Krvavá hraběnka
Linda Lafferty
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/234757/bmid_krvava-hrabenka-kxv-234757.jpg
4
77
30
Na počátku sedmnáctého století vládla na čachtickém hradě ve slovenském vnitrozemí Alžběta Báthoryová, neblaze proslulá „krvavá hraběnka“. Při bizarních nočních rituálech mučila a vraždila mladé ženy, které si vybírala za služky. Ďábelská, démonická žena, postrach Královského Uherska – koupala se v jejich krvi, aby si zachovala mládí. O čtyři sta let později se ozvěny hraběnčiny pověstné krutosti začnou objevovat v coloradském městečku Aspen. Betsy Pathová, psycholožka s neobyčejně pronikavou intuicí, má mezi pacienty nekomunikativní mladou dívku Daisy Hartovou, u níž jednoho dne nastane průlom v léčbě. Společnými silami se snaží čelit minulosti, která je pronásleduje na každém kroku, a pochopit její dopad na současnost. Betsy a její problematická, leč vnímavá pacientka se nakonec dopátrají pravdy: kletba rodu Báthoryů žije dál a je stále tak mocná, že může i v dnešní době napáchat velké zlo. Příběh plný palácových intrik a citlivě vykreslených postav, skvěle okořeněný dobovými detaily, osciluje mezi naším známým, moderním světem a východní Evropou sedmnáctého století, jež před čtenářovýma očima nečekaně ožívá ve všech barvách.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2015 , JotaOriginální název:
The House of Bathory , 2013
více info...
Přidat komentář
Po dlouhé době a velmi složitém životním období se pomalu vracím ke knihám. Krvavá hraběnka se mi docela líbila, mám ráda knihy, kde se odvíjí dvě časové linky, ale...... Možná je to mým rozpoložením, že se stále nedokážu soustředit na příběh, nebo jsem si jen blbě vybrala, nicméně příběh mě nedokázal zaujmout tak, abych ho četla jedním dechem.
Kniha je rozdělena do dvou časových rovin, které se často střídají - minulost (17. století) a současnost. Více mě bavily části z minulosti z hradu Čachtice, kam bych se někdy chtěla podívat. Asi jsem divná, ale tyhle morbidní místa mě fascinují. Alžběta byla výborně popsána. Taková sadistka.
Linka ze současnosti působila překombinovaně, chvilkama vyloženě nudně a nějak jsem ani nemohla přijít na chuť postavám. ️
Nejlepší byla rozhodně poslední třetina knihy, kdy jsem hltala stránku za stránkou.
3,5⭐/5⭐
Půjčím si slova od uživatele/ky Diorisssimo "splácat dohromady Alžbětu Báthoryovou, gotiky, upíry, červenou knihu od C.G. Junga a psychoanalýzu, to už je jak pohádka o tom, jak pejsek s kočičkou pekli dort." Přesně tenhle dojem jsem z knížky totiž měla já. Mám ráda příběh Čachtické paní od J. Nižnánského , ale tohle fakt ne...
Obálka je příšerná a ta linka ze současnosti taktéž, navíc je dosti přitažená za vlasy, ale linka z dob Alžběty byla skvělá a já už všechny ostatní přeskakovala, abych se dostala zase do 17. stol.
Kniha se mi moc líbila a četla se dobře. Doporučuji všem, co mají rádi tajemno okolo Čachtické paní. Pozor, neplést s románem J. Nižnánského! Je to úplně něco jiného.
V knize se střídá minulost se současností. Zatím co minulost je zvládnuta vcelku dobře, tak současnost je taková překombinovaná a nepravděpodobná a současné Slovensko je v příběhu až nevěrohodné. Velmi mě pobavilo, když si jedna z postav nebyla jistá, jestli může pít na Slovensku vodu z vodovodu. Čtenářům, kterým se líbila historická část tohoto románu doporučuji autorčinu knihu Lazebníkova dcera, ta se odehrává pouze v minulosti a povedla se celá.
Nebylo to vůbec špatné, líbilo se mi to. Části o hraběnce mě velmi zajímaly, způsob propojení se současností byl docela nápaditý. Já jsem si to celkem užila.
