Vojslava
komentáře u knih
Příliš mnoho pokladů
Helena Hardenová
Dejme tomu tři a tři čtvrtě... :-) Laskavé vyprávění, detektivka moc ne, dojde na lásku i nelásku, rodinné vztahy, trošku humoru, trošku nápodoby gangsterky po česku... na jeden líný víkend akorát a myslím, že i dobrý tip na případné pokračování.
Umění truchlit
Frédéric Lenormand
Slabší příběh z nové série. Nijak strhující děj, celkem nemožné zkusit případ řešit "po své čtenářské ose" - indicií není rozhodně dost a psychologie postav není tak přesvědčivá, aby se dalo dedukovat z ní. Škoda trochu překladu, jak už bylo řečeno níže: příliš mnoho neologismů a slovo "zločinka" taky ukládám do seznamu zakázaných pojmů. Milým překvapením byly soudcovy manželky - konečně se mi začaly trochu individualizovat, aspoň něco. Až budu potřebovat opravdu výplň volného času, vezmu si nějaký další díl.
Noc plná útěchy
Anna Sedlmayerová
Hodnotím lehce nad tři - opravdu se mi to nezdá jako detektivka, spíš pokus o psychologický příběh, který by ovšem v jiném žánru a větším rozsahu byl podstatně zajímavější. Otázka viny a nezapomínání - zvlášť v období, které je popisováno - je stylizováno dost výstižně a retro styl textu docela sedne. Na čtení něčeho podobného ale musí být nálada a chuť...
Dáma z dobré rodiny
Therese Anne Fowler
Dopřála jsem si další beletrizovaný životopis - zlákala mne zakladatelka mé oblíbené Metropolitní opery. Sice o tomto konkrétním činu zmínka nepadne, příběh je ale dost zajímavý sám o sobě, zejména ve své první části, když Alva bojuje o pozici skutečného "créme de la créme" tehdejšího New Yorku. Od chvíle rozvodu trochu příběh ztrácí dech, i když zajímavý je stále, nejen v ohledu společenském. O Alvině vkladu ženskému hnutí jsem ale očekávala víc stránek, škoda. Nicméně: ráda jsem si tenhle životopis přečetla, byl dostatečně zábavný i docela poučný, takže žádná ztráta času a milovnicím (klidně i milovníkům) podobných příběhů dávám doporučení.
Černá lilie
Vlastimil Vondruška
Přiznávám, že nové autorovy detektivky už nečtu zdaleka moc pozorně, protože jsem zkrátka přesvědčená, že jsou to příběhy tak prapodivně posplétané, že je zbytečné je sledovat nějak detailně a podrobně. Moc postav, moc vztahů, moc vydávání se za někoho jiného... docela by mne zajímalo, jestli si k těm příběhům pan Vondruška kreslí mentální mapy - něco takového by se mi hodilo. Jako nápad na motiv ok, ale jak už někdo psal, materiál na několik pohodovějších a přehlednějších příběhů by to hodilo. Nicméně... na relax po práci pořád dobrý.
Velrybí divadlo
Joanna Quinn
Kniha, po které jsem sáhla trochu namátkově do seznamu "knih, které si chci příležitostně vypůjčit" s trochou rezervovanosti k charakteristice "rodinná sága" - to mi vždycky indikuje poloviční červenou knihovnu. Byla jsem ale velmi mile překvapena: dostala jsem tak trochu "Bildungsroman" v nejlehčí formě, postavy (a nejen děti) hledají samy sebe, do příběhu naskakují, opouštějí ho... a ačkoliv největší prostor dostává Christabel, řekla bych, že není malých rolí. A divadlo z velryby, symbol nezávislosti, nápaditosti a bezmezné kreativity až do konce, to mne dostalo a připomnělo mi spoustu nápaditých divadelních inscenací, ve kterých jsem si přála hrát... Každopádně vůbec volby nelituju, četbu jsem si moc a moc užila!
