Sisssi Sisssi komentáře u knih

☰ menu

Na vlastní pěst Na vlastní pěst Kate Holden

Styl psaní působí v er-formě ještě laciněji než v první knize. Autorka je děvka nejen z povolání, ale i povahou a ještě se jí dotkne, když to někomu vadí. "Já jen, když chci udělat někomu radost tím, že s ním půjdu do postele, myslela jsem... myslela jsem, že je to správné. Že je to hezké." - když se v podobném slyslu vyjádří Shannon z Lucky Louie, je to správně pubertálně trhlé, ale od třicetileté Kate to zní nezrale, ujetě a svědčí o dost pokřiveném pohledu na svět a život, stejně jako její věčné přesvědčování okolí o tom, jak těžce pracovala (jako prostitutka) a že se teď vůbec jen nečinně neválí.

30.04.2018


Stručné dějiny Hnutí Stručné dějiny Hnutí Petra Hůlová

Hned na počátku mě sice bodla do očí slova jako vydefinovat nebo prohlasovat, ale i tak je text opět "hůlovský" (dobrý, kvalitní, neotřelý, postavený na vychrleném proudu myšlenek, okořeněný hrou s jazykem). Kritika totalitních režimů se prolíná s kritikou současnosti. Waldorfští učitelé a olympijské hry v Pchjongjangu mě pobavili, stejně jako výsměch workshopům a reklamě. Hra s jazykem mi místy připomíná Soucyho O holčičce, co si ráda hrála se sirkami (laple). Text vrcholí v aréně málem gladiátorské, což je gradace, kterou autorka zdaleka neužívá na závěr všech svých textů, mnohdy se spokojí jen s prostým utnutím vodopádu myšlenek.

29.04.2018


Na vlastní kůži Na vlastní kůži Kate Holden

Slečna je hrdá na to, že je kurva (pomáhá přece lidem, pardon, mužům) a její rodiče tolerují nejen to, ale i fetování. Opravdu si nejsem jistá, že by se autorka v něčem poučila, prozřela, dospěla. Dle obálky jde o "neotřelý talent v australské literatuře" - to tedy ani náhodou, napsané je to úplně obyčejně, spíš trochu nudně a autorčin diplom v oboru tvůrčího psaní patrně souvisí s otevřeností a na svou dobu šokujícím obsahem.

28.04.2018


Sítě Sítě Petra Dvořáková

Anotace i obálka vypadaly slibně, ale kniha bohužel nevybočuje z řady průměrných ženských dílek. Předvídatelné, autorka si mohla daleko více vyhrát. Přesto třetí povídka potěšila. Připomněla mi Řezáčovo Černé světlo.

24.04.2018


Tohle není jen kniha o sexu Tohle není jen kniha o sexu Chusita Fashion Fever (p)

Pro dospívající rozhodně užitečné, ale překladatel se měl vyvarovat některých nedostatků (opakování slov, nesmyslné formulace a neobratná vyjádření, u nichž nevím, jestli vychází z originálu, nebo jsou pouze problémem překladu) a také si dát práci se zasazením do české reality (př. autorka píše, že gay je označení muže i ženy, což ale v češtině obecně neplatí). Dalším problémem jsou drobné nedostatky v oblasti anatomie a občasná autorčina naivita. Dále je mi záhadou, proč se kniha jmenuje Tohle není jen kniha o sexu. O ničem jiném totiž není, citová rovina vztahů je značně podceněná.

20.04.2018


Anna Nahowská - Utajená láska císaře Františka Josefa Anna Nahowská - Utajená láska císaře Františka Josefa Friedrich Saathen

Proč je v tomto vydání méně fotografií než v prvním?

20.04.2018


František Josef a jeho rodina František Josef a jeho rodina Sigrid-Maria Größing

Jak už je u této autorky zvykem, text má daleko blíže k beletrii než k literatuře faktu. Je neuvěřitelné, že i po tolika letech psaní o Habsburcích si autorka plete arcivévodkyni Isabelu a Terezu a neví, že arcivévodkně Marie Josefa zemřela dávno po Františku Josefovi. Už po pětatřiceti stranách je jasné, že autorka opět nepřekročila svůj stín.

16.04.2018


Neklid Neklid Jeffery Deaver

Tohle nebude můj oblíbený autor. Deaver značně zklamal. Nevěrohodné a bez atmosféry.

15.04.2018


Naše milá Sisi Naše milá Sisi Gabriele Praschl-Bichler

Autorka je zamilovaná do Habsburků a na jejích textech je to okatě vidět. Největším přínosem je to, že zveřejnila rodinné dopisy, ale její komentáře pokulhávají, navíc se záměrně vyhýbá čemukoli, co by rozbilo její "převratný" pohled na vztah Žofie a Alžběty (např. se vyhýbá neshodám ohledně stěhování dětí císařského páru). Nevěřte, že Alžběta a Sisi měly idylický vztah, ani nevěřte, že mezi nimi docházelo k vyhroceným střetům. Pravda je kdesi uprostřed.

