Radunnie Radunnie komentáře u knih

☰ menu

Ta přede mnou Ta přede mnou J. P. Delaney (p)

Velice dobrý a originální nápad zasadit děj do luxusní pevnosti, ze kterého se dalo vytěžit maximum. Tak trochu naivní příběh, pelmel 50 odstínů šedi a Zmizelé (což není zlé, Zmizelá je vynikající). U mě se ale wow efekt ze samotné knihy nedostavil a v hlavě mi zbyl právě jen ten originální nápad.

11.11.2017 3 z 5


Analfabetka, která uměla počítat Analfabetka, která uměla počítat Jonas Jonasson

Brilantní, svěží, vtipné, milé. Zajímalo by mě, kam na ty své zápletky pan Jonasson chodí. Každopádně baví, a moc.

19.03.2016 5 z 5


Útěk do divočiny Útěk do divočiny Jon Krakauer

Oba dva pánové, jak J. Krakauer, tak i Ch. McCandless, jsou bezesporu zajímavými, inspirativními osobnostmi. Vyvolat v tak mladém věku v lidech, které na své cestě Chris potkal, tolik sympatií a nostalgických vzpomínek, to už musí být NĚKDO!
Film je bezkonkurenční a kniha má také něco do sebe, některé autorovy úvahy z pozice zkušeného dobrodruha stojí za povšimnutí, ačkoliv kapitolu o jeho dosažených úspěších, jakkoliv výjimečných, bych raději viděla v samostatném díle.

14.06.2020 4 z 5


Citový život zvířat Citový život zvířat Peter Wohlleben

Zkrátka a jasně, to, co jsem od knížky očekávala, jsem také získala. Milé, zajímavé, zábavné vyprávění pána lesa, který píše vskutku poeticky.
Některé zvláštnosti z říše (nejen) zvířat pro mě jako pro velikou milovnici všeho živého představují něco na způsob objevení Ameriky a čtenář si je hravě vtiskne do paměti, zatímco bez některých kapitol (např. Ve službách lidí aj.) by se kniha hravě obešla.
Jako inspirace příběhy fungují beze zbytku, stačí se při návštěvě lesa na chvíli zastavit, zaposlouchat se a živí tvorové si k Vám najdou cestu sami (pokud se zrovna nejedná o ty hlučnější, dvounohé).

PS: Hodnocení knihy v Dodatku nakladatele V. Kazdy vůbec nepokládám za rozumný tah a nechápu jeho smysl ani účel. Svůj názor lze vyjádřit i jiným způsobem než ho čtenářům vnutit v závěru díla, navíc s reklamním odkazem na knihu Abd-ru-shina, která s dílem P. Wohllebena vůbec nesouvisí.

01.02.2020 5 z 5


Snídaně u Tiffanyho Snídaně u Tiffanyho Truman Capote

Bez mučení přiznávám, že jsem příběh (jak v knižním, tak i ve filmovém zpracování) nepochopila (a to už jsem četla i viděla ledasco). Respektive na těch několika desítkách stran jsem se nezačetla natolik, abych dokázala luštit mezi řádky a vyluštit jakoukoliv pointu, která by byla jakkoliv objevná či alespoň inspirativní (to, že každý z nás občas hledá své místo na slunci, není snad nic nového).
Objevuje se tu množství více či méně bizarních postaviček, slečna (nebo snad paní?) Holly na mě působí nejen naivně, ale také značně nepříjemně, a hlavní hrdina snad ani hlavou myslet nemůže, jinak by Holly za její výroky a chování poslal do patřičných míst už při jejich prvním setkání (stejně jako převážná většina mužského osazenstva a sousedů).
Nicméně T. Capote je mistrem svého řemesla, což se v této novele odráží po stránce literární i stylistické.