Smrt v Breslau
Marek Krajewski
Přibližně od dvacáté stránky jsem se hluboce zamýšlela, na jakém materiálu jedou všechny postavy a na jakém autor - takhle psychedelický příběh už jsem dlouho neměla v ruce. Netvrdím, že se to nečetlo dobře, ale jako celek mi to připomínalo poměrně barvitou halucinaci někoho velmi nervózního. Vlastně mne ani nezajímalo rozřešení případu - mimochodem jako celek velmi slabé a málo uvěřitelné - ale spíš mne hnala zvědavost, jaké obskurity mne ještě čekají. Ty jediné nezklamaly; ovšem kvůli nim už další díly nejspíš číst nebudu.
Přátelství a reforma
Jan Poříz
I když se jedná evidentně o vědeckou práci podloženou erudovaným výzkumem, přesto se v ní neztrácí velmi lidská stránka obou "hlavních protagonistů". Zkoumání vzájemné korespondence odhalí vždycky mnohé, a autor neopomíná - díky promyšlené struktuře - uvést čtenáře i do historického kontextu, k čemuž napomáhá i zajímavě řešený úvod a závěr. Nečetla jsem knihu nijak rychle, ale zato jsem si ji vychutnala, a mám za to, že si ji mají šanci užít i další čtenáři, ať už jsou v otázkách dějin spirituality více či méně doma.
Falešné pozlátko
Marie Lacrosse
I druhý díl se četl pohodlně, i když mi přišel poněkud "papírovější" - jako by si autorka předsevzala, co všechno chce do textu dostat a ve prospěch toho ohýbala příběh i postavy; osobně bych klidně některé pasáže seškrtala a také škoda, že reflexe některých nutných dějů jsou obsaženy v sáhodlouhých vzpomínkách a vyprávěních - dialogy by byly možná živější. Ale i tak chci vědět, jak to dopadne, takže si pro odpočinek dopřeju i třetí díl.
Černá věž
P. D. James (p)
Mám pocit, že už jsem tenhle titul jednou četla, ale daleko víc si vybavuju kdysi sledovaný seriál, a to včetně závěru a důvodů celé zápletky - a nějak mi připadal působivější než maličko zdlouhavý text knihy. Ale kvalita autorky se nezapře, dočetla jsem bez větších zádrhelů a jsem ráda, že jsem tenhle příběh zažila i v textové podobě, měl taky jistý půvab...
Tiché světlo
Louis de Wohl
Další z autorových románů o světcích na osvědčené linii vyprávění okolím hlavního hrdiny - u Tomáše Akvinského se to vydařilo tím spíš, že sám byl skutečně v pozadí dějů, ale působil přesně tak, jak vyjadřuje titul celé knihy. Příjemná četba, občas trochu dojemná, ale - alespoň pro mne - dobře vystihující svého hlavního hrdinu.
Divergence
Veronica Roth
Pokud existuje film, možná ho ani vidět nepotřebuju, knížka je výborná, a ačkoliv je označená jako YA, užila jsem si ji taky (četla jsem na doporučení z této věkové kategorie). Rozsáhlejší úvod, ale rozhodně má spád a je tu znát promýšlení reálií, takže do sebe dost dobře zapadají (i když by mne některé stránky fungování zajímaly, taková ekonomika třeba...), načež prudký zlom do akce, a ta má spád. Závěr vyloženě nutí podívat se na další díly... takže až budu mít zase skulinu volna, určitě po pokračování sáhnu.
9 tváří dominikánské svatosti
Guy Bedouelle
Fundovaný náhled na průřez dominikánskými dějinami a spiritualitou v devíti portrétních zastaveních - pro seznamujícího se hledače ideál, pro toho, kdo chce maličko hlouběji proniknout do spirituality výborný doplněk, celkově dobře vyvážené dílo na jedno až dvě deštivá odpoledne. To jsem si dopřála a jsem spokojená.
