novecento komentáře u knih

Po jedné z knih E. Hemingwaye jsem sáhl na tuto útlou knížku. Je zde cítit velká snaho o vytvoření napínavého příběhu z tanzanského národního parku Serengeti. Ale Campbell příběh napsal dosti těžkopádně až nudně. Teprve v poslední devatenácté kapitole se mu podařilo na čtyřech stránkách vyjádřit opravdu čtivý a dojemný závěr příběhu. Za tyto čtyři stránky dávám****.

1 02.05.2021

Koupil jsem nejdříve cd s úžasným Václavem Postráneckým a dalšími dobrými herci. Pak knihu, abych se mohl vracet a potěšit se na duší s textem, který vás polaská na kterékoliv stránce, když knihu otevřete. Je to taková lehká četba, která vás nezklame.

3 25.04.2021

Film-Město andělů, 1998, Nicholas Cage-anděl Seth a Meg Ryan-lékařka.
Rozhovor v knihovně:,,S-Ahoj Megy, moc rád Tě zase vidím. M-není to trochu zvláštní? S-zvláštně hezké, máš ráda Hemingwaye? M-jo, zvláště tohle-kniha Pohyblivý svátek. S-můžu a čte: Jak jsem jedl ústřice s tou jejich slanou příchutí moře a tou jejich slabě kovovou pachutí, kterou to studené bílé víno splachovalo, takže zbyla jenom ta mořská příchuť a šťavnatost, a jak jsem vypíjel ze skořápek tu studenou tekutinu a splachoval jí svěží chutí vína, ten pocit prázdnoty mě přešel a já byl zase šťastný. S-on vždycky popíše, jak to chutná, to mám rád. M-Ty sen chodíš často? S-ano, žiju tady. Já jsem poslíček. M-takový ten na kole. S-ne, já jsem poslem Božím. M-a máš pro mne vzkaz? S-ano, již jsem Ti ho dal...Je to dobře napsaná kniha vzpomínek na Paříž s jejími básníky, malíři, dobrým jídlem a pitím. Na straně 16-19 je zajímavě napsaná kapitola o psaní povídky v jeho oblíbené kavárně na náměstí St-Michel. Její část byla použita v pro mně pěkném, romantickém filmu. Knihu doporučuji.

9 17.04.2021

Knihu jsem hledal podle názvu. Můj ovčácký pes se jmenoval Kazan a prožili jsme spolu krásných 14 let mého mládí. Kniha není bestseller, ale potěší vaší duši, pokud jste ji ještě neztratili na smetišti počítačových her a mobilů.

11 02.04.2021

Moje zamyšlení nad závěrem knihy. Portrét v tištěné podobě je vzpomínka, zachycení výrazu osobnosti v daném čase. V každé knize vzpomínek bude několik chybějících kapitol. Při vzpomínce na rodiče známe jejich druhou polovinu života, ale po jejich smrti k té jejich první polovině ztratíme přístup. Podobně je to s dětmi. Tam prožíváme společně první polovinu jejich života. V té druhé si žijí svůj život, na který již nedosáhneme. Nechal jsem běžet čas, aby přese mne přešel a odnesl si hromadu věcí. V závěru mi dal ale možnost se k některým vrátit. Nejsou to ucelené příběhy, ale záznamy v několika řádcích. Zůstávám součástí krajiny svého dětství. Jsem ten příběh, jsem jeho zvuk, rytmus i atmosféra. Také postavy mají stále svůj stejný věk. Stromy a moje řeka stojí a plyne tak jako dřív. Naše postavy se mění na příběhy. Všichni jsme stránky z nějaké knihy. Pokud knihu nikdo nenapíše, marně jí budeme hledat v regálech své mysli. Když je člověk malý, svět dospělých nechápe. Vydává se na velkou cestu objevitelů a hledá svůj svět. Někteří z nás zůstávají jako novecento.

3 21.02.2021

Zajímavá kniha o zajímavých lidech. Amerika je velká země s velkými problémy. Sen mnoha lidí o svobodné zemi, kde je možno splnit si své ideály zůstává většinou jenom snem. Jsem rád, že žiji v České republice a ne v Americe.

