Vixiene komentáře u knih

1,5/5

Já opravdu netuším, jak tuhle knihu ohodnotit :-D. Čekala jsem porno, to ano. A osobně jsem ráda, že jsem zkusila i nějaký úplně jiný žánr, který vůbec nečtu. ALE asi to už dlouhou dobu zase nebudu opakovat :-D Vzhledem k tomu, že v žánru nemám načteno, berte mé hodnocení s rezervou, nemám s čím porovnávat. Jediné dvě knihy, které jsem četla a daly by se vzít do srovnání jsou Lady Fuckingham a 120 dnů sodomy. Lady Fuckingham si už příliš nevybavuji, ale 120 dnům sodomy nesahá Rudá galerie ani po kotníky :-D

Musím se přiznat, že některé scény jsem přeskakovala, takže jsem knihu od slabé půlky četla tak nějak "letem světem", ať už kvůli tomu, že mě nudila nebo kvůli své repetetivnosti, což jde vlastně ruku v ruce. Na druhou stranu jsem dlouho nečetla nic tak bizarního a nejednou jsem se nahlas zasmála. Ne často člověk čte o gigantickém minoutauřím penisu.

Hvězdičku dávám za to, že mě kniha nejednou rozesmála a půl druhé dávám za originální zápletku (dá se to tak vůbec říct? :D) a za konec.

Kniha ve mně zanechala pocit, že v dnešní době už může knihu napsat opravdu každý.

2 13.03.2021

POZOR, POTENCIÁLNÍ SPOILER (přirovnání k jiné knize)

Když jsem si na čtení brala Terapii, doufala jsem, že mi Pacient od stejného autora nenasadil příliš vysokou laťku a já budu moct dát stejně vysoké hodnocení i Terapii. Kniha je to skvělá, držela mě od začátku do konce, autor se nám snaží zamotat řádně hlavu, ovšem nevím jestli to bylo tím, že jsem čekala stejný "mindfuck" jako v případě Pacienta nebo čím...ale bohužel jsem hlavní pointu odhadla už v ranné fázi knihy a to mi prostě zkazí finální dojem :-( Shledávám zde maličkou podobnost s knihou Útočiště a myslím, že právě tím, že jsem Útočiště četla relativně nedávno a zůstalo mi ještě v hlavě, tak jsem si to nějak přebrala. Druhou variantou, která by mě zklamala více by bylo to, že jsou Fitzekova díla na "jedno brdo", to ovšem nemůžu tvrdit, vzhledem k tomu, že Terapie je teprve druhou knihou, kterou jsem od něj přečetla. Co panu autorovi ovšem neodpustím, je otřesná scéna se psem. Snesu hodně, ale některé naturalistické popisy jsou moc i na mě.

Nicméně rozhodně Terapii ke čtení doporučuji, pořád je to šíleně napínavý a psycho thriller, který (pokud si sami nezkazíte překvapení :D ) vyústí v šokující konec - obzvláště, když vezmu v potaz, že je to autorova prvotina!

4 13.03.2021

Po přečtení Holubice a hada jsem se opravdu těšila na pokračování. Zároveň jsem se své nadšení ale snažila podržet na uzdě, protože všichni víme, jak to s "prostředními" díly a jejich kvalitou bývá. Bohužel musím říct, že klesající tendencí mě trošku zklamala i Krev a med. Ovšem i přesto si moji pozornost kniha udržela prakticky po celou dobu. Nutno podotknout, že je opravdu cítit, že je série určená pro mladší čtenáře. Svět, který autorka vytvořila by si rozhodně zasloužil více její pozornosti - rozepsat co, proč, jak, ... hrozně by mě bavilo zaměření na jednotlivé typy magie, které autorka nastínila, ale to je tak vše. Co mě hodně iritovalo, bylo občasné protiřečení si jednotlivých postav a to třeba v rámci pouhých pár stran a nemyslím si, že by to bylo charakterovými vadami těch postav, spíš to na mě působilo, jakoby autorka psala rychle a nepřečetla si po sobě, co napsala. Chyběla mi jiskřivá hate-love romantika Lou a Reida, Louina vtipná "oprsklost" se místy změnila na cosi, za co by ji člověk profackoval, ale to bych nebrala úplně jako negativum, vzhledem k tomu, jak se jako postava vyvíjí.

