Peace komentáře u knih

"Všichni máme jizvy a šrámy, které si neustále nosíme s sebou. Každou noc se choulíme v posteli s duchy bolestných vzpomínek - necháme je, aby se nám proháněli hlavou, nedokážeme se upokojit a vzpamatovat, protože nedokážeme pochopit tu strašnou věc, co se nám stala, pochopit, proč nám připadá tak nemožné se s ní vyrovnat. Bolest nemůžeš zahnat silou vůle, odejde, až když je na to správná chvíle. Bolest je jako otravný host na večírku, většinou si dává hodně, hodně načas. A ty mezitím nemůžeš dělat nic, jen ji s sebou nosit, dokud nenastane chvíle ji vypustit do světa. Ale pochopit svoji bolest - vědět, proč ji cítíš, proč se jí nemůžeš zbavit - aspoň trochu pomáhá to břímě nést."

Tak tohle byla hodně silná kniha... Ani nenacházím slova, jak moc mě dostala.
Je pro každého, kdo měl někdy rozdupané srdce na milion kousků. A je úplně jedno, že nejste cílovka, stejně jako já, protože zlomené srdce není limitováno věkem.
Přečtěte si ji, stojí rozhodně za to!

12 09.05.2021

"Jít vpřed neznamená zapomenout. Znamená to jen pustit se bolesti a nechat ji za sebou."

Nádherná kniha, Avu si nejde nezamilovat. Rozhodně jde o příběh s přesahem a hlubokými myšlenkami.

9 18.04.2021

"Nikdo jí přece nemůže zničit život jen tím, že se rozhodl z něj odejít. Ten život jí zůstal, rozhoduje si o něm sama a je jen na ní, co s ním udělá."

Mé první setkání s autorkou. Nebylo špatné, kniha je čtivá a zajímavá. Ale že bych vyloženě hltala stránku za stránkou a byla nedočkavá rozuzlení, se bohužel říct nedá, což mě u detektivky celkem mrzí.

9 27.03.2021

"Zvládám den po dni, jednu noční můru po druhé. Bojuju ze dne na den."

Až se stydím, že jsem se ke Carterovi dostala až teď :o)) Ale o to více jsem si naše setkání užila! Bylo to super a rozhodně nešlo o jedinou knihu, kterou si od autora přečtu.

23 12.03.2021

"Můžete je soudit po libosti, ale nebyli jste v jejich situaci."

Tak tohle byla jízda, vážení! Návykové, abnormálně čtivé, napínavé jako kšandy.
A vůbec mi nevadí, že je děj vcelku předvídatelný, vše odpuštěno :o))
Přečtěte si to, nebudete litovat.

15 14.02.2021

"První let mláděte je krátký. Vzduch proudí pod jeho křídly. Vrána necítí strach. Vrána necítí radost. Svět kolem dostává barvy. Jen dům naproti jilmu zůstává šedivý."

Dlouho mě žádná kniha takto nedostala, nesrazila na kolena, nevyvolala ve mně tolik emocí.. Opravdu čtenářský zážitek. Smekám, paní Dvořáková!

29 10.02.2021

"Někdy se člověk dostane do fáze, kdy už to bolí tolik, že udělá cokoli, aby se té bolesti zbavil. I když to znamená, že přitom zraní někoho jiného."

Žánr YA už téměř nevyhledávám, ale jsem ráda, že jsem udělala výjimku. Kniha v sobě totiž skrývá krásný příběh, který má hloubku. Objevuje se tu hned několik vážnějších témat, která rozhodně vedou k zamyšlení.
Doporučuji všema deseti a těším se na další díl!

16 09.02.2021

"Propadnout v Osvětimi zoufalství znamená zemřít."

Skvěle napsaná kniha, v níž se střídá lehkost života s naprostou temnotou.
Jen ten závěr mi přišel malinko přes čáru..

9 05.02.2021

"Člověk by měl mít nějakej sen nebo něco takovýho velkýho. K čemu jinýmu by žil?"

Obávám se, že příběh je vystižením reality, která se, v různých obměnách, děje v hodně rodinách...
Jinak, opět další super kniha od této autorky!

12 26.01.2021

"Všichni se mě pořád ptají, jak jsem se dokázala vyrovnat s minulostí. Jak jsem ji dokázala překonat. Jak překonat? Nic jsem nepřekonala. Všechny ty rány, když mě bili, každá fronta na selekci. každé bombardování a každý komín v lágru i všechny ty chvíle, kdy už jsem si myslela, že je konec - to všechno je pořád ve mně a dál se mi to opakuje ve vzpomínkách i nočních můrách.
Minulost nikdy nezmizí. Nedá se vymazat ani anulovat. Vždycky ve mně bude dál žít. Stejně tak už ale nikdy nezapomenu, co jsem tehdy pochopila: že jsem přežila, protože jsem nikdy neztratila naději. Že jsem se dožila osvobození, protože jsem se naučila odpouštět."

