milan3144 komentáře u knih

Bez výhrad se připojuji k fandům této knihy. Narazil jsem na ni náhodou, při pročítání komentářů mojí oblíbené knížky Den Trifidů, kde uživatel Reacher tyto dvě řadí k nejlepším ve svém žánru. No a dávám mu plně za pravdu. Po delší době jsem měl problém knížku před spaním odložit a vždycky jsem si říkal ještě jednu kapitolu a jdu spát...a pak zase a zase. No však to znáte, když vás příběh čapne, tak často to, že ráno se musí brzy vstávat, jde na vedlejší kolej a člověk čte a čte a čte... No netvrdím, že se všichni musí tetelit při hodnocení jako já, ale kdo byl "zasažen Trifidem v jeho dnu", tak by Malevilem zklamán být snad neměl.

70 10.03.2018

Tak v prvé řadě musím napsat, že jsem nevěřící. Respektive pevně věřím, že bůh není.
To mi ovšem nebrání v tom být přesvědčen, že ďábel naopak ano. Nemám na mysli nějakou mýtickou bytost, ale čiré zlo, jakého je schopen právě jen člověk a nikdo jiný. Toto zlo v kombinaci se strachem na jedné a nějakou zastírací, pokud možno vzletnou ideou, na straně druhé, pak ovládá masy lidí. Na začátku je vždy nějaký původce. Ten se dostane do středu událostí a to buď náhodou, nebo cíleně. Ten (ti) vytvoří ideu a strach. Sami jí ani
věřit nemusí, ale ví, čeho chtějí dosáhnout a ví jak. Pak je třeba dostatečný počet těch, kteří tomu věří. Nelítostných fanatiků. Oddaných služebníků, kteří se ve strachu a v idey realizují.
A pak je tu masa. Vůbec z valné většiny vůbec nemusí tomu věřit, ale dobře ví, že i pochybovat je nebezpečné a kdo pochyboval, či snad dokonce odporoval, tak na to doplatil. Je jedno jestli onen původce drží v ruce krucifix a na sobě má ornát se štólou, nebo třímá v ruce rudý prapor.
Je jedno jestli vyzývá k boji za vyvolený národ, rasu, barvu pleti. Je jedno jestli prosazuje jiné to jedině pravé, správné náboženství, nebo kulturu. Vždy se ale páchá ve jménu něčeho velkého neskutečné zlo a to lidskou rukou a lidskými činy. Možná by se hodilo spíše napsat nelidskými činy, ale zlo je záležitost téměř výhradně lidská.
Jistě, každý známe nějakého toho zlého psa, ale i ten je většinou zlý až po náležité výchově člověkem.
A o tomto zlu je tato kniha. Několikrát jsem se přistihl, jak místo do knihy se dívám přes ni do stěny a uvnitř prožívám s těmi nešťastníky ten zoufalý pocit beznaděje a bezmoci, kdy vše dobré, čemu věřili se od nich odvrátilo a oni jsou jen loutkou v cizích rukou, která poslušně vypovídá po neskutečných mukách přesně to, co je od ní očekáváno. V tomto cynickém a zvrhlém divadle je pak smrt vlastně pro ně vysvobozením a jakousi zvrácenou odměnou.
Ovšem ne pro jejich rodiny. Ačkoliv je jim slibováno, že po "přiznání" a "usvědčení" dalších osob budou jejich blízcí v bezpečí, falešná obvinění se šíří dál a strachu je čím dál více.
Hodnocení jednou větou: Naprosto strhující kniha, která ve vás pravděpodobně zanechá hlubokou stopu plnou emocí.
Závěrem chci napsat, jak je dobře, že jsou tyto časy už dávno pryč. Jak je dobře, že my můžeme žít v době, kdy se nic takového neděje a případné zlo dokážeme po všech zkušenostech bezpečně rozeznat. Jak je dobře, že už jsme poučeni a nenecháme se nikým a ničím tak snadno zmanipulovat.
Opravdu?...