Už jsem si bohužel trochu zvykla, že nakladatelství Cooboo dává důraz spíše na kvantitu, než na kvalitu, ovšem v případě této knihy to byla katastrofa - překlepy, zdvojená písmena/slova, naopak chybějící písmena/slova. Dokonce i nějaká ta gramatická chybka se našla. Pokud bych tvrdila, že je chyba na každé páté straně knihy, tak jí ještě fandím.

Byť se může zdát, že na tuto sérii jen "prskám" samá negativa, i přesto se těším na závěrečný díl a doufám, že se kvalita alespoň trochu zvedne, byť teď už nemám tak velká očekávání. Nahlížím na ni jako na odpočinkovou a jednoduchou fajn fantasy, která má ale much jak máku a je veliká škoda, že na mě působí tak nedotaženě. Kdyby zpracování příběhu bylo tak skvělé, jako nápad na něj a na charaktery postav, nemohla bych být spokojenější :-)

3 13.03.2021

Došla jsem asi do poloviny a vzdala jsem to. Z námětu jsem byla nadšená, spojení detektivky a fantasy? To prostě chceš! Ale to zpracování mi teda vůbec nesedlo. Působilo to na mě nudně, postavy byly velice ploché, nic jsem jim nevěřila, spíš mě rozčilovaly. Co se týče samotného světa, tak tomu byla věnováno až zoufale málo pozornosti, takže působil ploše a nedomyšleně, stejně jako samotné postavy. Chápu, že je to standalone a celý nový svět nacpat do necelých 450 stran je obtížné, ale odfláknutím taky cesta nevede.

Pro mě určitě přešlap vedle, hvězdičku dávám za super nápad, ale knihu nemůžu doporučit.

1 03.03.2021

2,5/5

Pátý díl detektivní série Kim Stone.

Relativně krátce po sobě jsou nalezena dvě ženská těla. Mladé narkomanky a hodné postarší paní pracující jako sociální pracovnice. Obě mají stejnou bodnou ránu, na kterou zemřely.

Zpočátku jsem byla z tohoto příběhu rozpačitá. Od začátku až téměř do tří čtvrtin mi kniha přišla utahaná, nezajímavá a naopak konec uspěchaný.

Velkou část zde tvoří prolnutí s osobním životem hlavní detektiv inspektorky Kim Stone. Samotná Kim i její vyšetřovací tým mě baví, jejich spolupráce i pošťuchování. Zároveň mě baví i pozvolný vývoj osobnosti Kim, jen kdyby nebyl tak moc osekaný. Ocenila bych, kdyby měl v knihách více prostoru Kimin pejsek Barney :-D

Jak už jsem u některého z předchozích dílů zmiňovala, moc se mi nelíbí, jak Kim zničehonic na něco přijde, odkryje se jí "opona" v hlavě a najednou jí všechno dojde a voilá, případ rozluštěn. Tento vzorec se opakuje v prakticky každém díle a prostě mi to přijde na sílu, odfláknuté.

Co považuji za pozitivum tohoto příběhu je, že narozdíl od předchozích dílů jsem tentokrát neodhadla hlavního pachatele, byť samotná zápletka nebyla příliš originální a moc mě nechytla. Stále je kniha ale napsaná na principu krátkých kapitol a čtivých jednoduchých vět, takže ikdyž vás to moc nebaví, tak stránky relativně ubíhají. Snad se mi další díly budou líbit víc, ale bohužel má pro mě zatím tato série spíše sestupnou tendenci.

3 07.02.2021

Buď vděčná za čas, který máš, místo aby ses užírala časem, který ti byl odepřen.

Krásná kniha. Asi mě žádná kniha ještě nedojala tolik, jako Když jsi odešel. Tolik emocí na tak málo stránkách. Příběh o silných lidských vztazích, ať už pozitivně nebo negativně založených. Příběh o bolesti, umírání, smutku ale i lásce, pochopení a radosti z maličkostí, které jsou zároveň velkými věcmi. Příběh o uvědomění. Nejdříve jsem si myslela, že si ji budu muset dávkovat, ale nešlo to, musela jsem ji číst pořád.

