Noisette73 komentáře u knih
Tohle byl neuvěřitelný knižní zážitek......
Takovou atmosféru strachu, znechucení a hlavně stísněnosti jsem z knihy dlouho necítila. To, že se valná většina knihy vlastně odehrává v době již poválečné je sice pravda, ale ten pocit zmaru a realita zničených životů milionů lidí vystupuje na povrch
o to razantněji, již není válka, ale pocit bezpečí se nedostavil.....
Kde je ten pocit úlevy na, který oběti tak dlouho čekali ?
Jméno Hana pro mě dostalo nový rozměr a ano právě Hana byla moje hrdinka, asi to zní zvláštně, ale ona byla tak moc silná....... už do toho pekla si sebou vezla obrovskou ránu v srdci, utrženou od toho pro ni nejbližšího a tohle měl být její konec..... nebyl i, když následků si přivezla mnoho, ale to se dá více než očekávat a pochopit.....
Tahle kniha by měla být zařazena do povinné četby.
Obálka je prostě božská, přesně vystihuje mou představu o ránech v Paříži a mé ideální
dovolené, sedím si tak na terase, výhled na Eiffelovu věž dokresluje všudypřítomná vůně z okolních malých pekárniček, čtu knížku, držím křehký Croissant a piji úžasnou kávu, prostě ideální pařížské ráno. Dobře se to četlo, jen bylo poznat, že autor je prostě Američan a bylo to tak nějak málo francouzké a všude je vyzdvihována právě Amerika,
kterou já osobně ráda nemám a Francie se s ní ani nedá srovnávat, proto hvězda dolů.
Jo, jo bála jsem se a to docela dost i když to bylo samozřejmě trošku přitažené za vlasy tak kocourek Wolfgang to spolehlivě jistil a hlavní hrdinka byla opravdu doslova hrdinka.
Tohle bylo slabší než první díl, ale špatné to určitě nebylo, jen jsem se utvrdila, že bych jako tahle mladá královna žít opravdu nechtěla, žádné soukromí, jen samé šaty a kratochvíle, já vím, že ona nic jiného neznala, ale i tak musel být její život hrozně prázdný, myslím, že štastná vážně nebyla.
Nemohla jsem se odtrhnout, úplně jsem měla dojem jako bych byla v kůži mladé Antoinetty, tedy tady ještě Antonie, neměnila bych s ní ovšem ani za nic, chudinka netušila co ji čeká..... Ano, říkám chudinka, protože jistě neměla za cíl někoho ze svých
poddaných trápit, byla jen zkrátka naivní a marnivá, což je sice nevýhodou, ale takový konec si dle mého nezasloužila.
Kdo by nemiloval čokoládu? Kdo by se nechtěl, třeba jen na chvíli ponořit do pařížských uliček? Anna byla skvělá, knížka měla vše, vtip i temnou stránku i ta slza ukápla a ta vůně
čokolády..... Za Paříž dávám hvězdu navíc.
Miluji knihy o jídle a nejvíce o sladkém, takže toto byla jasná volba, jelikož pečení je můj
velký koníček a i když tohle byla jasná romantika, byla tak vtipně a něžně napsaná a hladila po duši, velmi se těším na druhou knihu od autorky a samozřejmě na všechny, které doufám autorka ještě napíše.
Já od téhle knížky čekala víc, ale je pravda, že ten krámek se sladkostmi byl božský a když tak o tom přemítám, pokud by podobný krámek byl někde v mém dosahu tak upřímně nevím jak by na tom byla má životospráva a peněženka, určitě velmi bledě, navíc nevím čí by bylo větší nadšení, jestli místních dětí nebo to moje.
Druhé čtení, říjen 2022:
Tady toto je důkaz, že na knihu musí být správný čas,teď mi opravdu lahodila a bylo to moc fajn.
P.s. Lilian byla úžasná, bez ní by to nebylo ono.
Kniha úžasná, emoce se bouří, potřeba péct se zvyšuje, v karanténě je na to ideální příležitost a myslím, že tento koníček si již ponechám, pravda makronky jsou opravdu jen na obálce, ale to ráda odpouštím, sladká vůně se totiž po otevření knížky line všemi směry i bez nich.
Něco tak skvělého jsem dlouho nečetla, skvělá kniha plná strastí, smrti, bídy, ale také a to je hlavní, ochoty pomoci, pravé lásky a pevného přátelství.
