RMarkéta komentáře u knih

Velmi si vážím lidí, co jdou s kůží na trh. Tedy nám povypráví o svých vlastních zkušenostech, o tom, co si prožili a zažili. Mluvit o tom je těžké a vyžaduje to mít srovnáno v hlavě. Jindřich to má tak nastaveno. Přeju mu v životě jen to nejlepší. Rozhodl se jít cestou válečníka a porazit tu psychickou chorobu. Knihu považuju za hodně užitečnou. Může lidem pomoci i jako příručka, aby si našli vlastní směr a cíl jak s tímto onemocněním bojovat a porazit ho. Tuto knihu jsem podpořila na Starovači, protože má smysl takové věci podporovat, aby se dostaly mezi širokou veřejnost. Je to v dnešní době nutné.

7 07.01.2020

Nejdříve viděn seriál. Nechápala jsem, co na něm moje maminka má. Jeden večer jsem si k televizi sedla taky a pak jsem se nemohla dočkat dalšího dílu a co dalšího dílu, další série. Je to sice takový dospělejší Harry Potter a Stmívání v jednom balení. Bez romantické a milostné linky to samozřejmě nejde. To si klidně přiznejme. Zakázaná láska, je zakázaná láska. Ta tomu dodává tu pravou šťávu. Prostředí Oxfordu, Benátek a Francie uchvacující, fascinující, prostě kouzelné. Chtěla jsem tam být taky. Pomalejší tempo vyprávění mi dokonale vyhovovalo, díky tomu jsem se do tohoto příběhu mohla naplno ponořit a nechat se jím unášet. Trošku mi vadila Teresa Palmer. Musela jsem si na ni zvyknout. Matthew Goode je natolik charismatický, že se mi z něho podlamovala kolena a tajil dech. Chemie mezi postavami funguje parádně. Atmosféra je fajn. Už se těším na další seriálovou řadu. Kniha je malinko jiná než seriál. Tady je vše vidět z pohledu Diany. Chování ostatních postav zase osvětluje seriál. Takže se kniha se seriálem výborně doplňuje. Diana má mé oblíbení povolání historičky. Užívala jsem si to listování ve starých knihách a tu knihovnu v Oxfordu. V knize se z nich cituje a to skvěle doplňuje příběh (např. William Blake - Tygr). Úplně jsem vrněla blahem. Moc hezky vymyšlený fantasy svět.

5 07.01.2020

Moc hezky sestavená kniha o mé milované Šumavě, kterou jsem dostala jako dárek pod stromeček. Hned jsem si ji opatřila záložkami. Krásná inspirace na výlety. Jednotlivé kapitoly jsou doplněny malými mapičkami, což je fajn a samozřejmě hezkými fotkami.

9 28.12.2019

Jen tak dál, psychiatrii je potřeba oddémonizovat, odtabuizovat a odstigmatizovat. Takových osobních spovědí, osobních zkušeností si velmi vážím a ocěňuji to, že s tím člověk dokáže jít na světlo. Vidět některé věci s nadhledem a udělat si z toho i legraci, i když jsou vážné. Chápu, že je to velmi těžké. Mám k této chorobě taky velmi blízko. Vím, jaké jsou poměry v těchto zařízeních a jak se chovají někteří lékaři a ošetřující personál a pacienti. Vlastním výtisk s věnováním a podpisem paní autorky. Hezky se ta útlá knížka četla. Je moc dobře, že ty vzpomínky jsou napsány syrově a neopracované. Přidává to na autentičnosti a realitě. Nic vybásněného a vyumělkovaného.

6 18.12.2019

Není to jenoduché čtení. Čtenář musí být na tuto klasiku připraven. Musí k ní prostě dozrát. I mně to nějakou chvilku trvalo. Kniha od čtenáře vyžaduje plně se soustředit na to, co čte a přemýšlet nad tím, jinak se ta křehká niť přetrhne. Je tu plno zajímavých myšlenek a filosofování. To dává příběhu úplně jiný rozměr. Geniálně promyšlený svět. Pro fanoušky sci-fi žánru nutnost. Jde o jeden ze základních kamenů. Ráda se ke knize vracím, ale musím mít na ni tu pravou náladu a chuť se ponořit do písku a špíny, protože to se z knihy při čtení přímo sype na váš klín.

24 06.12.2019

Jedna z nejlepších dětských knih. Přiznám se, že se k ní velmi ráda vracím i v dospělosti. Nechávám se ráda unést příběhem, kde není nouze o dobrodružství. Proháním se s loupežníky v lese a na jejich hradě. Bydlím v jeskyni. Prchám před harpyjemi. Potkávám skřítky. Nacházím opravdového přítele, kterého považuji za svého bratra a zjišťuju jakou moc má láska. Užívám si skandinávské přírody. Neteřím jsem knížku taky nedávno nenápadně podstrčila. Knížky Astrid Lindgrenové mají zvláštní a neopakovatelné kouzlo.

