rubicka komentáře u knih

Některé knihy vás odhalí a vy už pomalu nevíte, jestli čtete o sobě, svojí rodině, svojí blbý povaze, o svých blbých chlapech, anebo ne. Veselí se do mě trefilo. Do věčného rozporu typu „doma je mi to malý“, ale zase jinde málo opravdový, do návratu domů, který se nemilosrdně rozpadá, do neschopnosti projevovat lásku, i když se líbáme na pusu, do hledání sebe sama těmi nejpitomějšími způsoby. Autorka je v této knize trefná, vtipná, ale zároveň protivná a nemilosrdná. Je to dojemné, je to uvěřitelné, k nasrání i k beznaději. Má to v sobě ale veselí každodennosti, které nevnímáme, od kterého utíkáme, které nechceme, ale zároveň je domovem, zázemím a láskou.
Právě tématem návratu domů mě tentokrát Radka dostala, protože já jednoduše tyto příběhy mám ráda, přestože se s nimi za poslední roky ve světě literatury roztrhl pytel. Možná je to tím, že nám začínají chybět kořeny, a rádi se tak vracíme ke starým příběhům (nejen) svých rodin, nevím, ale já to tak mám. Ne, nechci Veselí přirovnávat k Rybí krvi, Slepé mapě, Mariím a Magdalénám, Dědině… je to úplně na jiné vlně jazyka, humoru, ale vlastně i příběhu. Neříkám lepší, nebo horší, ale jiné, více znalé města a jeho pravidel, více současné, více nejasné. Tentokrát mi tedy nevadí, že se Třeštíková veze na módní vlně, protože je hrozně cítit, že je to z ní samotné. Křečovitě nefabuluje, nevymýšlá koniny jako v posledním románu Osm, který se sice dobře četl, ale zapadl jen do podobných pokusů o další Zmizelou. Ve Veselí je jednoduše „svá“, což mě na ní baví nejvíc.

15 16.09.2018

Topol má dar psát krutou pravdu, která hodně bolí, ale taky svou opravdovostí hladí - Vstanu a du
řvu láskou potichu trpim a du

2 10.04.2018

Málo lidem tolik rozumím.

5 02.01.2018

Knížka, kterou jsem četla před čtyřmi roky, ale neustále se k ní v mysli vracím. V beznaději, ve chvíli, kdy toužím jenom žít. Vobyčejně, nedotčeně, v záplavách krajiny, doma, v bezpečí vlastního světa. Cit.

03.09.2017

Už dlouho jsem nečetla knihu, ve které by bylo tolik, která by byla tak moc plná a zároveň vyrovnaná - láska, bolest, zklamání, naděje, dřina, životaschopnost. Všechno v dokonalé sehranosti, která se setkává s absolutnem všedních dní osudů Marií a Magdalén. Zároveň je kniha napsána krásným jazykem.

6 03.09.2017

Je to jízda! Co vlastně chceme? A nemáme to náhodou před nosem?

1 19.11.2016

Neuvěřitelně čisté, láskyplné, empatické. To potřebujeme slyšet.

01.11.2016

Není to Rybí krev, ale stejně - atmosféra, ve které se jenom topíte, necháte se vláčet vůní vesnice, její drsností a nekompromisností. Díky za Hájíčka, jak to umí dokonale popsat.

7 15.10.2016

Jedna z těch knih, kde bohužel forma předčí obsah. Forma je totiž bezpochyby zajímavá, má své kouzlo, ale tak trochu jí chybí důvod a hlavně naplnění. Ovšem úžasná je absurdnost, ve které dokáže autorka chodit, za to jsou ty tři hvězdy.

5 29.05.2016

Totální ztotožnění s postavou. I jméno sedí. Nechápu, že se mi tak dlouho do této knihy nechtělo. Vždyť tam je všechno. Kořeny, základy a principy nás všech. Úžasné!

4 15.05.2016

Je to skvělá sonda do života spisovatele. Bála jsem se toho "cizího" pohledu na atentát, tady to ovšem bylo bráno opravdu hodně ze široka, včetně vysvětlení, proč se zrovna Laurent Binet do něčeho takového pustil. A bylo víc než fajn. Sice lze říct, že mě "bavila" více kniha Dva proti říši, ale tohle bylo něco nového, zapáleného a určitě se z ní člověk dozví i další skutečnosti. Takže fajn.

16.03.2016

Překonala mou dlouhodobou čtecí krizi. Je tak dětská, zároveň neskutečně vážná, plná myšlenek, které by člověka nikdy nenapadly - proč taky? Člověk si uvědomuje určité své štěstí, zároveň nebezpečí, hyenismus... jednoduše strhující!

5 07.03.2016

Dokonale destruktivní. Strašně těžké. Úžasné.

3 01.10.2015

Strhující! I když víte, jak to všechno dopadne, tak přesto nemůžete přestat číst, protože co kdyby, že jo?

9 27.08.2015

Mám pocit, že lze napsat jen tisíckrát omletou frázi - Takovej je život.... A přitom to bylo skvělý zakončení, i když smutný. Mělo to drive, i když z posledních sil. Bylo to dobrý.

1 11.08.2015

Cheryl není žádná sympaťačka, nejspíš proto, že je reálná. Svoje pokání ale nevzdává. Naopak mu dává nesmírnou sílu a osvobozuje sama sebe od svých chyb i hloupých rozhodnutí. A hlavně odpouští. Všem kolem, ale hlavně sama sobě.

4 26.06.2015

Opravdu velké překvapení. Skvělá atmosféra, jazyk i struktura.

04.06.2015

Úžasná poetická atmosféra, která je neskutečně nádherně uchopená a popsaná. A do toho silný příběh ženy, která milovala.

4 14.05.2015

Žádné fatální konce...možná tím to ještě povýšilo její tvorbu.

1 26.04.2015

Místo oddané lásky jsme dostali dva roky, ve kterých si ji můžeme vymyslet. Místo spasení jsme dostali smrt ve všech podobách, které umí jenom láska, a to nemusíte ani umřít.
Velké drama na malém prostoru, Čechovova dominanta, ve které spojuje naději s beznaději.

1 05.04.2015