Radunnie komentáře u knih

Než jsem si přečetla doslov, říkala jsem si, že Bear je stroj nebo mimořádně fyzicky vybavený nadčlověk. Ve 23 letech dokázat to, o čem většina dobrodruhů sní celý život, je známkou neskutečného odhodlání a disciplíny. Obsahově velice zajímavé a inspirativní, po literární stránce se o žádný klenot nejedná, částečně z důvodu poměrně rozpačitého českého překladu. Závěr knihy, stejně jako obrazová dokumentace, mě velmi potěšily. Bear se zde projevil jako citlivý, upřímný člověk z masa a kostí.

2 26.01.2019

Stručně, jasně, zřetelně, tak to má být. Bavil mě Rogerův styl humoru a oceňuji autorovu přímočarost - knížka skutečně nemusí obsahovat 450 stran, aby byla kvalitní! Film mě ale zaujal o nepatrné procento víc...

2 29.12.2018

Vždy si po přečtení některé z knížek pana Doylea a paní Christie říkám, kam se podělo zajímavé vyprávění a inteligentní vystavění zápletky, které je znakem jejich tvorby?! Čtenář si uvědomí, že dnešní styl autorů detektivek, ve kterém není nouze o potoky krve, utržené kusy těl a sexuální scény, není v žádném případě zárukou napínavého příběhu.
Studie v šarlatové má trochu ještě něco navíc. Ve druhé polovině příběhu jsem nechtěla věřit tomu, že ten samý autor dokáže psát tak poeticky, aby se pak opět vrátil zpátky na zem k vyšetřování samotného případu. Holmes geniální jako vždy, Watson sympatický jako vždy, a to vše navzdory skutečnosti, že se jedná o jejich úplně první dobrodružství a o první autorovo literární dílo vůbec.

2 14.08.2018

Svižně a vtipně napsané, některé myšlenky stojí za zapamatování. Bukowskiho styl mi sedí, jen kdyby to celé nebylo tak strašně ulítlé:-)!

2 31.07.2018

Krásné, dojemné, poetické, a v každé z nich se skrývá střípek poučení a moudrosti.

2 22.11.2017

Nádherné, vtipné, čtivé, hluboce lidské!

2 10.07.2016

Představitele Hawkeye jsem zbožňovala v seriálu M.A.S.H., ale po přečtení této knihy ho zbožňuji snad ještě víc! Chytrý pán, jen co je pravda!

2 10.07.2016

Jedna z mála knih, u kterých jsem se nemohla dočkat závěru. Čtivá, to ano, na druhou stranu jsem občas váhala nad tím, co chce vlastně autor čtenáři sdělit. V jedné větě detailně popisuje přírodu a počasí, v té další se dostane k běhu, aby přeskočil ke svému povolání spisovatele, to vše v jediném odstavci. Některé myšlenky jsou sice zajímavé, bohužel mě kniha příliš ničím neobohatila a za pár dní si nebudu pamatovat, že jsem ji kdy četla.

2 26.02.2016

Chápu, že pro kapitalisticky smýšlejícího, trochu egocentrického člověka s takřka neomezenými prostředky je jakýkoliv zdravotní problém čárou přes rozpočet. Natož když takového nadčlověka postihne prasklá aorta!
Nechci soudit, s ničím podobným jsem se ve svém životě nesetkala, netuším, jak bych se s nastalou situací smiřovala já (pokud bych měla to štěstí a hrobníkovi utekla). Mám pocit, že pan Viewegh se svými zápisky odhalil, a bohužel nikoliv v nejlepším světle.
Jako terapie mu možná kniha pomohla, na druhou stranu není třeba přece vydávat cokoliv za jakoukoliv cenu!
Holt jméno Viewegh je značka, stejně jako jeho oblíbený Hugo Boss.

