MortRainey komentáře u knih

5, 6, 7 hvězdiček! Upřímně, jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl, nejen v rámci české literatury. Nepřeháním, ale Hana je kniha, která by si zasloužila výsluní i na mezinárodní knižní scéně včetně filmového zpracování... https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/nelitostny-boj-zivota-se-zivotem-10647

67 13.06.2018

Klidně i 6 hvězdiček!!! Další z bestsellerů, které jsem si nechal "ujít" a nechal tak uzrát;-) Souhlasím se všemi pětihvězdičkáři, každý detail je do detailu dotažen;-) Nikdy čtenáře neumoří, naopak pamatuje si ho a případně znovu pro souvislost vyhledá! Prostě můj další splněný knižní rest, který za čekání stál! Už se těším na četbu dalších dvou, bohužel, zbývajících Larssonovek z Milénia!!!

28 18.06.2018

Jestli je psaným králem thrillerových postav psychopat Dr. Hannibal Lecter z pera Thomas Harrise, tak jiný Američan, jménem J.D. Barker , stvořil minimálně jeho prince - Opičího vraha! Už roky po něm jde Sam Porter, detektiv ze staré takřka mcbainovské školy, který i přes své "handicapy" vyniká tím správným vyšetřovacím modem, kriminalistickým mozkem, který vzdává hold a řadí ho mezi velikány žánru detektivky. Milý čtenáři, vydechneš až na závěr, protože takový útok na nervovou soustavu plný zvratů, otevřené pusy a husí kůže jak pralinky by nevydýchala ani agentka Starlingová.

23 27.03.2019

Tento bestseller, v českém vydání, jsem nechal uzrát kratší dobu než obvykle, ale stálo to za to! Přece jenom originální text už je pár let na světě a po přeložení do angličtiny se o něm už delší dobu diskutuje. Zvláště pak o pravé identitě autorky či autora ba i celého kolektivu;-)
Souhlasím s některými recenzenty - těžký začátek, skoro až do půlky knihy, tedy déle než bývá obvyklé. Je to o čtenářských zubech, které se textem nejprve prokousávají; o čtenářských očích, které se rozkoukávají; o čtenářském nosu, který nasává; ale potom, nemůžu si pomoci, vás ten příběh zasáhne!!! Jen silou vůle jsem se rozhodl nesáhnout hned po druhé části této tetralogie, ale nechat ještě v sobě dozrát dojem z první části.
Text není náročný, odpovídá charakteru "hoch literatur" evropského románu s italskou specifikací. Jazyk, který je citově zabarvený coby vyprávění a vzpomínaní na dětství s odstupem několika desítek let, občas působí jako výlev až výkřik, ale nikdy nedotažený. Atmosféra je vystavena tak, že sice občas tápete, jaká je asi atmosféra poválečné Itálie, v tomto případě Neapole, zvláště pak jedné čtvrti, kde se příběh hlavně odehrává. S vlastními pravidly i zákony bez ohledu na legislativu a jen silou vůle a dobrého úmyslu je lze překonat, osvobodit se od nich. Ale i bez znalosti stinné minulosti tehdejší Itálie, a ne takové jako v případě Německa (jako je např. v románu i filmu Předčítač), se necháte unést samotnou podstatou vztahu Geniálních přítelkyň. Velmi intimního až niterného, dle mého, bez ohledu na to, jestli je čtenářem žena nebo muž. V závěru se pak dostaví závan počínajícího a všeobecně známého svobodného ducha 60. let minulého století, který častokrát "rozdrtil" jakkoliv nastavená pravidla konzervatismu a neustálého se ohlížení za válečnou a negativní minulostí spojenou s chudobou a citovou odevzdaností.
Prostě, stojí to za to, ten příběh, ta historie, takové přátelství se bude vždy opakovat, kdekoliv a kdykoliv, bez ohledu na minulost, dobu i místo, bude to teď a tady a vy budete vzpomínat. Odpočiňte si od thrillerů a detektivek plných jednostránkových kapitol a několika postav co do složitosti, Geniální přítelkyně jsou divadlem v tom nejlepším slova smyslu.

