MorbidCuriosity komentáře u knih

Na zacatku jsem mela trochu problem s zvedenim do deje, nazvu apod. Vubec jsem netusila, ktera bije a ponekud me to nudilo. Netrvalo to moc dlouho a musela jsem se nutit knihu zavrit a jit delat neco uzitecneho. Uzasny pribeh pripominajici tema Krasky a Zvirete a jen, co tenhle komentar dopisu, se vrham na dalsi dil.

1 05.11.2016

Velmi pekny a ctivy pribeh od uzasne spisovatelky. Moc se mi libi, ze je pribeh uplne o necem jinem, nez Skleneny trun, protoze co si bude nalhavat, spousta autoru kopiruje svoje napady, jen jim da jina jmena. Cetlo se to temer samo a moc se mi libilo, ze to od zacatku rozhodne nebyl klasicky Kraska a zvire motiv, ze se tam laska nerodila z absolutni nenavisti, coz je jinak pomerne prototypicke schema. Uz se tesim na dalsi dil, jen me desi, ze ma vyjit az v kvetnu. Proc nam to delaji? :( :D

1 23.10.2016

Konecne jsem se dockala ceskeho prekladu tehle serie, ale jsem tak trochu zklamana. Samozrejme, ze se to cte hezky a temer samo, ale cekala jsem neco trochu jineho. Neco jineho, nez jsou puvodni Nastroje smrti. Vsechno je stejne, jen o par desitek let driv. Rozepsala bych se vice, ale nechci spoilerovat... ackoliv samotne Nastroje smrti jsou takovym spoilerem.
I pres tyto nedostatky knizku ale hodnotim pomerne dobre, protoze ja mam proste tenhle styl rada... :)

1 21.02.2016

Penderastovka no. To jako komentář stačí :D Ovšem tady musím říct, že to skutečně patří mezi nejlepší knížky z téhle série. Napětí od začátku do konce, skvělý příběh, to propojení s literaturou je taky úžasné... nemám co vytknout :)

1 12.04.2015

Velký závěr trilogie, který jsem zřejmě očekávala o něco větší, než ve skutečnosti byl. Nehledě na to, že bych si knihy nejspíš potřebovala časem přečíst znovu, neb si nejsem tak docela jistá, že jsem vše správně pochopila. Nicméně až na rozpolcené pocity na konci knihy, kdy mi teda nebylo až tak úplně jasné "jestli teda jo, nebo teda ne" takříkajíc, byla kniha opět poutavá, napínavá a těžko se od ní odtrhnout :)

1 06.04.2015

Knížku jsem si koupila jenom proto, abych měla Staré království kompletní. Ale musím říct, že po přečtení mi není tak úplně jasné, proč by kniha měla patřit k této sérii. Pouze jedna povídka se - a to jen velmi okrajově - týká Starého království, zbytek je sbírka povídek Gartha Nixe, které kdysi kdesi publikoval.
Když jsem tohle zjistila, byla jsem naštvaná a četla jsem povídky trochu s despektem. Ve finále jsem ale sama sebe přesvědčila o tom, že se někde stala chyba, kniha k sérii vlastně vůbec nepatří a samotné povídky jsou některé docela i pěkné. Najdou se mezi nimi povídky, které mě moc nezaujaly, ale většina je vážně dost dobrá.
Takže jak říkám, pokud si chcete knihu přečíst/pořídit jenom kvůli tomu, abyste ji měli jako doplněk k sérii, klidně se na to vykašlete, protože se sérií nemá knížka společného vůbec nic.

1 26.01.2015

Asi už jsem na tohle čtení moc stará, ale kniha mě zas tak neohromila. Až teprve v rámci čtení jsem zjistila, že to, co je roztroušené do několika filmů je vlastně jedna jediná kniha. Ve filmovém podání se mi líbil jen díl první a tomu upřímně odpovídá i můj dojem z knihy. První zhruba třetina je moc pěkná, zbylé dvě se číst určitě dají, ale jednou to stačí.

1 06.01.2015

Musím říct, že kdyby Veronica Roth rozšířila první a poslední knihu a na tuhle se vykašlala, vůbec by mě to netrápilo. Celá kniha byla jenom o myšlenkových pochodech a labilních emocích Tris, ani o vytoužené romantice se tu nedá bavit, protože se Tobias s Tris permanentně hádali a nebylo to nic moc. Trisina věčná potřeba obětovat se je po prvních pár pokusech taky poněkud nudná... Četlo se to pěkně, bylo to furt psané stejně, jako první kniha, nicméně člověk neustále čeká až se něco stane a ono se vlastně nic neděje.
Třetí knížka to naštěstí zase spravila... :)