66 24.03.2018

Očekával jsem od této knihy postupný vývoj a přetváření hlavní postavy a zároveň vypravěče z lidské bytosti v bezcitnou kreaturu. Skutečnost je ale taková, že ona postava už od dětství vykazuje značné známky nenormálního chování v mnoha aspektech, včetně ve vztahu k ostatním lidem, bez schopnosti navázat nějaký hlubší vztah založený na porozumění, empatii, přátelství, nebo lásce. Paradoxem je, že co se týče jeho vlastního soukromého rodinného života, tak ten se blížil k "normálnosti" právě v době vykonávání největších zvěrstvech. Je zde podána postava typicky fanatická ne jen samotnou ideologií, ale způsobem života, který vyžaduje řád a poslušnost. Tu koneckonců klade nade vše i ve chvílích, kdy stane před poválečným soudem, kde si zachovává svou zvrácenou "čest". Soud je tak jen technická a právní záležitost, která zhodnotí skutky ovšem bez toho, aniž by ona osoba nějakým způsobem sama uznala svou naprostou amorálnost a nelidskost. ON pouze plnil rozkazy a to svědomitě. Ve svém deviantním chování necítil nikdy k obětem žádnou lítost a protože svou "práci" konal zodpovědně, nepodléhá ani sebelítosti. Cit v jeho srdci je zcela zastíněn smyslem pro povinnost a plnění rozkazů.
Kniha, která na mě udělala hluboký dojem. Dojem z toho, jak pod vlivem psychicky narušené osoby (nejen v tomto případě hlavního hrdiny) se stávají zrůdami i ostatní.

61 01.06.2019

Poslouchal jsem audioknihu načtenou autorem a byla prostě skvělá. Pan Svěrák dokáže, jako málokdo, v nás opět vyvolat tu dobu, kdy jsme ještě byli dětmi a to ne tak, že jen vzpomínáme, ale tak, že vlastně zjistíme, že v sobě pořád něco z toho dětství máme. Jen je to někde vzadu, potlačené, překryté tím dospěláctvím, ale je to tam. Vždyť já myslím, že se snad každý s nějakou tou částí, kapitolkou alespoň na chvilku ztotožní a pozná se v ní. A nezáleží na tom, kdy to dětství bylo. Jsou to sice vzpomínky autora, ale vzpomínáme při nich všichni na ta svá dětství, zážitky a vůbec na ten svět, který byl úúúplně jiný a barevnější a ačkoliv jsme málo čemu ještě rozuměli, tak jsme měli v hodně věcech naprosto jasno a pak jsem vyrostli a dospěli a je to přesně obráceně.

49 02.05.2018

Po "Zrádcích", ke kterým jsem přistupoval před přečtením s určitým despektem, s názorem:"co mi to tak nového asi může dát, když vím jak to skončí", jsem si dal před čtením další knihy od tohoto autora poměrně dlouhou přestávku. No a udělal jsem dobře. Opět jsem začínal mít, i napříč tomu že "Zrádci" mě úplně pohltiti, pochybnosti o tom, že mě to bude bavit. Pro mě notoricky, alespoň v základním rysu, známý příběh s tragickým koncem pro hlavní hrdiny. A právě tahle má startovní pozice mi snad ještě více dovolila opět, tak jako u Zrádců, být doslova vcucnut do děje a autorovo postavení příběhu na několika dějových linií, doslova hltat.
Hodnotím stejně nadšeně a vysoko jako "Zrádce". Pět hvězd.

46 14.11.2019

Opravdu pozoruhodná kniha. Ta směsice pocitů, emocí a rozpoložení, které dokáže se střídáním ve čtenáři probouzet, je opravdu velice pestrá a intenzivní.
Ještě v první třetině jsem si nebyl ještě úplně jist, plným počtem, ale ve druhé půli dávám zasloužený plný počet strun...tedy ehm, hvězd samozřejmě.

42 30.03.2022

Posloucháno jako skvěle namluvená audiokniha.
Audioknihy, nebo rozhlasové hry si pouštím pravidelně před spaním a mají na mně povětšinou vliv ten, že do 15 minut už nevnímám, takže mi vydrží poměrně dost dlouho. Tato kniha ale na mne měla dost často přesně opačný účinek. Místo postupného ukolébání se dostavil stav, kdy ne a ne usnout a myšlenky mi v hlavě vířily jedna přes druhou. Opravdu kniha, která ve mne zanechala hlubokou stopu. Třeba tím, jak si pleteme, nebo spíš možná neumíme přesně pojmenovat, co je vlastně dobro a co zlo. A nebo spíš, jak to zlo dokážeme za dobro vydávat i úmyslně v rámci našeho viděné světa. Řadím se mezi ty, u kterých toto dílo zanechalo v nitru plno emocí a souhlasím s tím, že ve své době to muselo být hodně šokující a v tomto ohledu to platí za mne i pro současnost.
Pět velmi dobrých, nadčasových a hlubokomyslných hvězd.