38 03.12.2019

Vančurová jazyková exhibice je nádherná. Člověk se rázem přesune do časů loupežových rytířů a syrového středověku. Nechala jsem se Vančurovým vyprávěčským stylem unést a bylo to prima. Příběh je poměrně jednoduchý, strhující a sugestivní. Atmosféra středověku je až hmatatelně syrová. Je to kniha, na kterou musí mít člověk náladu. Je trošku chaotická a vyžaduje čtenářovu pozornost, ale odmění se za to.

17 02.12.2019

Autorka nepostrádá fantazii. Vystavět arénu do podoby hodin, byl skvělý nápad. To velmi oceňuju. Tenhle díl se hodně podobá tomu prvnímu, ale je trochu slabší. Chápu, že Katniss předešlé události někam posunuly a nějak ji formovaly. Škoda, že nebylo více prezidenta Snowa, přece jenom je to grandiózní záporák a držel Katniss v kleštích. Prospělo by to příběhu.

13 29.11.2019

Netušila jsem, že Pepa Laufer taky píše. Jeho příběhy jsou černohumorné až na půdu a velmi čtivé, taky moc hezky vypointované. Vezme něco banálního a otočí to takovým způsobem, že se nestačím divit. Fajn čtení do tramvaje.

7 18.11.2019

Nejdříve jsem shlédla filmové zpracování a pak zjistila, že existuje i kniha. Z čiré zvědavosti jsem po ní sáhla. Pak si doukopila i další dvě pokračování. Jde o jednoduchý příběh zabalený do originálního kabátu. Čte se velmi lehce a rychle. V podstatě jsem se začetla, ani nevěděla jak a najednou byl konec. Jako nějaké mávnutí kouzelného proutku. S Katnis se dá snadno ztotožnit. Je to sympatická, empatická a upřímná postava. Příběh mě hodně bavil.

13 13.11.2019

Tak tohle je opravdová perla a skvost naší literatury, kterou dokážu docenit až teď v dospělosti. Povinná četba prostě zanechává na lidech nedozírné následky, což je škoda. Ke knize se pravidelně vracím, když nastanou ty pravé vlahé večery, kdy je dlouho vidět. Naliju si sklenici vína, jdu si v poklidu sednout na lodžii, plně se ponořím do příběhu a užívám si ho. To jsou chvíle k nezaplacení.

38 07.11.2019

Krásná atmosféra. To se podařilo zachytit opravdu věrně. Až jsem měla při čtení pocit, že s klukama jedu taky parníkem a běhám s nimi po americkém venkově. To bylo fajn, nechat se takhle unést alespoň na krátkou chvíli. Knížka je to dost útlá, ale ukrývá zamotaný příběh. Jedna z knih, díky, které jsem chtěla jako malá holka řešit velké záhady. Třeba zrovna loupež diamantů.

7 06.11.2019

Po této knižce jsem začala bilancovat, protože ji beru jako závěr kultovní série. Ona to kultovní série opravdu je. Ohlížím se přes rameno a zjišťuju, kam jsem s knihou a v knize především, došla. Byla to cesta plná dobrodružství. Teď všechno do sebe krásně zapadlo. Všechny dotazy byly zodpovězeny. Moc hezky zakončeno.

4 05.11.2019

Snadno a rychle. Pokud budete mít za synka malého Vaška. Ještě si u toho užijete spoustu legrace. To vám můžu zaručit. Druhý díl je snad ještě lepší než ten první. Při čtení se mi propojuje kniha s filmem. Mozek má prostě úžasnou schopnost vytvářet projekce. Bezva letní čtení, ale i při podzimních plískanicích mi vždycky zvedne náladu. Ten příběh nestárne. A to je moc dobře.

18 17.10.2019

Do třetice všeho dobrého a zlého nebo Světleho a Temného. To záleží na tom, jak si to přebereme. Tady to platí dvojnásob. Lukjaněnko mě nezklamal. I tu lehkou překombinovanost jsem mu odpustila a užívala si polemik a filosofování, které k této knižní sérii neodmyslitelně patří. Je to prostě takový bonus, který skrze postavu Antona dostaneme. Chápu jeho protichůdné pocity a dokážu se s ním stotožnit. Ta psychologie je úžasná. To se mi moc líbí. Umožňuje mi to si příběh užít a že toho tady bylo dost. Dostala jsem přesně to, co jsem si přála.

