ondrash77 komentáře u knih

Jsme na samém počátku sedmnáctého století. Čechám a přilehlým zemím vládne císař Rudolf II., který si coby místo svého sídla vybral Prahu. Císařova možná až chorobná
záliba v alchymii a astrologii je pověstná.

Město uprostřed středověké Evropy se tak postupem doby naplnilo až po okraj svých obvodových hradeb odborníky ve zmíněných oborech. A právě na pozadí těchto historických kulis Jan Rybář vystavěl příběh Jana Víta ze Rzavé, zchudlého šlechtice odkudsi z jihu Čech.

Praha za časů vlády Václava IV., vykradené truhly řemeslných cechů a hlavní hrdina coby
odstrkovaný a ponižovaný sedmnáctiletý mladík. To jsou hlavní pilíře děje. Do toho se po městě začnou objevovat zohavená mrtvá těla a díky tomu vyplouvají na povrch vztahy mezi hodnostáři na městské radnici.

Sexton Furnival je šestnáctiletý teenager, kterého tak nějak nebaví život. Neustále řeší existenciální problémy, ostatně jako milióny jeho vrstevníků. Při jedné procházce po městské skládce potká holku, která není nikdo jiný než samotná Smrt.

Julien Malliat je voják rozsypané francouzské armády, která táboří na břehu moře. Shodou
okolností nedaleko místa, odkud se evakuují britští vojáci. Na druhé straně mají postupující Wehrmacht, od kterého je dělí sotva pár kilometrů. Malliat opustí své přátele, aby se pokusil dostat na jednu z evakuačních lodí.

Když se pokus nezdaří, vydává se do vnitrozemí. V opuštěném domě zabrání znásilnění dívky dvojicí jeho „spolubojovníků.“ Vzápětí se dívku snaží přesvědčit, aby dům opustila. Zůstat znamená jistou smrt. Pro oba.

Amerika, a vlastně celý svět, má problém. Mužskou populací se začne šířit vir, který je
vzápětí označován jako encefalitida 16. Ženy, chlapce a starce nechává bez povšimnutí, za oběti mu padají pouze muži v produktivním věku.

Pokud přežijí, jedinou možností jak si zachránit život, je kastrace. Netrvá dlouho a reprodukce schopní muži jsou na pokraji vyhynutí. Jak jde čas, ženy ovládnou veškeré důležité posty a ve společnosti zavládne ženský rasismus. Na post presidenta Spojených států amerických usedne žena, která svými extrémními feministickými postoji nastolený protimužský rasismus ještě podporuje.

Furth am See je maloměsto kdesi v Rakousku. Jednoho večera najde sedmiletá vnučka Katharina svého dědu před domem mrtvého, má rozmlácenou hlavu. Na místě činu jsou nalezeny stopy po pneumatikách.

Při jedné ze svých pravidelných procházek se ztratí vysoký důstojník švédského námořnictva ve výslužbě Haken von Enke. Případ od začátku nespadá do kompetence komisaře Wallandera a za normálních okolností by o něj neprojevil nejmenší zájem.

Potíž je v tom, že zmizelý důstojník se v dohledné době měl stát tchánem jeho dcery. Situace se mění v momentě, kdy je dcerou a jejím nastávajícím manželem požádán, aby se do věci vložil. Netrvá dlouho a Wallander se ocitá ve sférách, kde operují tajné služby.

Ponechme stranou analýzy, v čem tkví popularita Nesbových knih. Faktem je, že zápletka je věc, kterou tenhle Nor umí vystavět přímo mistrovsky. Ve srovnání s předchozími příběhy vrchního komisaře Holea odvedl autor ještě lepší práci.

Když k tomu přidáme správnou dávku popisnosti místních reálií, která však nebrání svižnému tempu děje, hrdinovu vnitřní rozpolcenost a nečekané zvraty, kniha s potenciálem vysokých prodejů je na světě.

Ladislav Fuks podrobně vykresluje charaktery postav, jejich psychologii a myšlenkové
pochody. Pozoruhodné je, že se nejedná o úvahy pouze hlavních protagonistů, ale
také lidí, kteří mají v knize pouze vedlejší úlohy. Řeč je o momentech, kdy si
vypravěč představuje, co by si pomyslel komorník, kdyby byl konkrétní situaci
přítomen.

Fuks nenechává bez povšimnutí drobné detaily, v některých případech skoro
až banality. Čtenář si nemůže být jistý jejich významem, dokud nedočte poslední
stránku. Současně opakujícím se popisem stejných obrazů vytváří pomyslné pilíře
vyprávění. Za rámec příběhu pak lze označit vyšetřování spáchaných vražd.