41 13.12.2021

Poslouchal jsem audioknihu. Velmi dobře načtené, má to napětí a i vtip. Ovšem až příliš mnoho prostoru na můj vkus je věnováno fyzikálním, chemickým, energetickým a já nevím už jakým různým výpočtům a popisům funkcí a fungování rozmanitých zařízení. To sice přidává příběhu notně na určité reálnosti a věřím, že počtumilní čtenáři zde najdou jakousi vzrušující nadstavbu příběhu, ale u mě se to omezovalo jen na konstatování: "pálí mu to".

39 09.12.2018

Přijal jsem pozvání Petra Hory, abych s ním podnikl výlet proti toku času, do velmi vzdálené historie, úsvitu člověka, a pak pomalu putoval zpět směrem k časům dnešním. Prozatím toto pouť přerušuji, ale už nyní můžu směle napsat, že je nevšední, poučná a poutavá, a že zcela jistě se s autorem, ne sice hned, vydám v druhém díle k pokračování tohoto putování.
Dávám pět hvězd.

37 03.05.2022

Poslouchal jsem audioknihu. Bohužel ta, ale ne jen ta, ale všechny audioknihy, které poslouchám před spaním, mají na mne vliv, jako anestezie na pacienta před operací a tudíž se mi v bdělém stavu nepodaří přežít většinou už prvních pět minut a v desáté minutě jakéhokoliv příběhu jsem na 100% tutenkámen. Výhodou je, že mi taková audiokniha vydrží hodně dlouho, nevýhodou zase to, že začátky kapitol znám prakticky takřka nazpaměť, ale zbytek se dlouhou dobu rozplývá v mlze. Někdy je ale konstelace hvězd příznivá a mě se přeci jen podaří zaznamenat v mysli i konec kapitoly. No a to se po mnoha mnoha večerch povedlo i u tohoto dílka.
K samotnému hodnocení.
Vcelku toto pokračování považuji jako zdařilé. Především si myslím, že se autorovi povedl styl vyprávění, takový ten jirotkovský jazyk. Dále pak i svěření načtení knihy Miloslavu Vladykovi, považuji za šťastnou volbu. Těžení z originálu nepovažuji ani za úplný zápor, ani za klad. Celková vtipnost, ale řekl bych poněkud klesla.
Postavy nemají zdaleka tolik využitý ten komický potenciál, vtělený jim panem Jirotkou. Ale musím uznat, že navázat na tak skvělou humoristickou knihu, aby laťka zůstala v původní výši je mimořádně obtížný úkol.
Co se dle mého názoru až tolik nepovedlo, je celková dějová koncepce. Zatímco u Jirotkova Saturnina je jakási dějová nit, na které jsou jako korálky navlečeny ty různé komické peripetie, odbočky a vzpomínky, tak pokračování na mě dělalo dojem, že se skládá pouze jen z těch korálků a ta nitka jim docela chybí.
Za mě trochu lepší tři hvězdy.

37 15.02.2018

Je to skvělá kniha a četl jsem ji 3x. Přesto že ji chválím, vždy mi zbylo několik desítek posledních stránek, které jsem nikdy nedočetl. Snad proto, že i když jsem se při čtení skvěle bavil, hlavní postava je pro mne jen těžko zařaditelná, co to seká hlava nehlava a jeho jednání je často ode zdi ke zdi. Konec konců to se týká i samotného autora. Často jsem dumal nad tím, zda kdybych v té době žil a měl s Haškem co do činění, tak jestli bych byl ten co mu spílá a nemůže přijít na jméno, nebo bych jeho kousky bez výhrady schvaloval....no spíš asi to první...