1 21.08.2023

(SPOILER) Velmi emotivní příběh, vyprávěný s nepřekonatelným vtipem a nadsázkou. Obsahuje množství zajímavých postřehů a moudrých bonmotů, které jistě stojí za zapamatování.
O to víc, že autor zprvu sází na humornou strunu, vyznívá pochmurněji osud hlavního hrdiny v několika posledních dnech jeho života.
Zvláště rozhovor mezi Luciem a jeho přáteli, kteří se dozví, že by raději své poslední týdny trávil se svou rodinou místo výletu po Evropě v jejich společnosti, pro mě byl po všech vtípcích a legráckách studenou sprchou, ačkoliv měl Lucio k takovému postoji ve své situaci plné právo.
Trochu hollywoodsky na mě působila scéna v kostele s nápadem ohledně obnovení manželského slibu, která odvedla pozornost od hlavní dějové linky, pro mě trochu nešťastným směrem.
Některým tématům se mohl autor věnovat trochu hlouběji, například niterným Luciovým pocitům, jeho obavám, strachu, myšlenkovým pochodům, fyzickým i psychickým změnám, které nástup vážné nemoci provází. Chápu, autor se snaží tragickou stránku příběhu odlehčit, nicméně už jen to, že si vlastní děti nepovšimnou jakékoliv změny na fyzickém vzhledu člověka, umírajícího na rakovinu, je zvláštní.
Napadá mě několik dalších otázek, v knize nedostatečně vysvětlených, například jak Lucio dospěl k rozhodnutí podrobit se eutanázii a co vlastně tomuto finálnímu aktu předcházelo? Z příběhu jsem získala pocit, jako kdyby asistovanou sebevraždu mohl absolvovat každý těžce nemocný člověk, který zrovna projíždí Švýcarskem, přitom ve skutečnosti jde o velice zdlouhavý a náročný proces, a zdaleka ne každému žadateli je umožněn.
Nicméně navzdory určitým výhradám v ději přiznávám, slzela jsem jako krokodýl a už se těším na další páně Brizziho knihu!

1 29.04.2023

Námět vypadal velmi zajímavě, bohužel, jak jsem zjistila posléze, se jedná o knihu s téměř nulovým napětím a gradací. Autorka nezapře, že se v soudní antropologii pohybuje jako ryba ve vodě, nicméně změť jmen, cizích názvů a samotná vysvětlující pointa v závěru na kvalitě příběhu pro bězného čtenáře dvakrát nepřidá. Závěr je už úplně přitažený za vlasy. Ráda bych si přečetla od paní Reichs odbornou knihu, na kvalitní autorku detektivek jí přece jen něco schází.

1 31.08.2021

Zpočátku jsem byla nadšená stylem autorova vyprávění. Po prvních několika stranách jsem se těšila z toho, že v ruce držím knížku s nejzajímavějším začátkem příběhu. Dokonce ani počet stran mě od čtení dostatečně neodradil, ba právě naopak!
Pak ale postavy začaly jednat, a bylo vymalováno. Nedokázala jsem pochopit jejich smýšlení a jednání, a to už se věkově pohybuji ve stejné věkové hranici. Asi sebe ani svůj způsob života tolik jako oni neřeším, natož abych problémy řešila fyzickým násilím. Nedokázala jsem se začíst, některé dialogy mi připadaly neskutečně zdlouhavé, nikam nesměřující. Jako kdybych držela v ruce filmový scénář.
Díky autorově způsobu psaní a krátkým větám jsem dočetla do konce, ale vlastně už si ani nepamatuji, jaký ten konec byl.

1 05.02.2021

Nebylo to špatné, místy jsem se i pobavila, nicméně oproti Smaragdu o poznání slabší a zdaleka ne tak humorné. Příběh, jakkoliv přitažený za vlasy, mě zaujal teprve ve své druhé polovině, některé pasáže (např. hra karet, dialogy hlavních protagonistů) byly zbytečně rozvleklé.
Dortmundera jsem si představovala trochu jako roztomilého ňoumu, jeho charakterní popis v této knížce mě však zklamal.

1 30.10.2019

Neměla jsem sílu tuto knihu dočíst. Jistě je velmi přínosná pro čtenáře, srozuměné s problematikou, znalé historických souvislostí, a to přímo od přeživších svědků daných událostí. U mě ale touhu dozvědět se něco nového převážila tíseň nad pocity a trpkým údělem všech zúčastněných. Citlivým jedincům doporučuji začíst se do něčeho méně depresivního.

