meduuzka komentáře u knih
Kniha se mi líbila, i když jsem očekávala víc, vzhledem k tomu, že je z knih paní Mornštajnové hodnocená jako nejlepší. Nicméně všechny knihy této autorky jsou pro mne čtivé od první stránky a nemusím netrpělivě čekat až mne příběh chytne.
Čtivé, lidské osudy. S poslední větou knihy emocionální výbuch. Cca na 2 kapesníky. Vřele doporučuji. Současných 91 % hovoří za vše.
Patrik Hartl mne opět nezklamal. Četla jsem jedním dechem, nebylo možné se odpoutat. Chvílemi mi bylo hlavního hrdiny líto, jak moc holkám obětoval a málo se věnoval sobě. Moc jsem mu přála tu velkou opravdovou lásku.
Miluji knihy od Patrika Hartla. Už v nich vidím určitý vzorec, který se opakuje. Vždy je jedna z postav hrozně bohatá, vždycky někdo zemře, a téměř vždy je tam myslím někdo bez rodičů. Ještě jeden znak jsem myslím vypozorovala, ale už si nevzpomínám, co to bylo.
Na začátku jsem se nemohla začíst. Když u jsem se začetla, tak začalo nové vyprávění, tentokrát o prababičce. VYprávění se poté střídá. Co jsem nepochopila, jaký význam mělo vracet se do minulosti až k prababičce a rozvíjet její příběh. Ta nijakým způsobem neovlivnila svou vnučku, že dala své narozené dítě k adopci.
Jako dva samostatné příběhy to bylo čtivé.
Po dočtení prvního dílu jsem si říkala, že si určitě přečtu další. Ale v popisku knihy bylo napsáno, že se opět budu vracet do minulost k předkům. Tak nevím, zda po ní sáhnu.
Měla jsem velké očekávání a bohužel žádné WAAAAAU se nekonalo. Ano bylo to čtivé, ale jak už tady někdo poznamenal: dobrý příběh v rukou slabé spisovatelky.
Knihu jsem koupila na základě doporučení . Obsahem jsem se doslova prokousavala. Kromě jedné vtipné scéný, s taxíkem mi kniha přišla nudná. Posledních cca 20 stránek jsem nedocetla. V knize se střídají 2 životní období. Další knihu od tohoto autora si nekoupim.
Nuda, nuda. Nejlepší pasáž, byla když taxikář tlačil auto a upadl. Zbytek mne hrozně nudil.
Můj nejoblíbenější autor, když mi bylo cca 14. Moje nejoblíbenější kniha od Stanislava Rudolfa.
Kniha mne moc bavila. Četla se mi pomalu, ale o to déle jsem si ji mohla užívat. Na konci jsem řvala jako želva. Vřele doporučuji, hlavně těm, co nemají předsudky vůči homosexuálům.