2 08.02.2021

Osm krátkých povídek. Je to osm zastavení na strastiplné cestě životem. Každý čtenář si vybere tu svou, která ho nejvíce zasáhla u srdce. Jak níže uvádí Miroslav Škraba: Některé z povídek na mě působí nesmírně lehce, jakoby autorka po špičkách tančila papírem, ale nikde ho nepomuchlala a nikde nenechala šmouhu. Kniha: velké utrpení má být tajemstvím, stejně jako velká radost. Nenávist je k ničemu, jen zhoršuje život. Smutek nedokáže nenávidět, ani prominout, je tichý a hluboký. Díky němu lze možná někdy i vytěžit více ze života. Víme příliš málo o sobě. O měsíci budeme vědět daleko více, než o lidech vedle sebe. Lenka Reinerová je pro ty čtenáře, kteří mají rádi dobré cappuccino. Kdo má ale rád silnější kávu, ať si raději vybere kteroukoliv z dvanácti u nás přeložených knih Chaima Potoka.

3 01.01.2021

Joseph Roth patří mezi mé oblíbené autory. Tento lidský příběh se dá přenést na miliony podobných osudů v obou meziválečných obdobích. Nejsem zastáncem teorie o úžasném návratu ztraceného syna. Ženy, nebo dívky jsou na stejném hodnotovém měřítku. To jen my muži se snažíme je uvádět do pozic, které nám vyhovují. Velkým kladem této útlé knihy je zachycení života židovské komunity v dané době.

2 22.12.2020

1. Roth již v první povídce dal čtenářům jasně najevo v čem je a bude jeho spisovatelská síla. Vztahy mezi mužem a ženou, chlapcem a dívkou. Příběh Brendy a Neila se točí kolem vzájemné sexuální přitažlivosti. Taková letní láska z bazénu, která se vyhrotí v neřešitelnou situaci a ztrácí se v oceánu nejasné budoucnosti. Jak rozdílná je výchova židovského chlapce a naopak židovské dívky z dobré rodiny. Dávám *****
2. Obrácení židů na křesťanskou víru: Dospívání, hledání vlastní chlapecké identity a odpovědi na otázky o Bohu, které neznají ani dospělí. Jak to vše vyřešit. Citlivá duše jakou má Ozzie to vyřeší podle sebe. Příběh se zdá být na první čtení takový ,,nic moc,,, ale Roth zde vystavěl pointu příběhu, která jasně vyzní v jeho posledních větách: slib mi, že už nikdy nikoho neudeříš kvůli Bohu. Žádal to pouze od své matky, ale z nějakého důvodu všichni lidé klečící na ulici slíbili, že nikdy nikoho neudeří kvůli Bohu. Roth připomenul čtenářům, že i mladý chlapec je schopen oběti pří snaze prosadit svůj názor. 2 - 6 dávám ****

1 26.11.2020

Třináctá komnata spisovatelky Lenky Reinerové by byl výstižnější název této knihy. Její dcera Anna Fodorová zvolila jen jméno Lenka, které více vystihuje její empatický vztah ke své milované matce. Život plný zvratů a bolestných ztrát, který zůstával pro okolí utajen až do bolestného závěru dlouhého života Lenky Reinerové, kdy najednou Anna nachází chybějící střípky informací do rodinné mozaiky. Kniha: Vy jste se narodili až po válce. ,,Vám se přece nic nestalo,, Tato jednoduchá věta v sobě skrývá celou škálu nepřipustitelných pocitů: hněv, výčitku, bezradnost, hanbu, vinu...V hierarchii smutku stojí celá moje generace až někde v zadní řadě, nám se nestalo nic, naším rodičům se stalo vše. Tedy téměř vše. Těm, kterým se skutečně stalo vše, ti to nepřežili a my se nikdy nedovíme, jaké to bylo. Jenomže ono lehounké nic sedí mé generaci za krkem jako těžké břemeno. Dotýkají se toho, mluví o tom, píší, točí filmy, skládají hudbu, u některých se z toho stala téměř posedlost...Někdy i napsáním knihy spadne kámen ze srdce a odlehčí se svému svědomí a hlavně důstojně se rozloučí autor s milovaným člověkem. A my čtenáři si rádi takové s láskou napsané knihy přečteme. Doporučuji.

7 18.11.2020

Je to obdivuhodné, jak tak maličké nakladatelství jako je Labyrint dokáže vydávat tak úžasně ilustrované knihy jako jsou Tři zlaté klíče a Pilot a Malý princ od Petra Síse, nebo Řeka od Alessandro Somma. Jsou to krásné ilustrace vynikajících výtvarníků, o které by se galeristé při prodeji určitě poprali. Přeji jim v dnešní složité době hodně štěstí. Mám na stole sedm knih, které jsem si koupil minulý týden v jejich e-shopu. Věřím, že mne potěší a nezklamou. Doporučuji.

