stajka komentáře u knih
Samotný příběh nebyl špatný, ale vadila mi doba, ve které se odehrával. Autorka vycházela ze skutečné historie, ale přetvořila ji na to, co by bylo, kdyby... Knížky A. Mornaštajnové mám ráda, ale tahle je podle mě nejméně zdařilá.
Moc hezký příběh. Klobouk dolů před touto rodinou, ne každý by to zvládl. Z knihy mám pocit, že pěstounství jim bylo předurčeno.
Příběh alkoholičky, která si nepamatuje, co v alkoholovém opojení dělala. Jsou lidé, kteří toho využijí. Asi bych to neoznačila vyloženě za thriller.
Obraz církve v 15. století - kážu vodu, ale piji víno. Vatikán rozhodně nebyl mírumilovný. Spíše než příběh Lucrezii, je to příběh celé rodiny Borgia v tomto období.
Kniha vznikla v rámci projektu a je jakousi reklamou na psí útulky a organizace pomáhající zvířatům. Z této útlé knížky je jim věnována cca třetina. Přiběh je hezký, ale krátký. Propracovaný děj zřejmě nebyl cílem.
V knize je vidět, jak snadné je díky hezkým řečem dostat pod svou moc člověka s nějakými problémy. Skutečnost může být ale jiná, než počáteční dojem. Kniha je poutavá, ale místy zbytečně roztahaná.
Víc než detektivka je to román pro ženy. Oddychové čtení.
Vieweghovy knihy jsem nikdy nepokládala za excelentní díla, ale tohle je to nejhorší, co jsem od něho četla (v rámci výzvy). Jestli to byl pokus o erotický román, tak hodně chabý.
Krásná kniha s poutavým, propracovaným a hlavně neotřelým dějem. Velmi mile mě kniha překvapila.
Pro zhodnocení si dovoluji použít citaci z knihy: "Kdo jednou ochutnal devadesátky, nikdy na ně nezapomene." Tuto knihu tedy ocení lidé, kteří si chtějí na devadesátky zavzpomínat.
Velmi čtivá kniha, která se dá přečíst za jedno odpoledne. Herečka neměla vždy na růžích ustláno, ale nikdy se nevzdala.
Čtivý román protkaný příběhy reálných návrhářek.
Všechny povídky jsou vesměs o tom samém, navíc jsou staré.
Škoda, že všechny dějové linky nebyly ukončeny. Děj mě až tak neoslovil, takže pokračování si nechám ujít.
Filmové i divadelní zpracovaní mám moc ráda, nicméně v knížce je to malinko jinak, ale dost pasáží je doslovných.
Jedná se o literaturu faktu, takže je zde Osvětim popsána z trochu jiného úhlu pohledu, než v románech. Nicméně mě více oslovil příběh Rudolfa Vrby - Utekl jsem z Osvětimi.
Pokud byla kniha napsána před 15 lety, je až neuvěřitelné, jak moc je v dnešní době reálná.
Knížka popisuje velmi zajímavý lidský osud, ale vadilo mi, že některé pasáže se neustále opakují.