-Pečivo- komentáře u knih

No, co k tomuhle napsat. Nesnáším stereotypy, navštívil jsem v životě spoustu míst na světě - jednou jsem byl i v Pardubicích - a poznal mnoho národů, nedávno mne například vezl v pět ráno domu taxikář z Uzbekistánu a bavili jsme se o taškách z Taškentu, ale to že většina ruskýho národa dokáže podporovat tuhle lidskou zbytečnost v prezidentským křesle mi nevysvětlil ani pan politolog Medvěd.

Ano, chápu co tam je psáno a tak dále pana krále, ale proč tomu tak je a proč se děje co se děje například v Buče, to mi ani nadále hlava nechce brát. Do prdele vyndejte si ty hlavy z prdele vy zkurvený debilové a vodstřelte někdo toho vaše debila! Vodstřeljája Putinkurvu charašo paněmáješ?!

Jo jinak kniha ok, ale moc nevím jak tohle objektivně hodnotit. Jednou jsem od souseda dostal knihu o technických aspektech pecí z koncentráku a s tím jsem měl podobný problém.

3 18.04.2022

Libor dřív bydlel na míráku a občas jsem za nim byl na návštěvě, takže jsem měl docela dobrou představu o tom, jakej je život na míru. Haha Lol. Teď už pár let zase bydlí jinde, tak jsem s chutí vzal tuto absyntovku do ruky, abych si to osvěžil.

Fóry stranou, protože tahle kniha je o větší bídě než je k vidění každý pátek po desáté hodině večer na Andělu - tato kniha je totiž o textilním průmyslu v Bangladéši.

Tak jako každý jsem si vždycky myslel, že když si koupím v primarku tričko za 8 korun, tak je to drahý, protože trička padaj z náklaďáků a měly by stát maximálně bůra. Maximálně 7 korun, když maj superdlouhý rukávy. Bohužel jsem se mýlil. Trička totiž dělaj v Bangladéši a skoro vůbec jim za to neplatí a tím pádem nemaj na jídlo ani na HD family subscription Netflixu.

6/10, reportáže dobrý, ale trochu to bylo nějaký neučesaný.

3 01.04.2022

Autobiografický pidiromán francouzské autorky obdržel roku 1984 goncourta. Ve stejném roce obdržel Fernando Gomes zlatou kopačku a narodil se Pali. To znamená, že ta kniha už je stará. Jo a krom toho vyšla nedávno palimu kniha u Arga! Stahuj, lajkuj, kupuj známým! Ale zpět k tomu proč jsme tady, soustřeďuje se Peči.

Milenec je o tom, jak malá Marguarete vyrůstá v dysfunkční rodině v Indočíně a během puberty si začne se starším bohatým čínským milenecem. Nedávno mi manželka navrtala poličku na knihy na záchod a tak je Milenec první kniha, která byla komplet čtena během kadu. Miluju tyhle vymoženosti! To dřív za nás nebylo!

Kniha celkem za 8/10, překvapivě mě bavil saigonský nádech, matčina chorobně neúměrná láska k sourozencům a to vše zamotané do pubertální touhy po zakázaném prcání v šíleným vedru pod větrákem.

3 19.01.2022

Jelikož si to šněruju na plnej plyn na čtyřicítku, tak už samozřejmě občas dovalí myšlenka jestli budu i v sedmdesáti stále tak oslňující plešatej kolík nebo spíš tlustej brambor.

A o tomto špagátu je i Autoportrét - předem bych chtěl předeslat, že se jedná o 10/10, takže si držte klobouky! Autoportrét je příběh sedmdesátiletýho bankéře, z bohatý rodiny, kterej si kariéru vyženil a moc dobře si je všech svých nedostatků a sviňáren vědom a všechny pocity, strachy a slabosti valí na čtenáře zatímco kouká manikérce do dekoltu.

Za mne všechny pohledy vyprávění plná palba a tím pádem když to sečtu a podtrhnu, tak je to plná palba plus plná palba a to se rovná 2 plný palby.

