Myrha komentáře u knih

Jeden mlýn, 2 bratři a dějiny pos* se.

Tahle kniha v audio verzi dostala 4. rozměr.
Úryvky z dobových novin doprovázené radostnými budovatelskými melodiemi opravdu člověka vtáhly do děje. Úplně mi běhal mráz po zádech při vzpomínce, jak tohle člověk slýchával z rádia.

Příběh je napsaný jakoby dokumentárně, ale to krásně podtrhuje povahu obou hlavních hrdinů. Moc jsem si užívala tu cestu prostých obyčejných lidí od poctivých sedláků po úplné podivíny a vyvrhele společnosti.
Na těch 2 samorostech jsem si připomněla, jak se člověk nesměl lišit a mít názor.
Poučné byly citace z dobových zákonů.

Možná by to měla být povinná četba.

6 27.10.2023

Tak já zkrátka nevím. Bylo to jako jízda vlakem, vlakem plným lidí. Hlavní hrdinka jakoby se v něm ocitla náhodou, aniž by tušila, kam a proč jede natož, aby jí na tom záleželo. Jednotlivé postavy se kolem ní míhají, ona je pozoruje, popisuje banální situace, které nakonec nejsou nijak důležité.Ty důležité zůstávají nevyřčeny. Vlak se občas zastaví, na místě, kde se nic neděje, aby se znovu rozjel a zcela bez příčiny se řítil někam po zcela jiné koleji. Bez vysvětlení. Prostě jen tak...

Knihu jsem konzumovala v audio verzi, která je namluvena více herci. Což mě v první chvíli rušilo, ještě když kromě hlavní hrdinky většina mluví jen pár vět. Stále jsem přemýšlela proč tam někdo byl na 2 věty a kdože to vlastně byl. Až mi to došlo... Ono to dost vystihuje styl knihy a celou ji to podtrhuje. Takže nakonec super.

Kniha byla jiná, měla super nápad (líbil by se mi příběh složený ze střípků historek a postav, které se na konci složí v jeden celistvý obraz). Pak by mi seděl i strohý styl a naprosté odosobnění od příběhu. Ale to se nekonalo. Dílky zůstaly rozházené, poslepované k sobě násilně. Žádný vzkaz, žádná hloubka. Příběh to taky nebyl, protože to by vyžadovalo nějaký vývoj hlavní postavy, nějaký její názor, aby fungovala jako průvodce. Vůbec jsem nechápala proč by se někdo choval jako hlavní hrdinka, necítila jsem její strach, neprožívala s ní zklamání. Hlavní motiv odkrývání rodinného tajemství je také zahozen, kdy již ve třetině knihy je jasné, kdo je otec, člověk tedy doufá, že tam bude nějaké překvapivé proč, ale ani to se nekoná. Zasazení do dobových reálií působilo rušivě a nevěrohodnē.

A nebo jsem to jen nepochopila.

Přestože dávám jen 1 hvězdičku, tak tam bylo spousta dobrého, jen to nějak pro mě nezafungovalo dohromady.

5 26.10.2023

Zřejmě jsem čekala víc. Na počátku pěkně rozehraný příběh, navíc kniha, kterou mi doporučovalo hned několik lidí. Ale nakonec jsem se nějak nemohla rozhodnout, co to bylo. Neprožívala jsem hrdinovu cestu za sebepoznáním. Filosofická zamyšlení mi přišla laciná, prvoplánová. A lehké magično, to je to, co zatlouklo poslední hřebíček. Možná jsem už jen na takovou knihu stará a měla ke mě přijít ve 20. Kdy jsem ještě nebyla v různých koutech světa, neměla vyřešeno kdo jsem a v co věřím. Tehdy by mě to třeba oslovilo.

7 25.08.2020

Tak tohle byla vichřice.... Nečekané seznámení s tímto autorem. Knihu jsem slyšela v podobě audioknihy. Z počátku jsem si říkala jako vážně kniha o nepříjemné staré bábě? Ale pak... Nešlo přestat poslouchat a rázem tu máme jednu z nejlepších knih mého života. Milá, vtipná, jiná. Nenáročná, a ne pitomá.

13 24.08.2020

Moje druhá kniha od tohoto autora. Po Britt-Marie. Dějově předchází. Mám ráda seriály, uvítala jsem možnost opět být se známou postavou. Pohádkový svět hlavní hrdinky sice atmosféru knihy tak zvláštně rozvrací, ale vzhledem k tomu, že doma mám také jednoho chytrého podivína, celé mi to sedlo.
Vlastně více než Muž jménem Ove, kde jsem se začátkem prokousávala na 3x (a nakonec to stálo za to). Britt - Marie se mi líbila ještě více.
Ale 5 hvězd za to, že je to prostě Backman.

7 24.08.2020

5 hvězd pro knihu o nesympatickém dědkovi, který se celou knihu snaží spáchat sebevraždu... To vypovídá o všem.
Knihy tohoto autora jsou pro mě zjevením. Milé, jiné, vtipné. Zkrátka severské.

8 24.08.2020

Celkově: téma mělo mnohem větší potenciál...
Zajímavé je na knize hlavně to, kdy vznikla. Ano člověk se cítí v bezdějovém běhu událostí ztracen. Stejně jako se asi ztrácela hlavní postava. Četlo se to celkem svižně, jen místy nebylo zřejmé, kdo hovoří... Ale nějak mě nevtála atmosféra, žádný strach, žádné prožití emocí spolu s hrdinou. A nejsem příznivcem nevyřčených konců.
Na druhou stranu je zajímavé, že v knize nejsou hrdinové a nestvůry, prostě jen lidé.

1 22.08.2020

Čtivý i když velmi nepravdepodobný příběh. Trochu nevím komu je určený. Pro malé dívky je moc komplikovaný, pro teenage málo líbivý a pro téměř dospělé ženy zas trochu naivní. A mrzel mě místy trochu krkolomný překlad.
Celkově ale osvěžující na cestu vlakem.

1 22.08.2020

Hezky napsané, dcera to miluje. Příběh trochu chudý. Ale fajn knížka pro děti.

3 30.03.2019

Šroubovaný konec jinak jiná kniha o válce a 20. stol. V podobě audioknihy. Vilma Cibulková dodala knize další rozměr. . .

1 30.03.2019

Nedočetla jsem.

1 15.07.2018

Příjemné

1 15.07.2018

Super téma, hned po přečtení jsem si říkala, že to byl brak, ale nakonec na knihu ještě 5 let po jejím přečtení vzpomínám. Byl tam zajímavý pohled na "indiány".

08.01.2016

Byla to moje oblíbená kniha ve 12-13 letech, dneska bych to asi nepřečetla, přesto 5 hvězd, četla jsem jí 3x, příběh patří mezi moje srdcovky

1 08.01.2016

Jedna z mých dětských srdcovek

28.12.2013

v dětství jsem jí četla snad 3x za sebou dokola, nemohla jsem se jí nabažit

dodnes si pamatuji hru, kterou paní Klomínková vymyslela, na fotografiích zakryla spodní patra domů a děti nepoznaly vlastní ulici - nebo jak to bylo, občas si na to vzpomenu a zvednu hlavu vzhůru a divím se jaké domy vidím.

2 28.12.2013