Kniha je rozdělená na dvě časové roviny. Jedna vypráví o Holly, která se stará o svou umírající babičku a zároveň řeší trable ze svého osobního života. Druhá rovina je z minulosti a hlavní postavou je zde právě Hollyina babička Annie, která se postupně zamilovává do svého kamaráda z dětství Skicáka. A můžu říct, že jsem se do něj zamilovala také :-D

Musím se přiznat, že hlavně zezačátku mě Hollyina linka příliš nebavila a kdybych to měla vztáhnout na celou knihu, tak jsem se vždy více těšila na kapitoly s Annie, než s Holly. Právě Hollyino chování mě někdy štvalo a přišlo mi nepochopitelné a možná někdy i sobecké. Ovšem, když jsem četla právě o Annie, tak jsem si v některých momentech říkala -panebože, ať to skončí, já si potřebuji oddechnout u Holly. Annie totiž neměla úplně růžový život. Nechci to rozvádět, protože bych tím přímo vyzradila pointu knihy. Ale můžu říct, že jistá postava v knize ve mně vzbuzovala tak naturalistickou nenávist, že jsem někdy ten "oddech" od kapitol s Annie opravdu potřebovala.

Posledních asi 50 stran jsem probrečela prakticky v kuse, z čehož jsem si odnesla solidní bolehlav a oteklé oči. :-) ALE tato kniha za to stála každou stránkou.

Na závěr snad už jen: Když prší, hledej duhu. Když je tma, hledej hvězdy.

3 29.01.2021

4,5/5

Zatímco spíš je knihou o psychickém teroru zdánlivě normálního a přátelského vrátného jednoho činžovního domu, Cilliana. Cillian ale není tím, kým by se zdál být, hlavním důvodem jeho života je totiž utrpení druhých. Potřebuje jejich bolest, ale ne tu fyzickou, nýbrž psychickou. Svou čirou nenávist zaměří na jednu nájemnici Claru s jediným cílem - zničit jí život. Nebojí se ovšem během toho škodit a páchat menší zlo i ostatním nájemníkům. Ostatně tím, že má jako vrátný klíče od všech bytů se mu to značně
usnadňuje....

Výborně vymyšlený thriller ze kterého mrazilo, a když bych si některé situace promítla do reálného života, tak je to opravdu děsivé. Koneckonců na světě je spousta lidí, kterým dělá dobře cizí utrpení a bolest. Jen buďme rádi, že ne každý toto realizuje jako Cillian. Ač se mi některé scény zdály "až moc" a úplně nevím, jak by to mohlo fungovat, je Zatímco spíš jedním z nejlepších psychothrillerů, které jsem četla a to právě díky svému hlavnímu a do reálu velice snadno promítnutelnému námětu - potřeba jedince psychicky ubližovat a škodit druhým.

Zároveň s knihou vznikl i stejnojmenný film, ten se mi ale líbil o něco méně - chyběly zde některé postavy a hlavně konec byl dle mého mnohem lepší v knize. Ve filmu mi chyběly hlavně Cillianovy myšlenkové pochody a pocity, které byly důležité právě pro detailnější vykreslení Cillianovy nátury.

Bylo zajímavé pro změnu číst knihu z pohledu záporného charakteru :-)

Malé ponaučení nakonec - kdyby měla Clara psa nebo kočku, zkrátka domácího mazlíka, Cillian by si ani neškrtnul :-D

4 29.01.2021

Zprvu vysoká očekávání, která jsem vůči Měsíčním kronikám měla jsem raději snížila. Nicméně, ačkoli je děj hodně předvídatelný a řekla bych že skoro nic vás tam nemůže překvapit nebo vyrazit dech, čtení jsem si užila a můžu říct, že chápu vysoké hodnocení knihy.

Hlavní hrdinka Cinder, která je kyborg a zároveň vyhlášená mechanička se setkává s princem Kaiem, který potřebuje opravit svého androida. Celou zemi zároveň trápí smrtelný mor a královští vědci se snaží najít lék na tuto nemoc. Na povrch ale začnou vyplouvat věci, které pro celou zemi nevěstí nic dobrého.