3 10.10.2021

(SPOILER) Bon giordano bruno přátelé dobré literární recenze, tady Peči. Čau čau. Takže - Osamělost prvočísel je příběh Alice a Máti, kterým se v dětství stala velmi nemilá věc - Máťa ztratil segru dvojče v parku a Alice na lyžáku zahučela ze skály. No a k tomu všemu, nebo možná díky tomu se oba stanou děsnýma outsiderama a čtenář sleduje jejich outsiderování životem.

Je to strašně beznadějný, smutný a depresivní a tak dále pana krále, má to bejt strašně tragicky romantický, protože přes všechny životní nesnáze oba hlavní hrdinové maj nakonec skončit přeci jen spolu - což se nestane - a i přesto pečiradar zaznamenal nějakou nekalost. I když se mi to četlo jak chleba s máslem, tak tomu nemohu dát víc než 7/10, něco tomu prostě chybí.

3 28.08.2021

Demiána jsem dočetl asi před měsícem a tak náramně mě to bavilo, že jsem s těma 5/10 otálel až do teď.

Hesseho mám rád, ale tenhle příběh dospívajícího mladíka, kterej má staršího kamaráda, kterej má sexy mámu, kterou ale dospívající mladík nakonec stejně nezdrandí, byl nakonec lehce mdlý.

3 11.08.2021

Jelikož rád nosím boty, tak knihu musím hodnotit kriticky. Chápu, že příběh může mladistvé nadchnout, ale to může toluen taky. Nebylo to zdaleka tak příšerný jako alchymista, ale to není ani ten zmíněný toluen. Hesse je dobrej autorista, takže tady nechci nijak moc kritizovat, ale tohle mi narozdíl od stepního vlka vůbec nesedlo.

Takže dohromady tomu dám 6/10. No a to by asi bylo všechno přátelé dobré literární recenze.

3 11.07.2021

100x Václav a jak rozumět jeho myšlenkám je trošku guláš s tatarkou a rejží. Samostatné myšlenky jsou Havolovo výroky a jak tomu rozumět je jeho životopis v podání pana Kosatíka, kterej se opírá o jednotlivé výroky.

Teď jsem to vysvětlil trochu kostrbatě, tady příklad:

Havel: “vajíčko.”
Kosatík: “Václav Havel měl těžký život, za své vůdčí postavení v disentu a nezlomnou vůli musel několikrát do lochu. V lochu to měl velmi těžké, ostatně kdo chce vědět jak moc to je v lochu šílené, nechť si přečte poslední knihu Tomáše Řepky - a to prosím vezměte v potaz, že nemohl chodit pomáhat do pekárny! Bylo to tak složité, že si nemohl dát ani vajíčka a musel se spokojit s chlebem a mazacím sýrem. Mnohdy nebyla ani zelenina.”

Odděleně by to fungovalo mnohem lépe. Takhle to vypadá, že pan Kosatík si akorát kydá subjektivní tatarku na ten guláš. Suma sumárum 6/10. ️pardon, pane Havel!

3 19.04.2021

Tak tohle jsem nedočetl, to bylo tak deep, že se mi z toho nudně průměrnýho žvatlání o smutku a depresi udělal po 50 stranách takovej hlad, že jsem knihu odložil a šel se najíst. Po obědě jsem na tuhle knihu úplně zapomněl a šel se vykadit. Pak jsem radši začal číst něco jinýho. Tenhle bláznivej příběh se stal před čtrnácti dny.

4/10.

3 18.07.2020

Dobré jitrnice přeji! Dnes stručně - Jižně od hranic, na západ od slunce byla past! Velmi překvapen tímto překvapením, jsem se rozhodl sebe překvapit Kafkou na pobřeží. A jsem opět překvapen! Tentokrát ale velmi nemile.

Murakami si tady šněruje lehce magický realismus a i když to je lehce, tak je to moc. To je jako když to polívky hodíte botu, stačí trošku a nedá se to žrát. Mladej Kafka uteče z domova a po cestě se mu děje děsný harampádí - omylem vojede svoji mámu, svoji ségru, zajde si do záhrobí a pak jde zase domu.