Mohlo by se zdát, že s přibývajícím věkem autora bude ubývat jeho schopnost oslovit mladší, resp. později narozené čtenáře. Omyl. V povídkách sice vystupují například účastníci třídního srazu, kteří maturovali před padesáti lety, ale na druhou stranu v
povídce nazvané Ujetá láska Svěrák do hlavní role obsadil copywritera, tedy povolání vskutku dnešní.

Dalším aspektem, který funguje, je Svěrákova nevyslovená snaha vykreslit svět lepší, než jaký doopravdy je. Taxikář je v dnešní době synonymem pro faleš, nezřízenou touhu po
penězích a obohacení se za každou cenu. Název povídky Hodný taxikář dokládá Svěrákovu touhu pomyslné ostré hrany obrušovat a dodat pocit lidskosti a dobroty tam, kde kolikrát třeba ani nejsou.

Chování člověka v extrémních situacích, to je literární téma vděčné, oblíbené a
přesto prakticky nevyčerpatelné. Těžko bychom spočítali knihy, kde lidská psychika stála předlohou a současně motivem. Jenže co naplat, pořád je co objevovat, ať už je řeč o zápletce nebo formě zpracování.

Francouzský prozaik a historik Robert Merle v knize Ostrov pokládá na první pohled prozaickou otázku: jak se zachová skupina lidí na nevelkém ostrově ztracené kdesi v nekonečných pláních Pacifiku?

Harry Koegh se narodil ve Velké Británii, v městě Edinburgh. Byl stejný jako ostatní
chlapci a z počátku to nevypadalo, že by se od svých vrstevníků jakkoliv lišil.
Časem však v sobě objevil výjimečnou schopnost promlouvat s mrtvými.

Nezáleží na tom, zda zemřeli včera nebo před mnoha stoletími. Jeho mimořádné nadání samozřejmě neuniklo pozornosti britské tajné služby a tak se na něj obrátili s nabídkou
spolupráce. Důstojník KGB Boris Dragosani je zase obdařen schopností získávat informace
z mrtvých těl a přebírat dovednosti, které tito lidé za živa ovládali.

Praha je šokována sérií brutálních vražd, které se v krátké době odehrály. Veřejnost je zdrcena o to víc, oč perverznějšími způsoby byli vraždy provedeny. Jedno z těl bylo
nalezeno pověšené uvnitř zvonu v kostele svatého Apolináře.

Další našli nabodnuté na stožár před Kongresovým centrem na Vyšehradě. V té době do města přijíždí cizinec Matyáš Gmünd v doprovodu podivného skřeta. Důvod návštěvy je vrátit pražským kostelům jejich původní krásu.

Čekat od Plačícího draka špetku nadhledu, ironie nebo dokonce intelektuální přesah, by bylo čiré bláznovství. Nic takového tady není. V první řadě jde o akci, krev a pak také o erotiku. Každý mainstreamový spisovatel ví, že tyto atributy zabírají skoro vždycky. Při zobrazování sexuálních scén si tvůrci nebrali servítky a ukazují „všechno a ještě něco navíc.“ To samé lze říct o vyobrazení násilí, kdy letící nože nacházejí cíl přímo uprostřed oční bulvy. Působivost podtrhuje svalnaté tělo hlavního hrdiny potetované dračími motivy či dokonalé tvary spoře oděných ženských postav.

Všechny povídky spolu zdánlivě nemají mnoho společného. Odehrávají se v odlišných
dobách, světech i s jinými postavami v hlavních rolích. Přesto je spojuje způsob, jakým jsou vyprávěny. I když je King obecně vcelku popisný autor, ve Všechno je definitivní se pouští možná až do zbytečných detailů.

Román Nevinný lze vnímat ze dvou pohledů. Tím první je milostný příběh nezkušeného Leonarda a životem ostřílené Marie. Je to právě ona, kdo mladíčka zasvěcuje do tajů lásky a díky komu získává pocit opravdové dospělosti.

Jako druhý pohled pak lze chápat špionážní příběh odehrávající se na pozadí skutečných událostí. Není bez zajímavosti zmínit, že tajná akce Gold se v roce 1955 v Berlíně skutečně odehrála. Ani jednu z uvedených rovin nelze označit za důležitější více či méně. Ostatně obě se navzájem prolínají a mají na sebe přímý vliv.

Mark Frost se u nás patrně nejvíc zapsal do povědomí jako „ten chlápek od Davida
Lynche.“ Coby scénárista se podílel na dnes již kultovním seriálu Městečko Twin Peaks. Dodnes mám v živé paměti, jak někteří kamarádi odmítali chodit v pátek večer na pivo, protože v tu dobu obrazovky okupoval agent Cooper.