02.01.2020 2 z 5


Nové povídky Nové povídky Zdeněk Svěrák

Laskavý humor a životní nadhled páně Svěráka je vždy pohlazením po duši, ať už se jedná o psané příběhy, jeho vyprávění v dokumentárních pořadech nebo o působení v Divadle Járy Cimrmana. Nové povídky jen potvrzují jeho nezpochybnitelné literární kvality, u některých (Sraz naší třídy, Nákup) jsem smíchy slzela, další (Betlémské světlo, O slušném taxikáři) mě zahřály u srdce.
Malá rada: jednotlivé povídky se vyplatí číst odděleně, s určitou časovou prodlevou, jen tak si je dokážete užít naplno!

31.12.2019 5 z 5


Chladnokrevně Chladnokrevně Truman Capote

Pravda, nečte se jedním dechem. Pravda, časté odbočky a popisy činů, zdánlivě nesouvisejících se samotným případem, ve čtenáři pocit napětí neprobouzí. Nicméně co musím vyzdvihnout, je autorova dokonalá detektivní, mravenčí práce, díky níž se dozvíme například i to, co Herbert Clutter snídal v den své vraždy. Čin samotný jako kdyby byl nepodstatný, v příběhu hraje pouze podružnou úlohu, autor se zaobírá v prvé řadě analýzou osobností pachatelů a tím, co je přivedlo k vražednému běsnění. Okolnosti vraždy jako takové nám servíruje na podnose, nevyjadřuje sebemenší emocionální hnutí, nezaujímá jakékoliv stanovisko. Nesoucítí, neodsuzuje, neprojevuje sebemenší lítost, přemýšlí Chladnokrevně.

20.12.2019 4 z 5


Queen Queen Phil Sutcliffe

Pro mě srdcová záležitost, encyklopedie pro všechny (nejen) fanoušky tohoto vyjímečného uskupení. Velmi zajímavé a podnětné příspěvky od lidí, kteří měli tu možnost a čest osobně se setkat či dokonce spolupracovat s jednotlivými členy kapely. Mimořádně vyvedené je zejména vizuální zpracování knihy a barevnost jednotlivých stránek.

05.01.2019 5 z 5


Zkurvenej příběh Zkurvenej příběh Bernard Minier

Ještě dlouho po přečtení knížky jsem jen tupě zírala do zdi a snažila se vstřebat aspoň zlomek toho, co mi bylo takřka geniálním panem Minierem naservírováno. Vynikající zápletka, bravurní vypravěčský styl, brilantní nástin atmosféry, ze které mrazí, šokující rozuzlení a především devastující závěr, který bych nepřála snad ani tomu vrahovi.
Spojitost s kosatkami tu není čistě náhodná. "Jenomže pak jsou tu kosatky dravé… Jsou ještě mnohem nebezpečnější, ještě troufalejší. Křižují oceány v naprostém tichu a – většinou – osaměle. Říká se jim také vražedné velryby. Neváhají útočit na velké mořské savce, na tuleně, lvouny, sviňuchy, a dokonce i žraloci a velryby z nich mají obavy. Kosatky dravé strach neznají. Jsou to dokonalí zabijáci…"
V tomto případě mě "dokonale zabil" pan Minier, a to tak, že mám sto chutí dát si ten Henryho zkurvenej příběh ještě jednou.

22.11.2017 5 z 5


Komu zvoní hrana Komu zvoní hrana Ernest Hemingway

Dočetla jsem, ale byla to lopota! Netvrdím, že zdánlivě nekonečné dialogy byly zbytečné, určitě měly svůj význam. Nicméně daleko zajímavější byly vzpomínky hrdinů a Robertovy vnitřní monology. Závěrečná akce byla napínavá, díky barvitému popisu prostředí a jednotlivých scén má čtenář pocit, jakoby byl přímo v centru dění. Závěr samotný byl pro mě třešničkou na dortu, jen si nejsem jistá, jestli jsem neronila slzy radostí, že jsem konečně na konci...
Panu Hemingwayovi dám určitě ještě šanci - jeho nejrozsáhlejší román mám za sebou, tak teď už to půjde jako po másle:-).