15.03.2018


Sentimentální román Sentimentální román Bianca Bellová

Tuctovka, podobných knih dnes vznikají mraky.

11.03.2018


Mimi & Líza Mimi & Líza Alexandra Salmela

Velmi pěkné.

09.03.2018


Arcivévodkyně Žofie: Silná žena na Vídeňském dvoře Arcivévodkyně Žofie: Silná žena na Vídeňském dvoře Anna Ehrlich

Škoda, že autorky citují jen nedůsledně, protože u mnohých výňatků z dopisů a dalších zajímavých informací bych zdroj velmi ocenila. Překlad má své mouchy, např. staré známé chyby u přivlastňovacích zájmen. Hollerova práce o Žofii zůstává nepřekonána.

05.03.2018


A odpusť nám naše viny A odpusť nám naše viny Romain Sardou

Lepší, než bych od tak mladého autora (28) čekala.

18.02.2018


Habsburkové 1526-1740 Habsburkové 1526-1740 Václav Bůžek

Pěkné, lepší než Habsburkové 1740-1918, přesto nelze pominout drobné nedostatky. Některé formulace jsou poněkud kostrbaté, jinde najdeme chybný popisek u obrázku. Oceňuji široký záběr a snahu seznámit čtenáře s Habsburky ze všech možných úhlů a odhalit i mnoho na první pohled nepodstatných detailů z pozadí. Daní za tuto snahu je však krátkost a heslovitost jednotlivých příspěvků.

04.02.2018


Tančím tak rychle, jak dokážu Tančím tak rychle, jak dokážu Barbara Gordon

Nejšílenější mi autorka připadá ve chvíli, kdy je ve druhé léčebně a najednou ji napadne, že za všechno vlastně můžou ostatní a nic není její vina. Z hlediska psychologického je nepochybně zdravé přesunout všechnu odpovědnost na ostatní, ale z hlediska lidského je to pitomost. Nevím, jestli je chyba ve mně nebo v knize, ale nějak mě ten příběh nedostává, jako by se autorka nedovedla vyjádřit, co se jí vlastně dělo, co vlastně cítila a co prožívala. Další minus dávám za překlad. Velmi pěkný a trefný je pohled na lékařskou péči, což je realita nejen v Americe roku1977. Odbudou člověka prášky, aniž by se o něj a jeho nemoc skutečně zajímali.

Nemohu se ubránit dojmu, že Barbara byla skutečně svým způsobem jen rozmazlené dítě. Vskutku nechápu, proč jí poslední "mozkoškrab" říká, že se diví, že nebyla v ještě větší depresi, když všechno naráz ztratila. Všechno? Ztratila jen muže, který stejně za mnoho nestál, auto a na čas práci. Barbaře zůstali rodiče, blízcí přátelé, byt, dům na pláži, práce jí rovněž byla nabídnuta, ale ona ji sama odmítla, že se na ni ještě necítí. Nechci její neštěstí zlehčovat, ale stačí se rozhlédnout, zamyslet a uvidíte lidi, co se potýkají s mnohem, mnohem horšími problémy.

04.02.2018


Zloději zelených koní Zloději zelených koní Jiří Hájíček

Nejpovedenější je obálka. Jinak je to tuctová kniha plná omletých klišé, jakých dnes vychází spousty. Je opravdu nutné neustále opakovat, že Karolína kvůli průduškám dýchala nosem?

31.01.2018


O princezně Hryzeldě O princezně Hryzeldě Jiří Dědeček

Oceňuji zvláště krásné ilustrace, na kterých Nikl hravě a přitom výstižně vystihl různé kočičí výrazy.

28.01.2018


Prázdnota Prázdnota Marianna Sztyma

I přes minimální počet slov silný příběh o samotě, prázdnotě a ztrátě.

28.01.2018


Bílý oleandr Bílý oleandr Janet Fitch

Na můj vkus příliš ženské, plné postav s nesympatickými názory, postav, které se nikdy nepoučí a s nimiž jaksi nemohu soucítit. Jako oddechovka dostačující.

25.01.2018


Marie Terezie: Miluj a panuj Marie Terezie: Miluj a panuj Miroslava Zlatníková

Velmi průměrná červená knihovna. S dobou a osobností Marie Terezie to má jen málo společného. Škoda, zasloužila by si víc, když už měla to výročí. Pro čtenářky Oldřišky Ciprové nebo Hany Parkánové-Whitton je to vhodné, pro toho, kdo se chce seznámit se skutečnou Marií Terezií, nikoli.

15.01.2018