Tereziee komentáře u knih
Knížka nemusí mít 300 stran, aby měla nějaké poselství. Stačí útlá knížka, která je krásně napsaná a nese toho v sobě opravdu hodně. Dojemný příběh ze života...o lásce, nemoci, smrti.
Po dlouhé době jsem se vrátila k mému milovanému Harrymu. A opět jsem nelitovala. Kniha měla na můj vkus hodně pomalý rozjezd. Chvilku jsem si říkala, že tenhle příběh mě snad nechytne nikdy. Nakonec se ale stalo spoustu zvratů, které mě přiměly změnit názor. Opět bravurní zapletka, propracovaná psychologie postav a až do konce jsem pořád nevěděla, jak se to nakonec celé vyvrbí.
Další skvělá kniha této autorky. Miluju její rodinné ságy na pozadí historických událostí našeho národa, které bysme neměli zapomínat. Těším se na další dílo paní Mornštajnové.
Tak tohle bylo boží. Neuvěřitelně vtipný a vzhledem k tomu, že jsem sama pracovala na zámku je to i dost trefný. Hlavně co se "muflonů" týče :D
Hodnotit tuto knížku je pro mě docela těžké. Na jednu stranu se mi kniha líbila, ale na druhou je zde tolik věcí, které musím zkritizovat.
Nejdříve plusy. Celá kniha je takový zajímavý psychologický román o spletitostech životních příběhů minulého století. Některé úseky se četly dobře, jiné se zbytečně vlekly. Ale vztahy v knize a vývoj postav mě bavil.
A teď mínusy. Vzhledem k tomu, že o skutečných obyvatelích vily Tugendhat (v knize vily Landauer) toho vím dost, přišlo by mi asi víc fér, kdyby autor zpracoval jejich pravdivý příběh. Protože je dost možné, že si teď spoustu lidí bude myslet, že příběh je pravdivý a bude rodinu Tugendhat zaměňovat za Landauerovi, což mi přijde ne úplně správné. Vím, že je celý příběh prakticky fikce, ale zaměnit i jméno architekta této funkcionalistické krásy? Další bod dolů. No a poslední věc, co se mi nelíbila, byli zbytečné postavy. Mnohem radši bych věděla, co se stalo s Oskarem Hanákem nebo s Katalin. Třeba postavy Tomáše a Zdenky na konci knihy mi přišly jen jako zbytečné natahování.
Naprosto skvělá knížka! Přečetla jsem ji za dva dny a to z několika důvodů. Dobře rozvržené kapitoly, příběh je zajímavý už od začátku a od knihy se nemůžete odtrhnout. Za mě jeden z nejlepších thrillerů, co jsem kdy přečetla. Nechybí mu napětí, dobře propracovaný děj a postavy. Pokud máte rádi tento žánr, určitě se dejte do čtení.
Tato kniha se mi dostala do ruky úplnou náhodou a vůbec toho nelituji. Přečetla jsem ji se zatajeným dechem. Je to už třetí díl případů Kim Stone. První dva jsem zatím nečetla, ale nějak to nevadilo. Autorka má opravdu čtivý styl psaní a teď se chystám na první dva díly.
Na Stvůru jsem se chystala poměrně dlouho a konečně na ni přišla řada. Musím říct, že mi opravdu sedla vyšetřovatelská dvojka Laury a Adama. Případ byl ze začátku velmi napínavý, během vyšetřování se to ale motalo v kruhu a začalo to ztrácet svižnost. Rozuzlení jsem čekala, ale i tak to bylo fajn čtení.
Vím, že Prokleté dítě není u fanoušků ságy moc oblíbené...já mám ale tento díl ráda, jako každý jiný. Příběh má zajímavou myšlenku, kam by se mohla budoucnost Harryho a ostatních odvíjet dál.
Opravdu smutný, ale zároveň krásný příběh o mateřství, lásce a křehkosti těchto dvou věcí.
Ke knize jsem se dostala hlavně díky výzvě tady na Databázi knih a rozhodně nelituju. Zkusila jsem zase trochu něco jiného a stálo to za to. S Yejide jsem prožívala celý její příběh a cestu k mateřství jedním dechem.