Celou anotaci knihy bych si úplně nečetla, řekla bych, že je v ní řečeno až moc :-)

Cinder je napsána velice čtivě a díky formátu knihy (velké mezery mezi řádky a velká písmena) čtení doslova fičí. :-) Líbí se mi zakomponování robotů do příběhu i lidstvo sužované nevyléčitelnou nemocí. Galantní princ Kai a zároveň utlačovaná a macechou nenáviděná Cinder je právě to, co dodává příběhu pohádkovost.

Nečekala jsem kdovíjaký dechberoucí čtenářský zážitek, i vzhledem k tomu, že je tato série cílená na mladší čtenáře, tak jsem se bála, aby mi to sedlo, nicméně se mi dostalo oddechového a originálního převyprávění Popelky, kdy děj nestagnoval a já byla i přes předvídatelnost a klišoidní scény vcelku spokojená :-) Na další díly se po čase určitě vrhnu a obzvláště se těším na Scarlet, protože Červenou Karkulku mám opravdu ráda! :-D

Poslechnuto jako audiokniha.

Občas si prostě ráda přečtu nějakou tu knihu z mého mládí a zavzpomínám si na staré časy, kdy jsem jako malá tyto knihy zbožňovala. :-D A když jsem viděla, že Vadí nevadí je v členském katalogu Audiotéky a má jen tři hoďky, tak jsem si ji musela poslechnout :-).

Příběh vypráví o Tracy Bakerové, kterou opustila maminka a je v dětském domově. Sama Tracy má maminku za hvězdu, celebritu, která je bohatá, hodně cestuje a z toho důvod nemá na Tracy čas a věří tomu, že jednou se pro ni maminka vrátí a odejdou spolu bydlet. A tak se Tracy protlouká strastmi dětského domova.

Kniha je prvním dílem z pětidílné série a buď zůstanu u tohoto prvního dílu anebo mě někdy cesty zavedou i k těm ostatním, uvidíme :-). Obecně je to milá knížka, načtená je Lucií Pernetovou, která se pro Tracy hodila naprosto skvěle. Rozhodně to není kdovíjaký literární zázrak a z tohoto žánru jsou knihy, které jsem měla radši, a to i od této autorky. Možná je to i tím, jak mi nesedla hlavní postava Tracy, která byla někdy šíleně protivná. No co někdy... většinu času :-D Ale i tak bylo moc fajn si to dát znovu, po tolika letech. Asi bych po knize nesáhla, kdybych ji měla vyloženě číst, ale takto na poslech jsem moc dlouho neváhala :-)

Hodnotím jako průměrné čtení pro mladé čtenáře a mohu klidně i doporučit k přečtení, či k poslechu :-)

2,75/5

Eeeh, no teda :-D ani nevím, jak mám tuto knihu charakterizovat. Bizarní detektivka? :-D Možná. Poslouchala jsem audio verzi, nejsem si jistá, jestli bych u psané knihy vydržela. Nebylo to vyloženě špatné, a když to vezmu obecně, bavilo mě to více, než Spad od autora, zde se alespoň necestovalo jen z bodu A do bodu B, ale něco se dělo. Čekala jsem zbraně a sex na každém kroku, protkané napětím, vtipem a příběhem, který vás chytne a nepustí. No a dostala jsem zbraně a sex na každém kroku. Toť vše. Oceňuji sarkastické hlášky, u který se člověk zasměje, ale bylo jich docela poskrovnu. Co ale neocením je plytký, jednoduchý děj s ještě jednoduššími zápletkami a rádoby zvraty. Například první část (povídka) mi nesedla vůbec, ta mě vyloženě nudila. Prostě stejně jako u Spadu - čekala jsem víc.

Na 3 hvězdy to není, ale 2,5 jsem dala Spadu a ten mě, jak už jsem zmínila, bavil méně. Proto "neforemných" 2,75 hvězdy.

Co se týče samotné formy audioknihy, tak jsem byla spokojená. Příjemně namluveno, včetně nějakých těch "ratatatata efektů", ty mě baví :-D

1 14.01.2021

Tak jsem konečně dolouskala závěrečný díl série Griša. A i po jejím dočtení si stojím za tím, že nejlepšími postavami jsou Temnyj a Nikolaj a naopak hlavní hrdinka Alina mě absolutně nudila. Přišlo mi, že za celé ty tři díly se vůbec nikam neposouvala.