Kniha, kterou rozhodně doporučuji.
Kniha, na kterou jen tak nezapomenu.

"Dokud mám sny, mám cíle, a dokud mám o čem snít a později to přetavit ve skutečný život, mám se na co těšit, pro co žít. A to mi dodává odvahu. Odvahu, že právě naše sny jsou větší než všechen strach světa."

Knihu jsem četla téměř jedním dechem. Prožívala každý jeden den s autorkou a užívala si hlubší myšlenky, kterými svoje zážitky prokládá.
Již plně chápu, proč je titul neustále beznadějně vyprodán. Je totiž naprosto skvělý!

6 17.01.2021

"Bylo to šíleně vzrušující, zpívat jen tak. Zpívala jsem slova, která jsem sama hluboce cítila. Písničku, kterou jsem sama složila a která byla moje vlastní.
Viděla jsem, jak mě lidi v první řadě poslouchali a rozumí mi. Byli to cizinci, lidi, které jsem viděla poprvé v životě. Přesto jsem se s nimi cítila ve spojení víc než s kýmkoli jiným do té doby.
Právě to jsem na hudbě vždycky milovala. Ne různé zvuky ani dav nebo tu zábavu kolem, ale slova - emoce a příběhy - pravdu, kterou člověk může najednou vypustit z úst.
Hudba může člověka otevřít, víte? Dokáže člověku rozorat srdce a hrabat v něm, dokud z něj něco nevydoluje."

Pro milovníky hudby a čtivých příběhů je tato kniha ideální volbou! Mé rockové srdce při čtení plesalo :)

11 16.01.2021

"Musíš žít naplno. Musíš se smát, milovat, tančit, dojímat se, upadnout, ale zase vstát, zkrátka nikdy to nevzdat, nikdy."

Oddechovka, od které jsem asi čekala větší hloubku, vzhledem k anotaci.
I tak to ale bylo fajn počtení.

6 30.12.2020

"Je lepší žádnou naději nemít než o ni přijít".

Povídkové knihy, upřímně, moc nemusím, ale paní Hanišovou mám ráda, tudíž byla volba jasná. A bez nadsázky jde o nejlepší knihu povídek, jakou jsem dosud četla.
Ano, není snadná, téma je hodně hutné a jde až na dřeň každého z nás. Ale o to více v člověku po dočtení zůstane..

14 26.12.2020

"Nikdy nedokážeme pochopit, jak národ, který dal světu Kanta, Goetha, Bacha, Dürera a mnoho dalších nedostižných géniů, mohl klesnout tak hluboko do marasmu mravní zkaženosti, zločinu a potěšení z mučení, za které se každá lidská bytost musela stydět za to, že patří ke stejnému druhu."

Kniha, která by měla být povinnou četbou.
Kniha o událostech, na které by se nemělo zapomínat..

13 09.12.2020

"Nic o lidech nevíme, dokonce ani o těch, se kterými tolik let sdílíme jeden život."

Velice hutná a emočně těžká kniha. Celkem mě zklamal závěr, který mi dojem z knihy mírně pokazil.

8 09.11.2020

"Je stejně neuvěřitelný, co všechno je člověk ochoten obětovat vztahu, ve kterým je jen z pohodlnosti, čeho všeho se vzdá, jen aby nemusel čelit změně."

Další moc fajn počtení od této autorky :)

8 09.11.2020

"VZKAZ MÉMU MLADŠÍMU JÁ

Až se ti, holčičko, bude zdát, že nic není, jak chceš, neplač. Běž to oslavit. Za pár let si uvědomíš, jaký blbosti jsi chtěla a co by se stalo, kdyby se ti nedejbože splnily."

Naprosto skvělá kniha, ve které se to hemží jedním moudrem ze života za druhým.
Rozhodně doporučuji a věřím, že bude i knižní pokračování..s happyendem ;o)

8 08.09.2020

"Když je něco snadný, není to automaticky to správný řešení."

Autorčiny knihy mám ráda a ani tato nezůstane výjimkou. Moc ráda jsem si díky ní zavzpomínala na svoje vlastní dětství, které je skoro jako přes kopírák od jejího :o)

9 11.08.2020

"Co to znamená, když vám někdo chybí? Když vám někdo zmizí ze života, vezme si s sebou kus z vás. Kus z vás, který už nikdy nic nenahradí. Ten smutek a ta ztráta, to ve vás zůstane navěky. A bolí to. Ta bolest vás svírá, krvácí. Zůstane po ní strup, který svědí a pak se sloupne. A zase to začne krvácet. Jednoho dne se z toho stane jizva. Rána se zahojí, ale jizva zůstane napořád."

Velmi čtivý a vydařený thriller. který určitě ráda doporučuji.

12 20.07.2020