Ortie komentáře u knih

Neuvěřitelně silná kniha... Při čtení se mi několikrát draly slzy do očí.
Kniha je krásně napsaná, ale rozhodně se nejedná o jednoduché a veselé čtení.
Přinutila mě hodně přemýšlet a rozhodně nelituji, že jsem ji přečetla.

19 16.05.2020

Kniha mě velice zaujala. Možná to bylo způsobeno i tím, že se sama o sběr bylin zajímám, a proto jsem se dokázala do některých pocitů naplno vžít a procítit je... Zároveň mi celá kniha připadala tajemná a zvláštní, zdála se mi plná otazníků, na které jsem nenalezla odpověď, ale upřímně ani mi to nevadí, protože ne vždy musím vědět všechno.
Pocity se ve mně praly, protože na jednu stranu jsem cítila vůně, touhu žít.. Ale na druhou stranu bolest, která prostupuje celou knihou, je až dusivá a svíravá. Přesto (či možná právě proto) mě kniha uchvátila a ráda se k ní ještě někdy vrátím.
Pravděpodobně se mi kniha tolik líbila i díky tomu, že mi připomněla knihy Olgy Tokarczuk, které mám velice ráda.

15 15.03.2020

Nádherně děsivá kniha, až přímo fascinující. Člověk stále očekává zdar a štěstí, ale nic z toho se nekoná, ale tak je to správně. Protože to ukazuje, jak by to mohlo zle dopadnout... Velice nadčasová kniha!

15 23.04.2018

Ke knize jsem se za svůj život již dostala několikrát...
Poprvé jsem byla jen malá holčička, která to brala jako nádhernou pohádku, užívala si maminčin hlas a přála jsem si beránka v bedničce...
Později jsem viděla tu spoustu lásky, který v ní je a přála jsem si, aby mě někdo také miloval jako Malý princ svojí růži... A přemýšlela jsem nad slovy lišky: Co to znamená ochočit? Je to něco, na co se moc zapomíná. Znamená to vytvořit pouta.
Když jsem jí četla naposledy začala jsem o ní poprvé přemýšlet obecněji a udivovalo mě s jakou krásou jsou v ní popisovány dávné pravdy... Ale stejně si myslím, že pokud ji budu číst ještě jednou, udiví mě zase něčím jiným, protože: To důležité je očím neviditelné.
Ale vlastně ani moje poslední čtení knihy nebylo posledním setkání s Malým prince... To (zatím) poslední se odehrálo kolem Vánoc, když mě zchvátila nemoc a byla mi čtena, možná i ona pomohla mému uzdravení...
Dokonce bych věřila, že Malý princ žil, ale nevím, jak by mohl existovat někdo tak čistý... Ale jak bylo argumentováno v knize: Důkazem, že malý princ skutečně existoval je to, že byl rozkošný, že se smál a že chtěl beránka. Chce-li někdo beránka, je to důkaz, že žije.

14 11.04.2017

Další z řady knih řadících se k povinné četbě, ke které se ještě určitě ráda vrátím. Protože je stále potřeba si připomínat, že svoboda není automatická a je nutné si jí vážit a hlídat ji... Protože co by byl svět bez knih? Svět bez svobody? Svět plný vymytých mozků?

13 07.01.2020

Písně Karla Kryla zbožňuji, obdivuji, často zpívám. Oceňuji je i jako básně, protože v nich můžu hledat, můžu číst a přemýšlet... Nejsou to jen písně, jsou to básně! Pří čtení mě mrazilo, chvílemi jsem se smála, chvílemi zpívala. Rozhodně stojí za přečtení!

13 10.01.2019

Dočetla jsem tuto knížečku a nezmůžu se pořádně na nic více než široký úsměv.
Kouzelné ilustrace, do kterých jsem se vpíjela očima (knihu jsem si vlastně pořídila hlavně kvůli ilustrací, které mi okamžitě naprosto učarovaly).
Nádherný pozitivní příběh, který stojí k zamyšlení...
Knihu jsem přečetla za dnešní odpoledne, kdy jsem ležela v posteli a pila čaj a musím uznat, že to byl čarokrásný zážitek, který si zajisté ještě někdy zopakuji.

13 25.04.2017

Tato kniha pro mě byla nádherným návratem do dětství...
Líbí se mi, že tato pohádka se nesnaží věci přikrášlit, ale naopak laskavě ukazuje i to špatné, což je u dětské knížky celkem překvapující.
Při čtení jsem se nechala unášet příběhem a užívala si ho plnými doušky.

12 25.03.2020

Chvíli jsem si musela zvykat na jazyk, kterým je tato kniha psaná. Ale poklona překladateli, protože to muselo dát spoustu práce.
Příběh je děsivý a vhání do hlavy spoustu otázek, ale vlastně nenacházím odpovědi...
Je člověk vůbec dobrý, když nemá na výběr?