1 06.01.2015

Bajky jsou víceméně povinnou výbavou každého fanouška Harryho Pottera. Sami o sobě nejsou ničím zajímavé ani důležité, jsou to zkrátka pohádky pro malé čaroděje a většina z nás už je na ně moc velká. Nejdůležitějším příběhem je samozřejmě Příběh tří bratří vysvětlující co jsou to Relikvie smrti a proč je o ně takový zájem ze strany Voldemorta, který nám ovšem Hermiona přečetla už v Relikviích.
Nejvíce se mi na té knize líbí to, že vůbec existuje. Že si Rowlingová dala tu práci, aby vytvořila i tyto detaily ke knihám o Harry Potterovi. Líbí se mi i Brumbálovy poznámky k jednotlivým příběhům, které vytahují z každého příběhu to nejdůležitější do života. Myslím, že většina lidí, co sérii četla, je dostatečně inteligentní a tyto poznámky až tak úplně nepotřebuje, ale je to další obdivuhodný detail od Rowlingové.
Ale jak jsem již řekla, nejedná se o nic, bez čeho by se člověk neobešel a na jednu stranu jsem i ráda, že se jedná o čtení pouze na cca půl hodinu... :)

1 30.12.2014

Abhorsenka je pro mě v podstatě druhý díl, protože 100% patří k Lyrael a nedá se hodnotit zvlášť.
V této knize je konečně definitivní rozuzlení celého předchozího dílu, ve kterém se popisoval Lyraelin a Samův útěk od povinností, kterým jsou předurčeni, protože chtějí zkrátka život trochu jinak. Finální bitva s Ničitelem tedy byla poněkud zmatená, ale v konečně fázi jsem jenom seděla s otevřenou pusou a žádala jsem pokračování, protože se mi to strašně líbilo.
Myslím, že bylo vcelku zbytečné snažit se tvářit, že toto je trilogie a rozdělit Lyrael a Abhorsenku, protože tyt dvě knihy se narozdíl od Sabriel, opravdu nedají číst jedna bez druhé, nicméně tak či tak, v konečném výsledku byl příběh Lyrael nohem zajímavější a napínavější, než byla Sabriel.
Pokračování se (doufejme) snad i dočkáme v podobně Clariel - jestli se rozhodnou nám to také přeložit do češtiny. :)

1 30.11.2014

Tuhle knížku jsem se donutila přečíst jenom proto, že když už jsem si ji koupila, tak mi bylo škoda ji nechat ležet. Po prvním dílu se mi do ní ovšem vážně nechtělo. Ovšem proti prvnímu dílu byl ten druhý o něco čtivější.
Sice Stacey vyměnila "počurávání" za "zvracení", což teda nevidím jako značný pokrok, ale celkově se mi to četlo snáz a s menším odporem či nechutí, než ten první díl. Dao by se říct, že průběh knihy byl téměř totožný s tím prvním dílem, ale byl podaný líp.
Tato kniha mi přišla o krůček vyspělejší, než ta první, nicméně v každém případě už nemám v úmyslu si jednu nebo druhou ještě někdy přečíst a pokud má někdo z mladších čtenářů zájem, mám obě na prodej zde v bazaru.

1 30.11.2014

Za krásnou cenu jsem si v knihkupectví koupila druhý díl této série, ovšem toho jsem si všimla až doma. Tak jsem rychle sháněla ten první, abych mohla začít číst. A ještě, že jsem to udělala.
Tato kniha mě hned ze začátku značně zaskočila tím, že se hlavní hrdinka neustále "počurávala", nebo se jí minimálně chtělo (pomiňme fakt, že jsem byla hotová z toho krátkého 'u' ve slově 'čurat', prostě se mi to nelíbilo). Možná už jsem na tyhle knihy trochu stará, nebo očekávám víc, těžko říct, ale nemohla jsem se začíst. Bylo to zdlouhavé, nudné, nic moc se nedělo... Navíc se ve finále ještě ukázalo, že to Staceyno čarování taky není tak úplně čarování a to mě zklamalo. Nevím. Tohle se zkrátka úplně nepodařilo. Ale díky tomuhle dílu jsem alespoň mohla mít trochu lepší pocit z toho druhého dílu, který se podařil trochu více.

1 30.11.2014

Tak tuhle knizku jsem si bez znalosti obsahu nebo autorky predobjednala, protoze se mi libila obalka... Ale nutne potrebuju pokracovani, hned!
Naprosto jsem necekala takhle neotrely napad, kde se porad neco deje, ale neni to ani nesmyslne, ani preplacane a ani "nerealne", nakolik se to o fantasy da rict. Vic takovych pribehu, co se prectou samy.

07.04.2022

Tahle kniha se uplne nepovedla. Hvezdy davam za to, ze je zajimave nahlednout do hlavy cloveku s takovou poruchou. Dle nazvu jsem ocekavala, ze se opravdu ztratila Liz a nejak se to bude resit, pripadne, kdyz jsem poznala Sukey, jsem cekala, ze se vyresi tohle. Na konci clovek dostane odpoved jen na to, jak skoncila Sukey, ale zadne detaily. Nic. Fakt to neni dobre napsane.

