Sylvanas komentáře u knih

„To“ pro mě bylo jedním velkým zklamáním. Docela lituju, že jsem nad tohle knihou strávila skoro měsíc svého života.
Georgieho zabil Pennywise pomalu na první stránce, a pak přišly stovky stránek neuvěřitelné nudy. Spousta jmen, spousta míst, spousta příběhů. Chápu, že některé věci (ale spíš minimum) byly pro pochopení a rozvinutí děje důležité, ale proč to bylo všechno tak zatraceně dlouhé?! A další věc, co mi taky neskutečně lezla na nervy, byly ty časové skoky (hlavně ke konci se autor vážně vyřádil).
Ke čtení jsem se pořád musela násilně přemlouvat a kdybych měla doma jinou knížku, tak bych To odhodila do toho nejčernějšího kouta už první den. Doufala jsem, že ta poslední část to nakonec celé zachrání, ale místo toho se z toho stala totální hovadina, což mě dorazilo úplně.
Takže se omlouvám všem, jenž jsem tímto komentářem naprosto pohoršila, ale takhle to já cítím. Myslím si, že v případě To je filmové zpracování mnohem lepší.

6 06.06.2019

*SPOILER*
Na film jsem neměla odvahu se kouknout, tak jsem se rozhodla přečíst knížku. Když všude psali, že „je to to nejstrašidelnější, co kdy King napsal“, tak jsem si myslela, že nebudu tak měsíc schopná chodit v noci na záchod. Ale upřímně, nebála jsem se vůbec. Jo, nechutností tam pár bylo, ale jestli měla být takhle knížka královnou všech Kingových hororů (jen pro upřesnění, tohle byla moje první knížka od něj, co jsem kdy četla, takže nevím, jestli je tohle „všeobecné tvrzení“ pravda), tak to budou ostatní asi zamilované romány pro holky nebo nevím.
Příběh jako takový byl zajímavý, ale v mnoha pasážích mi přišel zbytečně zdlouhavý. Taky nechápu, proč se ta kniha jmenuje „Řbitov zviřátek“, když o ten tam prakticky vůbec nejde, jelikož se děj točí víceméně jen kolem toho Mikmackého pohřebiště (proto jsem si taky ze začátku myslela, že pointou knihy budou ďáblem posedlá zvířata vylézající z hrobů a zabíjející lidi, haha).
Konec jsem pak už ale částečně odhadla správně (to, že Louis zakope Gaga a ten pak bude vraždit), ale jinak mě zklamal. Víceméně se tam nakouslo další pomyslné pokračování (návrat Rachel), jehož konec se ale nikdy nedozvíme.

2 21.04.2019

Na jednu stranu oceňuji styl vyprávění i plynulý a lidský děj, na tu druhou to pro mě byla trošku nuda. Každopádně, takhle knížka docela hodně změnila můj pohled na život u nás ve 20. století (tedy dobu, kterou jsem nezažila), což beru jako zajímavou zkušenost.

1 14.04.2019

Námět fajn, provedení na houby. Ještě než jsem tu knížku začala číst, tak jsem přemýšlela, o čem že to asi bude, protože podle anotace mi to přišlo pomalu jako nějaké scifi.
Nebavilo mě to na začátku, nebavilo mě to ani na konci. Prostě mi to přišlo všechno na jedno brdo: před útěkem „Pokoj, Pokoj, Pokoj“ - útěk „Mami, Mami, Mami“- po útěku „Klinika, Klinika, Klinika“.
Zřejmě to bylo tím, že to bylo psáno z pohledu malého kluka, ale kromě toho, že mě to naprosto odrazovalo od dalšího čtení mě to i neskutečně štvalo. Ve finále tam ani nebyl pořádný konec - tedy soudní proces. Za mě tedy jedno velké zklamání.

2 03.04.2019

Nějak tomuhle stylu „moderní poezie“ nemůžu přijít na chuť. Ano, některé básně mají bezpochyby něco do sebe, ale celkově mi ta knížka přijde až moc vychvalovaná.

2 29.03.2019

Ty básničky byly zajímavě napsané, ale možná že to bylo jen způsobené překladem, nevím. Celkově to nebylo nějaké extra čtení, ale rozhodně to mělo něco do sebe. Taková oddechovka pro volné odpoledne.

2 27.03.2019

Skvělá klasická fantasy knížka. Ani příliš dlouhá a ani příliš krátká. Zábavný a zároveň dojemný a čtivý příběh.

1 23.02.2019

Válečnou tématiku mám vážně ráda, ale tohle mě prostě nebavilo. Snažila jsem se dokopat k tomu, abych přečetla knížku celou, ale nešlo to. Jednoduše mi to přišlo o ničem a styl, kterým to bylo napsané, byl pro mě šíleně zmatený a nepřehledný.

15 06.02.2019

Ze začátku jsem se bála, že mě knížka nebude bavit - protože co si budeme povídat, bichle je to pořádná. Nakonec se mi ale líbila. Děj byl neustále napínavý a do detailů propracovaný. Vrah mě překvapil, celou dobu jsem vymýšlela teorie o tom, kdo by to mohl být, ale nakonec jsem se netrefila.

