vivalamuff komentáře u knih

Závěrečné rozuzlení na konci nemělo chybu. Bylo to pro mě strhující překvapení. Kniha je opravdu moc hezká, předčila mé očekávání.

3 07.05.2016

Kniha, která vás vezme za srdce.

3 04.12.2015

Moc zdařilý příběh. Ester jsem si nakonec oblíbila, urazila velký kus cesty a neměla to lehké. Její rozhodnutí chápu, těším se na další autorčin knižní počin.

2 04.04.2024

Dobrá knížka a pár myšlenek, které si člověk vezme s sebou do života. Pokud se podle nich navíc bude řídit, dojde možná (snad) k lepšímu já.

2 07.10.2020

Bomba. Začátek pomalejší, až uprostřed knihy se to začalo rozjíždět a konec vás úplně rozseká :-D Ten věk hlavních hrdinů mi dělal trochu "potíže", ale nakonec jsem si to devedla představit... za mě palec nahoru.

2 07.10.2020

Moje první setkání s humorem paní Deváté. Chvílemi jsem se bavila, chvílemi jsem se nudila. Četla jsem každý den dvě kapitoly. Na jeden zátah bych to asi nedala. Velmi mě zaujaly slovní postřehy, respektive obraty. S něčím takovým jsem se ještě nesetkala. Na odreagování ideální :-)

2 22.03.2020

Trápila jsem do půlky knihy a pak to vzdala :-D Co se mi na tomhle příběhu nelíbí, je fakt, že je těžko uvěřitelný. I když se jedná o fantasy, stále musím mít pocit, že jsou postavy skutečné, ale v tomto případě skutek utek. Mladá holka, která neustále vychvaluje svůj talent k zabíjení, pubertální kluk- princ, který si myslí, že snědl moudrost světa a jakýsi kapitán stráže, o jehož schopnostech v boji jsem musela pochybovat, jsou hlavní postavy příběhu, jenž mi prostě nesedl. V poslední době jsem si všimla, že bych neměla dát na to vysoké hodnocení na databázi. Každý má samozřejmě jiný vkus, co se líbí jednomu, se nemusí líbit druhému. Avšak přečetla jsem spoustu knih, které mají na databázi menší hodnocení, ale v závěru jsou lepší, než tento kousek od Sarah Maas.
PS: Myslím, že dobře to tu shrnul i komentář Canney. Prostě záleží na tom, co od knihy očekáváte...

2 28.04.2019

Mně se Unesená nevěsta líbila. Ráda prokládám historické knihy historickými romancemi a tahle se dobře čte a je zábavná. Samozřejmě se jedná o takovou pohádku, ale to nevadí. Podle mě je tento příběh od TM jeden z povedenějších; paní autorka má jinak i pár horších kousků. Nejlepší kniha od ní je DO SVÍTÁNÍ TVÁ. Tu bych vám opravdu doporučila!

2 19.04.2019

Pro mě velké zklamání :-( Vůbec se mi nelíbil ten uměle vytvořený milostný trojúhelník. Helena mi nesedla, byla mi protivná, taková "Xena bojovnice" a Laila mi přišla vyloženě naivní a nezajímavá. Ani Elias mi nepřirostl k srdci. A pak celá ta otázka otroctví - to bylo víc než jen přitažené za vlasy. Na další díl se rozhodně nevrhnu.

2 03.01.2019

Moje nejoblíbenější kniha od S. Drake. Četla jsem ji poprvé před 16 lety a pamatuji si na ni dodnes. Občas se k ní vracím, hlavně když mě chytne nostalgie :-)

2 08.06.2018

Poutavý příběh, ale jen do jisté míry. Nenechejte se zmást tak jako já anotací, ta je totiž silně zavádějící. Získáte představu, že se Alyssia stane otrokyní hned na začátku knihy a že se tím pádem brzo setká i s El-Rihem. Opak je pravdou a více nechci prozrazovat... já však byla zklamaná, protože jsem si představovala něco jiného. Občas jsem měla dojem, že hlavním hrdinou je v příběhu vlastně někdo úplně jiný, protože mu bylo ponecháno až nehorázně mnoho prostoru v ději. Opět nebudu vyzrazovat, o koho se jedná, každý si to musí přečíst sám a utvořit si obrázek po svém.
Za mě 3,5 * . Velké plus dávám za hezkou obálku.

2 07.06.2018

Krásná obálka a anotace mě nalákaly na slibný příběh. Bohužel opak je pravdou. Za mě slabší průměr...

2 25.01.2018

Tak špatné to zase nebylo! Paní spisovatelka má určitě lepší knihy - po stylistické stránce, ale rozhodně to není příběh do koše. Naopak! Je to krásná pohádka pro romantické duše. Někdo tu napsal, že by to snad mělo spadat do žánru fantasy. Proč jako? Protože se tam objevuje vymyšlená země, která mi čímsi připomínala Sardinii nebo Sicílii? Kdepak. Fantasy je žánr s prvky magie a nadpřirozených bytostí a jevů. A Pirátský princ je naprosto normální kniha založená na normálních bytostech a jevech. Nic nadpřirozeného tam není.
Některé myšlenkové pochody hlavních hrdinů byly pravda poněkud zdlouhavé a stále se opakovaly, ale mně to nevadilo. Jinak to podle mě mělo hlavu a patu. Stojí za přečtení.