11 12.10.2019

Upřímně ze školy jsem čekala, že najdu mnohem více narážek na fašismus, ale překvapivě nikoliv... Objevila jsem mnoho jiného: přílišný konzum, otroctví, upozornění na válku, varování před překotným pokrokem, samozřejmě i zobrazení totalitních režimů (nejen fašismu), lidskou chtivost a společnost, nezájem o ostatní a mnoho dalšího.
Kniha byla úžasná, bavila mě jazyková hravost, satira, posměšné zobrazení společnosti. Mrazilo mě při představě, jak moc se v některých ohledech Čapek trefil.
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a objevila v ní mnohem více a jiného, než jsem čekala.

11 30.08.2019

Básně mi připadaly krásné, zdálo se mi, že jsou plné mládí a snahy poznat svět kolem...
Zamilovala jsem si hru se slovy - obrazy, vůně - vše do sebe zapadalo!
Mnohé básně provázela láska (či možná spíše mladické zamilovaní), však vše bylo kouzelně vykreslené a člověk se mohl propadnout snům a představám...

10 23.03.2020

Půjčila jsem si knihu a četla jsem a četla, četla jsem v čekárně u doktora, četla jsem před spaním, četla jsem před obědem a stejně mi trvalo docela dlouho než jsem knihu přečetla...
Nutila mě přemýšlet, nořit se do vlastních myšlenek a názorů, které nemusely vždy odpovídat názorům hlavní hrdinky... Za což jsem autorce moc vděčná, je fajn si u knihy i trochu zafilozofovat!
Celkově se mi líbil příběh i styl jakým byla kniha vyprávěna, opravdu jsem se cítila vtažena do děje a bavilo mě to. Takže první knihu paní Tokarczuk, kterou jsem přečetla, musím velice pochválit, uvidím jaké jsou další její knihy.

10 12.06.2017

Velice silná kniha, u které mi hlava stále jela na plné obrátky a vůbec se mi od ní nechtělo odcházet. Četla se jedním dechem.
Celou knihu jsem Sisi fandila a přála jí lepší život.
V knize se prolíná přítomnost s minulostí a člověk se postupně dovídá, co se vlastně stalo...

9 15.05.2020

Možná vše vypadá že začátku jen jako dětská hra a dobrodružství... Ale co vše unese lidská společnost? A není civilizace jen výmysl, který drží jako domeček z karet?

9 12.10.2019

Téma druhé světové války je vždy smutné, a proto jsem váhala, zda vzít tuto knihu do ruky a začít číst. Nakonec jsem tak učinila a rozhodně nelituji. Kniha se krásně četla, stránky ubíhali a já se spojovala s pocity hlavní hrdinky...
Velice se mi líbilo zvolení Smrti jako vypravěčky, protože se velice hodila k období, do kterého je kniha zasazena.
Nejednou jsem se u Zlodějky knih rozplakala, ale přesto na mě vlastně nepůsobila pouze smutně, byla z ní cítit i jistá radost a chuť žít... A konec na mě působil klidně a vlastně až příjemně, tak jak by asi konec (i ten životní) působit měl.

9 20.06.2017

Lidé se nezajímají, dokud nejde o ně a slova jsou občas nejsilnější zbraně. Tolik pravdy ukryté v těchto několika stranách.

8 12.10.2019

Kniha je psána krásným jazykem. Dva lidé, láska a špatná doba. Sevření srdce, kterého se těžko zbavuje. Od začátku známý konec a stejně naděje, že nepřijde... Pláč.

8 12.10.2019

Tato kniha byla druhým setkáním s paní Tokarczuk a musím říci, že zklamaná jsem rozhodně nebyla, kniha mě naprosto uchvátila.
Líbil se mi poetický styl vyprávění a ta lehkost.
Vlastně všechno má svůj čas a pro mě to byl úžasný Čas knihy.

7 19.12.2017

Ke knize jsem se dostala pomocí doporučení od mého přítele a musím uznat, že mě rozhodně nezklamala! V knize je použit naprosto úžasný humor, některé pasáže jsem si přečetla vícekrát a stále jsem se smála... Crowley a Azirafal byli opravdu skvěle vymyšlení a krásně mě prováděli celou knihou.
Příběh byl možná poněkud rozvláčný a dal by se shrnout rychleji, ale u této knihy mi pomalý spád vůbec nevadil, spíše naopak, bylo příjemné si jen tak oddechnout a nikam s knihou nespěchat.
Jediné co mi trochu vadilo, bylo veliké množství postav, ve kterém jsem se trochu ztrácela, ale jinak super.

7 22.07.2017

Jelikož jsem vyrostla na písních a pohádkách od pana Wericha byla tato kniha velice příjemným čtením na dobrou noc...
V knize jsem objevila spoustu moudrosti a hodně jsem přemýšlela, ale i jsem se zasmála a to je myslím naprosto skvělá kombinace.

7 20.04.2017