22 19.06.2018

"Některé písně se nikdy neobehrají a některé lásky trvají navěky."
Knihu, kterou jsem dostal od Ježíška, za což mu tímto ještě jednou moc děkuji;-) jsem si přál přečíst ze dvou důvodů: řachanda v pařížském metru (kdesi jsem četl, že cestující při četbě Bojanglese propadají výbuchům smíchu) a mé oblíbené písni Mr. Bojangles (původní country song, který si vzal na paškál kdekdo, od v knize zmiňované ikony Niny Simone, přes amerického giganta Neila Diamonda až po britského fracka Robbieho Williamse). Tento, nejvíce interpretovaný jako swingový, neodolatelný melodický hymnus, který se táhne příběhem jako nit, mne několikrát při četbě donutil si jej zabroukat:-)
Knihu nebudu obsahově hodnotit nebo popisovat, příběh by se tím částečně odkryl, ale kdyby se mne někdo zeptal o čem knížka je (obligátní dotaz), řeknu mu, že o lásce. A nejen o lásce mezi mužem a ženou, ale i o té druhé, mnohdy i unikátnější. O lásce v rodině, mezi rodiči a jejich dětmi, mezi matkou, otcem a jejich synem, zvlášť i navzájem. V tom je obsah knihy neodolatelný a troufám si říci, že v současné literatuře vzácný.
Nevyprsknul jsem během četby smíchy v MHD, ale příběh mně několikrát k úsměvu donutil, stejně jako rohlíku smutku a dojetí. Bez dojmologie, bez patosu, bez melancholie - dojemně jemný příběh, laskavě (ne)citlivý, s (ne)čekaným očekáváním konce plný (ne)milosrdných lží - je, jako celek, prostě za 5*, doporučuji!!!

22 18.06.2018

Sorry jako;-) ale fakt jsem dlouho nečetl tak dobrou detektivku, jasných 5*!!! A v tomto případě nesrovnávám knihu s thrillery á lá Larsson, Nesbø nebo Flynnová, promakaných do detailů, ale píšu zde o poctivém detektivním příběhu, který je opravdovým kumštem. Klobouk dolů Mr. Galbraith alias Mrs. Rowlingová;-) Volání Kukačky je hold pokladnici kriminálních případů ze staré dobré Anglie a kniha sama se tak stala její součástí, bezesporu. Opět se čtenářsky vyplatilo moje posečkání se sklenicí s naloženými bestsellery v octu, odkud jsem Kukačku vytáhnul:-)
Přiznávám, že jsem se párkrát během četby cítil na 4 hvězdičky, ale závěr v takřka "poirotovském" stylu, vyvrcholení v podání Cormorana Strikea, v popisu a objasnění celého případu, s chladnokrevností a nenuceností jemu vlastních do očí vraha.. skvělé, málem jsem přejel zastávku;-) Takže tytam občas zdlouhavá souvětí a jeden dva výpadky v detailu. Celek jako příběh se skvělým místy až archaickým překladem (který dle mého ale dodává příběhu tradiční kouzlo a bude tomu tak určitě i v originále), nenucený, bez klišé, s výstižnými hovorovými prvky vč. počeštěného londýnského dialektu - cockney - prostě nemá chybu!
Závěrem? Určitě doporučuji!!! A já osobně se už teď těším na Hedvábníka a další Cormoranovy případy, stejně tak na jeho Watsona v podání roztomilé, ale lišacky bystré, mojí jmenovkyně - Robin;-)
PS. A určitě se podívám, na doporučení, na první sérii televizního zpracování Strikeových případů "Strike", tj. Kukačky z dílny jistoty a kvality - BBC!;-)

21 25.05.2018

Jasných 5 hvězdiček!!! Tento thriller prostě nemá chybu!!! Mám za sebou sice jen jedničku Harryho Holea, Netopýr, který má svoje kvality, a jeho další případy určitě taky, ale tento odskok je prostě ve svém žánru mistrovský. Takový smysl pro detail jsem jako čtenář našel například u Larssona, ale tohle?!? Závěr u kterého jsem se vracel do počátečních částí knihy, hledal, a jen s otevřenou pusou a vrtící hlavou musel konstatovat - Jo je pán!!!;-)
Vynikající filmové zpracování jsem shlédnul už před pár lety a jsem moc rád, že jsem, tentokrát v opačném gardu (film-kniha), nevynechal knižní předlohu (ke které si občas člověk hledá těžkou cestu po shlédnutí filmu). Doporučuji!!!

