ttpnkov komentáře u knih

Kniha má dobrý nápad, příjemné prostředí, vcelku povedené prolínání několika linií i sympatické postavy, nicméně si myslím, že autorka plně nevyužila potenciálu všech těchto prvků a celek trochu odflákla. Každopádně na její první počin dost dobré.

1 02.07.2017

Záchodové čtení: přesně tak bych celou tuhle záležitost uzavřela.

Je to vtipná oddechová knížka plná humoru, který já můžu, a rozdílnosti pohledů obou pohlaví, která byla skvělým zpestřením. Nicméně z ní až moc nápadně čouhá štítek "napsáno blogery" - jedna kapitola se rovnala jednomu článku a já po přečtení několika z nich vnímala všechny humorné situace jen jako něco, co všichni očekávali a proto se to na dalších stránkách prostě muselo objevit. Jedna z těch knížek, u které nevadí, že doba čtení trvá několik měsíců.

1 06.05.2017

Melodramaticky laděná obálka, popis a nálepka 'román pro ženy' může některé nechat na pochybách o tom, že se nejedná jen o slaďárnu s primitivním dějem. Já byla jednou z těch, co do této skupiny dlouho patřili, a billboardy na připravovaný film se sympaťákem Claflinem a krásnou Clarke tomu moc nepomáhaly. Nicméně když už jsem jí otevřela, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Tenhle příběh totiž při troše pozornosti skrývá mnohem víc, než jen špatně načasovanou lásku mezi upovídanou podivínkou a mladým úspěšným mužem, pro kterého si osud připravil snad ten nejzákeřnější typ životní ironie. Autorka všechno líčí tak nějak lidsky, bez zbytečného naléhání a se správnou dávkou nadhledu, díky které se nezvládáte rozhodnout, jestli v některých situacích spíš plakat nebo se smát. A tak děláte obojí. Tak dlouho, dokud není konec. A pak s tím hořkosladkým pocitem v sobě pokračujete vlastním životem dál, protože se vám příběh Willa, Louise a ostatních dostane pod kůži a jen tak vás neopustí.

9 01.04.2017

Rozdílnost tehdejšího a dnešního smýšlení byla překážkou, přes kterou jsem se prvních sto stran knihy jen stěží dostávala. Nicméně, když si člověk zvykne na dětinské žvatlání paní Bennetové a zaměří se na chytrou Elizabeth, překvapivý charakter pana Darcyho, vztah hlavní hrdinky k otci, různorodost ostatních postav nebo popis tehdejší anglické společnosti, dostane se mu krásného příběhu, který je i po 200 letech od vydání originálu stále aktuální a příjemný.

5 19.02.2017

Prostředí Londýna, a to hned čtyřikrát jinak? Kdo dokáže říct ne?

Autorka tento námět skvěle rozpracovala a podala úžasný originální příběh, kterému nechybí skvělé postavy (a to jak kladné, tak záporné), napětí, humor a správná dávka magie k tomu. Musím říct, že snad všechny souboje se seběhly tak rychle, že jsem si jich díky nedostatku akce pomalu nestačila všimnout. Mínusem pro mě byla také postava Hollanda, od kterého jsem očekávala trochu víc, a otázka Kellova původu. Nicméně, pořád nás čekají další dvě knihy, tak snad se dočkám nápravy.

1 29.01.2017

Bolestně krásné.

5 09.01.2017

Druhý díl téhle trilogie mě potěšil o něco víc, než ten předchozí. Hlavní hrdinka je snad ještě otravnější (kromě scén v zajetí a závěrečných chvil knihy, kdy se na chvíli stává snesitelnější), nicméně myšlenka a celý příběh mají svižné tempo, ostatní postavy jsou sympatické a většinou se dočkají svých "pěti minut slávy" a závěr je pravděpodobně nejpovedenější 'klifhengr', na jaký jsem v poslední době narazila - jako návnada na velké finále působil přesně tam, kde má.

2 09.01.2017

Skvělý jednoduchý příběh zasazený do doby a místa, které celému vyprávění dodává na síle. Želary a lidé, kteří v nich žijí, si člověk ihned zamiluje.