4 16.10.2019

Jo,jo, v době vánočních svátků se toho dá stihnout opravdu mnoho. Třeba se úplně vnitřně proměnit, samozřejmě pod tíhou okolností. Jak jinak. Ty posloužily jako katalyzátor nebo roznětka. Nora je moc zajímavý studijní materiál, co se týká psychiky. Divadelní hra uváděná v Divadle Pod Palmovkou je taky moc hezky výživná. Rozhodně doporučuju. Tereza Dočkalová je jako Nora skvělá. Za její osobitý panenkovský taneček by se nemusela stydět ani moje milovaná Kate Bush a ta dokonale ovládá karatebalet.

7 15.10.2019

Nejdříve jsem to brala jako špatný vtip, ale ono je to myšleno vážně. Absolutně si nedokážu představit, že by se tato kniha dostala do rukou mému synovci nebo neteřím. Nemůžu se zbavit dojmu, že ji napsal někdo s pedofilními sklony a další podobná individua ji budou jistě díky tomu vyhledávat. Takhle mě ještě nic nerozčílilo.
Vždy hodnotím knihu, která se mi dostala do ruky, prolistovala a přečetla ji. Nehodnotím to, co jsem viděla jen z rychlíku.
Vysvětlit dětem rozdílnost pohlaví, ano. Zaměřit se na hygienu, ano, sdělit dětem, že na ně nemá nikdo cizí sahat, ano. Popisovat to, co má tatínek v kalhotách a jakého je to tvaru, ne. Co tam má maminka, ne. Popisovat erekci, ne. Dávat dětem návod, jak si mají hrát se svou výbavičkou, ne. Bohužel to tady ale jako návod vyznívá, což je problém. Když řeknu dítěti, že v zimě nemá olizovat zábradlí, tak to první, co provede, bude, že to prostě půjde zkusit. Děti jsou zvídavé a rády objevují a prozkoumávají věci a situace kolem sebe. To je v pořádku, souvisí to s jejich vývojem. Je mi jasné, že pro některé rodiče je dost složité dětem takové věci a situace vysvětlit. Jistě, můžu některé pasáže při čtení vynechat, ale pak to celé nemá smysl ani číst. Chápu, že západní část Evropy je napřed a trochu duševně někde jinde. Celé mi to příjde předčasné, takhle brzo děti sexuálně vychovávat. Nebudu je okrádat o dětství. Pro starší děcka tahle kniha taky není. Ty už mají jiné zájmy. Budou se na ni dívat jako na nějakou tupou trapnost a ptát se, proč jim to čtu. Jestli nejsem nějaká divná, třeba úchylná. Tak pro koho teda je?
Samozřejmě, že záleží i na překladu knihy a na tom, jako moc věrně se drží originálu nebo nedrží. Taky šlo jistě o to co nejvíce přiblížit knihu českému čtenáři. Neznám originál, proto nemůžu posoudit. Ale bohužel je to celé napsané takovou dost zvláštní formou, která je hodně podbízivá až slizká.
Takže, za tím, co jsem napsala výše, si stojím.

Dlouho, opravdu hodně dlouho jsem kolem této knihy našlapovala po špičkách. Nevím jaký jsem měla důvod pro takové chování, snad jsem se jí trochu bála nebo to byl příliš velký respekt, těžko říct. Možná, že jsem k ní prostě musela dozrát, kdo ví. Potom jsem ji zhltla na první dobrou. Nepustila mě, dokud jsem ji nepřečetla. Pořád se ale nemůžu zbavit podivného tušení. Mám dojem, že Mario Puzo musel taky nutně patřit k nějakému rodinnému klanu a že ho to inspirovalo k napsání této poutavé a pohlcující knihy. Tohle si člověk jen tak nevycucá z prstu.

16 03.10.2019

Já jsem tomu chlapovi fandila a všechno s ním až nezdravě prožívala. Několikrát jsem z toho měla i noční můru. To je hrůza co si ten náš mozek dokáže uložit na později a pak to projektovat do snů a přehrávat v různých podobách. Tenhle Robinson z vesmíru mě hodně bavil. Touha přežít dokáže z lidí vymáčknout neuvěřitelné věci a to nemusíme nutně létat do kosmu. Nadhled a humor taky umí své. Mark by se tam musel zbláznit a čekat na smrt.

47 18.09.2019

Tentokrát pohled z druhé strany. To není nikdy na škodu. Vždyť každá mince mát taky dvě. Příběh už je zajímavější. Ocitneme se v mé milované Praze. To mě hodně potěšilo, protože se v okolí Malostranské a hlavně teda na Malé Straně dost často pohybuju. Podle uživatele Zanzary jsem tedy Iknvizitor. No, alespoň vím, jak se věci mají a na čem jsem. Konečně to někdo odhalil.

5 12.09.2019