36 12.06.2017

Je to takové naivní, černobílé dobrodrůžo, ve kterém se mimo jiné střetávají i dva náboženské proudy, se svými rozdílnými hodnotami a kulturou, to zasazené do především horka a sucha, kde padouch je opravdu zatraceným padouchem a hlavní hrdina tak kladný, že mu i proton může jen tiše závidět. Navíc své protivníky, ale i spojence převyšuje snad ve všech směrech a tak padouši mu spílají do zplozenců pekel, kdežto ostatní ho obdivují a přijímají jeho moudrost, vědění a um, jako spásu.
...a já tomu stejně dám čtyři a šmytec a v dalším díle se stejně hrdinně budu utkávat s těmi psími syny co je třeba ztrestat podle spravedlnosti. Jen si nejsem jist, jestli jako Kara ben Nemsí, nebo jako Selim...

34 10.05.2022

Mám rád tyhle knihy, kde čas tak nějak jakoby byl pomalejší a vzdálenosti větší, tudíž cesta do míst vzdálených řádově v desítkách kilometrů, byl zážitkem o kterém se dalo vyprávět nezúčastněným několik poutavých večerů. Jistě, doba v mých představách jistě zidealizovaná, ale řekněte sami, co nás může v dnešní době, technický technologických a informačních vymožeností, zaplavující a obklopující nás v nepřetržitém proudu, co nás dokáže opravdu překvapit, ve smyslu objevování neznáma a prožívání dobrodružství. Tehdy bylo toto všechno mnohem dostupnější a ten kdo procestoval několik států se stal pro místní takovým "malým Holubem".
Jinak mi autorovo podání osudů rodiny Kondelíků se smolařem Vejvarou, který co naplánuje, tak se změní, bez jeho zavinění v pohromu, je velmi sympatické a několikrát mě rozesmálo i nahlas. Pokud se mi dostane do rukou pokračování, tak si ho s chutí rovněž přečtu.
Pět humorných hvězd.

34 01.06.2021

Opět skvělé. Už v prvním dílu, se mimo jiné, čtenáři dostává i vykreslení některých tehdejších politických osobností. Například v Kárnikově trilogii je Bohumír Šmeral vykreslen, jako nadějná a pro širokou veřejnost přijatelná persona, která dokáže do komunistických řad, svým nesporným intelektem a rozhledem, přilákat i nemálo zajímavých a význačných postav z řad intelektuálů i z pole kulturního. V těchto dvou dílech se ovšem jeho obraz rozšiřuje a ukazuje Šmerala i jako člověka těžkých politických omylů.
Dá se říci, že určitý omyl, nebo spíše jeho podstatu a zárodek, je možně vypozorovat i v osobě Edvarda Beneše. Tato jedna z nejvýznačnějších politických osobností s obrovskou zásluhou o vznik Československa a jeho celého poválečného vývoje, byla v zajetí paradoxně toho, co dělal nejlépe a v čem by jen těžko hledal konkurenci v celé krátké historii Československa, a to v umění diplomacie. Byl diplomatem za všech okolností a věřil v sílu diplomacie za všech okolností a potažmo i v diplomacii spojenců. A ačkoliv nejsem z řad kritiků Benešova rozhodnutí v roce 1938, ba naopak jsem přesvědčen o nesmírně těžké volbě, jeho osobnost a víra v diplomacii měla na tomto rozhodnutí mnohem větší váhu, než jsem si do přečtení, prozatím těchto dvou dílů, byl schopen plně uvědomit.
Vrátím se na chvíli do mlýna rodiny Šmahelů ve Stopách mých otců, ale pak půjdu opět s chutí do třetího dílu pana Peroutky.
Pět, co víc dodat.

32 04.12.2022

Po dlouhé době se mi opět zastesklo po zámku Blandings s jeho svéráznými obyvateli v čele s, mírně řečeno, lehce potrhlým lordem Emsworthem a jeho sourozenci. Mimo již tradiční vepřové zápletky se zde opět rozehrává děj plný absurdních a komických situací, ohlášených a zase rušených zasnoubení a různých nedorozumění a zvratů. Přiznám se, že kniha ve mě už nevyvolává tu bezbřehou rozjařenost, jako když jsem četl před mnoha lety poprvé Letní bouřku, ale na druhou stranu jsem věděl do čeho jdu a svoji roli splnila.
Čtyři hvězdy.