18 19.07.2018

Někde mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale ve finále jsem se rozhodl pro plný počet. Přece jenom je Jepice "světlá" výjimka mezi všemi Dívkami;-) A upřímně po dlouhé době thriller jak má být! Občas jsem si vzpomněl i na thriller s velkým "T" Mlčení jehňátek..;-)
Příběh má sice jisté dějové nuance "ve středním pásmu", kdy se příběh po rázném začátku jemně táhne jak zasýrovaný kousek pizzy opouštějící talíř, ale Hazelův smysl pro detail a hlavně odskoky do dávné a tajuplné minulosti tempo četby vyváží. Paradoxně plus dávám i za (ne)odiv hlavnímu městu Spojeného království, kde se většina děje odehrává, ale autor jej čtenáři prvoplánově neprodává, tak jak svými pery činí jiní britští detektivkáři.
Jasné a nesporné plus má hlavní postava - advokát Charlie Priest - po dlouhé době neotřelý charakter (anti)hrdiny vyšetřovatele, který určitě nebude novým Perry Masonem, ale vůbec by se nemusel stydět postavit se vedle Harryho Holeho a Cormorana Strikea. A i přes svoji "disociativní poruchu" je chtě nechtě čtenáři sympatický vč. podpory jeho blízkého něžného pohlaví;-)
Výrazný debut, který určitě nezapadne mezi již zaběhlými autory a nastavuje poměrně slušnou laťku thrillerové látce a jejímu zpracování - v tomto případě s počátkem v tajemné době poválečné Evropy s nacistickou minulostí. I proto se těším na další setkání s Charlie Priestem a zaměstnanci jeho advokátní kanceláře Priest & Co.:-)
PS. (Ne)genderově si dovolím dodat, že jestli se Dívky ve vlaku, Ženy za oknem a Za zavřenými dveřmi označují za "ženské thrillery", Jepice je i pro chlapy!:-))

18 02.05.2018

Další povedená "bryndzovina" u které jsem se tentokrát rozhodl pro 5*! Sice s odřenýma ušima, ale zasloužených, za celkový čtenářský dojem z knihy. Robert se prostě vypisuje a je případ od případu lepší, čtivější, nápaditější, zapletenější, vykonstruovanější, napínavější...
Už minulý cold case Temné Hlubiny byl moc povedený, ale Poslední dech jej překonává a navíc se Bryndza oprošťuje od některých klišé z předchozích třech knih v charakteristikách postav, opakujících se sloves či znovupředstavování hlavních postav - už si to totiž může dovolit, vsadit na své čtenáře a fanoušky DCI Eriky Fosterové. Ty, včetně mne, může jen zamrzet nedávný autorův status na GoodReads, ve kterém uvedl, že Erika půjde na chvíli k ledu, naštěstí ne ve smyslu jejího prvního knižního případu - Dívka v ledu;-) Připravuje totiž novou kriminální sérii, opět s hrdinkou v hlavní roli, forenzní profilérkou Kate Marshall. Máme se tedy na co těšit, včetně dvou dalších Eričiných případů v českém překladu! Ale je nutno dodat, že po zpětné vazbě od čtenářů, Bryndza svůj status poupravil, že není vyloučeno a je v plánu, že se Erika jednou vrátí, stejně jako jeho romantická hrdinka Coco Pinchard:D
Závěrem? Opět recommandé k četbě, ale opravdu chronologicky, začněte od první knihy, dává to smysl!;-) A jestli vám někdy Erika přijde protivná a až nesnesitelná, odpusťte jí to;-) Je sice "svojská", ale právě to jí dělá knižně originální a lidsky pochopitelnou. Právě její původ a naturel z ní dělá individualitu, skvělého vyšetřovatele i další literární detektivní postavu, která určitě nezapadne!

17 09.07.2018

Je to jako když si pustíte film. Doslova. Čekáte napětí i kýžené leknutí, které stále nepřichází. Pak přijde šok. Jste newyorská matka na útěku, in the middle of nowhere v Arizoně, všude samá poušť a vás uštknul had. Obrazně. Kdo vám pomůže? Nemáte se na koho obrátit, a děti, které jste měla na cestě za lepším životem sebou, s vámi nejsou a "nikdy nebyli". Hadí jed vás začíná dusit, pouštní slunce vás peče zaživa a thrillerová jízda pouští se mění ve zběsilou honičku...https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/thrillerove-ustknuti-arizonskym-hadem-10535

16 13.09.2018

Znáte tu slavnou filmovou scénu z filmu Revenant, kde oscarový Leonardo DiCaprio zápasí s medvědem, který ho takřka rozdrápe zaživa? Tato sekvence, ve více než dvouhodinovém filmu, trvá asi 10 minut. Medvědín čtete déle než koukáte na film, a věřte, že i když vám, jako Leonardovi, nejde o život, ten pomyslný dráp medvěda na své kůži cítíte, jak se pomalu, ale jistě do vás zarývá...https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/medvedim-drapem-do-ctenarova-srdce-10367