09.05.2021 4 z 5


Titanic Titanic Miloš Hubáček

Vynikající kniha, napínavá od začátku až do konce. Jednoznačně nejlepší, nejobjektivnější z dlouhého výčtu těch, které se katastrofou Titanicu zabývají. Vhodná i pro ty, kteří s tragédií a jejími okolnostmi dosud nejsou podrobněji obeznámeni - autor čtenářům předkládá pro lepší pochopení potřebná vysvětlení. Čtivá pro ty, kteří upřednostňují souvislé vyprávění bez retrospektivy.
Zkrátka vzhledem k letopočtu vzniku (necelé 4 roky po objevení vraku) malý zázrak!

28.07.2020 5 z 5


Umřel jsem v sobotu Umřel jsem v sobotu Josef Formánek

Výjimečná, zajímavá, zanechávající ve čtenáři prostor pro fantazii. Dějová linie jedním slovem zvláštní. Kdyby šlo o jiného autora, hvězdičkami šetřím, ale když on ten pan Formánek tak krásně píše!

29.05.2020 5 z 5


Najdi mě Najdi mě André Aciman

Nikdy bych neřekla, že stačí jedna kapitolka a můj dojem ze čtení se doslova vyhoupne více než o 50%! Přesně tak, od 157. do 179. stránky nebudete na pochybách, že držíte v ruce dílo autora DMSJ. Bohužel oproti těmto vydařeným bych některé zbylé stránky nejraději zcela přeskočila.
Oliverovo vyprávění je literárně tak moc povedené, že Samuelova i Eliova část z tohoto souboje vyjde, alespoň z mého pohledu, na prázdno. Dokonce si troufám tvrdit, že bez jejich dějové linie, v obou případech tak trochu přitažené za vlasy a na několika stránkách téměř zbytečné, by se knížka, třeba jen v kratším provedení, hravě obešla. Například v pátrání po tajemném Leonovi jsem nenašla významnější pointu, snad jen že p. Aciman měl zřejmě v úmyslu potěšit především odbornou skupinu čtenářů, zběhlých v klasické hudbě. Navíc veškeré dialogy na mě působily tak nějak strojeně, rádoby učeně, jako kdyby se hrdinové báli zapříst spontánnější rozhovor, takto se jen všichni obávají, aby jeden druhého slovně neurazili. To je velice zvláštní vzhledem k tomu, že se do vztahů vrhají rovnou po hlavě a ještě raději o nich mluví.
Nejsem vyznavačkou šťastných závěrů a DMSJ bylo natolik intimní, chytré a křehké, že pokud přihlédnu ke všem těmto okolnostem, nemyslím si, že pokračování bylo od pana autora dobrým tahem.

09.02.2020 3 z 5


V pekle plynových komor V pekle plynových komor Shlomo Venezia

Neuvěřitelné, jak hluboko musela klesnout lidská důstojnost. Neuvěřitelné, že se najdou tací, kteří holokaust a jeho hrůzy zpochybňují.
Díky za každé další svědectví, za statečné znovuotevření ran těch, jichž se toto téma bytostně týká, kteří nemají šanci zapomenout. Ani my díky nim nezapomeneme.