18.11.2018

Pokračování velmi originální série, které mě rozhodně bavilo mnohem víc, než první díl. Možná to bylo proto, že jsem si už na styl psaní autora zvykla a že jsem se na druhou knihu vážně těšila. Ale především se mi líbilo, že v tomto díle byla mnohem více do děje zapojená i Henrikova sestra Rebecca. Navíc se tu začaly objevovat situace, kdy čtete příběh o Rebecce, pak o Henrikovi... a ve finále zjistíte, že už podstatě čtete jeden příběh, protože je "osud" opět zavedl na stejnou cestu, avšak opět proti sobě.
Skvělé čtení! Na třetí díl jsem po tomto byla ještě víc natěšená :)

06.04.2015

Konečně po dlouhé době se mi zas do ruky dostaly další dvě knihy ze série. Jednou z nich bylo právě Kolo temnoty. Asi už to tak zkrátka mám, že jakmile se usalaším s pendergastovkou někam do kouta, tetelím se blahem. A tahle knížky byla opět jízda :).
Trochu zamrzelo, že tam tentokrát Pendergast figuroval spíš jako "vedlejší" postava a celá ta věc se záhadnou kouřovou postavou mi přišla přitažená za vlasy, ale je to prostě Pendergast. A navíc si myslím, že po sérii knih o Helen, která na mě osobně zas takový dojem nezanechala, je tato kniha menším vysvobozením a lze tu těch pár drobností odpustit :).

06.04.2015

Zaklínačku jsem obdržela od Ježíška se slovy, že příběh není nic moc, ale je to hezky napsané. Příběh vážně nebyl nic moc extra. Ne úplně špatný, ale nazvala bych ho odpočinkovým. Nic náročného a po tolika stránkách nečinnosti by člověk čekal alespoň nějaký velký finish. Ten se nekonal, Chlupáč byl zkrátka a dobře bez větších caviků zlikvidován a to bylo vše. Taktéž je trochu k vzteku, když se dvě hlavní postavy celou dobu příběhu k sobě mají a nakonec z toho nic není.
Co mě ovšem neuvěřitelně uchvátilo je styl, jakým je kniha psaná. Naprosto krásné, nápadité a zbytečně nepřeháněné slovní obraty a přirovnání. Kolikrát jsem se vážně musela smát nahlas jako blázen, protože napsaná je kniha vážně úchvatně a kdyby takto uměli psát někteří spisovatelé, jejich příběhy mají hlavu a patu, bylo by to hned o něčem jiném.

19.01.2015

Konečně rozuzlení celého problému s názvem Diogenes Pendergast. Nebo ne? To zatím nevíme, protože se zdá, že tady celý případ definitivně končí.
Na začátku knihy jsem byla značně zaskočená tím, co Diogenes udělal s tím, o co celý předchozí díl tak moc usiloval a bych ochotný kvůli tomu udělat příšerné věci, a hodit veškerou vinu na svého bratra. Vůbec jsem to nechápala. Co mě ovšem značně provokovalo po celou dobu knihy, byl fakt, že už jsem věděla, za koho se Diogenes v muzeu vydává a co znamená jeho činy, rozhodnutí a prohlášení. S tím jsem se v žádné jiné knize o Pendergastovi ještě nesetkala. Finální Aloysiovo zjištění, proč jeho bratr dělá, co dělá a zjištění, k čemu se vlastně chystá mi nějak nešlo na rozum. Přišlo mi nepředstavitelné, jak strašně moc musí být člověk vyděšený, aby díky tomu prodělal takovou změnu na osobnosti a upřímně si to možná raději představovat ani nechci. Stačil mi obrázek toho, jak se pak návštěvníci nově otevřené hrobky v muzeu chovali, když Diogenes spustil svůj šílený plán.
Celé zakončení knihy a problému Diogenes pak na mě bylo nějak až moc náhlé, nicméně myšlenky na tohle téma rychle odfoukal vítr se slovy Constance.

13.01.2015

Do druhého dílu Gideona jsem se začetla mnohem snáz, než do toho prvního. Už jsem byla připravená na to, že tohle prostě není Pendergast a tak to bylo mnohem jednodušší číst. Nedá se popřít, že by příběh neměl spád od začátku až po samý konec, ale co mi proti prvnímu dílu značně vadilo byl fakt, že to bylo psané úplně klasicky "co se může pokazit může, to se taky pokazí". Naopak se zde konečně projevují také nějaké myšlenkové a emoční pochody hlavního hrdiny, které ovšem nejsou zmiňovány v sáhodlouhých esejích. Tím pánové Preston s Childem můj dojem z knihy vylepšili. Pendergast to není, ale nemůže být každá detektivka Pendergast... :)

30.12.2014

Jak zde bylo řečeno, Pendergast je holt Pendergast a Gideon Crew Pendergast rozhodně není.
Knížka jsem začala číst s jistým despektem, protože mě štvalo, že moje zásoba pendergastovek skončila, nicméně proti své vůli jsem se do knihy nakonec přece jen začetla a vůbec to nebylo špatné. Příběh mi nepřišel zdaleka tolik zajímavý, jako jsou pro mě všechny Pendergastovi, ale bylo to zase něco trochu jiného a mně trvalo, než jsem svůj mozek přesvědčila o tom, že tyhle dvě série prostě nemůžu srovnávat. Když jsem se od srovnávání konečně odpoutala, podařilo semi celou knihu vnímat jako zdařilou detektivku, ale tak jako tak mi tam něco chybělo.

30.12.2014