2 16.11.2017

V první řadě bych chtěla říct, že kdysi jsem Bratrstvo černé dýky skutečně zbožňovala, ale s postupem času a přibývajícími díly mě JRW a její výmysly štvou. Někdy mám dokonce pocit, že si z nás čtenářích utahuje.
Citace, spoiler!
"I když se Vishousových téměř sto padesát kilo snažilo Treze odtrhnout
a Rhage napínal všechny síly, Temný byl jako cihlová zeď, skoro to s ním nehnulo."
Konec citace.
Schwarzenegger měl ve svých nejlepších časech v role Ničitele Conana nějakých 110 kg! Takže jak takový "Bratr" vypadá, bych ani nechtěla vidět. Nehledě na fakt, že má měřit 2 m a 10 cm...???
I kdybych pominula některé tyto skutečnosti, které víc a víc bijí do očí, a vzala to tak, že je to fantasy, tak si nemohu odpustit jednu věc. V každém dílu se promítá hned několik linií a to mi dost vadí. Hlavně proto, že mě pak hlavní hrdinové - v tomhle případě Trez a Selena - nezajímají, místo toho chci vědět, jak to bude dál s Laylou a Xcorem (čehož se člověk nedočká ani v příští Bestii). V předchozím díle mě takto zase zaujali Assail a Marisol - a teď ani zmínka.
Celkově se v příběhu ztrácí akce. A i to málo je pak přehlušeno červenou knihovnou. Tato série se omezila na romantické vztahy a silné kecy hellrenů nebo potenciálních herllenů.
Dám si od této série pauzu. Určitě se k ní zase vrátím, někdy, ale momentálně jsem si sundala růžové brýle a vidím spíše to, co mi na "bratrech" vadí.

2 13.09.2017

Kniha je rozdělana na dvě období (1610 a 2010), které se neustále střídají. Ty kapitoly z historie - přímo o krvavé hraběnce jsou o moc lepší. Jak tu už někdo přede mnou napsal, součastnost je napsaná takovým divným způsobem. Občas se to ani nedá číst. Každopádně jsem hodnotila celkovou čtivost a napínavost. A za to prostě musím dát pět hvězdiček. Něco mě stále nutilo číst dál a dál, abych se dozvěděla, jak to celé bylo a nebylo. Líbila se mi celá ta kombinace, i když té gotiky bylo někdy až moc.

2 15.04.2017

Už je to nějakých let, co jsem tuhle knížku četla poprvé. A stále si velmi dobře pamatuji děj. S Breakou prožijeme dětství a dospívání, první lásku ke Caradocovi, mladému válečníkovi, do něhož jsem se knižně sama zakoukala :-) Osud Breaky je od počátku ne zrovna šťastný, o to více zajímavý. Spisovatelka se navíc drží historických událostí, jak nejlépe může, což je jedině dobře, protože se člověk hodně přiučí. Na konci knihy se nám z Breaky stane Boudica - bojovnice, která stmelí kmeny dohromady proti nenáviděnému nepříteli - Římu. Tahle kniha si zaslouží rozhodně vyšší hodnocení, než jaké momentálně má... za mě palec nahoru.

2 30.03.2017

První díl byl asi nejslabší, druhý zase nejlepší. Ale i v tom třetím je na co se těšit :-) Občas jsem tedy Margaretino chování nechápala, já bych pana Thortona brala všemi deseti, ale tak co - hlavně, že to nakonec dobře dopadlo. Sever a Jih je povinnost pro každou romantičku. Vedle Austenové a Bronteové naprostá jednička :-)

2 15.03.2017

Na mě to bylo strašně americké. Chvilkami jsem měla pocit, jako bych před sebou měla místo knížky nějaký stupidní USA-film ze středoškolského prostředí. Všeho bylo MOC. Přišlo mi to takové vyumělkované. Na efekt. Za uši přitažené scény, krev, kam se podíváš a k dovršení všeho sedmnáctiletý kluk, který dokáže vyřídit krvelačné duchy, jako by se nechumelilo... no nevím. Po dlouhé době jsem sáhla po hororovém příběhu, ale přistihla jsem se, že jsem většinu času valila oči. Něvěřícně.

2 02.02.2017

Jako napsané to bylo dobře. I zajímavý námět. Jen úděsně rozvleklé. Ta část s únosem se táhne až 200 stránek, než se Elise konečně dozví, kdo ji unesl. Kdyby to paní spisovatelka proškrtala a vyzdvihla stěžejní body, bylo by to mnohem záživnější.

2 28.01.2017

Ano, bylo to pěkné. Ale nezbavila jsem se dojmu, že je tam hodně nelogických věcí. Příběh se odehrává ve středověku, takže opravdu nevěřím, že devítiletý Marcus, který byl navíc jediným synem věhlasného a dle popisu krutého válečníka a knížete, si bude ráno hrát na dvoře se svou chůvou na schovávanou a u toho se ládovat skadkostmi (podle knihy zřejmě každodenní jev), když jiní chlapci šlechtického původu už by dva roky sloužili jako pážata u nějakého rytíře. Popřípadě teda u svého otce, ale rozhodně by si osvojili tvrdou disciplínu a rytířské zásady. A Marcus byl každopádně dost starý na to, aby se už učil zacházet s mečem, místo toho mu služebná utírá nohy, hraje si s ním a obskakuje ho jako churavé dítko.
Podobných maličkostí tam bylo hodně, takže kdyby autor nebyl takový skvělý vypravěč, knížku bych odložila hned na začátku, protože od historických románů vyžaduji určitou přesnost a logické souvislosti... proto jsem strhla jednu *

2 22.12.2016