Noisette73 komentáře u knih
Laciné, to je jediné co mě k tomu napadá.
Tohle byla opravdu velmi hezky podaná biografie , velice čtivá a povedená , grafické zpracování chválím též.
Četla jsem, když mi bylo 17 a tehdy se mi to líbilo a bylo to také místy i vtipné, dnes už bych byla kritičtější, ale je to vtipně podaný pohled dvouletého dítěte.
Kniha o tom jak se cítit dobře ve své kůži, o pocitu štěstí, oddechové čtení co se čte velice hezky dodává naději a dobrou náladu.
Kniha o ženskosti, hlavně se zde dává prostor parfémům a spravnému výběru spodního prádla.
Napsané je to hezky, já si ráda pročetla jak být více ženou.
Skvělé, jedna z nejlepších, ale zase se zde ubližuje zvířátkum , takže pozor, pozor...
Skvěle a sugestivně napsané, ale tedy u scén týrání koňíků jsem musela přeskakovat nebo přivírat obě oči, kdo je jako já citlivý na násilí na zvířatech, může tato kniha být náročná.
Tahle se mi moc líbila, dozvěděla jsem se něco o armádě, byli zde hezky popsány mezilidské vztahy a zajímavá zápletka, bylo to fajn počtení.
Tuto knížku jsem si přečetla docela ráda, ale nebudu ji hodnotit hvězdičkami, protože na problematiku popsanou v knize nejde aplikovat žádná šablona a člověku nestačí jen si toto přečíst, musí mít v sobě cosi zakořeněné, co ho bude motivovat na vztazích pracovat, nelze toto brát jako nějaký manuál podle kterého se musí člověk řídit, to by mu vydrželo při hodně dobré vůli tak týden a pak by to bylo odsouzeno k zániku, navíc by člověk dosáhl možná i nějakého znechucení.
To, že se má člověk chovat slušně k lidem, zvláště pak těm jemu blízkým, je snad jasné i bez této knihy, navíc je to knížka která má svá léta a to co oni považovali v 90. letech za alarmující, je dnes pro rodiny jen pohádkovou představou, času je ještě méně, peníze hýbou světem ještě víc, techniky je daleko víc a je běžná, to není nic špatného a kdo chce čas si i dnes nejde a techniku na chvílí odloží, takže ne že by to byla knížka úplně zbytečná, ale recept na šťastnou rodinu v ní nehledejte, ten najdete jen ve spolupráci s ostatními sami u sebe.
Blahobyt, blahobyt a zase blahobyt... zhýčkaní přistěhovalci, rozmary nejvyššího kalibru,
Takhle bych shrnula tuto knihu.
Moc se mi kniha líbila, pan autor má můj obdiv, že všem ukázal, že i o takových hrůzách se dá psát citlivě a nemusí u toho být přítomny hektolitry krve.
Všechny tři osudy měly něco poutavého co mě nutilo číst dál, jistě, že Hertě člověk rozumět nemůže, ale i tak byl její pohled na dobu něčím zajímavý, Caroline byla mě osobě vzdálená a její příběh mě zaujal nejméně, ta dostaveníčka s ženatým mužem, no..... nic co bych chtěla pochopit, Kasia komplikovaná a občas uštěpačná, ale silná osůbka, její příběh byl nejvíc dojemný a takový k zamyšlení.
Mě se to moc líbilo, jen jsem čekala, že více nahlédneme pod pokličku chodu hotelu Sacher, ale nevadí.
Toto byl velký oříšek, všechny rozhovory působily jako vytržené z kontextu, byly dost krátké a plytké na to jak závažná témata byla snaha v nich rozebrat. Alespoň jsem tedy poznala mozaiku opravdu různorodých pohledů na život, nejvíce mi dal rozhovor s Veronikou Homolovou -Thótovou nejméně pak rozhovor s chorvatskou utečenkyní.
Nelíbilo se mi to, vůbec to nebylo to co jsem čekala.
No, zvrácená pohádka pro dospělé, tupá hlavní hrdinka, otravný hlavní hrdina, který mě oslovení kotě na každé stránce neskutečně štval a Kayu bych s chutí nakopla, nic moc.
Dobrá kniha, srozumitelná a člověka připraví na to, že problémy byť přijdou se dají řešit.