Šárka_D
komentáře u knih
Šeptuchy
Alena Sabuchová
Někde jim říkali žítkovské bohyně a někde třeba šeptuchy. Zastrčené kraje měly své léčitelky a bylinkářky ještě dlouho poté, co modernita ovládla města. Kniha ale není o nich, alespoň ne primárně. Je o tom, jaké to je, dospívat v osadě, kde v lese spíš potkáte vlka než člověka, o tom, jak nezaměnitelně nás zasáhne první velké přátelství, o důležitosti víry a potřebě věřit alespoň v něco. Autorka má vytříbený jazyk a cit pro atmosféru. Knížku vřele doporučuji všem, kteří mají rádi lehké fantaskno.
Polední hodina
Dörte Hansen
Překrásná kniha, u které je vážně škoda, že trochu zapadla, zasloužila by si mnohem víc pozornosti. Ukazuje neidealizovaně a neinstagramově život ve vesnici, takový, jaký vždycky byl: namáhavý, nepohodlný, s tvrdou prací a sousedy, kteří o vás ví možná víc, než vy sami. Ukazuje taky, jak je těžké žít ve stínu očekávání svých rodičů a prarodičů - a nebo s celoživotním pocitem, že jste je i přes veškerou snahu zklamali. Německá realita popsaná v knize nám navíc vůbec není tak vzdálená, jak by se mohlo zdát.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Ježiši, proč? Proč jsem se zase nechala nalákat neodbytnou reklamou na světový bestseller, který si prostě musím přečíst, když jsem z nich většinou zklamaná? Bohužel i tentokrát zůstala má očekávání oslyšena. Poměrně dobrý, i když nikterak originální námět paralelních životů se rozpliznul v tolika variantách, že to v půlce začalo nudit, k tomu se přidala pseudofilozofie pro nenáročné, ani styl psaní knihu nepozvedl do zářných výšin. A já si to dokonce koupila. Inu, další kousek, který pošlu dál. Pro zaujaté dodávám, že téma paralelních životů mnohem lépe rozvinula Claire North v knize Prvních patnáct životů Harryho Augusta. Dejte si ji, je o parník lepší.
https://www.databazeknih.cz/knihy/prvnich-patnact-zivotu-harryho-augusta-229641
Zulejka otevírá oči
Guzel Jachina
Kniha ve mně zanechala obrovskou kocovinu, velký román, po kterém mi další knížky připadají polovičaté. Zulejka je silná postava, která paradoxně v gulagu najde větší spokojenost, než v područí tyranského manžela a tchyně, přestože jí původní život připadal dobrý - nic jiného neznala. Nejsilněji na mě zapůsobilo, že i za tvrdých podmínek se lidé snaží žít co nejnormálněji, a že vždy může být přítomna láska, mateřská i ta partnerská.
Vánoční koleda čili Vánoční povídka s duchy
Charles Dickens
Chronicky známý kousek, který si své místo mezi světovou klasikou více než zaslouží. Jazyk knihy je bohatý a okouzlující a nepříliš dlouhý příběh baví dodnes. Myslím, že se k němu budu v předvánoční době vracet pravidelně.
Jantarové oči
Vilma Kadlečková
Každé léto trávím s nějakou fantasy nebo sci-fi ságou a letos mi pohled padl na Mycelium, které má jednu nespornou výhodu: Je už dopsané, protože, abych se přiznala, ne vždy mám náladu čekat tři roky na další díl pentalogie. Nemohla jsem udělat lépe! Jantarové oči rozestaví zajímavé postavy, svět, který není natolik vzdálený od toho našeho, pár záhad a také skoro detektivní pátrání a nějaké to trauma z dětství, navíc je velmi sofistikovaně napsané. Rozhodně doporučuji.