Skvělé čtení, napínavé se zajímavými dějovými zvraty. Sympatičtí hlavní hrdinové, kterým držíte pěsti až do úplného finále. Těšila jsem se na skvělý, chytře napsaný, severský detektivní román s absencí násilí a hektolitry krve.
Prvních cca 300 stran strhujících, pak slušné zklamání v podobě, dle mého soudu až přehnaného, zvráceného odhalení historie klanu Vangerů.
Někdy je méně více, odebrat z knihy 100-150 stran a neuchylovat se k brutálnostem a "šťastným náhodám", budu výsostně spokojena.

1 08.09.2019

Ačkoliv je tato kniha krásně napsaná a po literární stránce jí nemám co vytknout, do jejího čtení jsem se neskutečně nutila. Snad za to může prostředí, ve kterém se jednotlivé linie příběhů odehrávají. Některé kapitoly a osudy jsou velice silné a dojemné, u některých jsem měla problém identifikovat jednotlivé aktéry čistě podle jmen. Určitě se nejedná o literaturu, vhodnou na pouhé ukrácení chvíle, je vhodná pro toho, kdo chce o věcech přemýšlet a strávit nad četbou více času.

1 27.08.2019

Poměrně dobře, kvalitně napsané, nicméně po celou dobu jsem měla pocit, jako bych některé scény už někde viděla... Musím přiznat, že se mi tato kniha četla poměrně obtížně vzhledem ke stylu a formě, na základě toho jsem byla překvapena, že autor se živí psaním scénářů.

Může obsahovat spoiler:
K dějovým zvratům snad ani není třeba se vyjadřovat, tento druh thrillerů se v podstatě zakládá na stejných principech - pomsta, krev, šokující zvraty, geniální pachatel kvalit Supermana.
Taková solidnější detektivka, které budiž k dobru, že alespoň vyšetřovatel je považován za ztracenou existenci.

1 26.07.2019

Poetické, vtipné, trefné, s osobitými kresbami. Asi se tam zajedu podívat.

1 16.07.2019

Priscilla má můj upřímný obdiv.
Nejen za způsob, jakým vylíčila nejdůležitější aspekty života s Králem rokenrolu a vznikla tak senzační knížka, která Vás nepustí, dokud neotočíte na poslední stránku. Především nedokážu, a v dnešní emancipované době už vůbec, pochopit, jak se dokázala zcela oddat, a to již v teenagerském věku, jednomu muži, vzdát se pro něj prakticky celého svého života! Žít v nejistotě, ve lžích, trpělivě čekat na těch pár společných, vzácných chvil! A navíc jakékoliv ústrky z Elvisovy strany považovat za naprosto přirozené a oprávněné, jako kdyby ona sama žádná práva neměla! Je sice pravda, že jinak smýšlíme o lásce v 15, jinak ve 30 letech, nicméně Priscilliny rodiče obdivuji za odvahu, se kterou posílali svou dceru vstříc nástrahám velkoměsta a bujarých večírků (že je Elvis mnich, o tom snad museli pochybovat i oni).
Pravda, velice dobře se provdala, alespoň o materiální záležitosti měla bohatě postaráno, ale už jen za to, co musela od 14 let snášet psychicky, budiž jí přáno vše nejlepší!

1 05.07.2019

Velmi zvláštní, originální záležitost, která nepostrádá určité napětí, ačkoliv ke klasickým, nervy drásajícím thrillerům má hodně daleko.
Pointa celého příběhu mě příliš neuspokojila, vysvětlení celé akce mi připadalo poněkud za vlasy přitažené, stejně jako odhalení, co jsou naši hrdinové ve skutečnosti zač. Nicméně ani to mě neodradilo po dočtení skočit na začátek a zopakovat si prvních pár kapitol, abych si uvědomila, co mi na jednání postav připadalo podezřelé a čemu jsem třeba od samotného počátku nevěnovala tolik pozornosti. V tomto světle se mi jeví dílo páně Deavera chytré a propracované.
Ideální kniha na bezesné letní noci.

1 03.07.2019