Konec nebyl nijak překvapivý, skončilo to asi tak, jak většina čtenářů očekávala (a doufala), ikdyž abych se přiznala, mně by se to líbilo malinko jinak, ale tak nemůžeme chtít všecko, že jo. :-) Za mě byl ten konec prostě takový nemastný, neslaný, až příliš pohádkový. Některé postavy by si zde zasloužily více prostoru.

Zkrátka, pokud jste zarytí fantasy fanoušci, tak vás tato série rozhodně nenadchne. Nicméně, pokud chcete něco oddechového, od čeho zároveň nemáte velká očekávání - jděte do série Griša. Na čtení je to opravdu velmi příjemné, děj ubíhá většinou rychle, čtivě napsané a některé postavy přece jen nejsou úplně k zahození :-)

Ikdyž tuto sérii hodnotím průměrně (první díl 3/5, druhý díl 2,75/5 a třetí 3/5), tak se k ní velice pravděpodobně někdy (třeba za nějakých pár let) vrátím. "Grišavers" mi byl prostě sympatický, líbilo se mi, jaký svět spisovatelka vymyslela a hodně se těším na Šest vran i Zjizveného krále :-)

Jen malé rýpnutí nakonec - kdo je mrtvý, měl by zůstat mrtvým! :-D

4 13.01.2021

4,5/5

Třetí díl ze série o detektivu Frostu Eastonovi. A rozhodně ten nejlepší. Tak, jak jsem "sepsula" Vnitřní hlas, tak Klikatá cesta byla skvělá! Čtení mě pohltilo, během dvou dnů jsem měla dočteno, děj odsýpal, napětí by se dalo krájet. Celý příběh oplétá tajemný "Lombard", kterého znají všichni a zároveň nikdo. Spousta akce, nervů a mrtvol. To, že vůbec nemáte ponětí, komu můžete věřit a komu ne atmosféru jen podtrhuje. Souznění Frosta a jeho kocoura Shacka je roztomilé. Opět by se dala vytknout jistá předvídatelnost, ale vzhledem k tomu, jak kniha celou dobu frčela, tak mi to až tak nevadilo. Jen teda romantické scény panu Freemanovi moc nejdou a byla bych radši, kdyby se jim ve svých knihách vyhýbal. :-D

Nebudu ke knize více prozrazovat, pokud vás to byť jen trochu láká, určitě do ní jděte. A mě jen zajímá, kdy se kruci dočkáme dalšího dílu, protože potřebuju pokračování! :D

PS. Obálka je fakt krásná :-)

7 10.01.2021

(SPOILER) 2,5/5

Druhý díl série o detektivu Frostu Eastonovi byl pro mě velkým zklamáním. První díl (Noční pták) se mi líbil, takže i do Vnitřního hlasu jsem šla s očekáváním autorova standardu, dá-li se to tak říct.

Tentokrát je hlavním záporákem knihy Rudy Cutter, který kdysi zavraždil Frostovu sestru. Cutter po Frostovi chce, aby ho dostal z vězení, a jelikož by kniha jinak mohla skončit po pár stranách, tak se tak stane :-D. Celou dobu tedy hlavního zloducha známe, a to já v detektivkách teda moc nemusím...

Kniha je velice čtivá, děj vás víceméně drží, ale já jsem postrádala nějaké větší napětí a konečný zvrat vlastně nebyl ani nijak překvapivý, naopak mi ale přišel až trochu nepatřičný, nelíbil se mi. Ono vlastně celý ten příběh, od začátku do konce je poměrně špatně uvěřitelný - pustit relativně okamžitě sériového vraha na svobodu, kvůli "chybě" jedné policistky?

Za mě tento díl bohužel nemohu doporučit, průměrná kniha, ke které se už vysoce pravděpodobně nevrátím.