Už druhý díl a já neměla slov..... Nádherná kniha, nádherné navázání na díl předchozí,
u některých pasáží jsem ani nedýchala a jak já všem nastávajícím maminkám držela palce! U téhle knihy se dostavuje pravý adrenalin a nervy jsou napnuté k prasknutí, tomuto žádný thriller nesahá ani po spodní rohy knižní obálky.
Myšlenku má kniha hezkou, občas jsem se zasmála, ale způsob zpracování za mně poněkud nešikovný, dalo by se z tohoto krásného tématu dostat daleko víc.
Moc se mi kniha líbila, pan autor má můj obdiv, že všem ukázal, že i o takových hrůzách se dá psát citlivě a nemusí u toho být přítomny hektolitry krve.
(SPOILER) Tak tohle se nepovedlo.... Knihu jsem četla na doporučení, s tím, že se u ní prý budu chlámat smíchy, no já se tedy nesmála, dobře jednou nebo dvakrát mi zacukaly koutky...
Nepřišlo mi uvěřitelné, že hlavní hrdinka v domácnosti neumí opravdu vůbec nic, pomalu ani uvařit čaj..... Konec mi byl jasný od chvíle, co se objevil první kladný muž v knize..... No zkrátka hlavní hrdinka je za mně normální závislačka na moderních technologiích a svádí to na pracovní povinnosti a co mi lezlo na nervy snad nejvíce, bylo, že Samantha ta velmi úspěšná právnička má tedy zrovna na právničku příšerný slovník, to bylo pořád: "Kecáš"!, "jakože" a podobné skvosty.... Za mě příšernost a ne nevzala bych tu knihu ani na dovolenou, protože tam se nechci neustále rozčilovat s hlavní hrdinkou.
Tady je popsána krásně zejména jedna rovina knihy a to podzim života a s ním spojené pocity a vzpomínky, u pasáží kde se objevuje personál jsem se i bavila, jen ty hlavní hrdinky mi ne a ne přirůst k srdci. A ten konec ten je tedy silná káva a k hlubokému zamyšlení.
Neskutečně úžasná, něžná knížka, která zdaleka není jen o tom jak se rybaří, přesto, že je to knížka tenká příběh v ní je mnohovrstvý a silný. I přesto, že se jedná o mnohdy těžké
zkoušky hrdinů, je vše popsáno jakoby náznakem a s noblesou, napsáno lehkou rukou, jak bylo ostatně autorovým zvykem, určitě se k ní během života ještě několikrát vrátím.
Precizní práce pana autora je na této knize vidět opravdu hodně.
Co k tomu dodat? Olga Hepnarová byla lidská časovaná bomba, neuměla žít a už vůbec
neuměla žít ve společnosti lidí, viděla se jako otloukánek a přitom jí chtělo tolik lidé pomoct, co naplat pomoci ji nemohli, ale je děsivé, že kvůli jednomu člověku, který
se neuměl srovnat se svým životem zahynulo osm nevinných, nic netušících lidí, kterým
tahle psychopatka vzala život, plány a naděje, ten rozmašírovaný rybíz, který měl posloužit jako marmeláda v domácnosti jedné z obětí o tom svědčí.... hrozné, hrozné.
Kdyby tohle byla má první kniha od autorky dostala by jistě vyšší hodnocení,
ale vím, že tahle autorka dokáže daleko více, příběh sice místy zajímavý byl a vlastně
jsem byla dost zvědavá na rozluštění a vysvětlení určitých souvislostí, líbila
se mi rozdílnost trojlístku vznešených sester a pozorovat rozdílnost jejich jednání
a povah bylo osvěžující, ale sama Edit mi k srdci nepřirostla a něco mi zde zkrátka chybělo.
Kolja.... tak nádherné jméno, tak úžasný hošíček, dojemný příběh, slzy tekly proudem..... kde babuška? Babuška spí....
Ach, ach, ach to je tak srdcervoucí, jedna z největších srdcovek.
Mně se to líbilo moc, bylo to skvěle psychologicky zpracované a opravdu jsem si čtení moc užila. Tady nikdo není vyloženě čistý jako lilie, není tu vyobrazen černobílý svět,
takže je to dokonale realistické, smutné, moc smutné, člověka to rozerve, ale i když
čtenář ví co přijde, musí číst dál a ke knize se vracet.