4 29.01.2019

Knížka nebyla nic moc. Zmatený a jednotvárný děj, který mě ničím příliš nezaujal.

20.01.2019

Upřímně, tahle knížka mě nebavila už od samého začátku. Colin mi přišel jako šíleně nadprůměrně inteligentní kluk, co byl naprosto posedlý všemi Kateřinami, které jen na světě existují.
Uznávám - je to téma té knížky, ale není to můj šálek kávy. Navíc mi příjde, že všechny knížky od Greena jsou poměrně dost přeceňované. Už jsem od něj četla víc románů a ani jeden mě nijak nezaujal, takže už se k němu asi ani vracet nebudu.

21.12.2018

Oceňuji propracovanost děje - tedy propletení 3 odlišných příběhů v jeden, nicméně znova bych už knížku nečetla.

1 16.12.2018

Příběh byl poměrně poutavý, ale trochu nepřehledný - ocenila bych členění na kapitoly nebo tak něco.

06.12.2018

Ne že by knížka stála za nic, ale hodně věcí, o kterých se v ní psalo jsem už měla „nastudované“, takže mi víceméně nepřinesla nic nového. Spíš bych ji doporučila těm, co jsou tímto naprosto nepolíbení.

3 23.11.2018

Knížka se mi líbila. Díky krátkým kapitolám se četla velice dobře.
Příběh byl zajímavý, děj plynul pozvolna, ale přitom se člověk nenudil. Napětí se pozvolna stupňovalo, samotný konec byl opravdu skvělý.
Z knihy je poznat, že sama autorka má s novinařinou zkušenosti - možná právě díky tomu byl příběh tak dobře napsán.

2 07.07.2018

Spíš než o celkové historii britského punku je to o kapelách, resp. celá knížka je složená z rozhovorů se členy dotyčných kapel, kteří vzpomínají na svá mladá léta a k tomu je pak připsaný zbytek z toho "historického pohledu" od samotného autora téhle knížky. Když člověk ty kapely zná nebo je dokonce poslouchá, tak je fajn přečíst si o nich něco, co na internetu nevyhrabete, ale ty ostatní kapely, co mi prostě nic neříkají, mě číst moc nebavilo - každopádně je člověk může brát alespoň jako tip, na který kapely se může do budoucna kouknout.

25.06.2018

Ne že by knížka byla nějak hrozná, ale přeci jen je to spíš taková oddechovka, která nezklame ani nepřekvapí.

1 15.06.2018

Knížka, kterou jsem znala už dřív, ale neměla jsem jí v plánu číst. Knížka, která se mi asi po roce sama připletla do cesty, když jsem jí viděla v rukou jedné mé skvělé spolužačky.
„Jaká je?“ „Pěkná! Chceš jí půjčit, až jí dočtu?“ „Tak jo.“ - Tak mi jí půjčila. A nevím, jestli zapůsobil osud či co, ale děkuju, že se mi zase připletla do cesty!
„Některým lidem je prostě souzeno potkat se ve stejném příběhu.“ A mě se to asi stalo, protože jsem člověk, který umí kreslit. Dřív jsem to ani tak nevnímala, ale teď mi to příjde jako ohromný dar. Tahle knížka mi prostě nějak úplně změnila pohled na umění i na svět. Taková filozofická, řekla bych, i když asi ne pro každého (a zřejmě to ani nebyl původní záměr).
Na příběhu se mi, mimo jiné, líbil i styl psaní (kdy Noah vyprávěl minulost a Jude přítomnost).
Každopádně, jediné snad, co už chci dodat je to, že tohle byla prostě úžasná knížka, která mě hodně překvapila a potěšila. Mám teď ohromnou chuť opsat si všechna „moudra“, co v knize byla, přetvářet svět svým uměním, malovat v mysli a... říkat Bohu Clarku Gable (i když jsem ateistka)!

8 12.06.2018

Tuhle knížku jsem začala číst hned po Simonovy a přiznám se, že jsem je během toho tak trochu mezi sebou porovnávala. V něčem byla lepší, v něčem horší. Sice jsem se u ní rozhodně víc nasmála (především při přemýšlením Molly nad kondomy), ale když bych měla hodnotit celek, tak mi přišla slabší. Bavil mě spíš jen začátek a konec, ten prostředek byla pro mě jen taková nepotřebná výplň, kde se, dle mého názoru, nic extra zajímavého nedělo.
Jsem ráda, že knihy na sebe navazovaly pouze volně. Být to přímé pokračování, tak kdo ví, jak by to dopadlo (nejspíš bych asi musela jít spáchat sebevraždu, jako jsem to už u některých sérií měla v plánu).

08.05.2018

Skvělá knížka už od začátku. Příběh byl čtivý, nikde se netáhl. Tajemné emaily s Bluem mě napínaly až do úplného konce, kdy Simon nakonec zjistil, kdo že to Blue doopravdy je.
Simon byl vážně sympaťák a díky jeho chybám a i chybám jeho přátel mi příběh připadal o to pravdivější a hlavně lidštější.

3 06.05.2018