31.12.2016

Od autorky jsem četla pouze dvě knihy, každopádně se nebojím tvrdit, že se se svým talentem na prolínání dvou časových linií řadí mezi ty nejlepší v branži. Příběhu, který se odehrává během druhé světové války, nechybí správné množství válečných reálií ani silný lidský příběh, jenž se mi po všech stránkách dostal pod kůži a dodal událostem ze současnosti podle okolností na dojemnosti i hrůze. Je pravda, že trojúhelník Lucy, Mike a Charlotte nebyl tak úplně třeba a mně osobně nestačilo jeho rozuzlení, nicméně jsem ochotná paní Erskinové odpustit, protože tyto drobné nedostatky překrývají útržky z doby po válce a závěr té "duchařiny", který nemohl být lepší.

2 15.10.2016

Po první třetině a několika týdnech přemlouvání knihu musím odložit. Nezáživné vyprávění, které utvrzuje v tom, že drogy mají na mozek větší vliv, než si chceme připustit. Christiane konkrétně se mentálně zasekla na začátku puberty, což vykřikuje každá věta, kterou v knize najdete. Naivita a "inteligence" nabraná během všech těch profetovaných let je politováníhodná. Jako odstrašující případ dobré, nicméně zbytečné.

5 27.09.2016

Nápad propojit tvrdý politický režim a fantastické příběhy a jejich kreatury se mi hrozně líbil. Ovšem mimo tuhle část celku, a sympatické postavy, je to pro mě jen další předvídatelný příběh schovaný v IT hatmatilce a náboženství, kterému víceméně chyběla ta "červená nit".

22.08.2016

Každou další knihou mě Sparks utvrzuje v tom, že mě nedokáže zklamat. Co víc dodat? Snad jen to, že tenhle kousek není ani tak tragický, jako spíš dojemný. Příjemná změna po všech těch předchozích šocích, které na nás v jiných svých příbězích přichystal.

2 11.07.2016

Když se na to podívám zpětně, je Kafka hrozně milá knížka plná hezkých myšlenek, spojitostí a prostoru pro čtenářovo myšlení a fantazii. Nechybí jí nenásilný humor, trocha těch emocí ani správné množství "toho nereálného". Nicméně mi nějak nesedlo to filozofování, kterého bylo na můj vkus trochu moc. Jako uvedení do Murakamiho tvorby dostatečné. Určitě se k jeho knihám ještě vrátím, jen to bude chvíli trvat.

"Coline Singletone, ty sebestřednej pitomče!"

Tahle věta se mi z hlavy dostala zhruba teprve v poslední desítce stránek. Všechna ta sebelítost a pokusy o vyřešení toho, jak a proč se s ním všechny ty Kateřiny rozešly, byla jednoduše otravná ("jednoduše" v rámci možností.. ta matika, a grafy z ní vycházející, mi jen motaly hlavu). Nejlepší na celém příběhu byl Hassan, který mi dával naději na to, že se třeba ten ukňukánek uklidní, ale ono prakticky nic. A Lindsey s Hollis také působily vcelku příjemně.

Když ale zavřu oči nad tou sebestřednou vlastností hlavního hrdiny, knížka byla příjemně oddechová, bez nějakých větších katastrof a celkově mě nějakým svým způsobem zahřála u srdíčka. Možná je to tou předvídatelností nebo věkem, ale asi bych jí více ocenila o pár let dříve.

1 14.05.2016

Celý příběh na mě působil jako příjemná pohádka pro dospělé, která v sobě skrývá mnoho skvělých myšlenek a přímou kritiku tehdejší společnosti, jež zastiňovala lidskost a dobrotu lidí, kteří neměli to štěstí žít normální život. O hvězdičku méně dávám proto, že i přes zkrácenou verzi na mě knížka obsahovala moc řečí okolo.

3 24.04.2016

V posledním půl roce jsem přečetla několik knih, o kterých jsem si pomyslela, že bude super se k nim jednoho krásného dne vrátit. Tuto knihu do této kategorie řadím také ovšem s jedním obrovským rozdílem - chuť přečíst si jí znovu přišla ihned po přečtení. Tak moc ohromená jsem byla.

