Tess.96
komentáře u knih
Vánoční koleda
Charles Dickens
Kniha všechna moje očekávání splnila. Jsem ráda že se všechna filmová zpracování držela té předlohy. Bylo tam asi jenom pár odchylek, kterých jsem si všimla, ale jinak to bylo jak přes kopírák, takže jsem si tu povídku náramně užila a musím říct že se jedná o jednu z nejlepších vánočních povídek, která kdy vznikla. Je to prostě legendární příběh, ke kterému se budu vždycky ráda vracet.
Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Moje prvotina od Jonase Jonassona a jsem mile překvapená. Je to úplně jiný styl psaní, než na který jsem zvyklá, ale o to se mi to líbilo více. Něco jiného, originálního a hlavně vtipného. Moc se mi zamlouvá, že spisovatel používá reálné postavy a události a do toho zamíchává vlastní fantazii. Funguje to na jendičku.
Vypravěčka
Jodi Picoult
Začátek mi přišel trošku pomalejší na začtení. Chvilku mi trvalo než jsem se do toho pořádně ponořila, ale pak to šlo samo. V knize je celkem pět různých vyprávění, ale vyprávění babičky o Polsku, ghettu, a koncentračním táboře bylo skvěle popsané a ”bavilo” mě nejvíc. Vše bylo tak realistické, doslova mi ten příběh províhal před očima, což bohužel ne vždy bylo jednoduché. Konec mě překvapil, za což má kniha velké plus, že i na konci dokázala šokovat. Hodně povedený a originální příběh. Kniha splnila všechna očekávání.
V šedých tónech
Ruta Sepetys
Tohle bylo hodně silné čtení. Jakožto velká čtenářka příběhů o druhé světové válce jsem za tuhle knihu nesmírně ráda. Všude totiž jsou většinou knihy o koncentračních táborech a Německu. Tohle je první kniha, na kterou jsem narazila, a která se věnuje době za Stalina, deportací Litevských občanů, pracovním táborům, Sibiři či gulagům. Po většinu času, kdy jsem knihu četla jsem měla husí kůži a ke konci se i rozplakala. Je to důležité čtivo, které mi hodně rozšířilo obzory.
Malé ženy
Louisa May Alcott
Knihu jsem dostala v anglickém jazyce k minulým Vánocům. I když mi angličtina nikdy nedělala problém, tak jsem se bála, jak mi to půjde a jestli tomu budu rozumět. Nakonec se to četlo samo. Po slovníku jsem nesáhla ani jednou, když jsem četla ty anglická slova jakoby se mi to v hlavě překládalo a já celému příběhu propadla. Dříve jsem viděla dva filmy, což mě nyní trochu mrzí, protože jsem věděla jak to dopadne, ale i navzdory tomu mi to zážitek z knihy a příběhu samotného nezkazilo. Naopak Malé ženy hodnotím jako jednu z nejlepších knih, co jsem za život četla. Je čtivé, veselé, smutné a romantické čtení.
Oznamuje se vražda
Agatha Christie
Rozhodně jedna z nejlepších detektivek jakou jsem od Agathy četla. Od začátku to bylo napínavé, vražda oznámená v novinách?! Už jen to je super nápad. Celou knihu jsem měla pocit, že vím, kdo je vrahem (a upřímně... neustále se mi to měnilo), ale pak když jsem došla k vyřešení případu, tak jsem byla naprosto překvapená. Zrovna tohle by mě ani ve snu nenapadlo, takže rozhodně jedna z nejnapínavějších a nejlepších detektivek od Agathy Christie!
Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Jedná se o moji první knihu od autora a hned od začátku mě zaujal jeho zvláštní a osobitý styl psaní. Rozhodně jsem se s ničím takovým ještě nesetkala. Opravdu se mi ale jeho styl zalíbil a hlavně jak dokázal do smyšleného příběhu jihoafrické dívky dostat kousek reálné historie. Je to příběh, u kterého se zasmějete, občas se cítíte frustrovaní a také se někdy něco dozvíte.
Námi to končí
Colleen Hoover
Po přečtení jsem hned knihu přeřadila do kolonky "Doporučuji". Opravdu jsem byla nadšená jak příběhem, tak stylem psaním autorky. Bavilo mě to od začátku do konce. Byla to kniha o které jsem se ráda bavila, diskutovala o ní, hádala jsem, co se bude dít dál. Navíc jsem jí ani za nic nechtěla dát z ruky a potřebovala jsem jen číst, číst a číst. Už dlouho jsem takový pocit u knihy neměla, takže za mě je tohle top!
