TheRaven komentáře u knih

Parádní komiks, který se snaží vtipně a (v rámci možností) i srozumitelně představit, co je to vlastně kvantová teorie, jaká jsou její východiska, a co byli zač ti, kteří stáli za jejími prvními krůčky. Báječné populárně naučné čtení, nicméně alespoň drobné základy kvantové teorie se čtenáři jistě budou hodit, aby docenil všechny narážky a odkazy. Krom toho i zajímavá pointa vyplývající z jedné z interpretací teorie. Každopádně velká spokojenost a doporučení.

6 18.08.2018

Inu, nejsem žádný znalec Kinga, ale z toho, co jsem dosud četl, zatím jednoznačně nejroztahanější román, a to opravdu hodně a opravdu zbytečně. Samotný námět poměrně zajímavý a docela dobře zpracovaný (zárodky společnosti, psychologie davu, My versus Oni, manipulace pomocí strachu), nicméně ve chvíli, kdy dojde na sny a roli náboženství (?) trochu úlet. Závěr prapodivný, to už tak ovšem u Kinga bývá. Obávám se však, že z celé knihy si za měsíc nebudu pamatovat nic jiného než neustálý koloběh: erekce, sex, pomočení se, semeno, zvracení, sex, pomočení se, masturbace, erekce, semeno, zvratky, sex, svrbění v podbřišku, zvratky, ustřelená hlava, sex, moč, semeno, sex, erekce, ustřelená hlava, moč, zvratky, sex, semeno.… Nevím, ale řekl bych, že King má (měl) nějaký docela zásadní duševní problém. Je trochu divné, když postavy na jakoukoli situaci reagují buď pozvracením (či pomočením) se, nebo tak, že dostanou erekci (u které to v lepším případě i skončí).

5 18.08.2018

Krátké duchařské povídky klasického střihu určené zejména pro mladšího čtenáře. Přestože je pointa mnohdy skutečně jednoduchá a značně předvídatelná, výsledek pobaví. Stejně tak potěší docela povedené ilustrace. Za mě osobně nejpodařenějším kouskem krimi-duchařina Rychlík ve čtvrt na pět.

2 25.07.2018

Naprosto klasický Crichton (v dobrém slova smyslu), ve kterém se prolínají fakta s fikcí, a skutečné historické události tvoří základní kostru pro jednoduchý, leč nesmírně zábavný příběh. Nestává se každý den, aby se na trh dostala dosud nevydaná kniha deset let mrtvého autora, a je dobře, že se ji rodina nakonec rozhodla zveřejnit, protože je to rozhodně lepší „závěr“, než jaký představovalo připitomělé Mikro.

9 28.06.2018

Asi tím nejpřekvapivějším na knize je, že si i přes podařenou obálku a slibný název nedokázala najít čtenáře, a to až do té míry, že rok po vydání už skončila ve výprodejích. Ale k tématu. Třebaže dílo manželů Roseových působí na první pohled jako jedna z řady knih shrnujících nejnovější a stále se rozvíjející poznatky z říše genetiky, molekulární biologie či neurobiologie, není tomu tak. Jedná se především o text, který kriticky zkoumá vztahy mezi společností a vědou, ve zkratce – zrod bioetiky ve světle výzkumů nacistických lékařů, historie eugeniky a snah o zdokonalování člověka, projekt lidského genomu a doufání v nalezení genů pro cokoli, biobanky, neurobiologie a redukce člověka na soubor neuronů, hrozby divokého propojování výzkumu a klasické kapitalistické honby za ziskem (zejména kritika farmaceutických společností a metod, jak prodat i neúčinné, ba nebezpečné léky). Celkově informačně nesmírně bohatá knížka, třebaže téma je pojímáno poněkud jednostranně – autoři k němu přistupují výrazně levicovou optikou (což alespoň nijak netají). Výsledné dojmy proto trochu rozkolísané, přesto svazek, který si pozornost jistě zaslouží.

2 23.06.2018

Neotřelá, čtivá, informačně bohatá, přesto nezahlcující kniha na téma současného masového vymírání druhů. Potěší jednak forma, která se vymyká populárním publikacím z per profesionálních biologů (autorka je novinářka), jednak fakt, že se knížka nesnaží čtenáři vnucovat nějaký jasně nalajnovaný názor (což bývá spíš odrazující), ale raději nabízí fakta k uvážení a podněcuje čtenáře, aby se nad námětem trochu zamyslel.

6 31.05.2018

Kombinace Lovecrafta a osmdesátkových ultrakrvavých italských hororů (Fulci a spol.)? Nejprve jsem z toho byl kapku rozčarovaný, ale druhá polovina knihy je parádní a především nesmírně zábavná jízda. Navíc s postupující dobou od přečtení se mi dojmy z knihy ještě trochu rozležely a začínám doufat, že se k nám v českém překladu dostane i další pokračování Lovecraftovy družiny. Brak přesně jak má být.