16 30.07.2018

„Chodí Pešek okolo, nedívej se na něho. Kdo se na něj koukne, toho Pešek bouchne. Ať je to ten, nebo ten, toho praští koštětem.“
I když je uzel příběhu vystavěný na jiné "vraždící" dětské říkance, tato mateřinková mi neustále během četby hrála v hlavě. Nejenže jsem několika momenty překvapení dostal od Peška, rozuměj Agathy, po hlavě, ale celý průběh mi tuto populární dětskou hru připomínal. A ani ta belgická pralinka na závěr mi coby fanouškovi navoskovaného kníru, předobrazu amerického doutníku v baloňáku, nechyběla;-) Kdo je vrah se totiž dozvíte až v epilogu!... https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/chodi-pesek-okolo-nedivej-se-na-neho-10487

15 29.08.2018

"Věnováno mužům v nejlepších letech, kteří doposud nepřečetli žádnou knihu. Tahle musí být vaše první!"
Tak zní motto/věnování Jana Folného v úvodu knihy mužskému pokolení ve věku čtyřiceti let. Nevím, jestli bych chtěl londýnský Víkend přečíst jako svou první knihu, a už vůbec ne, zda ve svých 40 ke kterým mi ještě nějaký ten pátek, sobota a snad i neděle zbývá;-)
Nicméně i přes nějaké ty neduhy je Folného Víkend velmi čtivý příběh s podkresem samostatných subpříběhů, které tvoří jednoznačný celek a hlavně povedený literární zážitek. Ony zmiňované "dodatky" mohou některého čtenáře otrávit, proč kniha "nekončí" nedělí, ale bez nich by to nebylo prostě ono.
I když jsem v rámci čtenářských recenzí periferně zahlédl spoiler, který je jasným twistem příběhu, jakož i jeho vyvrcholením, stálo si k této gradaci četbou dojít sám. Ze zásady se snažím knihy nesrovnávat s jinými, ale přiznávám, že jsem si během Víkendu několikrát vzpomněl na Prvok, Šampón, Tečka a Karel a Vybíjená včetně jejich atmosféry a poselství.
Celkový dojem si 5* zaslouží, třeba už jen proto, že kniha je pro čtenáře dalším příjemným, a hlavně povedeným, setkáním se současnou českou beletrií. A to bez ohledu na to, že jde "jen" o další popis krize středního věku obou pohlaví i toho věčného (sebe)litování nad "cobykdyby", nenaplněnými tužbami a nesplněnými sny...
PS. Knihu budu na rozdíl od Folného doporučovat i něžnému pohlaví;-):-)

15 25.06.2018

Souhlasím s některými jinými recenzenty, že je těžké hodnotit obsah knihy (podobně jako např. u Deníku Anny Frankové), který je historickým tématem (i faktem), v tomto případě jedním z nejhrůzostrašnějších v dějinách lidstva. Nicméně lze svým způsobem ocenit popis a ten Szpilmanův je, dle mnohých, jeden z "nejčistších", tedy v rovině osobní i emoční v každodennosti (ne)života člověka bojujícího o život. Autor není spisovatel, i když k umění má blízko a tak i přes tento fakt kniha přináší určitý literární útvar. Nejde o deník, ale bezprostřední vzpomínky po konci války, na rozdíl od jiných memoárů přeživších II. světové války. Kniha vyšla už v roce 1946, kdy byla nakonec tehdejším politickým režimem v Polsku stažena, upravena, ale znovu nevydána. Bohužel. Musela čekat dalších 50 let, aby spatřila znovu světlo světa a to nejdříve v Německu. Domovské zemi důstojníka wehrmachtu Wilma Hosenfelda, jemuž Szpilman vděčil za přežití v posledních dnech války, jako spoustu jiných z okupované Varšavy. Součástí knihy je také poprvé publikovaný Hosenfeldův deník, potvrzující obsah rčení o jednom pytli. Kniha se nedá číst tím tzv. jedním dechem, ale na mnoho nádechů a výdechů. A věřte, že občas je daleko "mírnější", možná Szpilmanovým tónem, než Polańského filmové zpracování se skvělým Adrianem Brodym coby Pianistou.

15 19.06.2018

Pro mě asi nejlepší Viewegh, nepřekonaný, právem uváděný v maturitní češtině, a film se taky povedl - Vetchý se Šafránkovou nemají chybu!