32 13.09.2020

Tak jak děj pozvolna plyne, tak si mě tato kniha také pozvolna podmaňovala. Opravdu krásné čtení, které dokáže přiblížit atmosféru té doby, kdy čas nebyl hodnotou přepočítávanou na peníze, efektivnost a rychlost. Doby, která se nám z té dnešní, zběsile pádící, překotné ve vývoji technickém i informačním, zdá poklidná a hodnotově ustálená. Svým způsobem to pravda asi bude, jelikož i když máme dnes mnoho různých pomocníků, kteří nám šetří námahu a čas, kteří nás mají bavit i vzdělávat, tak přesto si nejsem jistý, že jsme o ten, dejme tomu pro většinu až blahobytný stav, o tolik šťastnější a spokojenější.
Knížka, kterou jsem právě dočetl, se mi dostala do rukou úplně náhodou a popravdě řečeno, sám od sebe bych jí asi nikdy nevyhledal. Byla totiž v mé hlavě zaškatulkována, ani nevím proč, asi kvůli škole a těm povinným a doporučovaným četbám a mému bojkotu těchto titulů, do přihrádky "NEHODLÁM ČÍST".
Moc tedy chválím onu náhodu, že vložila do mých rukou Městečko na dlani a já mohl poznat Rukapáň a jeho obyvatele s jejich osudy, někdy smutnými, někdy zas radostnými, vážnými i veselými.
Plných a jasných, tak jako za jasné noci nad Rukapání, pět hvězd.

32 05.12.2019

Zpočátku jsem to viděl tak za dobré tři hvězdy, ale s přibývajícími stránkami a gradací napětí se mé hodnocení zvyšovalo a na závěr je to plných a jasných pět hvězd.

32 13.07.2017

Udělám si přestávku, ale už nyní mohu napsat, že to je opravdu mistrovské dílo, které mě místy vtáhlo do popisovaných událostí, jako nějaký thriller. Spolu s Kárníkovo trilogií, jsou tyto knihy mým pilířem poznání a utváření pohledu na období 1. republiky.
Skvěle podáno, byť v počátcích si člověk musí přeci jen trochu přivyknout na ten jazyk, odpovídající době svého vzniku. Plno detailů událostí pomáhající pochopit věci v širších souvislostech a i hlubší rozbor některých osobností té doby.
Pět zasloužených a obdivných hvězd.

31 02.10.2022

Čtyři, ale musím si od té až svaté čistoty hlavního hrdiny odpočinout. Mám v plánu se s ním zase setkat v další sérii, ale pokud bych do ní šel hned, určitě by se to promítlo v nižším hodnocením. Prostě dám si teď na nějakou dobu pauzu od souboje dobra se zlem a budu konzumovat jiné žánry.

31 27.05.2022

Jsou historické události, kterým se, při jejich zpracování do knižní podoby v rámci fiktivního, částečně fiktivního příběhu, nebo i pravdy, podvědomě vyhýbám. Je to dáno tím, že mám pocit, že děj odehrávající se na pozadí oněch historických událostí dost často opakuje a vlastně i vím, jak ona doba a s ní i ten příběh zřejmě dopadne. To se vztahuje právě i na události zachycené v této knize. Prostě zkráceně: Hitler v Německu, Henlein v Sudetech, odhodlání - mobilizace, Mnichov - zrada, pokoření. S takovýmto ve mě zakořeněným předsudkem jsem přistupoval i k této knize s tím, že to může být dobré, ale že by mě to mělo nějak ohromit, tak to jsem neočekával.
A stalo se... Knížku jsem doslova zhltnul. Skvělý, srozumitelný a napínavý styl, který v krátký pasážích neustále propojuje několik souběžných dějových linií, mi dovolili se zcela oddat tomuto brilantnímu dílu a já, ač vědom si jak vše dopadne, prožíval onu dobu, hrdinství těch co se postavili na odpor vzmáhajícímu se zlu a s nimi ta malá vítězství a zadostiučinění, kterým se jim občas dostalo. Dokonce jsem snad i možná v koutku duše živil naději, že to celé dopadne jinak... No nedopadlo...
Pět velkých, jasných, zářivých

30 07.01.2019