Řekla bych, že tady jsem se poprvé setkala s podrobným popisem dění v táborech a toho, co jim předcházelo u všech, kteří se nějakým způsobem podíleli na genocidě. To, co se dělo, bylo odporné a jen ztěžka se mi chce věřit, že k takovým věcem došlo a někde stále dochází. Samozřejmě, vyšlo už mnoho knih s touto tématikou, ovšem zrovna této spisovatelce bych rozbor tohoto tématu vůbec nezazlívala, protože se toho ujala naprosto výborně.

Jak tak koukám, je tu dost názorů, které se staví proti pasážím s Josefem nebo chování Sage a jiným "nedostatkům". Já si stojím za tím, že všechno je přesně tam, kde má. Každý jeden příběh, každá jedna postava a každý jeden konec mají k sobě protiklad, který mě pokaždé zanechal v němém úžasu.

5 05.04.2016

Kniha má skvělou myšlenku, příběh a postavy jsou taky vcelku sympatické. Ze vší té ironie v kontrastu s tragédiemi, které se zde odehrávají, mě místy mrazilo (za což nejspíš také můžu vděčit podrobným popisům všech "masakrů"). Popisy ale měly jednu velkou chybu a tou bylo užití nekončících souvětí, ve kterých jsem se neustále ztrácela. Dalším nedostatkem je potom přeskakování mezi postavami a jejich příběhy. Zvyknout si na tyto jevy mi trvalo přes 300 stránek. Celé to možná byl jen důkaz toho, že nejsem tak zdatný čtenář, jak jsem si myslela. A nebo fakt, že je pomyslná Hlava XXII na tenhle kousek aplikovaná víc, než se na první pohled zdá.

Kamarádka o téhle knize básnila několik měsíců. Její přečtení jsem odkládala nejspíš z toho důvodu, že jsem podle popisu čekala červenou knihovnu s jednoduchým dějem a to mi dlouho nepřipadalo dost dobré. Ovšem po přečtení Ptáčka jsem si řekla, že bych mohla trochu zvolnit a sáhnout po něčem, při čem nebudu muset tolik přemýšlet. Co se děje týče, opravdu mě nic nepřekvapilo. Jak by tohle asi mohlo probíhat, co? Nápovědu můžete hledat ve světě eroticky laděných (a vlastně i těch normálních) fan fiction, který mi tento kousek během celého čtení připomínal. Každopádně i přes nenáročný děj a občasnou averzi vůči chování a smýšlení hlavní hrdinky to bylo čitelné a docela i zábavné. Vlastně jsem překvapená, že se mi to tolik líbilo.

2 01.03.2016

Počátky knihy pro mě byly náročné, protože jsem se trochu nechala unést očekáváním a vlastní představou o ději celého příběhu. Když jsem se ale přes své nepatrné zklamání dostala a začala si všímat toho, co kniha opravdu skýtá, čtení se stalo jednodušším a já jen napjatě otáčela stránky, až jsem se dostala na samotný konec. To, jak autorka využila nevinnosti malého děvčátka v kontrastu se smýšlením starších, je naprosto brilantní. Využití protiřečení učitelky, která tak urputně stála proti Hitlerovi a přitom jeho myšlenku v trochu mírnější formě vyznávala v Maycombu, mi taktéž v paměti ještě nějaký ten pátek zůstane. Atikův boj proti nespravedlnosti a vůbec všechny myšlenky této postavy jsou hodny obdivu. A závěr knihy hřejivý, i když tak trochu melancholicky laděný, byl přesně tím, co v mých očích tuto knihu dovedlo k dokonalosti.

9 22.02.2016

Moje první Čapkovo dílo, které jsem se na základě školního výkladu rozhodla přečíst, mě velmi mile překvapilo. Styl, který pan Čapek používá, se čte sám a dává čtenáři dostatek prostoru na to, aby se opravdu zamyslel nad poselstvím, které kniha nese - to je samo o sobě tak bolestivě pravdivé a aktuální, až z toho mrazí. A ten závěr - někdy už je hold pozdě.

2 13.02.2016