1 22.04.2018

Pokud jste o Teslovi už něco četli, tak po informační stránce vás kniha Davida Kenta nijak zvlášť neobohatí, ale už jen kvůli působivému a vskutku originálnímu grafickému zpracování doporučuji nejen znalcům Tesly, nýbrž i těm, kteří si na životopisy vědců jinak moc nepotrpí. (Jinak, zpracování může působit bulvárně při první otevření knihy – i na mě tak působilo –, avšak po jejím přečtení patrně doceníte, jak nápadité to ve skutečnosti je).

4 22.04.2018

V zásadě jedno dlouhé pojednání o principu „my“ versus „oni“, doložené na svědectvích z koncentračních táborů (z obou stran – Němců i Židů), klasické literatury i některých dalších oblastí života. Místy zbytečně krkolomné a redundantní, bez problému by se dalo stáhnout na poloviční rozsah a text by příliš neutrpěl, ba naopak. Nicméně obohacující a doporučuji podívat se i na neurobiologickou stránku zmíněného principu, jednoduše a populárně například v knize Mozek Davida Eaglemana (BizBooks, 2017)

1 22.04.2018

Námět není zlý, zasazení velmi zajímavé (Spojené státy 50. let 20. století sledované očima hlavních postav – Afroameričanů), ale zpracování trochu pokulhává. Lovecraftovské je to opravdu jen v podobě pár zmínek či s ohledem na Lovecraftovu pověstnou xenofobii. I přes dramatický děj víceméně absence napětí, postavy ploché a černobílé, tedy až na Caleba. Závěr uspěchaný a navíc zcela nepochopitelný, tedy minimálně s ohledem na předešlé chování postav, což však patrně pramení z autorovy neobratné práce s charaktery. Nicméně s ohledem na přesah do historie rasové otázky v Americe (chválím překladatelku a redaktora za poznámky pod čarou) to přece jen za přečtení stojí.

1 22.04.2018

Paraziti nejsou zrovna skupina, která by se často dostávala do hledáčku popularizátorů vědy (čest výjimkám), takže už v tomto ohledu je třeba knihu pochválit. Navíc se jedná o publikaci bez nadsázky vynikající, čtivou, zábavnou (fakt), informačně nesmírně bohatou, zkrátka ve všech ohledech velmi zdařilou. Navíc potěší, že je cele napsána předními českými parazitology a ukazuje na vysokou úroveň české parazitologie. Jasné doporučení.

7 11.04.2018

Tematicky rozhodně nesmírně zajímavá a jedinečná publikace, která popisuje fyzikální podstatu letu ptáků, letounů a hmyzu. Technické vzdělání a zázemí autora zaručuje exaktnost popisu, ale také předesílá, že se rozhodně nejedná o odpočinkovou četbu a příliš nepomáhá trochu suchopárný, ryze technický jazyk. Vytknout lze i občas zbytečné opakování některých již řečených informací. Potěší naopak kapitolky věnované metodám studia metu různých živočichů či aplikace objevených principů při výrobě mini a nanoletadel.

2 08.04.2018

Ukázková popularizační kniha. Čtenář se prostřednictvím zajímavých příběhů dozvídá, co je to mitochondriální DNA, a jak ji lze použít při odhalování vzájemné spřízněnosti mezi organismy (nikdy by mě nenapadlo, že to lze popsat tak jednoduše). Postupně se pak dostává k tomu hlavnímu, totiž k odhalení původu většiny Evropanů a sedmi žen, které stály na jejich počátku. Celkově perfektní, i když doslov Daniela Frynty trochu zbytečný.

3 17.03.2018

Třebaže by se mohlo zdát, že číst víc jak 15 let starou knihu o tom, jak bude (vědecký) svět vypadat v roce 2050, je trochu pasé (stejně se změnilo tolik věcí, že základní východiska už nejsou aktuální), opak je pravdou. Většina autorů k otázce přistupuje na základě analýzy historie svého vlastního oboru (což je samo o sobě zajímavé), z čehož se snaží predikovat jeho budoucí vývoj (což – tedy postup jak z historie předpovídat budoucnost čehokoli – je rovněž podnětné). Zaujmou i samotná jména přispěvatelů sborníku – Lee Smolin, Martin Rees, Ian Stewart, Robert Sapolsky, Stuartt Kauffman, Richard Dawkins, Peter Atkins, Joseph LeDoux a mnozí další. Souhlasím s Pablo Kralem, že občas je ten optimismus skutečně trochu přestřelený, ale dá se to odpustit. Každopádně pozoruhodná četba a třeba se ještě dostanu k tomu, aby si za 32 let udělal nějaké to srovnání se skutečností. Doporučuji.