Teď jsem toho trochu asi vyspoileroval, ale věřte mi, že tohle bylo zábavnější než těch 650 stran. Takhle napsaný mi to připadá jak něco, co bych si docela rád přečetl.

5/10, protože jsem měl dobrej oběd a jsem milosrdný.

3 27.05.2020

Tenkrát, v dobách temných, kdy ještě byly otevřeny knihkupectví, kdy droždí se usmívalo z regálů a kdy se Sparta ještě ztrapňovala na trávnících, sem v náhlém pomatení smyslů koupil další DVĚ knihy od Olgy Tokarczuk.

Světě div se, ale toto dílo bylo stejně zábavné jak Flights, které sem již Monika Absolvoval. Olga má chatu u českých hranic v Polsku a Denní dům, noční dům je o jejím chalupaření. Povídky o sousedech, přírodě, historii a reáliích okolí a právě jsem se málem zase uspal!

5/10 a dejte Nobelovku potřebným! Třeba já ještě žádnou nemám! A potřebuju jednu!

3 15.04.2020

Německá historie je velmi rozsáhlá a určitě zajímavá, ale tak nějak Hitler. Německá historie rovná se Adolf stejně jako se českej hokej rovná Jarda Jágr.

Ale všichni víme, že život není zdaleka takhle jágr a tak se tentokráte v pečiho literárních vratech doví svět něco o Německu 70.-80. let. My se to ve škole neučili, takže teď bacha - nesu vám noviny, pozor dejte!

Když zase začala válka ve Vietnamu v 68, tak spousta levičáckejch studentů chodila protestovat - “Napalm do palm nepatří!”, “Vietnam, vietnaš, Vietná - fandí celá Letná!”. Todle je jen pár transparentů, který nikdo na ty demošky nenosil, ale mohl by, kdyby byl v Čechách, že jo. No ale my měli tenkrát jiny problémy. Třeba to, že jsem ještě nebyl na světě a nemohl tydle transparenty udělat. Peči, kam zas odbočuješ s tou svoji motorkou na recenze? Zpátky do Němec!

Takže v západním Německu sice měli zkušenosti s tim, že spousta rodičů a dospělých lidi všeobecně byli bejvalý/skrytý nackové, ale na druhou stranu nevěděli, že takovej komunista, je úplně to samý hovado. Takže mladý protestovali proti imperialistům a místo hraní playstationu házeli po ulicích molotovy. Než jednoho dne jedno bengo zabilo omylem jednoho protestanta. Tím se zažehlo peklo, který trvalo 25 let a stálo život asi 50 lidi.

Andreas Baader aka Áďa Báďa to celý vedl a potom co vypálil nákupák, tak ho zavřeli do basy. Tam se lehce radikalizoval a Ulrike Meinhof aka Ulrike Meinhof ho tam odsud s par kamarádama vystřílela v roce 1970 ven a od ty doby se valil německem teror frakce rudé armády.

Hru na městskou guerillu dotáhli k dokonalosti a jeli třeba na par týdnu na výcvik do Libanonu. Automat na Colu ve výcvikovým kempu a další funky požadavky a kecy vedly k tomu, že dokonce i palestinská guerilla jich měla plný zuby a zrušila jim trénink.

Pak se vrátili, ukradli par aut, zabili pár policajtů a brzy na to je chytli die Benga. Tady jsem myslel, že kniha skončí. Pan Aust mne ale přečůral, protože následovalo dalších 350 stran. A stálo to za to. 7 let ve vazbě a samotný proces nakonec vedl k tomu, že v Německu zavedli protiteroristický zákony, počítačovou evidenci zločinců, a spoustu dalších šmakulád.

Spoiler alert - kamarádi, kteří byli na svobodě unesli člena představenstva Daimleru & jedno letadlo Lufthansy s 90 rukojmíma a žádali propuštění Ádi Bádi a dalších 3 spoluvězňů. Po třiceti dnech bylo letadlo osvobozeno, na to konto byl pan manažer zastřelen a všichni čtyři vězni se v cele zabili. Bum. Konec jak vínečko. Za mne 10/10.