4 08.11.2020

,,Ať se děje, co se děje,, život jde ale dál..Tato druhá Rothova kniha z roku 1962 Letting Go Pustit-nechat jít. není zrovna pohodové čtení. Nemá ještě přímý a propracovaný strhující děj jako v pozdějších skvělých dílech: Lidská skvrna, nebo Umírající zvíře.. Pro čtenáře, kteří ale chtějí pochopit dílo Philipa Rotha je to další důležitý dílek do jeho literární mozaiky. Členitý příběh je o citových vztazích lidí napříč židovskou a křesťanskou komunitou. Začíná se zde rýsovat postava Rothova alter ega-budoucího spisovatele Zuckermana v osobě Gaba (Gabriela). Roth se pokusil napsat seriózní realistický román o pocitech a životě poválečné generace (1952), která musí na jedné straně čelit tlakům životních povinností, ale na straně druhé se musí vyrovnávat se svobodou a pocitem neukotvenosti (ztrátou identity jedince, jeho frustrací, vztekem, odcizením a vykořeněnosti, jenž s sebou svoboda přináší. Na svou dobu dobře napsaná kniha. Doporučuji.
P.S dle mého mínění jel Rothův literární vlak na stejné koleji jako expres Chaima Potoka. Jeho dvanáct u nás přeložených knih si cením daleko více s ohledem na výkyvy v kvalitě Rothovy tvorby. Ale čtěte a posuďte sami..

4 07.11.2020

Zuckerman (Roth) zbavený pout. Člověk v sobě musí mít chaos a posedlost, aby zrodil zářící hvězdu (napsal úspěšnou knihu). Cena za takové dílo je však vykoupena bolestí a strádáním. Většinou to odnese okolí. V Nathanově případě je to rodina-zejména otec, bratr Henry a nejhorší je rozchod s milovanou Laurou. Všechny lyrické a kritické city vůči nejbližším lidem a domovu vepsal do Carnovského. Nebylo pak s kým a kam jít dál. Závěr: už nejsi synem žádného muže, nejsi už ani manželem hodné ženy, nejsi ani bratrem svého bratra a také už odnikud nepocházíš. P.S. rozchod s Laurou na str. 121-122 je fakt dobře napsaný: závěr-že jsi udělal naprosto správně, když jsi odešel-poté, cos napsal takovou knihu, jsi odejít musel. Kvůli tomu jsi ji vlastně psal. Je to klasická kniha od Philipa Rotha, na první pohled nic moc, ale v závěru vás přinutí se zamyšlením vrátit a projít si děj znovu. Doporučuji.

1 12.10.2020

Elév. Mládí je cesta hledání nepoznaného, zejména však osobní identity. Italové říkají: fare esperienza - la possibilita (mít zkušenosti-ale také možnosti). Rothuv mladý spisovatelský elév Nathan Zukerman hledá svůj literární idol-svého duchovního otce. Proslavený autor Felix Abravanel ho zklamal, ale překvapivě samotářský Lonoff ho pozval k návštěvě na svoji farmu. Roth na pozadí zdánlivě jednoduchého přátelského rozhovoru-zpovědi, rozehrává partii lidských příběhů, které život spojil, ale nedokázal plně uspokojit. Tato útlá kniha se zdá při rychlém čtení nic moc příběh, ale je zde v úvahách ukotveno mnoho z lidské povahy a složitosti lidského údělu židů, ale nejen jich. Na str. 43 Roth píše: Když obdivujete nějakého spisovatele, začnete být zvědavý. Hledáte jeho tajemství. Pátráte po klíčích k jeho hádance, kterou představuje. Tak nějak to bude i s Philipem Rothem. Vydal 27 románů a 3 knihy literárních faktu. Kolik z vás to přečetlo? Já mám přečteny čtyři a těším se na další. Doporučuji.
P.S. na otázku Jizi, jak je možné se dostat z původního názvu knihy Ghost Writer k českému Elév? Podle mne je to volný překlad Olgy Špilarové, vytvořený pod dojmem jí přeložené knihy, neboť Nathan Zuckerman je opravdovým spisovatelským elévem. V podstatě je Ghost Writer-Duch spisovatel sám Lonoff. Na str. 11. Roth píše: Já totiž přišel, abych se ucházel o nic menšího než o místo E.I Lonoffova duchovního syna, abych získal jeho mravní podporu. Zajímavé je i porovnání významu duchovno a duševno viz. odkaz https://stratil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=535425