Prokletý rok
Kim Liggett
Už hodně dlouho jsem nečetla tak originální a dobře napsaný příběh. Autorka z toho klidně mohla udělat sérii, ale jsem ráda, že se rozhodla jen pro jednu knihu, protože je to fakt zážitek. Od začátku je to neuvěřitelně napínavé. Popsané scény z tabora byly naprosto neskutečné, až jsem měla pocit, že jsem tam s nimi.
V druhé polovině knihy se dočkáme i trochu romantiky, která to odlehčí a pak se všechno pomalu stává jasnější a vše do sebe krásně zapadne jako puzzle.
Opravdu jsem z té knihy naprosto nadšená. Je to originální, napínavé, lehce romantické. Autorka skvěle popisuje okolí a už dlouho se mi nestalo, že bych knihu nechtěla dát z ruky. Podle obálky bych knihu nekoupila, proto jsem ráda, že mi jí pořídila kamarádka a o tenhle zážitek jsem nepřišla. Rozhodně doporučuji všema deseti.
Do vody
Paula Hawkins
Od přátel a i v recenzích jsem hodně četla, že tahle kniha není tak dobrá jako Dívka ve vlaku. Já si dovolím nesouhlasit. Do vody se mi líbilo strašně moc a o dost více než autorčina prvotina. Ano, na začátku je trochu více postav a je potřeba se pořádně zorientovat, kdo je kdo, abyste se mohli pořádně zabrat do příběhu s tím souhlasím. Navzdory tomu se mi ta kniha pořád líbila víc než Dívka. Líbila se mi ta postupná a pomalá gradace napětí, které se objevovalo s příběhem i mezi postavami. Líbilo se mi, jak autorka zpracovala konec knihy. Jsem prostě z toho příběhu nadšená.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Přečetla jsem to jedním dechem. Je pravda, že děj je přímo jako ze starých známých harlekýnek, ale spisovatelka knihu dokázala napsat velmi poutavým a detailním způsobem. Navíc jsem se díky tomu vcítila do hlavní hrdinky a její milostný příběh jsem prožívala s ní. Bylo tam pár věcí, které mi při čtení vadili, ale jinak jsem překvapená a spokojená.
Hora mezi námi
Charles Martin
Při čtení knihy jsem zjistila, že jsi film opravdu nepamatuji, nebo se od knihy dost lišil. Musím říct, že se mi to líbilo. Bylo to hodně napínavé. Dokázala jsem se vcítit do postav a vše jsem prožívala s nimi. Když se jim nedařilo cítila jsem se smutně a frustrovaně. Konec byl předvídatelný, takže žádné překvápko se nekonalo, ale i tak mám po přečtení pocit, že bych v podobných podmínkách díky této knize dokázala přežít. :D
Podivná knihovna
Haruki Murakami
Knihu jsem měla přečtenou ani ne za 20 minut a povídka se mi moc líbila. Upřímně, pokud někdy vejdu do knihovny, tak si tenhle příběh vždycky vybavím a budu se mít na pozoru. Akorát konec byl pro mě trošku matoucí a moc jsem ho nepochopila, nebo spíše netuším, jestli tím autor chtěl něco naznačit/říci.
Vražedná pomsta
Suzanne Collins
Vražedná pomsta se mi líbila o trochu méně než první díl, první polovina knihy neutíkala tak jak jsem byla zvyklá z první knihy a trošku trvalo než se příběh rozjel. Opět mě dostávaly pasáže z arény, jsou velice napínavé a originálně vymyšlené. Ale první kniha byla o trošku lepší.
Hry o život
Suzanne Collins
Hunger Games mě nikdy zvlášť nezajímali, už hlavně proto, že se jedná o sci-fi žánr, který mě většinou nebaví a nic mi neříká. Nakonec jsem se do toho pustila a vůbec nelituji, je to naprosto dokonalé! Suzanne Collins má zvláštní styl psaní, na který jsem si ze začátku musela zvyknout, ale pak jsem se od knihy nemohla odtrhnout a dnes jsem nedělala nic jiného než, že jsem četla tuhle knihu a jdu se vrhnout rovnou i na druhý díl.