3 17.12.2019

Karl Marx vynalezl komouše. To už ho samo o sobě diskvalifikuje v anketě Největší sympaťák všech dob. Já teda doufám, že v ty anketě skončím nějaký příčky před Marxem. A před Hitlerem.

O Marxovi jsem toho věděl asi jako každý průměrný pečivo. Díky této knize jsem se dověděl mnohem více. Čeho si velmi cením je forma výpravy trampot rodiny Marxů - autor jednou pošle Marxovy do televizního seriálu, jindy se s nimi osobně setká v různých fázích jejich života a jindy zas pozve různé teoretiky včetně sebe do televizní debaty, kterou sledují Marxovi.

Literární guláš, tak jak se k pečivo servíruje. Rubato opět nadprůměrně. 8/10

Jako bonus lze nalézt filosofické úvahy o tom, kde se myšlenky cestou od Marxe k Stalinovi vyjebaly.

3 03.11.2019

Třetí kniha čínského autora Jü Chua pokračovala v pozitivním trendu jeho prvních dvou knih a opět pečiho velmi uspokojila. Samozřejmě intelektuálně, vy prasáci! Vítejte v dnešních pečiho literárních vratech - anebo jak se říká po našom: guten Tag!

Román Bratři jsou vlastně dva romány v jednom. Což je velká nevýhoda v reading challenge, protože i když jsem vlastně právě přečetl dvě knihy, píšu si jednu. Jak by se řeklo u nás - schweinerei!

I když jsou to romány dva, tak se jedná o jeden příběh dvou bratrů. Kdo teď čekal, že román jménem Bratři bude o jeřábech nebo potápění, tak toho musím zklamat. Kniha vypráví život dvou nevlastního bratrů od dětství až po konec jejich života. Děj se odehrává v čínském Veselí nad Lužnicí a je míchačkou komedie, dramatu, sociální úvahy a satiry a bůhví čeho ještě. Do 700 set stran se toho vešlo Chuaovi tolik, že kdybych to měl vyjmenovat, tak už se z toho záchoda nezvednu, protože mi umřou nohy.

Proto v zájmu všech ukončím tuto recenzi a vydám se ze záchoda. 9/10

3 28.05.2019

Peči je spokojen. Peči je nadmíru spokojen. Pan Kosinský už parkrát byl k Pečimu připuštěn a osvědčil se. I tentokrát se mu povedlo Pečiho pobavit a proto se Peči rozhodl o sobě mluvit ve třetí osobě.

Byl jsem při tom je něco mezi Písařem Bartlebym od Melvilla a obráceným Procesem nebo zámkem od Kafky. Hlavní hrdina se jmenuje Příhoda (Chance v angličtině je trochu lepší - poznámka Pečiva) a je to ne moc inteligentní muž bez minulosti, kterej se stará o zahradu svého pána a ve volným čase čumí na bednu. Když jeho pán zemře, tak musí z baráku.

Na ulici ho srazí limuzína, paninka jedoucí v limuzíně si ho vezme k sobě domu na vyléčení. Otevřené nechám pro budoucí, zdali mu paninka ukáže svoji limuzínu. Ale pojďme dál, vy prasáci - její starej manžel si ho oblibí, shodou okolností je starej poradce americkýho prezidenta a tak se pan Příhoda stane během třech dnů velmi respektovaným mužem Ameriky aniž by mluvil o něčem jiném než o zahradě.

Pan Příhoda totiž vypráví o tom jak v zahradě věci umírají a jiný zase rostou a že je jaro a pak léto a tak dále pana krále a během toho co všem tohle říká, tak si vlivní lidé domýšlí, že mluví o ekonomice. Úplně jsem se viděl na ústní zkoušce z makroekonomie II, akorát mi to tehdá nikdo nežral. Teda Pečimu.