U severní zdi
Petra Klabouchová
Mrazivé, mrazivé, mrazivé. Pro tuhle knihu asi nemám jinou charakteristiku - jazyk vypočítaný právě na tenhle studený efekt, osudy jako bloky ledu, kluzké, studené, zoufalé a neprůhledné... a k tomu pocit, že komu v tomhle příběhu uklouzne noha, tomu se stane něco strašného. A led neroztaje, mrtví nemluví a zlo zná zpáteční cestu. Na tuhle dobu a její příběhy se opravdu nesmí zapomenout, a řekla bych, že je potřeba dát si pozor, aby se v jiné podobě nevrátila i dneska - ledová krusta umí být hodně tenká...
Knihovna mého srdce
Freya Sampson
Dostala jsem, co jsem tak odhadem čekala: bod do Čtenářské výzvy a hodně papírový příběh odehrávající se mezi typologizovanými postavami a s odhadnutelným dějem, nicméně nad některými nápady jsem se upřímně zasmála a pomyslela si, že tu situaci bych fakt chtěla vidět. A tak jsem si v téhle malé knihovně, která od začátku byla i nebyla odsouzena k zániku, užila pár hodin příjemné vylehčené četby. A souhlasím: knihovny jako bezpečný a komunitní prostor prostě zanikat nemají!
Zázračný medailon
Zuzana Koubková
Tři a třičtvrtě, kdyby šly hvězdy dělit - na konverzační detektivku je taková zápletka málo a pořádných akcí tam je... no asi jen jedna. Na večerní zběžné relaxační čtení to jde, na zapamatování je to málo. Motivace jsou dost slabé a ani vztahy moc nezachrání. Ale pokud bude sedmý díl, rozhodně ho nezanedbám. Třeba se dočkáme nové Zlaté růže!
Zpovědník a případy sexuálního zneužívání
Tomasz Liszewski
Myslím, že štítek "duchovní literatura" téhle nevelké příručce moc nesedí - je to výborný pastorační návod, přehledný, celkem aktuální a podle mého názoru hodnotný i pro ne-zpovědníky, protože poskytuje průřez současně velmi horkou problematikou. Oceňuju samozřejmě i právní přílohy, mohou být platnými pomocníky, pokud čtenář potřebuje vyhodnotit konkrétní situace. Doporučuju ke studiu všem, kdo se v jakékoli pastoraci nebo práci s lidmi pohybují.
Na kuchyňské frontě
Jennifer Ryan
"Laskavý válečný příběh" zní možná trochu divně, ale celkem knize tahle charakteristika sedí. Není problém skvěle vařit, ale skvěle vařit z válečných přídělů (a se slušným přídělem fantazie i z toho, co kde najdete), to knihu docela hezky okořenilo. Čtyři protichůdné povahy, které nakonec k sobě našly cestu, válka v dálce, tři uličníci, trochu lásky, jeden padouch a tyran, jeden povrchní nevěrník, jedno rozkošné miminko a kupa receptů, přesně vyvážená směs na lehoučkou pochoutku k nenáročnému čtení po večerech. Jako položka do Čtenářské výzvy naprosto ideální a já jsem se dobře bavila!
Falešný tolar / Tichý jazyk / Boskovická svodnice
Vlastimil Vondruška
Tento soubor jsem kdysi dávno už jednou četla, ale ráda jsem se k němu vrátila - ranější Vondruškova díla jsou prostě propracovanější a čtivější, autor se nevyhýbá charakteristice, vypracování drobnějších epizod a občas i náznaku slušného humoru, což činí detektivky čtivější a zajímavější, alespoň pro mne. Všechny tři případy jsou pěkné, byť každý samozřejmě jiný - ale všechny dohromady (protože na sebe aspoň letmými zmínkami postupně odkazují) tvoří příjemný soubor oddychového čtení.
Bůh má smysl pro humor - Rozhovory s Markem Šmídem
Jan Graubner
Nebylo to nezajímavé počtení; vzhledem k tomu, že se s panem arcibiskupem osobně znám, byla jsem zvědavá spíš na otázky Marka Šmída než na odpovědi. Ale i tak jsem pár zajímavostí zachytila a nejspíš se i něco dozvěděla mezi řádky. Zkrátka to nebyl marný autorský vánoční dárek...