Mudry komentáře u knih
Autorka příběh nevypráví, autorka ho sděluje. Konkrétně mě svým dynamickým stylem donutila jít spát až nad ránem, protože jsem ty stránky prostě neuměla opustit. Knih o podobných osudech jsem přečetla nespočet, ale tohle bylo jiné. Úsporné na slova, bohaté na emoce.
Po románu 1984 jsem se domnívala, že to Orwell jen trefil . Farmu zvířat jsem četla bezprostředně po knize o KLDR a jsem si téměř jistá, že tu skleněnou kouli prostě mít musel.
Jeden z nejznámějších příběhů naší historie. Příběh, o němž jsem toho tolik slyšela, viděla i četla. Říkala jsem si, jestli mě to bude vlastně bavit, když znám začátek, prostředek i konec ? A bavilo !!! Skvěle zpracované, úžasně čtivé a dokonce i napínavé !
Co dodat ? Vše už tu bylo řečeno. Opět jsem si čtení maximálně užila.
Tentokrát bez mafie a bez politiky . Příběh brutálního sériového vraha, z kterého mrazilo o to víc, že je skutečný, že Ondrej Rigo je stále živ a pravděpodobně i zdráv ve výkonu doživotního trestu. Navzdory syrovým popisům míst činu a závažnosti situace jsem se díky povedené partičce detektivů nejednou i od srdce zasmála.
Přečteno za dopoledne .Je mi z toho špatně a smutno. V částech, kde se vypravěčem stává matka , mnou cloumal vztek a jiná než velmi sprostá slova mě nenapadala.
V tomto případě asi není třeba komentáře.
Není moc co dodat. V komentářích níže bylo řečeno téměř vše. Propojení fikce a fakt ? Ani na chvíli jsem nepochybovala , že Karel a Viktor to opravdu celé prožili. Konkrétně v Osvětimi jsem se prostřednictvím pravdivých i smyšlených příběhů ocitla už mnohokrát. Jak to pan Karika "zaonačil", vlastně ani neumím přesně určit,ale v jeho podání mi místy bušilo srdce, jako bych o tom četla poprvé.
Pecka !!! Lepší než první díl série, což neznamená, že bych prvnímu dílu ubrala hvězdičku,spíš bych druhému ještě jednu přidala, kdyby to šlo. Skoro to vypadá, že na mém žebříčku oblíbenosti Carter předběhne Nesba.
Začínám podezírat pana Hartla, že si jedné bouřlivé noci ve stavu společenské unavenosti přál stát se na pár dnů ženou a povedlo se mu to.
U Cartera zase žádná změna. Pět hvězdiček - jinak to nejde. Tentokrát se mé tušení , že já bych detektivem být opravdu nemohla, ještě několikrát násobilo. Netušila jsem do poslední chvíle.
Moje první kniha na téma 2.sv.válka z pohledu " druhé strany ". Tenhle příběh z hlavy jen tak nevyženu. Cítila jsem se podobně jako po zhlédnutí Habermannova mlýna....
Depka na odpoledne. Tentokrát mi ve stylu psaní paní Mornštajnové cosi chybělo a vlastně ani neumím konkrétně pojmenovat co. Téma bylo silné a těžké. S odstupem jednoho dne jsem zjistila, že nějak nemůžu rozdýchat hlavně Jakuba a Adama.
Na této kombinaci humoru, napětí a mnohdy i hnusu začínám být závislá. Před dalším dílem si musím dát pauzu, nebot´mi reálně hrozí vyloučení z rodinného kolektivu pro hrubé zanedbání povinností matky, hospodyně a dokonce i manželky :-) .
V mém případě první kus tohoto autora a rozhodně ne poslední. Neskutečně mě bavil jazyk , jakým je kniha psaná, i když chvílemi jsem litovala, že jsem nesáhla po slovenském originálu ( tuším, že by to bylo ještě lepší ). Příběh ? Za mě pecka.
Vždycky si říkám, že další díl už nemůže být brutálnější, ale může....
V tomto díle Carter zjevně změnil svůj modus operandi a já se vlastně vůbec nemůžu rozhodnout, jestli se mi to líbilo víc nebo mín´. Nicméně i tak opět přečteno jedním dechem, takže nemohu jinak .... zase pět hvězd.
Střídání současnosti s minulostí proložené fantazií, nenávist i láska, trocha humoru , nechybí místa k zamyšlení "co bych udělal já " a "co by bylo kdyby", v neposlední řadě pak opakované zděšení možná i údiv, když mě kniha zavedla do Osvětimi, přestože o té už jsem toho přečetla mnoho. Perfektní !!!
Dala jsem ji za odpoledne.
Přečetla jsem nemálo skutečných příběhů z období 2.sv.války, nemám tedy důvod nevěřit, že se tahle zvěrstva a úchylnosti neděly, i když možná ne v životě jednoho člověka a na jednom místě světa. Ale to už je tu zmíněno mnohokrát, že se nejedná o autobiografii jako takovou. Nicméně Kosinski v té době žil a většina lidí, které za svůj život potkal taky. Přijde mi tedy nepravděpodobné, že si to celé " vycucal z prstu ", at´už na tom byl psychicky jakkoli .Naopak si myslím, že konkrétně toto jeho dílo je odrazem toho, jak válečné období vnímal on a je jedno, jestli z vlastní zkušenosti nebo z vyprávění jiných...
Jistě to není knížka pro každého, ale pro toho, koho baví čtení s touto tématikou.....mezi ně patřím i já a proto dávám pět.