SuperSojka komentáře u knih

Opět velmi čtivá Třeštíková s lehce nesympatickou hlavní hrdinkou, která se vrací z Prahy, kde tak trochu neuspěla, do rodného města zpátky k rodičům. Sledujeme její pokus vybudovat si na malém městě svou vlastní existenci, na kterou by mohla být pyšná. Co na knize nejvíc doceňuji, je zachycení vztahu hlavní hrdinky s otcem, kdy je toho tolik co říct, ale slova často chybějí. Kolik svých blízkých máme rádi a neumíme jim pořádně vyjádřit lásku? Chtěli bychom se na tolik věcí zeptat, ale vlastně není nikdy ta správná chvíle. Tomuhle tématu věnovala autorka poměrně dost pozornosti a přijde mi, že v těhle pasážích je nejvíc uvěřitelná (i sympatická).

9 01.05.2020

Jak tak sleduji zdejší komentáře, převládají tu dva proudy hodnocení. Buď úplné nadšení nebo komentáře o průměrnosti. Asi záleží, jak moc se ztotožníte s hlavními hrdinkami, zda vám někoho připomínají nebo je vám jejich chování vzdálené a nepochopitelné. Já jsem se do toho vžila úplně a pro mě je to kvalitně a velmi upřímně napsaná kniha o spletitém a osudovém přátelství. Přeji co nejvíce lidem, aby měly právě ten pozitivní a okouzlující zážitek z četby.

9 28.10.2017

Člověk tak nějak tuší, k jakému traumatu se tam schyluje. Kniha čtivá, zajímavá, ale jak mi řekla kamarádka "nepřijde ti, že ta Hanišová příliš useķává konce?"

8 13.03.2024

Co se nedá autorce upřít je velký smysl pro pointu, tahle holka prostě umí psát. Každý příběh je ucelený, má své téma, často je vtipný. Pro laika zajímavé nahlédnutí do hereckého zákulisí. Tento blog vyšel knižně určitě právem.

8 12.01.2020

Nikdy nevím, jak hodnotit knihy, které mají určitý společenský přesah, zároveň je ale jejich literární kvalita spíš průměrná. Na druhou stranu se tato kniha čte skoro sama. Jen mě zaujalo, že hlavní postavy jsou až pohádkově kladný, přestože vše asi nemohlo být tak černobílé, život takový není, zvláště v takhle extrémních situacich. Kdo ví... Je však bezesporu dobře, že byl tenhle dosud neznámý příběh sepsán a předán budoucím generacím. Další střípek do děsivé mozaiky holocaustu.

8 01.08.2019

Magický realismus po česku. Vlastně po mongolsku. Zaslouženě doporučován.

8 05.11.2017

Ruta Sepetys je taková jistota, že se člověk něco nového dozví, bude to čtivé a historicky důstojné. Postavy možná slouží příběhu o trochu víc, ale autorka dokáže dějinnou událost zachytit plasticky a vetknout jí zvláštní melancholický podtón.

7 06.08.2023

Nevím. Nezaujalo. Neuvěřila jsem. A upřímně jsem se první půlku knihy nudila. A to mám spisovatelku ráda a její knížka Slepý vrah patří k mým oblíbeným. Přišlo mi to jako zavádějící představa o totalitě od člověka, který žije celý život ve svobodě, hodně si toho sice nastudoval, ale vlastně vůbec netuší. Je to na mě příliš neuvěřitelný konstrukt. Pozitivně hodnotím dvě věci. Za prvé zmínění toho, že totalita často přichází nenápadně a bývá tu často dřív, než si to plně uvědomíme. A za druhé mé poučení z příběhu, že je vždy dobré mít doma nějakou hotovost, než Vám zablokují účet v bance a bez manžela si nekoupíte ani kávu.

7 01.05.2020

Taková ta knížka na záchod (takhle napsané to zní hrozně), kterou můžete náhodně otevřít, pobavit se vtipem či životním moudrem, a zase v klidu zavřít. Pan Třeštík z toho vychází moc mile stejně jako jeho žena. Kniha mě navíc donutila koupit si kešu oříšky, abych zjistila, co na nich pan Třeštík má. ;-)

7 15.07.2019

V komiksech se moc nevyznám, ale tenhle mě okouzlil. Sympatická rázná hlavní hrdinka, přelomové události kolem íránské revoluce a války s Írákem zachycené v každodenním životě Íránců, hlavě tedy hrdinčiny rodiny, logicky koncipované kapitoly atd. Zábavné, poučné, dojemné.