2 10.01.2021

Audiokniha - Příběh není kdovíjak poutavý ani originální, ale pokud chcete něco, u čeho si odpočinete a sem tam se i usmějete, tak mohu doporučit. Načtena je kniha velice pěkně, myslím, že dětem se v této formě bude líbit :-)

4 06.01.2021

2,5/5

Za mě to teda nebyla žádná hitparáda. Dějově celkem průměrná kniha, ba dokonce bych řekla, že to bylo dějově až chabé. Naopak násilí nás nenechalo dlouho čekat, nějaká ta krev, střílení - to bylo jejím hlavním obsahem. Nestěžuju si, sedělo to tam. Nějaké velké napětí nebo zvraty tady nečekejte. Občas fajn vtipná hláška, u které jsem se uchechtla. Postavy mi přišly docela ploché, nijak extra popsané - pravděpodobně to patří ke stylu psaní autora, těžko říct.

Polovinu knihy jsem přečetla klasicky, druhou polovinu jsem poslouchala ve formě audioknihy. Co se týče knihy jako takové, tak v papírové formě se četla docela dobře a rychle - malý formát knihy způsobuje rychlé ubíhání stránek pod rukama. U audioknihy jsem byla doslova nadšená jejím zpracováním. Pan Kapitančik ji načetl vskutku bravurně a já si nedovedu představit snad nikoho lepšího pro tuto knihu. Popřemýšlím, jestli se vrhnu na další díly anebo raději zkusím od autora něco jiného. Hodnotím tedy jako průměr - neurazí, nenadchne, znovu už po ní nesáhnu.

3 04.01.2021

Poslechnuto formou audioknihy. Výborně napsaná kniha, která vás zasvětí do tajemství dark webu. Dozvíte se spoustu zajímavých věcí, které "obyčejný smrtelník" neví - od konkrétních příběhů z dark webu po technické informace, bez kterých by se to neobešlo. Existuje na internetu vůbec totální anonymita? Slouží dark web pouze zločincům, pedofilům nebo drogovým dealerům, nebo jej lze využít i k něčemu dobrému? Na tyto a spoustu dalších otázek vám kniha přinese odpovědi. Zároveň vám vyvrátí nějaké všeobecně rozšířené mýty. Kniha je napsaná velmi čtivě a je i příjemně namluvená Petrem Neskusilem. Pokud vás toto téma zajímá, určitě po knize/audioknize sáhněte, neprohloupíte :-)

2 03.01.2021

2,5/5
Tak bohužel za mě velké zklamání. Ale nejsem zklamaná ani tak obsahem knihy, jako tím, že mi prostě nesedl autorův velice specifický styl psaní, těžký na čtení. Píše hodně popisně, rozhodně u jeho knih neplatí, že ke knize sednete a nemůžete se samou nedočkavostí odtrhnout. Původně jsem si říkala, jestli ji vůbec dám do dočtených knih, když jsem vlastně při čtení mnohdy nevnímala (tím, jak mi nesedl autorův styl psaní, musela jsem u čtení přemýšlet nad všemi možnými jinými věcmi, pozornost se tříštila a já nevěděla, o co vlastně v některých povídkách jde). To, co jsem ale přečíst zvládla mě celkem bavilo (námětem, typickou lovecraftovskou plíživou a temnou atmosférou). Určitě někdy vyzkouším přečíst něco dalšího od Lovecrafta, protože jeho fantazie a svět, který vytvořil mě prostě fascinuje a o to víc mě mrzí, že se mi kniha nelíbila. :-( Možná jsem do něj zatím zkrátka jen "čtenářsky nedorostla" :-D

1 03.01.2021

Toto byl přešlap, hrůza všech hrůz. Mléko a med se představuje jako sbírka moderní poezie. Já samozřejmě nejsem žádný odborník na poezii, ale napsat přisprostlý text bez špetky "něčeho" pod povrchem, přičemž věty rozdělit do řádků jakožto do veršů a vydávat to za poezii... To opravdu neocením. Přemýšlím, čím to je, že je kniha relativně oblíbená? Ale nic mě nenapadá.

V knihovně česká verze nebyla, tak jsem sáhla po slovenské, ale ani příjemně znějící slovenština mi nepomohla.

Vrcholem všeho bylo, když nám autorka "poeticky" sdělila, že je na každém, jestli si holí chlupy, nebo ne. Wow. Tleskám.

Samozřejmě jsem nečekala, že budu kdovíjak odvařená, po knize jsem sáhla hlavně z důvodu čtenářské výzvy, ale ani jsem nečekala, že to bude až tak špatné.