9/10, Peči se těší na filmovou verzi s Péťou Sellersem.

3 15.05.2019

Druhého ledna a druhá knížka! To je jízda! Další komiks z devítidílné série Češi! A další recenze! Vánoce již v lednu? Asi jo!

Jak paní Bronislava jistě ví, pracuji v Mnichově a tak jsem samozřejmě i expert na tuto bavorskou metropoli. Slavné “o nás bez nás”, se tak už nikdy nemůže stát, protože teď jsem tady já. Nemáš zač národe!

Ilustrace se mi líbily o trochu min než u prvního dílu a mám k tomu stejné námitky jako v dílu prvnímu, ale já už jinej nebudu. 7/10 i tady. Tuším jak dopadne hodnocení dalšího dílu, ale nechte se překvapit! Již brzy se zase otevřou pečiho literární vrata! Naskledanou!

3 14.05.2019

První díl a historický akt o kterém jsem neměl ani potuchy - Kléma obětuje kámíka Slánského. Toho jsem doposud znal jen jako týpka podle kterého je pojmenovaná tramvajová zastávka v Řepích. Jak je ten svět malej!

Grafické zpracování tentokrát velmi dobré a korespondující s dějem, Stalinovi se nepozdává Slánský, generální tajemník ústředního výboru a tak ho nechá zlikvidovat. Dobře mu tak, neměl bejt komunista, ale radši třeba kadeřník nebo motorka.

Milada Horáková je jen velmi postranní děj a tak se čtenář může kochat tím, jak se ty gumy mezi sebou vybíjely. 6/10

3 14.05.2019

Peči jede jak tanky! K snídani jsem si dal kafe a další díl, tentokrát o Dubčekovo dovolený v Moskvě.

V 68 přijely na pomoc přátelé s tankama a odvezli si Sašu, Svobodu a další komouše na vyjednávání do Kremlu. A o tomhle je tento díl.

Oproti ostatním dílům hodnotim toto grafické zpracování 9/10 - vzhledem k dinosauřím hlavám komoušů jsem jako čtenář konečně mohl rozeznávat kdo je kdo aniž bych si musel dělat zápisky nebo listovat tam a zpátky. A to je po třiceti k nezaplacení.

Celkově hodnotim 8/10, zatím nejlepší díl.

3 14.05.2019

Sedmý díl Čechů a první tvořen formou koláže. Protože nám babička pekla často makový a tvarohový koláže, tak se mi to velmi líbilo a úplně mě to hodilo zpátky do roku 1977, kdy jsem ještě nebyl na světě. To jsem ještě nemusel řešit věci jako kam jsem si zase položil klíče a jestli nebudu mít nedoplatek na plynu.

V roce 1977 komouši furt trýznili zemi a Václav Havel s klukama napsal Chartu, kam napsali, že to není úplně funky a ať toho nechaj. Docela by mne zajímalo jestli bych byl schopen něco podobného v roce 1977 podepsat a nebo co bych teda dělal. Jako undergroundový knižní kritik (tuto recenzi píšu ve sklepě) bych asi musel. Naštěstí ale žijeme v roce 2019 a já si nemusím dělat starosti a můžu teď v klidu jít na záchod listovat redditem. Peči out.

3 14.05.2019

Pokračuji svou zběsilou jízdu v literárním rychlíku a připojuji osmou recenzi za poslední dva dny. Kristepane taky se vám z toho tak točí hlava? Pečiho literární vrata se v roce 2019 rozletěly tak, že jsem zvědavej jestli je ještě zvládnu zavřít!

Takže - 1989 si pamatuji jako svědomitý občan a člen školky, do který jsem nikdy nechodil, protože jsem byl rozmachanej parchant.

Václav Havel to upekl s ostatníma pěkně a přes všechny neduhy a chyby, kterých se později dopustil, pro mne jednoznačně zůstává Jarda Jágr český politiky forever. Než teda Jarda začal jezdit s tím prasetem do Číny. Srdíčko, muck a love. 8/10

3 14.05.2019