Kniha se mi moc líbila, byla napínavá, měla spád, zase jiné zpracování příběhu A. Báthoryové. Je pěkné i prolínání současnosti s minulostí. A myslím, že dost Američanů má o východní Evropě právě tuto představu, jak tam bylo popsáno:-)
Občas mi to přišlo zbytečně překombinované a v té současné dějové linii místy až dětinské (jako vážně - takhle nás vidí Američani??? No potěš koště!!! ) Protože se v knize neustále připomíná C.G. Jung, (i na fikci) přehnané množství náhod přičítám té jeho nevyzpytatelné simplicitě. Co se týče historie-fakt je,že pokud není prokázáno,že se něco nestalo, klidně se to stát mohlo a navíc se ti lidé už nemůžou bránit,že?
Ale nevyšla jsem tak úplně s prázdnou - například jsem netušila,kdo (nebo co) je „táltos“. Poprvé jsem to slovo zaregistrovala u Anne Riceové,ale nenapadlo mě,že by se to mohlo vztahovat k něčemu konkrétnímu.. No vida,tak jsem si rozšířila vědomosti z maďarské mytologie a doufám,že ještě časem rozšířím.
Další věc,ke které mě kniha přivedla je C.G.Jungova „Červená kniha“- dokonce se mi podařilo najít konkrétní kresbu,o které se autorka v knize zmiňuje a zcela náhodou jsem narazila na velmi zajímavou bakalářskou práci teď už asi Bc.Julie Floriánové nazvanou „Julia Dream“ a zabývající se sny a jejich působením na různé oblasti lidského života...že by zase ta simplicita?
Ve finále jsem zklamaná, slibovala jsem si víc.
Souhlasím s Tesinka_Laufey, že historická část je lepší. Jenom mi v ní chybělo něco, abych byla nadšenější. Bohužel část ze současnosti je jako céčkový thriller. Ublížily jí i slovenské reálie, které mi přišly neskutečné. Slovensko rozhodně není východní Evropa, kde by se musel člověk bát pít vodu z vodovodu a divit se, že má tolik moderních staveb. Mimo mi připadá i to, že někdo čeká 2 dny, aby se dostal z Bratislavy do Popradu letadlem - vždyť to by tam už musel několikrát dorazit po zemi. Nicméně se mi zalíbilo přirovnání eur k penězům ze hry Monopoly.
Celkově to není špatná kniha, pohled má neotřelý. Pro mě v ní chybělo ale něco, abych z ní byla nadšenější.
Kniha se mi neskutečně líbila zvláště to jak se prolínala historie se současnou dobou. Nikdy jsem příběh Čachtické paní nestudovala, ale nyní mě zaujal a zakoupím si další knihu, která se bude na toto téma zabývat.
O Čachtické paní už toho bylo napsáno dost. Nejde si nic vymýšlet, její příběh zná skoro každý . Linda Lafferty se o to ale pokusila. Ve dvou časových linkách vzdálených od sebe čtyři sta let ale ve stejný den rozehrává příběh ze současnosti v americkém Coloredu a v sídle Bathoričky. Dědictví krve , rodové prokletí a posedlost minulostí. Ze začátku mě to chytlo a četla jsem s chutí. Pak mě ale to věčné prolínaní děje začalo nudit. Zbytečně natahované , děj se sunul moc pomalu. Gotička Daisy byla možná divná s tím svým bílým obličejem ale v jádru byla dobrá holka , ochotná pro záchranu známé jet na Slovensko a hledat ji. Být kniha o 150 stránek hubenější je dobrá . Po Lazebníkově dceři trochu zklamání. Dobrý obal a atraktivní téma , ale dala mi zabrat , četla jsem ji dlouho. A to jsem velký příznivec této pověsti , četla jsem co se dalo o Čachtické paní a navštívila Čachtice. Když na to přijde byla jsem i v Aspenu v Coloredu, ale nepotkala ani Bathoričku ani Daisy.