Ani se mi nechce k tomu psát cokoliv dalšího. Bohužel hodnotím jako odpad a Mléko a med se pro mě stává jednou z nejvíce přeceňovaných knih, s jakými jsem se doposud setkala.

(SPOILER) 3,75/5
Mnoho hodnotitelů se nemůže ubránit srovnání s Hanou od Aleny Mornštajnové a já musím víceméně souhlasit, ikdyž Hana se mi líbila více. Je to podobný, zároveň však naprosto jiný příběh, čím to tedy může být? Kromě tématu je to také velice osobitým stylem psaní autorky. Kniha je psaná velice stroze, z čehož by se mohlo zdát, že budou chybět emoce, či nějaké hlubší proniknutí do osobností postav... opak je ale pravdou. Strohý text knize velice sluší a dokonce se mi i líbila minimálně a nestandardně použitá přímá řeč.

Kniha je rozdělená na tři části - dětství, dospívání a dospělost, takže můžete hezky pozorovat vývoj tří hlavních postav - Zuzany, Hanuše a Jana. A jak už je z tohoto zřejmé, půjde tak trochu o milostný trojúhelník zasazený do prostředí druhé světové války. Nepochybuji, že takovýchto příběhů je mnoho, ale vzhledem k tomu, že jsem četla pouze Hanu, tak nemám širší porovnání. Je už jen na vás, ke které postavě přilnete, se kterou soucítíte, nebo kterou nenávidíte, ale kniha vás v tomhle ohledu vede jedním hlavním směrem. Zuzana je zde vykreslena jako velice statečná, odolná a skoro až nepřemožitelná osobnost a to je jedním z důvodů, proč téhle knize nemůžu dát plný počet, i přestože se mi hodně líbila. To, jak se Zuzana vyrovnávala s některými situacemi mi přišlo těžko uvěřitelné, nereálné. Stejně jako to, jak Zuzana působí na ostatní postavy, jak z některých situací vyvázne, jak jí přeje štěstí (pokud se to dá nazvat štěstím, vzhledem k tomu, do kterého období je kniha zasazena).

To, co mi knihu ale srazilo nejvíce, byl její konec, který je dalším (a hlavním) důvodem ke stržení hodnocení knihy. Jakože pardon, ale co to bylo? Kdyby mi dojem z knihy nepokazil konec, tak hodnotím krásnými 4-4,5 hvězdičkami. Ale byla jsem tak naštvaná, že prostě víc než 3,75 nedám.

I tak bych knihu ale s klidným svědomím doporučila k přečtení, vzhledem k tomu, jaké má hodnocení, tak lidem nejspíš takové konce nevadí a Zuzanin dech si tak našel spoustu spokojených čtenářů. :-)

NÁSLEDOVAT BUDE SPOILER. Kde je jakýkoliv závěr, vysvětlení, pokračování, cokoliv? Takhle - já už jsem relativně zvyklá na lehce otevřené konce, kdy si spisovatel hraje se čtenářem a nechá mu vytvořit si vlastní konec. Nicméně zde to na mě působí tak, že spisovatelka už byla líná cokoliv dalšího napsat, tak to prostě utnula. Hleděla jsem na tu poslední stranu jako vyoraná myš, ale ani to mi nepomohlo...žádné pokračování se zkrátka nekonalo.

7 25.12.2020

4,5/5
Pecka! Konečně jsem se dostala k prvnímu dílu Chrise Cartera a rozhodně nelituji. Syrový a drsný thriller naprosto naplnil všechna očekávání, knihu jsem zhltla prakticky během 24 hodin :-D Roberta Huntera jakožto hlavního detektiva jsem si oblíbila hned na prvních pár stranách, stejně jako mě bavilo vzájemné popichování s jeho novým partnerem Carlosem Garciou. Závěr byl sice docela předvídatelný a pár věcí mi tam nesedělo, proto půl hvězdičky dolů, ale i tak doporučuji všem k přečtení :-) A teda někdy ten překlad... :D zní mi strašně divně, když vyšetřovatelé, pracující na brutálních vraždách říkají "jejda" :D, kterým tam bylo relativně běžným citoslovcem a mně to hrozně trhalo oči :-D těším se na další díly!

8 23.12.2020