1 11.03.2018

Ibáñez není první ani poslední, kdo se snaží nějakým způsobem popularizovat otázku čtvrtého rozměru, s důrazem na dopad této myšlenky na všechno od literatury přes výtvarné umění po architekturu. Pár let zpátky se podobnými otázkami zabýval třeba Michio Kaku v Hyperprostoru nebo Lawrence M. Krauss v knize Skryté za zrcadlem. Ibáñez ale tématu věnoval celý svazek a neutápí ho ve spoustě dalších zajímavých myšlenek, proto je pro mě svým způsobem přínosnější coby krátký, přesto vyčerpávající úvod do tématu. Oceňuju i zajímavé pohledy do historie či návody, jak si vůbec nějaký ten čtvrtý rozměr (aspoň nejzákladnějších těles) představit. Příjemné pokračování nové populárně naučné edici a jen doufám, že v podobném duchu se jí bude dařit i nedále.

5 09.02.2018

Osobně mě nejvíce zaujala povídka /Vrah barbie/, která popisuje hledání vraha v komunitě téměř identických jedinců, kteří se snaží smazat veškeré stopy lidské individuality. Trochu zklamáním je příběh /Stiskni ENTER/, který dal celé sbírce název a zabírá bezmála třetinu knihy. Je to takový ten příjemný osmdesátkový pohled na nastupující éru počítačů, který ukazuje, co všechno lze s počítačem dokázat, ale zároveň upozorňuje, že to občas může být zatraceně nebezpečná hra. Povídka má sice velmi pěkný rozjezd i atmosféru, jenže po prvních zhruba deseti stranách se zajímavý námět tak nějak rozmělní v milostném příběhu a úvodní nadšení poměrně rychle vyvane. Nicméně závěr celkový dojem trochu zachraňuje. Úvodní povídka /Mé oči se za mnou zavřely/ zaujme popisem utopické společnosti hluchých a slepých lidí, přičemž největší stopu asi zanechá detailní vylíčení jejich skutečně hloubkové „dotykové“ komunikace. Zbylé dva příběhy sice neurazí, ale výraznější stopu nezanechají.

2 01.02.2018

Pokaždé, když čtu nějakou knihu, která ukazuje pohled na ekonomii a ekonomiku okem rakouské školy, vždycky to sežeru i s navijákem, abych tak použil tematicky vhodný příměr. Všechno to zní tak krásně logicky a intuitivně, že se člověk ani nemůže hádat. Skvělá forma, vynikající překlad, pěkné shrnutí vzniku tržního hospodářství, stručné a jasné vylíčení podstaty nedávné hluboké ekonomické krize. Co víc si přát? Takže spokojenost. Jedna z knih, ke které se budu velmi rád vracet. A malý citát na závěr: „Kde není lidem dovoleno selhat, není jim dovoleno ani uspět.“

2 24.01.2018

Příjemné překvapení. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o další bulvární svazek, který se snaží šokovat líčením zrůdných praktik kanibalů a bestiálních vrahů, ale zdaleka tomu tak není. Autoři k tétamtu přistupují pěkně systematicky. Nejprve popisují kanibalské praktiky u různých minulých národů, ať už Aztéků či Novozélanďanů. Odtud se dostávají ke kanibalismu za extrémních podmínek (slavný ragbyový tým v Andách či ztroskotavší námořníci), a nakonec popisuje případy některých nejznámějších vrahů – kanibalů historie (Kemper, Čikatilo, Dahmer, Sagawa a další). Přitom zachází do velmi naturalistických podrobností, ač často možná ne zcela ověřených. Nicméně všechno tohle není samoúčelné a neslouží to (jen) k šokování čtenáře. V posledních dvou kapitolách se autoři pokoušejí o docela solidní (alespoň na podobný typ literatury) rozbor, nakolik za podobný typ chování zodpovídá výchova a nakolik biologie (pozoruhodné výsledky). V závěru pak i analyzují význam kanibalismu v lidské kultuře, a proč jej považujeme za tabu. Skutečně spokojenost a mohu doporučit.

1 22.01.2018

Dalších patnáct povídek, které přinášejí nové příběhy z archivů Akt X. Ve srovnání s předchozí antologií, jež byla v mnoha ohledech skutečně velmi podařená, té nové něco chybí. Možná to jsou trochu slabší povídky na začátku sbírky, ač některé pozdější prvotní zklamání určitě vynahradí, snad je to i poněkud nízká pestrost příběhů, ať už se jedná o úhel vyprávění (chybí například povídky z pohledu jiných než dvou hlavních postav – v první antologii to byl Walter Skinner), tak o prostředí či období, kdy se ten který příběh odehrává (sice od 1977 do 2017, ale naprostá většina 1993-1996, tedy ve zlaté éře seriálu). Nicméně jako X-files fanfikce stále výborné a nepochybuju, že fanoušci budou spokojeni.

3 03.12.2017

Parádní kniha, stručná, čtivá, přesto informačně velmi bohatá. Pěkný přehled aktuálního stavu vědění o mozku, který v čtenáři nepochybně vyvolá nejednu otázku a chuť pustit se do tématu hlouběji.

3 30.11.2017