micha-ella komentáře u knih

Téma, které mě od mých studií velmi zajímá. Vždycky jsem si myslela, že když člověk vědomě koná zlo, dělá to pro nějaký svůj prospěch. Jak se s tím ale srovnává ve svém vlastním svědomí?

Zvláštní příběh, ale neseděl mi styl psaní.

Po knížkách Skleněný pokoj a Mendelův trpaslík jsem byla zklamaná, příběh jsem četla rozkouskovaně, vracela se, nebavilo mě to, nakonec jsem nedočetla a odložila.

Krásný sloh, hrozný příběh.

2 27.05.2017

Takové skutečné životní příběhy mě přitahují. Ale vždycky se u nich zamýšlím i nad tím, kolik státních peněz takto nemocní lidé vyčerpají mnohdy zbytečně a vlastně si všemožné pomoci příliš neváží. Tady je v závěru knihy naprosto zřejmé, že autorka si ve své pozici libuje a vůbec jí nenapadne, že každotýdenními hovory s psychologem třeba omezuje dostupnost léčby
pro někoho potřebnějšího. Medikace jí zabírá, studuje, je normální a přesto si vymýšlí problémy...

1 21.05.2017

Znám rodinu s podobným osudem, jaký prožila a popsala paní Boučková ve svých knihách Rok kohouta a Život je nádherný. Adoptovat romské děti se jí vymstilo. Geny někdy nelze usměrnit výchovou ani čistým srdcem a láskou. Já před autorkou obou těchto knih smekám klobouk a přeju jí, aby se nenechala zlomit. Život je nádherný!

4 27.03.2017

Četla jsem to jako příběh rodiny s duševně nemocnou starší dcerou, která má tu mladší ve svém vleku. Milující rodiče ze zoufalství dělají co mohou. Ale protože jsem přeskakovala blog (tento styl prostě nesnáším), možná mi unikla podstata.

4 17.03.2017

Mně vadí přeskakování v ději ve všech knížkách. Je pro mne nepříjemné, když se chci soustředit na pokračování příběhu a on navazuje zas až po několika stránkách a mezi tím začne příběh jiný. Stejně tak míchání minulosti se současností. Na tuto knížku jsem se velmi těšila, ale tímto mě zklamala, chyběla mi pohoda z četby.

5 15.03.2017

Carol Oatesová píše výborně, nejvíc se mi líbil román Zběsilost. Její popisy postav jsou tak dokonalé, že je přímo vidím, ale bohužel jsem se nikdy s žádnou z nich neztotožnila. Chovají se tak, jak bych se v jejich situaci já nechovala. Například v tomto románu vztah dcery a otce, psychologicky pochopitelný, mi šel vyloženě ""proti srsti". A totéž vlastně i v závěru příběhu. Ale ráda zkusím nějakou další knížku této autorky, napsala jich spoustu.

2 04.03.2017

Knížka se mi velmi líbila. Vlastně jsem se na ní před mnoha lety svým způsobem podílela. Zajímalo by mě, jak dneska žijí příbuzní těch vysokoškoláků, jestli i oni pátrají až dodnes, jak to vlastně bylo. Záhada nad záhady!!

9 02.03.2017

Knížka mě od začátku bavila, všechno sice trošku přehnané, ale v podstatě logické. Strana 145 a 146 se autorovi opravdu povedla! Jen policie je románová, skutečná by se takhle nechovala, ovšem ne nadarmo se na policajty dělají vtipy. Konec byl už hodně přitažený za vlasy.

3 26.02.2017

Čtivé, strašidelné, divné.

1 26.02.2017

Nádherný poetický jazyk a procházení místy, které dobře znám.

1 26.02.2017

Líbilo.

5 24.02.2017

Dobrý začátek, který mě nalákal, zatím jsem od této autorky nic nečetla. Ale co si pomyslet, když v úvodu příběhu majitelka nádherného sídla a dalšího velikého bohatství přepíše svůj majetek na cizího člověka, kterého zná pár hodin? To by se v životě prostě nemohlo stát. Pak jsem zjistila, že by se nemohlo stát ani to ostatní a knížku jsem odložila. Miluji Sci-fi, když je příběh pravděpodobný, ale Fantasy ne.

1 24.02.2017

Nemám ráda styl psaní v přítomném čase, což je dneska bohužel móda. Ale v této knížce jsem to tolik nevnímala, líbila se mi.

2 24.02.2017

Příběh má zajímavou zápletku, postavy se dobře pamatují, ale přesto jsem se v nich i v těch ,,knihách v knize" trochu ztrácela a tím mi to vůbec nepřišlo napínavé. Zvraty v myšlení kvůli důkazům se u jednotlivých aktérů dají pochopit, ale náhlá změna tak zásadního postoje toho starého pána na konci je podivná.

4 20.02.2017

Jeden z mých oblíbených autorů, četla jsem všechny jeho knihy. Ale když je seřadím podle toho, jak se mi líbily, vychází mi to takto: Na prvním místě Nevinný, pak Betonová zahrada, Nezničitelná láska, Černí psi, Amsterdam, Na Chesilské pláži, Cizinci ve městě, Sobota, Solar, Mlsoun.

2 15.02.2017

Mně střídání časových rovin vadí, mám raději jednotnou dějovou linii. K příběhu jsem měla i další výhrady. Ta holka mi ani na začátku nepřipadala hodná, ale hodně rozmazlená - krásná, bohatá, nespokojená - a kdyby příběh vyústil kladně, jak by to soužití asi dopadlo?
A završila to věta: ,,tehdy mi bylo 12 let" velmi nepravděpodobné
...

2 15.02.2017

Četla jsem od Bankse Vosí továrnu a Most, v jeho knihách je tajemství, autora něčím přirovnávám ke Kafkovi. Kromě tajemství jsou v nich i prvky zla nebo ničení, které se ovšem v Písni kamene zmnoží na bezuzdné krutosti - pro mne nad únosnou míru. Přesto jsem román dočetla ze zvědavosti, jak to dopadne. UF!

1 11.02.2017