13 07.08.2018

Upřímně? Ta kniha mě prostě vzala u srdce! Já vím, může to znít lacině, ale po jejím přečtení to tak cítím, a bylo tomu tak už v její polovině, kdy jsem Veroniku vystřídal za Jáchyma. Hartl je jednoduše český "malý" čtenářský zázrak. Někomu možná nedostačuje jeho styl coby intelektuální měřítko "hoch literatur", avšak Hartl jako kdysi např. Viewegh svoje označení "bestsellerista" touto knihou jen a jen potvrzuje!
Proč? Je to tím jeho smyslem pro (ne)obyčejný život jeho "hrdinů". Vložené empatie, které prezentuje ústy a myšlenkami postav obou pohlaví vás prostě musí chtě nechtě zasáhnout. Hartlovo spojení s dobou minulou a současnou, spolu s reáliemi, které skoro každý z nás zná, vytváří konzistentní příběh, kde jakýkoliv, byť jemný, odskok dává celku smysl. Chápu, že některé konsekvence mohou působit záměrně prvoplánově až povrchně, ale právě ty dodávají rozehrané partii onu atraktvní čtivost.
Hlavní Hartlova síla je v jeho nefilosování a umění charakteristiky "očividně viditelného" v životě jeho hrdinů, který tolik koresponduje s naším, nás čtenářů. V mnoha situacích, které nás někdy na stránkách až šokují, si jen uvědomíme, že možná potkaly někdy i nás či někoho z našich blízkých a přátel, a jak jsme se v nich zachovali my či oni oproti postavám v knize. Jak je někdy důležité moc nepřemýšlet, poslouchat srdce, KOMUNIKOVAT, nevzdávat se, někoho nezapřít a třeba dát druhou šanci než být naštvaný a pak, když už je pozdě, maximálně litovat..etc.
Když jsem před lety přečetl Malý pražský erotikon bylo to moje seznámení s Hartlem a kniha mě po dlouhé odmlce od české beletrie velmi příjemně překvapila. Některé pasáže byly čtenářsky velmi silné, zvlášť v interní rovině osob příběhu. Po následném přečtení Hartlova debutu - Prvok, Šampón, Tečka a Karel - mohu teď po Okamžicích jen potvrdit, že se Hartl "vypisuje a vypisuje" a nezbývá nám než se jen těšit na jeho další počin... 5*!!!
PS. A jen doporučuji, začnětě Veronikou..;-)

13 20.06.2018

Film prostě lepší;-) Jeden z mých nejoblíbenějších vůbec, určitě v mé filmové TOP 5!;-) Ale nutno dodat, že kniha je opravdu "jen" předlohou. Není filmový Forrest jako knižní Forrest..;-)

10 26.07.2018

Bez klišé - jedna z knih mého života ke které se budu vracet!

10 28.06.2018

Místy až velmi drastický "jednodechový" tzv. psychothriller od autorky skvělé Zmizelé. Jen čtyři hvězdičky za přílišné čtenářovo poznání, kdo je vrahem; ale také proto, že 5 má u mě Flynnová právě za "Gone Girl";-) Kromě doporučení k přečtení, dlužno dodat, a bez spoileru;-), že jsem se zatím nikdy v knize nesetkal s takovou krutostí páchanou dětmi; a to ani v klasikách jakou jsou Pán much nebo Řeznickej kluk.
Závěrem? Skvělý debut (!) je vidět, že se Gillian Flynnová vypsala k tak velkému bestselleru, jakým Zmizelá bezesporu je (vč. filmového zpracování se scénářem přímo od ní).
PS. Kéž by více autorek;-) mělo takové štěstí, že debut bude zdařilý a ty další knihy už jen lepší a lepší..;-)

10 17.05.2018

Musím souhlasit s jinými čtenářkami a čtenáři, že se opravdu jedná o nejlepší případ Eriky Fosterové! Přece jenom tzv. cold case/odložený případ dodá příběhu jistou mystiku a napětí při retrospektivě a odhalení nových příčin od původního vyšetřování. Zároveň však nemá takový rozjezd jako "čerstvá" vražda:-)
Nemůžu si však pomoci, možná i díky delšímu čtení, autorovu modelu znovupředstavování (které může být jinak důležité, kdyby čtenář sáhnul až po "trojce"), opět to není na 5 hvězdiček, ale ze všech tří Bryndzů určitě 4,5*;-)
Doporučuji, pro čtenáře předchozích dvou malé překvapení z Eričina soukromého života;-) (nejde o spoiler!), a těším se na další případy DCI Eriky Fosterové a Bryndzův Londýn...

9 09.07.2018