Rosemary má děťátko
Ira Levin
Byla jsem příjemně překvapená. Stepfordské paničky mě od Iry Levina vůbec nebavili, nemělo to takové napětí, jaké jsem od toho očekávala, ale tohle je úplný obrat. Je to čtivé, napínavé a nemohla jsem se od toho skoro odtrhnout. Možná bych se na konci knihy zachovala jinak než hlavní hrdinka, ale to je jen názor čtenáře. Skvělý námět.
Madisonské mosty
Robert James Waller
Tahle kniha je moje srdeční záležitost. Nyní jsem jí četla po třetí a stále mi to připadá jako nový příběh plný vzájemné, hluboké lásky, která byla opětovaná i přes obrovskou dálku. Moje pocity u čtení knihy byly neuvěřitelné. Kniha mě dokázala vzrušit, dojmout i rozbrečet. A ještě tomu navíc přidává, že je to skutečný příběh dvou lidí.
Skleněný trůn
Sarah J. Maas
Budu upřímná, ze začátku, dejme tomu v první polovině jsem měla pocit, jako bych četla nějakou povídku z internetového fóra. Což jak jsem později zjistila I tak bylo, spisovatelka opravdu tuhle knihu vydávala na internetovém forum a je to v tom stylu psaní dost cítit. Druhá polovina je ale o dost lepší, příběh se začíná věnovat akčnějším věcem a někam se posouváme a fakt mě to bavilo.
Další věc, co mi trochu vadila byla hlavní postava, která se občas chovala až moc naivně a hloupě. Na druhou stranu, je jí osmnáct let, takže bych asi od ní neměla očekávat zázraky, ale je to sakra nájemná vražedkyně, tak snad má trochu rozumu. Nejvíce mě to štvalo, když podezírala určitou osobu z brutálních vražd, které se na zámku děli. Mě totiž bylo od začátku jasné, kdo za tím stojí a mám pocit, že se spisovatelka úplně zbytečně snažila čtenáře odlákat jiným směrem.
Navzdory tomu všemu se z toho ale stala čtivá fantasy, jejíž postavy jsem si vážně oblíbila a díky konci a zjištění různých intrik mě vůči hlavní postavě, mě zajímá, jakou cestou se příběh bude odvíjet dál.
Mluví k vám kapitán
Martin Moravec
Letadlem jsem letěla už několikrát, takže téma létání mě docela zajímá. A tahle kniha vám řekne všechny tajnosti, všechno co o létání nevíte ani jste netušili že existuje. Je tam spousta momentů, kdy jsem si říkala, že tohle přece nemůže být pravda, tohle to se neděje, ale ano děje. Nicméně David Hencel o práci pilota mluví s takovou pokorou, s takovou úctou, že bylo jasně vidět jak tu práci doslova miluje.
Mě osobně nejvíce bavily historky, které se mu staly při létání. Nebo například různé vysvětlivky, co znamená když cestujícím říkají tohle nebo támhleto a ve skutečnosti to znamená něco strašně vážného, ale snaží se cestující moc nevylekat. Pak tam ale byly kapitoly, které se týkaly jeho osobního života a techničtější kapitola, která se týkala samotného Airbusu a jeho technických detailech, což mě osobně moc nebavilo.
Každopádně knihu bych doporučila každému, kterého alespoň trošku lítání baví, protože vám to otevře tu “pomyslnou” Pandořinu skříňku.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
Jedná se o hodně sladký příběh, který je u vnímavých a pozorných čtenářů předvídatelný. Hned u prvního setkání s protějškem hlavní hrdinky mi bylo jasné, že je to k sobě bude táhnout. Nicméně autorka skvěle zvládla gradaci romantické napětí, které bylo hezky prokládané cestováním po Kodani. Je to napsané velmi poutavě a vždy, když jsem knihu četla, tak jsem měla chuť sbalit kufry a odletět tam, užívat si města a dokonce si dát i šálek kávy a to kafe nepiju. Díky tehle knize jsem blíže poznala Kodaň, autorka tam popisuje různé výlety, výhledy, restaurace a kavárny a opravdu doufám, že alespoň polovina z nich je reálná, jinak budu zklamaná, až se tam někdy podívám. Romantická část se objevuje spíše ke konci knihy a místy mi to přišlo až moc uspěchané, nicméně pořád jsem se u čtení culila jak malá holka, takže emoce to u mě vyvolalo správné.