tami1 komentáře u knih
Nádherná kniha plná rodinných tajemství, vzpomínek, víry v lásku a vůně sladkého pečiva.
Doporučuji
Tentokrát je příběh nemálo inspirován Aghatou Christie, ale tak nějak česky a po "divíškovsku". Uzavřená společnost, která se nakonec objeví na večírku je tak nesourodá a divná, že se vraždě ani nedivím. Dala se čekat.
Zatím nejlepší díl!
Kniha mě překvapila svou syrovostí a strohým popisem brutality, které je lidstvo schopno dosáhnout v době krize. Nečekejte romantiku, je to spíš postapokalyptický román. Nadpřirozené jevy mi nevadily, nějak už to k Noře patří.
Těším se na pokračování.
Jsem překvapená zdejším nízkým hodnocením, mě se kniha líbila moc.
Příběh vypráví osud dvou sester, které spolu vyrůstají v sirotčinci v Německu před a během 2. Světové války. Jejich vzhled, povaha a schopnosti je rozdělí a jejich budoucí životy už se nemohou víc lišit. Každá musí sama za sebe činit vážná rozhodnutí a pak se vyrovnat s následky svých činů.
Krásný, smutný, milostný příběh dvou mladých lidí, kteří si i přes zdravotní omezení dokáží vybudovat vztah plný lásky a naděje.
Příjemné překvapení.
Styl psaní je takový strohý, nepopisný a překvapivě morbidně vtipný. Škoda, že se nedozvíme něco víc o Nigérii. Celá kniha je o vztahu dvou sester a rozhodně to není thriller. Hlavní heslo zní: "Krev není voda"
Upřímně - jsem trochu zklamaná. Čekala jsem více vtipu, lásky i vzájemného špičkování. Prostě tomu příběhu chybělo kouzlo a šarm na které jsem zvyklá z filmového zpracování s Abrahámem a Šafránkovou.
Příběh má spád, téma je aktuální a kniha extrémně čtivá. Asad má jako vždy skvělé hlášky, a zbylé dvě třetiny oddělení Q se nechají strhnout živočišnou vášní. Malinko mi vadilo bezbřehé štěstí a neuvěřitelné schopnosti patnáctiletého Marca.
Milé, vtipné, lehké čtení, které Vám zázračně zvedne náladu a vykouzlí úsměv.
Na začátku jsem se trošku ztrácela v postavách a v časových linijích, ale na to jsem si u autora už zvykla. Příběh měl slušné tempo,skvělou zápletku a dokonalý závěr. Obzvlášť nadšená jsem byla z poslední kapitoly. Tentokrát bylo zlo po zásluze potrestáno.
Milá, něžná, historická romantika pro dívky. Trochu okořeněná lehkým feminismem.
Krásně napsaný příběh o několika zraněných duších, které se setkají a snad si vzájemně pomohu překonat bolesti a smutky, které je souží.
Kniha mě bavila, i když vlastně nejde o jednolitý příběh, ale spíš popis situací do kterých se autorka zapletla po koupi domu v Itálii. Kniha je plná lákavých receptů, lásky k domu, rodině, Toskánsku a historii. Velmi mě bavila procházka Cortonou.
Autorka se v této knize prezentuje jako takový všeználek. Dost mi tím lezla na nervy. Všechno vím, všechno znám, všechno umím a hlavně všechny znám. Kniha nemá děj, je to spíš soubor historek.
Tak s touhle knihou jsem fakt měla problém. Zdolala jsem ji až na třetí pokus a to jen proto, že jsem si ji schválně vzala na dovolenou a k tomu nic jiného na čtení.
První část byla nudná a taková nanicovatá. Druhá část mě bavila ze všeho nejvíc, postavy se vyvíjejí a pořád se něco děje. Závěr byl už moc přitažený za vlasy. Celému příběhu by výrazně prospělo zkrácení tak o polovinu.
Čtivý, příjemně napsaný odpočinkový román. Zpočátku jsem měla lehký chaos v postavách, ale kniha se četla dobře. Je to taková mozaika příběhů, které se protnou při cestě v Orient Expresu.
Námět je naprosto skvělý, ale knize chybí ta příslovečná jiskra. Nemohla jsem se začíst, v postavách jsem měla lehký chaos a i když se tam pořád něco dělo, přišlo mi vyprávění nudné a překombinované.
Moc povedená detektivka.
Hlavní vyšetřovatel je mladý, nezkušený suchar, který musí svůj první případ dovést za každou cenu ke zdárnému konci. Pomoc hledá u ženy, která se z náhodné svědkyně, podezřelé a nakonec poradkyně, stává velmi důležitým článkem vyšetřování.
Bavilo mě vyprávění z pohledu různých postav i zajímavé prostředí tetovacích salónů. Jiskření mezi Marni a Francisem dodávalo příběhu šťávu.
Čtivá, vtipná, oddechovka a trochu překombinovaným dějem. Připomíná mi knižní verzi filmu "Čtyři vraždy stačí, drahoušku".
Vtipně a s jistou dávkou ironie popsané peripetie mladé Betty na manželově vysněné, slepičí farmě v zapadákově. Zatímco Bob má schopnosti a fortel pro život na venkově a pro práci na farmě je jako stvořený, jeho žena byla vychována jako městská slečinka. Dovednosti, kterým se učila v dětství, zde těžko uplatní. Bez elektřiny, vody a rodiny jí není do zpěvu. Postupně si najde přátele, ale s manželem se vzájemně odcizí.
Život tam musel být neskutečně tvrdý a osamělý. Přesto je kniha humorná a nadčasová.
Doporučuji!