25.01.2020 5 z 5


Probuzení Simona Spiera Probuzení Simona Spiera Becky Albertalli

Velmi milá, příjemná záležitost. Mám moc ráda knihy s podobnou vztahovou/milostnou tématikou. Vždy mě spolehlivě přesvědčí o tom, že na věku ani na orientaci nesejde - všichni se na poli lásky a mezilidských vztahů potýkáme se stejnými nebo aspoň podobnými problémy, ať je nám 20 nebo 50, ať jsme hetero-, homo- nebo bi-.
Probuzení je zdánlivá oddychovka, to ale nemění nic na tom, že čtenář přibližně od druhé poloviny začíná žít v ustavičném napětí, kdo že se to pod tajemným Bluem skrývá. Světe div se, uhodla jsem, tudíž zase tak těžký a nelogický ten rébus být nemůže!
Z knížky přímo sálá pohodová atmosféra, po celou dobu se řeší jen vztahy a city (e-mailová korespondence mezi hlavními aktéry je přitom velmi upřímná a realistická), navíc na pozadí středoškolského prostředí, plného pilných a snaživých teenagerů. Hladinu vody tak rozčeří pouze několik náhodných nedorozumění mezi spolužáky, přáteli a rodinnými příslušníky, a samozřejmě coming out dvou zaláskovaných kluků. Ten, kdo v ději očekává jakýkoliv dramatický zvrat, bude pravděpodobně zklamán, zato pro nás, milovníky opravdových, realistických příběhů s dávkou humoru a lehké ironie se jedná o výbornou knížku, ke které se já osobně určitě ještě vrátím, tentokrát v originále.
PS: Filmovou verzi neznám, ale po pročtení některých recenzí si raději nebudu kazit pozitivní dojem a zůstanu jen u knižní předlohy.

25.12.2019 5 z 5


Posel Posel Markus Zusak

Kniha vůbec špatná není, to ne, na druhou stranu nesdílím takové nadšení jako většina zde hodnotících čtenářů. Zápletka je poměrně dobře vymyšlená a vcelku originální, jen mi připadá, že zpracování za nápadem samotným trochu pokulhává. Přitom počáteční kapitoly vyznívají velice slibně, hlavní hrdina je sympatický a jeho smysl pro ironii mi padl do noty. Bohužel s přibývajícími kapitolami humoru a lehkosti postupně ubývá a autor se pokouší o jakési napětí a vážnost, což je v tomto případě kamenem úrazu. Pokud by se páně Zusakovi podařilo udržet onen nádech vtipu v průběhu celého vyprávění, mohlo se jednat o kvalitní humoristický román. Na druhou stranu, vzhledem k jeho nízkému věku, i tak dobrá práce!

04.11.2019 4 z 5


Maus – Souborné vydání Maus – Souborné vydání Art Spiegelman

Báječná kniha i pro nečtenáře, edukativní klenot i pro ty později narozené, kterak zábavnou formou předat poselství z jednoho nešťastného období (ne)lidské historie.

31.01.2019 5 z 5


Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) Jonas Jonasson

Po dvou, pro mě naprosto senzačních, zábavných počinech, ukrutná nuda v podobě této knihy. Nepříliš nápaditý děj, nesympatické postavy, do jejichž jednání jsem se nebyla schopna po celou dobu vcítit (vlastně by mi bylo jedno, i kdyby celý příběh skončil pro všechny tragicky). Připadalo mi, jako kdyby pan Jonasson najednou pozbyl vší své nápaditosti a humoru, a doslova plácal o ničem.
Neznat dopředu jméno tvůrce, nikdy bych neuhodla, že jím je autor Staříka a Analfabetky. Chápu ale, že po takových dvou peckách propad nastat musel, ačkoliv ne tak hluboký.

06.07.2016 2 z 5


Volání Kukačky Volání Kukačky Robert Galbraith (p)

Neurazí, nenadchne. Rozuzlení mi místy silně připomínalo závěrečnou scénu z Cimrmanovy Hodiny pravdy, kvůli které musel být nasazen Vichr z hor. Po tolika stranách celkem kvalitního čtiva jsem očekávala daleko jednodušší a logičtější závěr, takhle autorka kombinovala, kombinovala... až překombinovala.

14.02.2016 4 z 5


Němý křik Němý křik Angela Marsons

Myslím, že pro příště dám paní Marsons vale. Její literární styl mi vůbec nesedl, nelogičnosti v příběhu jakbysmet. Existuje veliké množství kvalitnějších autorů krimi, thrillerů a detektivek se schopností daleko lépe vystavět atmosféru a náročnějšího čtenáře zaujmout.

03.10.2023 2 z 5