Na Deník kastelána jsem se chystala dlouho, vzhledem k tomu, že zbožňuji Posledni aristokratku. Konečně na něj došla řada a jsem z toho lehce rozpačitá. Kniha je čtivá, ale vůbec nevím co si o ní myslet. Jestli jsou deníkové zápisky autentické nebo přikrášlené. Spoustu věcí v knize je nevysvětlených, nedokončených. I když pro většinu situací asi ani logické vysvětlení neexistuje.
Poslední dvě knížky autora pro mě nebyly tak moc wow jako jeho první kniha Ta přede mnou. Takže jsem se do knížky pouštěla s lehkými obavami. Musím ale říct, že Slušní lidé mě moc bavili. Celé téma knihy záměny děti bylo originální a napínavě zpracované, takže jsem se nemohla odtrhnout. Samozřejmě se kniha neobešla bez thrillerových klišé, pro příklad: hlavní hrdinka trochu pije a občas je trochu mimo. Celý příběh jsem fandila Petemu a Maddie. Konec pro mě nebyl zas takovým překvapením, ale i tak jsem si čtení moc užila.
Faju jsem právě dočetla podruhé. A podruhé mi vzala dech. S Ilan jsem prožívala celý příběh znovu a možná i s větším napětím než napoprvé. Rereading prvních dvou dílů jsem si dala proto, že konečně vyšla Nasterea. A jsem hrozně zvědavá, co bude dál.
Jestli je něco opravdová srdcová záležitost, tak je to právě Harry. Čtení jsem si neuvěřitelně užila a těším se na další díly, i když jsem je všechny četla tolikrát a vím jak vše dopadne. Stejně se mi ale vždycky při čtení tají dech.
Opravdu silná kniha o problémovém vztahu mezi matkou a adoptivní dcerou. Nevěděla jsem jestli mám Julii nenávidět nebo litovat...Kniha je plná emocí a skvěle napsaná. Akorát konec mě trošku zklamal, proto ubírám hvězdičku.
Další Kim a dalších 5 hvězd. Všechna superlativa a pozitiva byla řečena v předchozích komentářích. Za mě můžu dodat jen drobnost. Kdybych si mohla vybrat jen jednoho autora detektivek, jehož knihy budu číst bude to právě Marsonsová. Smékám před touhle autorkou, protože její knihy jsou geniální. Promyšlené do posledního detailu, emočně nabité a zábavné.
Tak jsem si myslela, že přesně vím jak to skončí. Zase jsem to neodhadla. Nesbø prostě ví, jak čtenáři motat hlavu až do úplného konce. Poslední díly mě akorát trochu štve, jak nás trápí otevřenými konci! Teď se budu muset co nejdřív vrhnout na Nůž a modlit se, že ten otevřeně neskončí. A musím říct, že Žízeň ve své kvalitě dost silně konkuruje mému oblíbenému Sněhulákovi.
Náš manžel byl napínavý a čtivý thriller, který určitě nadchne nejednoho fanouška tohoto žánru. Nikdy bych si nemyslela, že můžu až tolik nenávidět zápornou postavu, ale tady jsem ji opravdu ale opravdu nesnášela. Příběh má spád ale ke konci jsou některé scény už trošku moc. Nakonec mi vadil "sladký happyend", proto jedna hvězda dolů.
Skvělá kniha, plná napětí. Prostě tak jak to Angela umí. Musím tu ale ubrat jednu hvězdičku kvůli postavě Alex. Nebavila mě v Pokrevních poutech a nebavila mě ani tady. Jinak celý příběh skvěle vykreslený.
Tahle knížka mě donutila porušit moje pravidlo, které je - nečtu dvě knihy zároveň. Služebnice mě ale donutila pravidlo porušit, protože kdybych souběžně s ní nečetla jinou dobrou knihu upadla bych do hluboké čtecí krize. Příběh mi přišel plochý, bez emocí, zbytečně moc popisný. Ztrácela jsem se v ději a během čtení jsem prakticky nevěděla o co jde. Ještě že už to mám za sebou. Tohle už prosím nikdy.