3 03.10.2020

Na rozdíl od Rothova veledíla Lidská skvrna se zdá tato útlá knížka jako povrchní literární počin regionálního spisovatele. Smutné na celé věci je, že dokonale vystihuje, jaká je naše národní povaha, a to nejen v normalizační éře 70-80 let. Národní zloba znovu prorůstá do současnosti a velkou úlohu hrála i v době německé okupace. Co vedlo a i dnes vede lidi k něčemu tak nízkému, jako bylo udání? „Vesměs to byly a jsou naprosto obyčejné emoce jako závist, zášť, žárlivost, opovržení, strach či hněv. Nejčastěji však nenávist. Řada lidí, kteří někoho udali, také nebyla schopná dohlédnout všech důsledků svého často nepromyšleného jednání. Ferdinand Peroutka napsal: "Ve shonu našeho opožděného vývoje nemohlo nic u nás zapustit kořeny dosti hluboko. Těm všem myšlenkám, které u nás přešly, chyběla solidnost toho, co dlouho zraje na vlastní půdě. To platí i o tom, co nás bystřilo i měkčilo. Nevybudovali jsme si tradice dosti klidné, které jediné mohou býti oporou povaze. Mnoho myšlenek nás jen poprášilo. Naše historie rozšiřovala mozek, ale neposilovala organismus. A tak vše, co děláme, co píšeme, oč se pokoušíme, má jaksi slabé kosti." Rothova kniha není jen o tom jaké to bylo, ale ve velké míře je také o tom jací jsme zůstali.

5 27.09.2020

Vynikající film Lidská skvrna od režiséra Roberta Bentona (mimo jiné Kramerová versus Kramer-5 Oscaru) s hvězdným obsazením Anthony Hopkins-Coleman Silk, Nicole Kidman-Faunia, Gary Sinise-role spisovatele Nathana Zuckermana-Rotha a Ed Harris jako Les Farley-vietnamský veterán stižený posttraumatickou stresovou poruchou. Nemůžu říci, že film je lepší, nebo horší než Rothova stejnojmenná kniha, jen je méně obsáhlý, ale vystihuje příběh dokonale. Kniha, kterou jsem četl následně byla provázena filmovými postavami, což v tomto případě působilo jako popíjet dobře namíchaný drink. Děj knihy, kromě samotného příběhu obsahuje proměnu 20 století s jejími problémy: rasismus, válečné konflikty, víra v Boha a jeho odcizení, manželství a násilí v rodině, rozdíly mezi chudými a bohatými...Najdete zde i hodně lehce zašifrovaných filosofických myšlenek: Člověk může být pánem svého života jen do určité míry. Jako je lidské mít tajemství, je taky lidské dříve či později je prozradit. Kniha mne velmi zaujala stejně jako film, který si můžete stáhnout na ulož.to. Kdo marně shání dnes nedostupnou knihu, je možno si jí půjčit v knihovnách. Doporučuji-neváhejte.

6 26.09.2020

Autor: člověk v sobě musí mít chaos a posedlost, aby zrodil zářící hvězdu. Růst je odměnou za bolest. Jestliže Boha zabijete, musíte se také přestat skrývat v jeho chrámu. Lidský duch je budován rozhodnutím. Někteří filozofové se rodí až po smrti. Žijte dokud žijete! Smrt přestává být hrozná, když člověk vyčerpal možnosti svého života..Zajímavé myšlenky v dobře napsané knize. Doporučuji.

2 27.06.2020

Obsáhlá kniha o velkých tématech, které ve velké míře mají vliv na naše životy. Lékařství je věčným hledáním důvodů-příčin, jež vysvětlují následky. Věda ale nemůže pochopit zázrak, který se taky někdy stává(závěr). Kniha mne velice zaujala, zejména z psychologického hlediska-vytvořením dobře výstižných postav: Barney, Laura, Bennet, Seth,..Otázkou je, zda je tato kniha vhodná pro ženy očekávající své první dítě po třicítce, vzhledem k až paranoidnímu průběhu Lauřina porodu(40) a jeho následků. Kniha u mne bude v TOP 20 někde za dvanácti knihami Chaima Potoka.

Nemůžu se zbavit pocitu, že jsem při čtení nebyl dostatečně pozorný, neboť mé celkové hodnocení bylo za ***, takové ,,dobré za 3,, Zajímavý náhled a hodnocení cessy mne ale stále vyzývá k přehodnocení a návratu k mé již založené knize.

03.04.2020

Dobře napsaná kniha, ve které autor uplatnil své námořní zkušenosti při plavbách na kutru a remorkéru v rámci amsterodamského přístavu. Moře byla Hartogova láska a silná stránka, kterou dovedl čtenáře zaujmout. Doporučuji.

03.04.2020