7 22.11.2018

Kniha je zajímavá, dojemná. Člověk se hned na začátku zastydí, že je dospělý a neumí už tak prvoplánově vnímat svět dětí a celou knihu se tohoto dětského vnímání snaží znovu dosáhnout. Smutné je, že alespoň mém případě, se to nikdy zcela nepodaří a proto dávám jen čtyři hvězdičky. Na konci ve mně zůstane akorat pocit, že kniha je skvělá, když to všichni říkají, ale já jsem bohužel ten ignorant, který ji není schopen zcela docenit.

7 28.10.2017

Z tohohle jsem si sedla na zadek. Kniha se nedá po přečtení prvních stránek vůbec odložit. Jen si říkám, jak jsem některé věci mohla nevidět a nevnímat. Jak mohla policie bít malé děti?! V autorovi je hodně (pochopitelné) zloby, ale dokázal ji transformovat v úžasné věci a pomoci v tak mladém věku tolika lidem, kolika já nepomůžu za celý svůj život.

6 02.04.2023

Princ Ládík, to je jistota v tomhle nejistém světě. Přijde mi, že od prvních knih ještě vylepšil pointy vtipných situací a vybrousil popis příhod téměř k dokonalosti. Vzbudil ve mně touhu zajet si přinejmenším do Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska a Švédska. Každou stránku jsem si užívala a vychutnávala a nechtělo se mi dojít na konec.

6 26.08.2022

Vše v komentářích bylo pravdivé, podepisuji se pod to. Extrémně čtivá kniha, zároveň kniha, která se zamýšlí nad údělem spisovatele, pohrává si se čtenářem, hraje na strunu nostalgie...Jednoduše detektivka s (velmi) přidanou hodnotou.

6 22.09.2021

Ke knize jsem přistupovala skepticky - co to bude za biografii, když je o Toyen tak málo známo? Ale autorka si s tím skvěle poradila. V těch bílých místech života Toyen nám předkládá různé alternativy jejího života, nabízí čtenáři možné scénáře, ať si sám vybere a nenutí mu jen jednu verzi. Nebo naopak poodkrývá život Toyen skrze příběhy jejích přátel. Tímto originálním přístupem a odvahou si mě autorka získala. A Toyen samozřejmě taky...

6 22.09.2021

Přišlo mi, jako by autorka dostala zadání připomenout tragický příběh lodi Wilhelma Gustloffa, mít tam několik hlavních postav z dobré i špatné strany a zároveň vetknout do příběhu i osud všech obýčejných lidí z válkou utrápené Evropy. A tohle zadání splnila výborně. Je tam informace, je tam cit a zároveň tam není přehnaný patos.

6 27.06.2020

Knížka, která mi odkryla paralelní židovský svět Prahy, který jsme si do této chvíle plně neuvědomovala. Zaujaly mě židovské tradice, zaujal mě vracející se připomínky holocaustu. Zajímalo by mě, zda je to opravdu stále tak živé téma v denním životě (pražských) Židů. Ale i bez těchto aspektů se jedná o velmi dobře napsané osobní příběhy. Už teď se mi po protagonistech záčíná stýskat...

6 12.01.2020

Nečekala jsem, že knihu lékařských historek budu hodnotit nějak vysoko, ale musela jsem. Jsou vtipné, jsou děsivé, jsou ze života, jsou s lékařskou tématikou, zároveň s vysvětlivkami pro laika, takže jsem se občas i poučila. A u autora člověk cítí navzdory ironii úctu k řemeslu a pokoru. Člověk si potvrdí, že lékaři nejsou svatí, ale i tak se pro práci obětují víc než většina lidí kdy bude, což je hodné obdivu.

6 01.01.2019

Váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdami. Kniha má zajímavé téma, zajímavé charaktery, zasazení do konce devadesátých let je dobré retro - jedná se o nedávnou minulost a zároveň vlastně od té doby uplynulo už dvacet let. Přesto je to ještě poslední doba, kdy člověk nebyl digitálně stále sledován a mohl jednoduše "zmizet". Kniha se čte vlastně jednoduše, ale přitom v sobě skrývá více vrstev a významů, o kterých člověk musí přemýšlet i po dočtení. Za tuto schopnost bych těch hvězdiček dala pět.

6 19.11.2018

Kniha není špatná, jazyk není špatný, pomalu se rozvíjející příběh není špatný, ale...je tam prostě jakési "ale". A ten konec to kazí. Myslím, že dobrá kniha se dá poznat i podle toho, jak začíná a jak končí, podle prvních a posledních stran. Někdy už podle prvního odstavce a věty, jakým způsobem vás chce vtáhnout do příběhu. Tady je začátek nadějný, ale konec je prostě zvláštní, něco mi na něm vadí. A podle komentářů sleduji, že v tom nejsem sama. Každopádně i tak jsem si trochu poplakala. Není to vcelku špatná kniha, ale Pulitzerovu cenu bych tomu nedala. Každopádně já o tom moc nerozhoduji, že? ;-)

6 28.03.2018