Části se současností mě tolik nebavily. Jsou napsány strašně zvláštním stylem, občas i trochu matoucí a neustálé střídání a přibírání nových postav mi vadilo. Kdyby se vše odehrávalo jen z pohledu Betsy a Daisy, byl by příběh mnohem lepší.
Historická část je o kapku lepší, ale něco mi tam chybělo...Možná aspoň stránka z pohledu hraběnky.
Potěšil mě snad jen výběr tématu a vztah Johna s Betsy.
Kniha se mi líbila, hlavně historická část. Zajímavé prolínání historie a současnosti.
Tuto knihu jsem si již dlouho toužila přečíst a moje přání mělo dva důvody. Tím prvním bylo mé nadšení z první knihy této americké autorky Lazebníkovy dcery. Kniha situovaná do rudolfínské doby, do Českého Krumlova, mě okouzlila.
Druhý důvod byl ten, že hrad Čachtice znám od dětských let a bydlím nedaleko. Přečetla jsem tedy mnoho příběhů s Alžbětou Báthoryovou.
Krvavá hraběnka byl tak trochu nezvykle a zvláštně napsaný historický román.
Kletba rodu a hrůzy, které se táhnou staletími se spojí se současnými reáliemi v Coloradu. Ta historická linka o čachtické paní se mi líbila mnohem víc a myslím. že tento děj mohl být bohatší i delší, víc propracovaný.
Kniha je to sice čtivá, ale mé velké očekávání naplnila jen částečně.
Hned co jsem knížku otevřela a přečetla první stránku, zajásala jsem, že je to přesně to, co jsem hledala. Moje zklamání ale bylo celkem veliké, když jsem se dozvěděla, že v knize se prolíná jak minulost, tak současnost. Kdyby kniha byla psaná jen o Alžbetě, bylo by to mnohem lepší. Kapitoly ze současnosti mi přišly jako jeden velký neskutečný nesmysl a horko těžko jsem je louskala, byť jsem knihu za den přečetla. Kapitoly z minulosti jsou poutavé a nutí vás číst pořád dál.
Upřímně,kdyby kniha byla psaná jen o hraběnce líbila by se mi daleko více. Ten dej se současnosti by tam být nemusel, navíc byl psán trochu divně... Čekala jsem od knihu více,ta současnost knize strašně ubrala.. Pak s toho vyjde slatanina, kterou jsem ani skoro nedocetla a současnost přeskakovaka. Což je škoda,mohlo to být lepší. :) ale oddechové čtení to rozhodně bylo. :)
Samozřejmě jsem nečeklala že se mi tahle kniha o Alžbětě bude líbit tolik jako od Nižnánského, ale bylo toho tam splácáno dohromady zbytečně moc...čachtická paní, gotici, upíři,.... ale jako oddechovka se to četlo docela hezky. Celkem souhlasím s komentářem Diorissimmo.
Čtenářská výzva 2017: Kniha, která má na Databázi méně než 500 hodnocení.
Kniha je rozdělana na dvě období (1610 a 2010), které se neustále střídají. Ty kapitoly z historie - přímo o krvavé hraběnce jsou o moc lepší. Jak tu už někdo přede mnou napsal, součastnost je napsaná takovým divným způsobem. Občas se to ani nedá číst. Každopádně jsem hodnotila celkovou čtivost a napínavost. A za to prostě musím dát pět hvězdiček. Něco mě stále nutilo číst dál a dál, abych se dozvěděla, jak to celé bylo a nebylo. Líbila se mi celá ta kombinace, i když té gotiky bylo někdy až moc.
Štítky knihy
Alžběta Báthory, hraběnka, 1560–1614
Kniha Krvavá hraběnka je v
| Přečtených | 99x |
| Čtenářské výzvě | 10x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 81x |
| Chystám se číst | 51x |
| Chci si koupit | 13x |
| dalších seznamech | 3x |
Postava Alžběty Bathoryové mě nikdy nepřestane děsit a fascinovat zároveň. Příběhy v Krvavé hraběnce se mi líbil, ale místy byl zmatený. Spousta věcí zde nebyla vysvětlena, což mě mrzí, protože to mělo být velký potenciál.