petrucha86 komentáře u knih
Má první a určitě ne poslední kniha od tohoto autora! Krásné a inspirativní čtení.
Tak už mám tolik probíraný kvítek dočtený a myslím, že za mnohé mluví i to, že jsem se do něj pustila už někdy v září..prodleva nebyla způsobená jen rozměrem knihy (protože kdo to má pořád někde převážet, že, a čtečkám stále říkám rezolutní ne), ale především má postupně rostoucí nechuť knihu dočíst. Prvních 300 stránek jsem přečetla jedním dechem na jeden zátah, Michel Faber popsal tehdejší Londýn skoro hmatatelně a i děj tzv. odsýpal. Bohužel postupně se jakákoliv přitažlivost vytrácí a konec na mě vyloženě působí dojmem, že autora opustila chuť Kvítek dopisovat, stejně tak jako mě chuť dočítat. I když pro mě kniha byla zklamáním, zajímaly by mě další osudy hlavních postav a z toho důvodu dám Faberovi ještě jednu šanci.
Knižní verzi jsem četla až po shlédnutí filmu, ale i tak mě děj úplně vtáhnul a při čtení jsem měla chuť sbalit batoh a vyrazit :) Před Cheryl smekám, bez jakýchkoliv zkušeností vyrazit na takovou cestu, to chce hodně odvahy! Nebo zoufalství..? Pocitů je v Divočině promítnuto mnoho a nejen to vyrovná absenci nějaké zápletky a napínavých momentů. Styl psaní není nejlepší, ale zrovna u téhle knihy je to jen nepodstatná maličkost, rozhodně doporučuji k přečtení!
Poklidný příběh, ani smutný, ani optimistický, ale v pozadí se skrývá závažnější téma, které je jen lehce naťuknuto.
Ponaučení pro příště: nenechat se ovlivnit doporučeními knižních blogerů. Tohle pro mě bylo až na posledních 150 stran vyloženě utrpení a za ty jsou ty dvě hvězdy. Jinak příliš nesympatických nelogicky se chovajících postav a zbytečně překombinované dějové linky. Nemluvě o neustále se oblézajících rodičích, stačilo.
To, co nám teď přijde samozřejmé, bylo před pár desítkami let skandální a nepřijatelné a vlastně se to dost dobře dá říct i naopak! Lekce chemie je velmi zábavná kniha o spíše smutných věcech (ale psána s takovým nadhledem, že vám to vlastně ani nepřijde) a i když na knihy s blyštivou nálepkou koukám většinou nedůvěřivě, jsem moc ráda, že jsem jí dala šanci.
Mimořádně obtížné čtení, několikrát jsem odložila, několikrát se zas vrátila, doufala, že autorce porozumím….bohužel se tak nestalo. Často jsem se v textu ztrácela, až samotný závěr mi připadal trochu srozumitelný, ale celkový dojem už nezachránil. Nicméně musím vyzdvihnout nádherný přebal českého vydání!
Kniha mě bohužel nezaujala, řadím ji k autorovo slabším. Co se samotné hrdinky týká, nepřirostla mi k srdci, všechny její činy byly hnány pouze marnivostí a materialismem, žádné “hluboké rozuzlení se nekoná.to, nakolik bylo její odsouzení spravedlivé je věc jiná.
Nedočetla jsem, bez mučení přiznám, že na to nemám. Bohužel než cokoliv jiného ve mě kniha vyvolávala jen pocity úzkosti a jakési..ošklivosti?...po každé stránce jsem měla chuť ji zavřít a už se k ní nevracet..což jsem nakonec učinila.
Velmi milé čtení! Taková pohádka na dobrou noc rozhodně nejen pro děti.
Moc příjemná kniha! Jak zpracováním, tak obsahem. Určitě doporučuji každému, kdo se s éterickými oleji teprve seznamuje, ale i těm, kteří už je znají a chtějí si užít hezké chvilky s hezkou knihou v ruce a aromalampičkou na stolku :)
Čtivě a zábavně shrnuté základní informace o dvou filosofických směrech. Přímo vybízí k tomu, pustit se do konkrétních zmíněných děl.
Hájíček už je pro mě taková sázka na jistotu, opět nezklamal!
Skvělá kniha, víc k tomu říkat nemusím. Jen snad, že jsem dostala chuť se po letech vrátit k Lolitě a pokusit se na ní koukat tak, jak jí viděly autorčiny studentky.
S autorem se seznamuji, jedná se teprve o jeho druhou knihu, kterou jsem přečetla. Bohužel mé nadšení po přečtení Mostu přes navždy vystřídaly s Rackem spíš rozpaky. Od knihy jsem měla nejspíš moc velké očekávání, přečetla jsem ji za krátkou dobu, to ano, čte se dobře, ale žádný silnější dojem ve mě nezanechala. Nicméně i tak se těším na nějakého dalšího Bacha.
Autorčin blog jsem znala o to víc překvapenější jsem byla velmi osobní zpovědí, nikdy by mě nenapadlo čím si prošla, ti kdo knihu četli určitě vědí, kterou část mám na mysli. Krom mrazivějšich pasáží nechybí vtip, lehká ironie a sebeironie, kvůli kterým se na blog vracím. Děkuji a přeji hodně štěstí!
Opět krásné, doufám, že nebyla poslední!