Olive Kitteridgeová
Elizabeth Strout
Popravdě, nechtěla bych, aby Olive Kitteridgeová byla moje manželka, sousedka, nedej bože moje máma. Kniha je to ale výborná, jedna z nejlepších, kterou jsem letos (zatím) četla. Jedná se o román v povídkách, z nichž každá je mistrně vystavěná, vypointovaná a jako celek dává dohromady obraz jednoho manželství či jednoho maloměsta, záleží na tom, jak ho chcete vnímat. Stroutová fantasticky vykresluje osobnosti a vztahy a po všech těch stoletých stařících a mužích jménem Ove nám dává poněkud realističtější pohled na stáří.
Rozvaliny Gorlanu
John Flanagan
Jsem moc ráda, že jsem se díky třináctileté neteři dostala k tomuhle fantasy fenoménu pro dospívající. Hezky rozehraná série, určitě budu pokračovat, a je mi líto, že jsem ji nečetla ve věku, pro který je určená.
Šestnáct stromů na Sommě
Lars Mytting
Krásný příběh, ve kterém postupně odhalujeme rodinná tajemství. Láska a zrada, válka a rodina, hospodářství a řemeslo, lži a hledání pravdy, ztracené životy a dřevo. Pro mě zatím nejlepší kniha roku. Panebože, klidně by to mohlo mít dvakrát tolik stran!
Kde zpívají raci
Delia Owens
Kniha si výkřiky nadšení bezpochyby zasloužila, četla se lehce a přitom nebyla banální, naopak, poetický jazyk úchvatně vykreslil krásu bažiny, tedy prostředí, které bych asi normálně jako krásné nepopsala. Spisovatelce ale musím vytknout náhlou změnu osobnosti jednoho z mužů v Kyině životě, tato změna a náhlý obrat podle mě nebyla logická a ubírá na věrohodnosti.
Já, Poutník
Terry Hayes
Thrillery nepatří mezi mou obvyklou četbu, a to je možná důvod, proč mi tenhle poklad ležel nepovšimnut v knihovně snad čtyři roky. Obrovská chyba! Kniha vás chytne první kapitolou a nepustí, dokud se nedozvíte, jak to celé bylo, takže se vám může lehce stát, že ve tři ráno ještě nervózně obracíte stránky a pak s hlavou plnou špionáže nemůžete usnout. Příběh je brilantně vystavěn a děj nemá slabinu, což je u takového rozsahu opravdu úctyhodné. Hned bych si od autora přečetla další, jen kdyby nějaká byla...
Čarostřelec
Jan Horníček
Hrozně mě tahle prvotina bavila a nemůžu se dočkat dalších autorových knih. Poslouchala jsem audioverzi pro Český rozhlas (proč to, sakra, nedali v lednu? ta zima by k tomu nádherně seděla), která byla skvělá, atmosférická a dobře držela napětí. Příběh je jednoduchý a přitom dobře funguje, největší sílu ale vidím ve vykreslení drsného, ale krásného prostředí Jizerských hor. Pane Horníčku, děkuji, nalákal jste mě k výletu!
Rozhovory s přáteli
Sally Rooney
Když jsem začala číst, bála jsem se, že to bude další kniha o manželském trojúhelníku, nevěrách a naivních studentkách, které musejí být za každou cenu cool, což byla sice pravda, ale ty vole, taky to byla fakt pecka. Asi nikdy jsem nečetla tak přesnou sondu do nitra mladý holky, která dělá, jak je nad věcí, drsná a cynická, ale ve skutečnosti je strašně zranitelná a křehká. Takže ačkoliv jsem měla předsudky, autorka si mě získala a jsem zvědavá na její další vývoj.
Dnes v noci jsem ji viděl
Drago Jančar
Někdy otevřete knihu a po prvních větách cítíte, že máte v rukou něco mimořádného. Věděla jsem to i při čtení Dnes v noci jsem ji viděl od slovinského autora Draga Jančara. Román je dějově rozprostřen mezi léta druhé světové války a období, které ji bezprostředně ohraničuje, vzpomínky pěti vypravěčů ale zabíhají různě hluboko do minulosti a odkrývají čtenáři život v bývalém Království Jugoslávie očima různých společenských vrstev. Vypravěči po částech rozplétají příběh hlavní postavy - krásné a bohaté Veroniky - která sama nedostane prostor povědět svou verzi, v celém románu se o ní mluví jen ve třetí osobě. A co začíná jako milostný příběh, skončí ve výčitkách svědomí stárnoucího partyzána, národního hrdiny, který si připouští, že zločiny možná nejsou omluvitelné válkou ani okolnostmi. Nakladatelství Plus odvedlo dalším přírůstkem do Pestré řady opět skvělou práci.
Nesmrtelný příběh
Catherynne M. Valente
Mám ráda pohádky, fantasy, magický realismus a ruskou kulturu, takže jsem si tohle dílo náležitě užila. Marija Morevna i Kostěj jsou silně přitažlivé postavy, které vás budou bavit, Marija se navíc jako osobnost časově vyvíjí. Příběh skvěle graduje a v závěru se symbolicky uzavře, nic nevyšumí, vše dává smysl. Nepamatuju si, že bych si z nějaké knihy vypsala tolik citátů. Prostě pecka.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Krásný, tady nelze jinak, než pět z pěti. Příběh nutí k smíchu i k pláči, emotivní knížka se vším všudy. Pokud je vám na nic a máte depku, přečtěte si Oveho, umí pohladit po duši. Jo a taky mi připomíná mýho tátu :)
Ohníčky všude kolem
Celeste Ng
Dlouho jsem se knize vyhýbala, až na ni konečně přišel čas, a nelitovala jsem ani chvilku. Tolik zhuštěných úvah o mateřské lásce a jejích projevech, o různé povaze vztahů matky k vlastním dětem, o nepochopení, odsudcích a těžkostech mateřství. Z uměleckého New Yorku do uhlazeného maloměsta, pohled na dvě rodiny s velmi odlišným způsobem života, velké téma adopce. Kniha, která má potenciál stát se novodobou americkou klasikou.
Pískový vrch
Joanna Bator
Nemám moc ráda rodinné ságy - vždycky mají tolik postav, že k žádné nedokážu obzvláště přilnout a následkem toho jsou mi jejich osudy lhostejné, což zmenšuje můj požitek z četby. Zpočátku mi takto široce rozkročený připadal i Pískový vrch, ale autorka přeci jen po delším úvodu postavila do popředí Jaďu a její dceru Dominiku, kolem nichž množství rodinných příslušníků a vedlejších postav kroužilo a dotýkalo se jejich osudů. To mi vyhovovalo a umožnilo si k těmto dvěma ženám vypěstovat vztah, a stálo to za to, rozhodně ano. Hutný text se nečte zrovna rychle, musíte mu věnovat pozornost a vychutnávat si ho, ale odměnou vám bude mnohovrstevnatý obraz totalitního Polska a jedné obyčejné rodiny. Bez falešné nostalgie a patosu.
HHhH
Laurent Binet
Geniální. Kniha o atentátu, která však kromě knihy o Heydrichovi, Gabčíkovi, Kubišovi a těch ostatních je vlastně daleko víc knihou o spisovateli, který knihu připravuje a který je příběhem pohlcen, fascinován, a zdánlivě nám dává nahlédnout do procesu své tvorby. Binet je velice inteligentní (a ví to o sobě), vtipný, trefný, dokáže vtáhnout - já jsem tu pravotočivou zatáčku jasně viděla, tak dobře, jako bych tam sama byla, cítila jsem napětí vojáků v kryptě a hrůzu, když si přišli pro Moravcovy. Dodám ještě, že se mi líbí, jak cizinci píšou o Česku a jak píšou o Praze - líbilo se mi to v HHhH, líbilo se mi to i v Mawerově Pražském jaru.
Anglický pacient
Michael Ondaatje
Jsou knihy, u kterých už po dvaceti stránkách cítíte, že jste narazili na něco extra. Anglický pacient je jednou z nich. Kniha plná hlubokých myšlenek o podstatě lásky a lidskosti, které jsou ale podány bez nadbytečného patosu, kniha poetická a lyrická, vyznačující se uhrančivou atmosférou. Určitě potřebuji vidět filmovou verzi, pravděpodobně také potřebuji navštívit Káhiru, pouště severní Afriky a cesty beduínů...